První pilotní text napsala kandidátka ODS, Karolína Vaverková. Slíbili jsme Reflexu, že pokud se její text bude líbit, mohou o nás psát furt. Nám se líbí moc, co vám?

SRANDA V BRNĚ

NEJVĚTŠÍ MORAVSKÉ MĚSTO PŘECHÁZÍ DO RUKOU ZELENÝCH RECESISTŮ V ČELE S MATĚJEM HOLLANEM.

MĚSTO BRNO DALO SVĚTU NĚKOLIK PROFESIONÁLNÍCH REVOLUCIONÁŘŮ – mladého Milana Kunderu, prakticky celou rodinu Šabatovu a zeleného chiliastu Jakuba Patočku. V posledních volbách vstoupil na scénu facebookový rebel a bakalář hudební vědy MATĚJ HOLLAN (30), který představuje svéráznou kombinaci Woodyho Allena a Che Guevary. Své odpůrce však likviduje výhradně na sociálních sítích. Nyní bude spoluřídit druhé největší město České republiky.

SRANDA V BRNĚ – tak by se dala nazvat politická strategie Hollanova hnutí Žít Brno, jež do vedení brněnského magistrátu vynesla protestní vlna v době komunálních voleb. Recesistická skupina na sebe upozornila kritikou odcházejícího primátora Romana Onderky (ČSSD) a své kandidátky dávala dohromady v posledních dnech před termínem odevzdání. Nyní obsadí pozice dvou radních. Žít Brno bude rozhodovat o kultuře, sociálních věcech a zdravotnictví.

Žertovná koláž Jan Ignác Říha

DOTAČNÍ REVOLUCIONÁŘI
Žít Brno byl původně oficiální slogan města, jehož internetovou doménu si magistrát v čele s Romanem Onderkou jaksi zapomněl zaregistrovat. Následně ji převzali hollanovští recesisté, kteří na ní dnem a nocí cupovali primátora za jeho skutečné nebo domnělé přešlapy. Když už se zdálo, že étos hnutí vyvanul, vyvolal Onderka svou mediální neobratností skandál, jenž polil hnutí živou vodou a vlastně i dovedl k volbám – nechal zablokovat facebookovou stránku Žít Brno. Následoval mediální poprask, z něhož vzešla nová generace brněnských alternativních politiků, která v nedávných volbách získala 12 procent hlasů.

V uplynulých dvou letech k sobě Matěj Hollan přitáhl lidi, pro něž je občanský aktivismus, řečeno jejich slovy, nekonečnou morální hodnotou a Hollan se svými kšandami a občas mírně přetékajícím břichem přirozeným lídrem.

Hollanovo kouzlo působí až v součtu – tedy když vidíte jeho mimiku i gesta, vzrušují vás jeho názory a podlehnete té roztomilé roztěkanosti. Nedbalý šmrnc bojovníka proti hazardu, jenž vzápětí skočí na kolo, aby dojel na magistrát a při tom nezamořil životní prostředí, může být odzbrojující. Zkrátka i Hollanův zjev má s nadsázkou sdělovat jeho myšlenky: já jsem se ráno do zrcadla moc nekoukal, kochal jsem se pohledem na Brno. A košile nosím jenom ty z biobavlny, kterou nepěstovaly děti v Číně.

Občanský aktivismus chápou lidé z hnutí Žít Brno jako morálně nadřazený běžnému povolání. Reprezentují novou generaci mladých lidí v České republice, jež vlastně nikdy nepracovala v klasických firmách a institucích. Jejich kariérní život se spíše odehrával na univerzitách a v umělém světě neziskových organizací, založených na dotacích a subvencích z předložených projektů. Na rozdíl od předchozích generací alternativních brněnských revolucionářů, snažících se násilně změnit systém, si ze sebe a světa kolem dokážou občas dělat legraci.

ZELENÉ ZÁZEMÍ
Sám Hollan vyrůstal v rodině, která ho svými názory přivedla k alternativním zeleným hodnotám. On i jeho otec koketovali se Stranou zelených, na jejíž kandidátce se ocitli už v roce 2006. Otec Jan Hollan se již léta zabývá bojem proti světelnému znečištění a globálnímu oteplování. Matka Yvonna je zase ředitelkou ekologického institutu Veronica. Mladý Hollan studoval hudební vědu na brněnské filozofické fakultě, kde to v roce 2009 dotáhl k titulu bakalář. Od té doby už jen bojuje za lepší svět.

Před rokem spoluzakládal s Martinem Bursíkem Liberálně ekologickou stranu (LES), jež měla být stranou zelených s lidskou tváří, určenou pro velkoměstské typy voličů. Hollan byl první mluvčí. Přestože měl tenhle projekt podporu desítek VIP osobností z umělecké sféry, nedokázali jeho zakladatelé vytvořit funkční strukturu, takže LES je dnes mrtvě narozeným dítětem. Jako daleko silnější se ukázal jeho projekt Žít Brno…

MISTR SÍTÍ
Hlavním polem Hollanovy činnosti jsou však sociální sítě. Jako jeden z mála totiž pochopil jejich ničivou a současně mobilizační roli. Takže na jednom serveru cupuje exprimátora Onderku, na druhém kritizuje sám sebe, čímž odcloňuje kritiku, která by se případně snesla na jeho hlavu. Hlavním rysem jeho politického vystupování je útočný internetový humor, skrývající zelené politické cíle zabalené v úhledném recesistickém balíčku.

S představiteli dalších občanských iniciativ a zástupci Pirátské strany, kteří se spolu s členy hnutí Žít Brno objevili na kandidátce, zdůrazňuje Hollan význam občanského hlasu. Ten má být slyšen skrze veřejná jednání, skutečná spolurozhodování občanů ve věcech veřejných a nekonečnou diskusi. Spojuje je i víra, že jednoduchá a spravedlivá řešení existují, stačí jen, když jsou politici aktivní. Taková programová stanoviska ovšem zákonitě vyvolávají otazník, zda jejich zastánci stojí nohama na zemi.

