Redakci Žít Brno situaci popsal bývalý šéfredaktor již zaniklého serveru (svolil ke zveřejnění pod krycím jménem Funes): „Minulý týden jsem během svých pravidelných návštěv restauračních zařízení sledoval gradující odpor Krňanů proti plesu, kde se pod rouškou kultury prolnuly ekonomické zájmy firem s politickými zájmy vedení města. Lidem dochází trpělivost.“ Funes provozoval komunikační platformu iMNĚ pouhých 6 hodin, a sice od 22:00 do 04:00. Pak ji zapálil.

Za prodlouženou dovolenou

Společným cílem rebelantských skupin (tzv. Čtvrtý odboj) je prosazení Dodatku zákona o prodloužených dovolených (dále Paragraf). Ten podle zdroje blízkého Žít Brno připravuje varnsdorfská kancelář strany Věci veřejné. Pokud by se lidem kolem Bárty (svolil ke zveřejnění pod krycím jménem Šíbr) podařilo přimět koaliční partnery vyhrožováním k souhlasu, museli by politici ve vysokých funkcích povinně čerpat každý rok dvanáctiměsíční dovolenou a lid by si tak mohl konečně vládnout pod Šíbrem sám. „Pokusíme se tuto ideu maximálně zpopularizovat“ uvedl náčelník guerilly PLK (Pravda a Láska v Králově poli).

Rebelie v městské části Královo pole je dobrým příkladem vhodného užití místních zdrojů. PLK operuje zejména v prostoru pompézního Avion Shopping Parku. Jeho dobrovolníci pečlivě zasouvají letáčky za stěrače stovek pestrobarevných automobilů. „Nejprve jsme tam chtěli dát bombu, ale pak jsme se na to vysrali“, emotivně vzpomíná náčelník PLKu. Početná guerilla PIČE (Pisárky – Člověk & Evoluce) využívá nepřetržitou přítomnost řeky Svratky. „Bojím se dne, kdy zjistím, že tam ta řeka už není“, naráží na zvůli krněnských politiků předák PIČE, který nechce být jmenován s tím, že za něj mluví název organizace. Velmi silná guerilla působí na území Líšně. GÓL (Guerilla za Ósvobození Líšně) má dokonce separatistické sklony. „Líšeň tu byla samostatná a dávno před Krnem. Chceme samostatnost obnovit, protože máme Krna po krk“, říká zástupce GÓL Jirka Branka. Za zmínku stojí také guerilla využívající k propagaci Paragrafu dálnici D1. Veselá parta SESLA! (Sranda Esprit Starý Lískovec Ahoj!) ruší vysílání rozhlasových stanic v automobilech, která se pohybují na D1 mezi 200 a 205 kilometrem na Vídeň. SESLA! se totiž do vysílání infiltruje s vlastní naučnou relací o Paragrafu.

1. května Policie ghetto opravdu vyčistila.

Další skupiny namátkou: STRŽ (STRachy Žabovřesk), STB (Sama, Tedy Bystrc), Krno-střed (Krno-střed), PACH (Působivá Atmosféra CHrlic), IMHO (In My Heršpice Opinion) atd. Potenciál prudké sociální výbušnosti má početná zábrdovická guerilla (NZ – Naše Zábrdovice). Do organizace vstupují živelně celé rodiny, svým zástupcům nosí potraviny, léky a oděvy. V ulicích vlají prapory, je slyšet zpěv. „Dyž gadžo zblbne, odnese to nejdřív Cigán“, říká u videoloterijního terminálu Peter Horváth, který nechtěl být citován. Tisková mluvčí městské policie Denisa Kapitančíková dosvědčuje, že situace je pod kontrolou: „Máme plejádu nástrojů pro uklidnění situace. Vloni jsme byli úspěšní například s pochodem neonacistů“.

Svobodou ku Praze

Hm.

Polský sociolog Zygmund Bauman konstatuje, že se lidé produktivně a rychle spojují právě v jednotlivých městských čtvrtích, protože se navzájem znají. „Lidé jsou už takoví. Mají tendenci důvěřovat někomu, koho znají od pohledu, z hospody nebo obchodu. Právě proto se politikové, chodící mezi obyčejné lidi, stávají tak populárními“, řekl nám po skypu Bauman.

Podle Krňana Pavla Horáčka (svolil ke zveřejnění pod krycím jménem Chaplin), nese odpovědnost za současný stav velká koalice na krněnské radnici. Pro Žít Brno uvádí: „Dělají z nás úplný pitomce. Všechno si rozdělí jen mezi sebou. Nedivím se, že vznikají ty grily.“ Chaplin dokonce napsal dopis Nejchytřejšímu bakaláři a vzkázal mu, aby si vzal příklad ze Svobody (reakční primátor závistivého města Praha).