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity hodnotí jejich vize dost skepticky: “Program postavený zatím především a výhradně na tzv. otevřenosti je směšný. Co se totiž stane? Z nahrávaných a přenášených zasedání rady se stane divadlo pro veřejnost a ona klíčová jednání se předsunou – protože prostě jsou situace, kdy se potřebujete domlouvat bez přítomnosti kamer. Viděli jsme to nedávno v ÚSTR, kde před dvěma lety volená rada z reprezentantů staré a nové levice jako svůj hlavní bod postavila otevřenost – nahrávání zasedání apod. –, postupně od toho začala upouštět, až nyní zcela změnila jednací řád, který onu otevřenost spíše odsouvá do pozadí. A podobně to bude s řadou dalších slibovaných kroků na brněnské radnici.”

NA MAGISTRÁTU
Krátce poté, co Žít Brno dobylo brněnský magistrát, učinilo za online dohledu svých fanoušků první krůčky po nové půdě. Zatím si stále udržuje kouzlo novosti a recesistické lehkosti, takže mezi podepisováním dohody o koaliční spolupráci a telefonováním ministru dopravy Hollan stále ještě stíhá humorné exhibice. Jaký však bude Hollan bez sjednocujícího nepřítele, bez “těch nahoře”, do nichž si v posledních letech mohl kdykoli na webu kopnout?

Dnes se naopak oni ptají, jestli Hollan, známý svým bohémským nočním životem, bude například schopen každodenně ráno docházet do práce, když v minulosti nikdy nic tak extravagantního nezkusil. Osvědčit podobná hrdinství všedního dne, to na bojovníka za lepší globální svět teprve čeká. Bude zajímavé sledovat, co například udělá s brněnským zdravotnictvím. Jednou věcí je znát přední evropské loutnisty, druhou je způsob, jak řídit zdravotnictví.

“Novopečený náměstek Hollan rozhodně nezískal jednoduché kompetence. Město Brno má dvě nemocnice – příspěvkové organizace v nepříliš radostné ekonomické situaci, dvě polikliniky, které vyžadují rozsáhlé investice, a 12 příspěvkových organizací poskytujících sociální služby. Každá z těchto organizací se bude domáhat zvýšení finančních prostředků na investice i provoz, v nemocnicích navíc vláda plánuje výrazně zvýšit platy zdravotníkům, aniž to bude kompenzováno platbami od zdravotních pojišťoven. To vše v kontextu výpadku příjmů z regulačních poplatků a nejasného výhledu na reformu systému vyplácení dotací poskytovatelům sociálních služeb. Neslavným specifi kem města Brna je pak chronický nedostatek kapacit u lékařské služby první pomoci (pohotovosti). Nedivil bych se, kdyby se oblast kultury, jež Hollana ze zjevných důvodů nejvíce zajímá, nakonec stala velmi minoritní z hlediska času, který jí bude moci věnovat,” říká právník Jan Klusáček, jenž zdravotnictví v Brně dlouhodobě sleduje.

CHCU BRNO
Město Brno se pod tolik haněným Onderkou vyvíjelo pomalu, ale přece jen směřovalo ke strategickému cíli být technologickým centrem střední Evropy. Jaká je vize lidí z hnutí Žít Brno?

Podle jejich programu si můžeme druhé největší město České republiky představit jako jeden velký lesopark bez aut, o parkovacích domech nemluvě, město plné divadelních amfi teátrů, trhů a kaváren pro schůze občanských spolků. Lidé z hnutí Žít Brno věří, že krásné a k životnímu prostředí laskavé milieu je zárukou dobrého vývoje Brna a spokojenosti jeho obyvatel. O podpoře produktivní sféry, jež tyto projekty daňově táhne, se v textu příliš nehovoří.

Jejich představa Chcu žít Brno je pozoruhodným lyrickým dílem. “Podle nás je město všechno, co v něm zažíváme každý den. Od šlápnutí do psího výkalu po úsměv krásné zelinářky. Od hodinového hledání parkovacího místa po láhev vína v horké vaně. Je to společný pocit statisíců lidí, kteří bydlí na stejném místě a shodli se na tom, že si navzájem zpříjemní život. Nebo si ho aspoň nebudou navzájem otravovat,” dozvíte se na webu Žít Brno.

Teď jenom, jak prakticky na to…?!

A jaké má hnutí Žít Brno budoucí ambice nyní, když získalo brněnskou radnici? “Nevím, co bude za čtyři roky. Ale chtěli bychom postavit kandidátku ve všech brněnských městských částech,” řekl Refl exu Matěj Hollan. Předsedkyně Barbora Antonová vidí ovšem budoucnost hnutí s pověstnou dávkou humoru: “Tak Matěj je na prezidenta ještě mladej.”

Den, na který všichni v Brně toužebně čekali už několik měsíců, je konečně tady. Reakcionář, kolaborant s neziskovým sektorem a polovzdělanec Rostislav Koryčánek, který byl zfanatizovaným akademickým senátem Fakulty architektury v květnu řádně zvolen děkanem, dnes konečně veřejně oznámil, že o funkci děkana již nemá zájem a že jde dělat něco jinýho.

Je to senzační zpráva. Definitivně je tak potvrzeno, že hra na jakousi demokracii je na VUT definitivně ukončena, volby do akademických senátů se s okamžitou platností ruší a o jmenování rektora a děkanů bude nadále rozhodovat Onderka s Míšou Haškem a profesorem Pelčákem.

Za vzdor demokratické volbě si jmenovitě zaslouží pochválit architekti Rudiš, Ruller či stavař Chybík, kteří se nebáli obnovit tradici anticharty a napsali proti Koryčánkovi takový pamflet, že musel tleskat i Husák z hrobu:

Anticharta, nás vzor. http://www.scribd.com/doc/232722593/Stanovisko-%C4%8Dasti-profesor%C5%AF-a-docent%C5%AF-FA-k-jmenovani-Mgr-Rostislava-Kory%C4%8Danka-d%C4%9Bkanem-FA

Ocenění pro mimořádný přínos při obnovení akademické normalizace od nás dostává rektor VUT prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který zvolil nejjednodušší metodu, jak se nežádoucí máničky Koryčánka a jeho povedených kamarádů zbavit. Prostě ho vyhladověl. Za celou dobu nikdo nevznesl jediný relevantní právní argument, proč by Koryčánek být děkanem nemohl, patrně proto, že takový argument neexistuje, Štěpánek proto Koryčánkovi stále dokola posílal ty samé dotazy a chtěl na ně slyšet ty stejné odpovědi. Vzhledem k tomu, že tento proces se Štěpánek rozhodl natáhnout do nekonečna a Koryčánek se musel rozhodovat mezi tím, jestli půjde krást nebo pracovat, aby uživil rodinu, rozhodl se zbaběle pro to druhé a přijal nabídku na místo v Moravské galerii.

Koryčánkova “rezignace“:

Vážený pane rektore,

na naší schůzce dne 25. 8. 2014 jsem Vás upozornil, že bych potřeboval vědět Vaše stanovisko k návrhu na jmenování děkanem, který jste obdržel 23. 5. 2014 od předsedy AS FA VUT Ing. arch. Jana Kratochvíla, co nejdříve, a to i kvůli tomu, že v září tohoto roku končí moje působení v Domě umění města Brna. Vzhledem k tomu, že stále oddalujete svoje rozhodnutí ohledně jmenování či nejmenování, a s ohledem na mé povinnosti jako živitele rodiny Vám tímto oznamuji, že jsem se rozhodl reflektovat nabídku, kterou jsem dostal, a nastupuji do Moravské galerie.

Toto rozhodnutí činím také z toho důvodu, že celý proces vyjednávání o mém případném budoucím působení na FA VUT v Brně se dostal za hranici, za kterou už nejsem ochotný na celé věci participovat, neboť si míním i v tomto zachovat vlastní lidskou důstojnost.

Nemám v tuto chvíli na mysli ani tak vystupování a jednání některých pedagogů na FA VUT v Brně (to budiž ponecháno otázkám jejich osobní cti), jako spíše fakt, že náš dialog, který v této věci vedeme od květnových voleb, se – pro mě nepochopitelně – vrátil na úplný začátek. Přestože jste se mohl seznámit s mým volebním programem a vypracoval jsem na Vaši výzvu také konkretizaci některých jeho bodů, podmiňujete další jednání o mém případném jmenování vypracováním dokumentu, jenž má obsahovat to, co je v těchto předchozích materiálech už z velké míry obsaženo. Případnou revizi volebního programu považuji za těžko přijatelnou. Zodpovědné vypracování ekonomických otázek vyžaduje dostatek podkladů, které můžou vzejít až z auditů, jež jsem uváděl jako jeden z prvních kroků v případě mého nástupu na fakultu. Pokud vypracování takového dokumentu považujete za natolik zásadní, je podle mého mínění chybou, že jste si ho nevyžádal už v květnu tohoto roku. Podmiňování dalšího jednání po čtvrt roce vypracováním něčeho, co už máte k dispozici, vnímám jako součást postupu, který má vést k mému úplnému znechucení a rezignaci.

Jsem přesvědčený, že vše, co se odehrálo od bezprecedentního a záměrného sabotování prvního kola voleb ze strany prof. Pelčáka až po jeho medializovanou vyhrůžku správním soudem a předběžným opatřením v případě mého nástupu, je i pro Vás dostatečnou ilustrací stavu, v jakém se brněnská fakulta architektury nachází. Jednání některých aktérů a Vaše liknavost neutěšenost poměrů na fakultě bohužel ještě akceleruje a prohlubuje. Nepřehlédnutelný propad zájmu o studium na FA VUT ukazuje, že stávající stav je zjevný i pro zájemce o studium na této fakultě.

Chci ale doufat, že díky událostem spojeným s volbou děkana je možné situaci, v jaké se nyní FA VUT v Brně nachází, jasně pojmenovávat. Přál bych si, aby toto pojmenování bylo vodítkem do budoucna při dalším rozhodování nejen pro akademickou obec fakulty architektury, ale i pro Vás.

S pozdravem

Rostislav Koryčánek

Na vědomí: 
Doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, předseda AS VUT v Brně Ing. arch. Jan Kratochvíl, předseda AS FA VUT v Brně

Tímto považujme celé losování za ukončené, následovat bude sloučení Fakulty architektury s brněnským Odborem územního chaosu a destrukce, fakultu dočasně povede Laďa Macek a studenti místo studia urbanismu půjdou na praxi do Brněnských komunikacích, aby vlastními lopatami a krumpáči vybudovali v potu tváře Novou městskou třídu – dálnici, která má vést středem města a jíž má padnout za oběť několik desítek domů.

Čest práci!

Tak se nám konečně podařil rozjet náš předvolební web. Najdete ho na adrese chcu.zitbrno.cz.

Dočtete se tam, jak pomoct městu, které si nechce nechat pomoct, kdo jsme a kdo bychom chtěli být, co si myslíme o městě a o vás, kam nám můžete poslat peníze atd. CHCU ŽÍT BRNO bude tedy odteď oficiálním volebním webem politického hnutí Žít Brno a volebního uskupení Žít Brno s podporou Pirátů. Odteď dále tam budeme zveřejňovat naše názory, tiskovky, generátory nesmyslů a tak.

Na původních stránkách bude i nadále, pokud se to někomu bude chtít psát, cosi jako satira.

Krom toho jsme včera rozjeli Hithit, což je jedna z možností, jak nám můžete poslat peníze. Tady: https://www.hithit.com/cs/project/793/chcu-zit-brno.

Děkujeme za pozornost. Máte se na co těšit. A naopak.