Slova Pavla Horáčka stvrzuje na svém blogu politolog Jiří Pehe: „Výsledkem není jen nedůvěra těch „dole“ k těm „nahoře“, ale i jev opačný, totiž že ti „nahoře“, když už se tam dostanou, nemají příliš důvěry ve skutečnou demokracii, která by zahrnula i ty „dole“. Mají tendenci se ve svých pozicích opevňovat, a jelikož jsou si vědomi pravděpodobné dočasnosti svého postavení ve společnosti diskontinuit a anti-elitářství, využívají či přímo zneužívají svého postavení k ekonomickým výhodám.“

Nejbohatší primátor Roman Onderka (svolil ke zveřejnění pod krycím jménem Roman Onderka) podle Chaplina reagoval na jeho dopis o měsíc později takto: “Svoboda v Krně kvete. Každý si může dělat, co chce. Nevím, co ty čtvrtě pořád mají“. Na otázku naší redakce, zda-li si například rodiny z ghetta mohou dělat, co chtějí, Nejkrásnější laxně odpověděl: „Ti ať si dělají, co chtějí!“. Maruška Zezůlková z úřadu za dohnání Prahy ovšem nenechává nic náhodě a koná: „Nechala jsem si to vyjet. Pečlivě svobodu studujeme. Jak budu něco mít, dám vědět. Hlavně transparentně.“

Padesáté výročí stavby proslulé Berlínské zdi se slavilo nejen v německé metropoli. V aureole adorujícího mručení magistrátních podřízených přivítal dnes brněnský primátor Bc. Roman Onderka MBA. v srdci Moravy východoněmeckého zednického mistra Ernsta Katze.

Dnes již stoletý Katz, který v roce 1961 Berlínskou zeď nahazoval, se v 80. letech setkal s panem primátorem v legendární společnosti ADAST. Jak se oba pánové shodli na tiskové konferenci v právě rekonstruované vile Tugendhat, Katz svojí návštěvou vkusně propojil odkaz Berlínské zdi s motem adamovské továrny: NAŠE TRADICE, VAŠE BUDOUCNOST.

Oba specialisté potom v doprovodu svých psů uctili před vilou památku neznámého ukrajinského dělníka, který za podivných okolností zmizel v betonové terásce.

Ukrajinský dělník ukazuje panu primátorovi, kde naposledy viděl svého kolegu.

Brněnský primátor se pak společně s vzácnou návštěvou vydal vrtulníkem do areálu vzdáleného fotbalového stadionu, kde v uvolněné atmosféře poobědval ve společnosti zhruba 40.000 studentů. Mladí lidé předvedli příkladnou brněnskou morálku – když zjistili, že se na stovky jejich kolegů již nedostává místo, nabízeli jim své sedačky a unisono zpívaje chorál „Buď naše budoucnost, nebo vaše tradice“ v davech opouštěli stadion.

Poobědovou konverzaci, z níž zdroj blízký naší redakci zaslechl pouze „Existieren Brno“, utnuli oba pánové rázným, ba státnickým vystoupáním na vyleštěné pódium. Primátor brněnské metropole pak konsternovanému publiku osvětlil, že právě a jenom z tvrdé práce rukou mohou vzniknout trvalé hodnoty – pevné zdi uvnitř jednoho města a přátelství trvající přes všechny politické systémy. Dav poté explodoval. V ohlušujícím varu mladé krve a stále houstnoucí střelbě nechal Ernst Katz proudit své emoce a pronesl: „Ich bin ein Brünner“. Střelba ustala. Studenti plakali. Fc. Roman Onderka NBA. pak v pohnuté atmosféře dostál své pověsti a pevně zašeptal: „Brno existiert!“

Dav pro svého primátora doslova zahořel.

Hrdé slzy vstrčily ruku do rukávu upřímnosti. Pan primátor přišel před stadionem mezi nás a dovolil nám promluvit. Osmělovali jsme se. Na otázku, zda by v učené paměti našel místo, kdy spolu v Brně naposledy pohromadě žili Němci a Brňáci, odpověděl: „To nevím. Musím přiznat, že jsem byl klasickým vysokoškolákem. Do školy jsem moc nechodil, a když se to dalo, tak jsem všechno opsal. A věřte, dalo se.“

Smrákalo se. Studenti vyčerpáni tíhou právě proběhnuvšího dějinného zlomu odjeli na sklonku neděle domů. Také domácí, pravověrní Brňáci a Brňandy nevylézali ze svých ghett a představami bušících strojů gigantu ADAST se zahřívali pod peřinami. Pan primátor a Ernst Katz se v koridoru několika set čerstvých vojínů brouzdali bok po boku k vedlejšímu stadionu. V plaveckém areálu za Lužánkami je čekal znak a snad i prsa.

Druhý den odvysílala Brněnská televize celou událost v přímém přenosu.