CHCU ŽÍT BRNO

Včera jsme se s organizátory referenda o poloze nádraží dohodli na tom, že morální povinností Žít Brno je pomoct dosbírat podpisy potřebné pro vyvolání referenda.

A to z následujícího důvodu: na základě kvalifikovaného odhadu je zřejmé, že magistrát neoprávněně vyškrtal tak polovinu podpisů, takže případné výhrady proti znění otázek referenda (navíc jsme se včera shodli i na kompromisním řešení, který bude pro všechny win win – popíšu později) jsou v tuto chvíli irelevantní, protože takovýmto způsobem se státní/veřejná moc prostě konat nesmí a basta. Pokud by magistrát vyškrtal jen to, co podle zákona měl, nebyl by s dosbíráním problém, v případě této zvůle magistrátu je potřeba zapojit daleko větší počet lidí.

Příklad podpisů, co magistrát vyškrtal:

Tudíž postup je následující: urgentně sháníme dobrovolníky (případně za menší výdělek), kteří ve čtvrtek až neděli pomohou vysbírat chybějící podpisy. Pokud se to dosbírat nepodaří (chybí v tuto chvíli 4 000 podpisů), referendum s jistotou nebude.

Organizátorka sběru podpisů je Petra Němcová, 739162968, na ní se prosíme obracejte se všemi dotazy kam jak a proč máte jít sbírat.

FB událost ke sběru podpisů zde: https://www.facebook.com/events/265035677029633/. Zvěte tam prosím co nejvíc lidí, potřeba je nyní opravdu každý sběrač a podpis. Podpisový arch si také můžete stáhnout a vytisknout zde: https://www.dropbox.com/s/74z6w957j6dnzz5/podpisovy_arch.pdf.

Pokud se podaří podpisy do pondělí 16. hodiny dosbírat a předat na magistrát, bude muset být referendum vyhlášeno. Trvá přitom náš názor, že druhá otázka je nebezpečná pro nádraží v centru, respektive pro modernizaci Železničního uzlu Brno v jakékoliv podobě. Otázka je patrně také nehlasovatelná pro svou celkovou nejasnost. O tom se ale bavme následně, nyní je podstatné postavit se zvůli magistrátu a neprávem vyškrtané podpisy dosbírat.

Je tomu přesně tři smutné roky, co vznikl portál Žít Brno. Standa Biler 1. srpna 2011 bez diskuze s kýmkoliv pověsil na tehdejší blogísek rozhovor s naší guru, ředitelkou Kanceláře pro dohnání Prahy Marií Zezůlkovou. “Maruška Z.: Brna chceme udělat značku jako Brno!”

“Pro mě je velmi inspirativní, když už se v Evropě ví, že Brno je takové to malé ušmudlané Las Vegas. Když se třeba zamyslíte nad Prahou, tak se tam asi odstěhujete. Zatímco v Brně je to jinak a vnímají to i ostatní. Například kolegové z Plzně, kteří vyhráli titul město kultury, mi nedávno říkali: „Jak vy to v tom Brně děláte? Vy si tam postavíte stovky heren, o vás se všude píše, poraďte nám recept.“ To je ten rozvoj, inovativní rozvoj, který vidíme pod písmenem r.”

“V Evropě jsou stovky lepších měst než Brno a všechna usilují o to jediné. Nalákat investory a kvalifikovanou pracovní sílu, udržet mladé lidi a studenty a nabídnout jim kvalitní život. Najednou se tak dostáváme do silného konkurenčního prostředí, kde nemáme žádnou šanci. Jde tedy o to, aby Brno bylo stejně srozumitelnou značkou jako třeba Adamov nebo Vyškov.”

Od té doby uplynulo plno vody, přejmenovali jsme Brno na Krno, propustili pětinu zvířat z brněnské ZOO, transformovali Dům umění na Turistickou klubovnu, kolonizovali Jižní centrum a tak.

Poté, co nás to už skoro přestávalo bavit, se Onderka vzepjal ke svému životnímu výkonu a nakázal svému právníkovi, aby nám zakázal Facebook. Povedlo se, a tím nás definitivně přesvědčil, že proti němu máme kandidovat v podzimních komunálních volbách. Hozenou rukavici jsme zvedli, sesbírali 1111 podpisů nutných pro založení strany, spojili se do koalice s Piráty a představili jsme základ kandidátky. (Na kandidátku, která se definitivně uzavře v pondělí 4. srpna ve 20 hodin, stále sháníme lidi. Lidi z Brna, jinak to nejde.)

A v pátek 1. srpna se tedy koná historicky první (a dost možná i poslední) sjezd hnutí Žít Brno. Uprostřed pralesních hlubin majetkových vztahů Jižního centra odstartujeme v 15 hodin zdravicí Romana Onderky, následovat bude volba předsedy a přijímání nových členů a zakončíme to programovou konferencí prokládanou buřty s fridexem. Pokud vás zajímáme, dojděte. (Možná přijde i Maruška Z.!)

Lidé z okruhu Žít Brno stojí za likvidací Koryčánka od samého začátku. Před několika lety vznikl v naší hlavě ďábelský plán. Škůdce Brna Koryčánek, dřívější několikaletý šéfredaktor architektonického časopisu ERA21, tehdy jakýmsi nedopatřením vedl Dům umění. K jeho odstavení nestačilo ani to, že spolupracoval s lidmi z organizace 4AM – Fórum pro architekturu a média, kteří v Domě umění realizovali projekt Brněnských architektonických stezek. Dům umění tímto diverzním projektem odváděl pozornost od skutečných architektonických hodnot, jako je Bauhaus či Velký Špalíček, na které se v rámci podpory turistického ruchu zaměřuje Turistické informační centrum. Namísto toho lidé trajdali po nesmyslných barácích, kde není ani jeden shopping mall a které jsou proto zcela bezcenné. Ani tato zhůvěřilost na odvolání nestačila.

Proto jsme Koryčánkovi vnukli myšlenku, aby na půdě Domu umění uspořádal prezentaci urbanistického řešení modernizovaného nádraží v centru. Zabralo to! Sál Domu umění byl nacpán k prasknutí, město poslalo na výzvědy dvorního architekta Dokoupila, který poté informoval politiky, co strašného se na území městské příspěvkové organizace dělo, a bylo vymalováno. Koryčánek letěl z Domu umění jako namydlený blesk a Dům umění se přetvořil v turistickou klubovnu.

Zápis architekta Dokoupila o akci v Domě umění:

From:> Dokoupil Jaroslav [mailto:Jaroslav.Dokoupil@archdesign.cz]
Sent: Friday, January 27, 2012 6:10 PM
To: ZEZŮLKOVÁ Marie; prochazkova.anna@kr-jihomoravsky.cz; hamrlova.eva@kr-jihomoravsky.cz; ‘Jan Zavřel’; leopoldova.katerina@brno.cz

Vážené kolegyně a kolegové,

Jak jsem slíbil, posílám vám stručnou informaci a komentář k úterní akci 24.1. v Domě umění, kde byla prezentována zakázka Brnění a Duhy na přestavbu ŽUB s ON v přisunuté poloze, zpracované doktorandy na FA VUT Brno.

(…)

Moje hodnocení s odstupem několika dní:

-          Oba investoři (SŽDC i město, částečně JMK) v posledních minimálně 2 letech úplně vyklidili mediální prostor a přenechali jej [občanské] koalici [Nádraží v centru], která velmi chytře využila atmosféru na FA. Tato chyba se bude obtížně napravovat

-          Tak velký a dlouhodobý projekt je potřeba prezentovat a vysvětlovat průběžně, k tématu se postupně dostávají noví a hlavně mladí lidé, kteří se cítí být ošizení o možnost se k tématu vyjádřit. Pak poslouchají toho, kdo za nimi přijde.

-          Nicméně pokud se toto nezmění a investoři nepřevezmou iniciativu, může to mít pro projekt fatální důsledky.

Doufali jsme, že tuhle kreaturu máme z krku. Co čert nechtěl, nějaký hnidopich si všiml, že děkanovi architektury, taktéž nearchitektovi, ale to nevadí, Josefu Chybíkovi, končí jeho mandát. Bohužel se proto musela vypsat nová volba děkana. A do té se Rosťa Koryčánek přihlásil. A vyhrál. A ježišikriste.

Profesoři začali správně vyhrožovat odchodem z fakulty v případě Koryčánkova jmenování, což by znamenalo velké existenční problémy pro fakultu v důsledku možného odebrání akreditací pro nedostatek profesorů a docentů. Pokládáme toto jednání za adekvátní, protože jestli by měl být děkanem někdo, kdo se baví s neziskovým sektorem, to raději ať škola zanikne. Jen je tedy divné, že když funkci děkana vykonával nearchitekt Josef Chybík, který zastával alternativní názory na pasivní a nízkoenergetické stavitelství a kolaboroval například s Ekologickým institutem Veronica, tak to nikomu nevadilo. Na detaily se ale nesmí pohlížet, nyní je již Chybík na správné straně a se svými někdejšími názory naprosto nesouhlasí!

Anticharta, nás vzor. http://www.scribd.com/doc/232722593/Stanovisko-%C4%8Dasti-profesor%C5%AF-a-docent%C5%AF-FA-k-jmenovani-Mgr-Rostislava-Kory%C4%8Danka-d%C4%9Bkanem-FA

Chceme tímto apelovat na rektora univerzity Petra Štěpánka, aby Rostislava Koryčánka v žádném případě nejmenoval. Pokud uspějeme ve volbách, považujeme za vyloučené, abychom si o školu, kterou povedete tento negramotný reakcionista, byť jen opřeli kolo. Do funkce děkana požadujeme posadit nejlepšího brněnského architekta Dokoupila.

Věříme, že si náš apel nebudete demagogicky vykládat jako snahu o politizaci tématu, vyjadřujeme pouze svůj občanský názor a věříme, že ve společné spolupráci s VUT vybudujeme ještě mnoho krásných kampusů, ubytoven a vůbec.

Bohužel nebo bohudík to nejde popsat stručně, takže vám čtení nějakou chvíli zabere. První část textu je popis současného dění kolem posuzování variant Železničního uzlu Brno, následuje část věnovaná právním aspektům referenda a zdůvodnění, proč by platné referendum znamenalo znemožnění nejen odsunu nádraží, ale i modernizace nádraží v centru. Autorem textu je Matěj Hollan, dlouholetý člen občanské koalice Nádraží v centru, text je proto psán v ich-formě.

Stručná historie odsouvání nádraží

Občanská koalice Nádraží v centru, jejímž jsem členem asi od roku 2007, usiluje od roku 2004 o prosazení modernizace nádraží v centru (dnes pracovně nazývané „Nádraží pod Petrovem“). Za tu dobu se nám podařilo urazit velký kus cesty, kdy se z původně „aktivistické malůvky“ stala státem respektovaná varianta, která má skutečnou šanci na realizaci. Vracet se do počátků debat o odsunování nádraží (20. a 30. léta), do dob centrálního plánování, nebo do divokých devadesátých let by bylo na dlouho a o dnešku to nic nevypovídá. Pojďme proto blíže k současnosti.

Trocha historie – už v roce 1987 Státní banka Československá drze zpochybňovala účelnost odsunout nádraží a navrhuje Brnu, ať si rozdílovou cenu doplatí samo. Celé posouzení zde http://www.osbrneni.cz/wp-content/uploads/2012/06/1987.zip.

O referendu jsme v roce 2004 museli informovat sami. Město se snažilo, aby o něm vědělo co nejmíň lidí a aktivně vyzývalo k neúčasti…

Stávající debata o poloze nádraží odstartovala v roce 2004, kdy se stát a brněnská radnice pokoušely prosadit rychlou realizaci odsunu nádraží (tzv. „Nádraží u řeky“) stůj co stůj. Podle tehdejších plánů jsme dnes již měli několik let na novém nádraží vysedat. Debata s veřejnou správou nebyla možná, proto se v té době přistoupilo k vyvolání referenda. Brno tím žilo, sběr podpisů se zdařil už za 16 týdnů. Radnice vedená ODS a KDU-ČSL to tehdy ale zbojkotovala, vyhlásila referendum mimo termín krajských voleb, veřejnost vyzývala k neúčasti v referendu a i vinou toho nebylo referendum právně závazné. Přišlo necelých 25 % oprávněných voličů, z nichž drtivá většina (86 %) podpořila zachování nádraží v centru – pro závaznost byla tehdy nutná 50% účast.

Téma nádraží silně hýbalo i kampaní do komunálu v roce 2006, kdy strany, které nádraží v centru podporovaly – zelení, zlatuškovci a ČSSD – výrazně uspěly. Taky jsem se něco nastál na nádražním stánku, kde jsme volbu těchto stran doporučovali. Žel Onderka otočil velmi rychle, začal podporovat odsunutí nádraží a další strany mu nebyly schopny příliš oponovat.

V roce 2007 se díky zeleným alespoň prosadilo zadání takzvané multikriteriální analýzy, jež měla vyhodnotit, která z obou variant je lepší. Ve srovnání výrazně uspěla varianta centrální, město ale její výsledky neuznalo a odsunovalo se vesele dál. Odsun nádraží získal územní rozhodnutí, které na základě žaloby Dětí Země a několika obyvatel Židenic koncem roku 2008 zrušil Krajský soud v Brně. Nyní se opět čeká na vydání pravomocného územního rozhodnutí (a lze očekávat, že bude opět soudně napadeno).

Stát začal naši variantu brát vážně

Komu patří jižní centrum? Pozoruhodné vlastnické vztahy jsme zmapovali před rokem. Viz http://www.osbrneni.cz/jizni-centrum/komu-patri-jizni-centrum

Grády začalo dění kolem nádraží dostávat před dvěma lety. Z kraje roku 2012 se nám podařilo dost husarsky na poslední chvíli zabránit utajovanému převodu brněnského nádraží na podivuhodnou firmu Brno New Station Development, která byla jaksi zajímavě propojena s tehdejším šéfem Českých drah, Petrem Žaludou, a stopy firem operujících v Jižním centru končily přes Kypr u lidí z vedení banky J&T (více o pozemkových vztazích a jak jsme se složitě ke konečným vlastníkům dostávali, najdete zde).

Ihned poté jsme jako občanská koalice Nádraží v centru zahájili intenzivní komunikaci s Ministerstvem dopravy, kde se díky uvolnění atmosféry za Víta Bárty (VV) a Pavla Dobeše (VV, LIDEM) otevřel prostor pro dříve zabetonovaná jednání. Přesvědčili jsme Ministerstvo dopravy, že k tomu, aby byla vůbec někdy realizovatelná modernizace Železničního uzlu Brno, zejména kvůli kofinancování z Operačního programu Doprava, je nutné přistoupit k opravdu nezávislému posouzení obou variant – to je totiž základní podmínka pro financování z prostředků EU. Prostřednictvím SŽDC zadal stát dopravní posouzení obou variant firmě na ŽUB dosud nezainteresované, IKP Consulting Engineers. To se ještě nikdy v historii nestalo a považujeme to za obrovský úspěch naší strategie. (Když jsme se pokoušeli již dříve bavit se SŽDC, hlavní projektant odsunu nádraží Ladislav Dorazil se nám vysmál do očí, že pokud chceme naši variantu dělat, ať si ji doprojektujeme na svoje náklady, že stát to nikdy financovat nebude. A vida, stačila jen změna na Ministerstvu dopravy a SŽDC, a stalo se to, co se zdálo být nemožné.)

Studie IKP je pro obě varianty přelomová. Ukázalo se, že i my jsme měli v původním řešení nedostatky. Stavba podzemní kolejové skupiny počítala s jinou geologií, mysleli jsme, že jsme pod Petrovem ve skále, ale ony tam jsou spraše atd. Zásadní závěr ale je, že nádraží v centru skutečně modernizovat jde, oficiálně to konstatoval stát. Proti době deset let nazpátek neuvěřitelný posun.

Při zpožděních vychází u nákladní dopravy odsunuté nádraží poměrně špatně (hodnocení je A – D), i celkově pak hůře než nádraží v centru. Jinak je to, co se týče železniční části, velmi podobné.

Na druhé straně se potvrdilo, že původně navržené odsunuté nádraží bylo naprojektováno špatně a IKP to muselo dost překopat, dodat další nástupiště atd. Množství úrovňových křížení, kritická kapacita zhlaví – na to vše jsme dlouhá léta upozorňovali a nebýt naší snahy, stát by nikdy chybu neuznal, a pokud by se odsunuté nádraží stavělo, bylo by dost paskvilní.

Teď už, co se týče železniční části, není mezi variantami zásadní rozdíl, dokonce stojí obě přibližně stejně, cca 20 mld. (Naše varianta stále vychází lépe při zpoždění vlaků, z důvodu důsledně segregovaných tratí pro různé druhy dopravy, což bude v konečném rozhodování hrát také roli.)

„Je to o lidech“

Co ale bylo pro vznik této studie klíčové: aby práce na ní mohly probíhat skutečně nezávisle, uzavřeli jsme s městem, respektive s 1. náměstkem primátora, Robertem Kotzianem, pod kterého modernizace ŽUB gesčně spadá, už před dvěma lety mediální smír. To bylo z obou stran důsledně dodržováno. Pokud by se téma stále ideologizovalo a na firmu IKP by byl vytvářen nátlak, jedna ze stran by zcela určitě závěry studie odmítla a byli bychom opět na bodě nula.

Před nějakou dobou jsme v rámci pokračování strategie neútočení Kotzianovi nabídli pořádání společné tiskové konference k závěrům studie, což jsme následně provedli. Udělali jsme to proto, aby jedna ze stran nepublikovala závěry studie jako svoje vítězství, což by bylo z hlediska PR jednoduché. Přišlo nám logické a správné, abychom si každý řekli svoje, ale společně jsme deklarovali, že studii považujeme za nezávislou. Dovedete si představit, že by bylo toto možné před deseti lety?

S ODS se nemluví, s ODS se nemluví, s ODS se nemluví…

Pokud máme jako Žít Brno sehrát nějakou pozitivní roli, tak je to právě otevírání těch nesmyslných ideologických klapek na očích. S tím jdu já osobně do politiky a je to jediná cesta, která mi dává smysl. Zejména pokud se nejedná o politiku idejí, ale témat, kam spadá i dopravní politika, je strategie „nejednat“ či „silou druhou stranu přetlačit“, k ničemu. Nefunguje to. V dopravní politice neexistují škatulky jako „zlá ODS“ a „hodná SZ“.

A ony vlastně škatulky neexistují vůbec. Když uvedu příklad z hazardu – už dávno jsme zjistili, že jakékoliv třídění podle stran nemá opodstatnění. Někdy je největším odpůrcem hazardu ODS, v jiném městě je jeho zastánce. Fráze „je to o lidech“ platí na komunálu do puntíku. Z hlediska úspěšné předvolební kampaně má bezpochyby smysl démonizovat všechny členy ODS a ČSSD, ale ve výsledku tak ničeho nedosáhnete. K prosazení svých plánů musíte mnohdy shánět podporu napříč stranami a často vás udiví, že se shodnete s politikem ze strany, která je přece plná mafiánů a gaunerů…

Bez odborného posouzení obou variant není projekt financovatelný

Iniciativa JASPERS posuzuje pro Evropskou komisi dopravní projekty. Bez skutečně nezávislého posouzení neposkytne na realizaci projektu finanční prostředky.

Co bude dál? Aktuálně dokončená studie není určena pro finální rozhodnutí státu. Nyní se musí, bez ohledu na libovolný výsledek případného referenda, udělat studie proveditelnosti, která vyhodnotí jak železniční část, tak celkové dopravní fungování ŽUB s návaznou MHD (zde čekáme výrazný náskok nádraží v centru, protože je u fungujícího uzlu MHD), urbanismus či finanční srovnání, včetně časového horizontu, ve kterém by šlo tu kterou variantu za příznivých okolností realizovat (odsunuté nádraží má optimistický termín dokončení 2021–2022, nádraží v centru 2030–2032). Souběžně nebo po tom se projekt pošle k posouzení iniciativě JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech), která bude schopna kvalifikovaně konstatovat, kterou či zda obě varianty lze financovat z prostředků operačních programů.

A abych nezapomněl, ten „zlý“ Kotzian prostřednictvím městem najatého lobbisty Teličky prosadil na poslední chvíli ŽUB jako vyjmenovanou stavbu do stěžejního dokumentu o prioritních dopravních stavbách EU. A to invariantně, tj. bez ohledu na polohu. Nemusíme proto spoléhat jen na finance z OPD, ale můžeme čerpat ze speciálního fondu na financování prioritních staveb železniční sítě TEN-T.

Když budou tato srovnání na stole (přičemž věřte tomu, že pokud se tam objeví jakékoliv pokusy o manipulaci, tak to bude sakra slyšet), teprve se stát může zodpovědně rozhodnout, kterou variantu chce realizovat. I přes víceméně stejné výsledky železniční části si myslím, že v urbanismu a návazné MHD prohraje odsun výrazně. Oponenti si mohou myslet opak. Jiná cesta, jak se dobrat k realizaci modernizace ŽUB, ale neexistuje.

Roman Onderka právě sděluje národu, že v Bruselu leží na stole 8 miliard na odsun nádraží (a že jeho penis nevypadá jako orloj na Svoboďáku…). OVM 7. 10. 2010.

V Česku je přitom v oblibě rozhodovat se o variantách dopravních řešení „politicky“. Na to však Evropa není ochotna poskytovat veřejné prostředky. Když jsme byli s Hankou Chalupskou v Bruselu jednat s evropskými úředníky, neskrývali úsměšky nad chováním českého státu, který jim vždycky pošle žádost o peníze a když se ho zeptají, proč by měla Evropa financovat zrovna tuto stavbu a zrovna tuto variantu, tak jim Česko odpoví, že prostě proto. Ve stejném schématu uvažuje i Roman Onderka, který si myslí, že Brno má prostě na peníze z Evropské unie nárokové právo a že Evropě není nic do toho, kde nádraží bude a jestli bude či nebude fungovat. Již klasický je Onderkův výrok z před čtyř let, kdy v televizní předvolební diskuzi prohlásil, že v Bruselu čeká na stole 8 miliard na odsun nádraží a stačí si tam pro ně přijet. Takto to ale zkrátka nechodí.

Tolik letmé nahlédnutí do technické a procesní stránky věci. Shrnuto: Dnes je více než kdykoliv dříve možné dopracovat se k modernizaci nádraží v centru. Totéž platí  i o odsunu nádraží. Nyní k právním aspektům referenda.

Referendem nádraží nepostavíš

V roce 2004 se jednalo o vědomě nátlakovou akci proti tehdejšímu vedení města, které se vůči nádraží v centru chovalo pohrdavě. Byl to pro mnoho lidí zejména vzdor proti radnici ovládané ODS a KDU-ČSL. Od té doby se situace změnila skoro o 100 %, jak jsem popsal výše. Do stávající situace přišel Jakub Patočka (ČSSD) a rozhodl se, že vyvolá nové referendum. Je to bezpochyb jeho nezadatelné právo. Znamená to ovšem opět zpolitizování a ideologizaci tématu. Proto jsme se k nápadu uspořádat další referendum postavili již před rokem odmítavě a tvrdili jsme, že nyní musí nezbytně nutně doběhnout objektivní posuzování variant nádraží, což politizace ohrožuje.

Vyvolávané referendum čítá dvě otázky. Pokud nebude závazné, není potřeba ho řešit, to je jasné. Bude-li závazná kladná odpověď na první otázku, o poloze nádraží („Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno – hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?“) bude to znamenat pramálo. Referendum je závazné toliko pro zastupitelstvo jako celek, nikoliv pochopitelně pro stát, kraj či dokonce městský stavební úřad, který vykonává státní správu v přenesené působnosti a názory zastupitelstva se nesmí řídit.

Na plochách dráhy je ve stávajícím územním plánu park. Bez změny územního plánu, která není možná bez posvěcení Kraje, nelze nádraží v centru realizovat. Územní plán viz http://gis.brno.cz/tms/uzemni_plan_a/#c=-597680%252C-1161499&z=5&l=up_tiles,parcely_vnk,mc_tiles&p=&.

Modelový příklad: Pokud se lidé rozhodnou podpořit nádraží v centru, zastupitelstvo bude mít povinnost změnit si územní plán. Nevím, jestli je to všeobecně známo, ale dnešní drážní pozemky hlavního nádraží nejsou vedeny v územním plánu z roku 1994 jako plocha pro dopravu, ale třeba jako park. Jelikož se jedná o stavbu nadregionálního (krajského) významu a Jihomoravský kraj nemá v současné době platný územní plán (takzvané Zásady územního rozvoje, ZUR), bude muset město nejprve krajský úřad požádat, zda se změnou brněnského územního plánu souhlasí, viz § 50, odst. 7 a 8 Stavebního zákona. Pokud bude krajský úřad trvat na tom, že to není možné, končí tím veškeré možnosti města usilovat o nádraží v centru. I kdyby ale řekl ano, neznamená to, že změna územního plánu bude dokončena, protože v aktuálně připravovaných ZUR, které schvaluje zastupitelstvo kraje, nikoliv krajský úřad, může být opět zanesena jen odsunutá varianta, stejně jako byla i v těch zrušených.

Nevím například o tom, že by vyvolatelé referenda dojednávali zanesení ŽUB do nových ZUR variantně, vím o tom, že to děláme my. Pokud se to podaří, je možné se o nádraží v centru bavit. Zůstane-li vše při starém, Brno si nebude moci změnit územní plán, i kdyby to chtělo 100 % Brňáků.  Já vím, je to složité a nudné, ale právě proto je nezodpovědné vykládat, že referendum samo o sobě o něčem rozhodne.

Ono je to samozřejmě velké politikum: Pokud budou vládnout po volbách strany, jež nádraží v centru nechtějí, první otázku referenda zahrají do autu výše nastíněným způsobem, tedy formální snahou o změnu územního plánu, kterou „zlý“ Jihomoravský kraj zarazí; tím splní formální povinnost respektovat výsledky referenda a nadále mohou směle odsunovat. Dostanou-li se do budoucí koalice strany, které jsou nádraží v centru nakloněny či které nemají odsun nádraží jako ideologii, výše uvedené kroky – pokus o změnu územního plánu – budou provádět také, ale se skutečnou snahou docílit oné změny. I bez referenda.

Referendum znamená stopku pro nádraží v centru

Proč jsem ale skutečně zásadně proti tomuto referendu, je formulace druhé otázky: „Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?“

Tu otázku si pojďme rozebrat podrobněji: „aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží“. Když odhlédneme od toho, že město není investor železniční části ŽUB, tak i přesto se Brno v případě závazného výsledku stane vysoce nedůvěryhodným partnerem, ježto bude mít povinnost sabotovat obě varianty a iniciovat „soustavu návrhových soutěží“, které budou úplně odznova hledat „nejlepší řešení modernizace železniční stanice“. Kdyby aspoň bylo v otázce napsáno, že se má hledat nejlepší řešení hlavní výpravní budovy, ale ne. Zastupitelé by byli zavázáni usilovat o nové řešení celé rozsáhlé stanice: železniční stanice nerovná se zdaleka jenom nádražní budova a nástupiště, je to celý dlouhý úsek mezi vjezdovými návěstidly.

Otázka se navíc netýká jen varianty v centru, ale i odsunuté varianty, resp. jakékoliv  jiné hypotetické varianty. Navrhovatelé referenda otevřeně tvrdí, že všechno je špatně, že je nutné začít zcela od začátku:

„Chceme začít od nuly a chceme, aby se projekt připravoval v rámci otevřené urbanistické soutěže,“ řekl Patočka.

Je to jejich právo, ale jak je zřejmé, znamená to, že nechtějí, aby byl ŽUB kdy modernizován. Jako insider můžu dát krk na to, že nikdy nikdo nevymyslí další varianty, než jsou teď na stole, ale jako budoucí zastupitel bych byl referendem zavázán je mnoho let marně hledat. Děkuji, nechci.

Pro vysvětlení, proč není záhodno zakonzervovat stávající stav: Došlo by k omezení budoucího rozvoje krajské hromadné dopravy z důvodu nedostatečné kapacity železniční infrastruktury v Brně. Již dnes je poptávka po kratších intervalech na některých tratí, ale z kapacitních důvodů jí není možné vyhovět. Došlo by k blokaci výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) coby zásadního celoevropského investičního počinu v dopravě s cílem nejen zásadního zlepšení cestování, ale i významných úspor fosilních paliv a s tím související nižší zátěže pro životní prostředí a nižší závislosti EU na dovozu strategických surovin. V Česku je Brno klíčovým uzlem pro dva železniční koridory a nepřipravenost Brna na zavedení vysokorychlostní dopravy ohrožuje či spíše znemožňuje vznik kvalitní vysokorychlostní sítě v ČR.

Na druhou otázku v případě vyvolaného referenda proto výrazně doporučuji neodpovídat či hlasovat NE a město k tomu, aby vše začalo od bodu nula, nezavazovat. Mám za to, že lidé, kteří vyvolání referenda podepisují, netuší, že druhá otázka znamená stopku možnosti nádraží modernizovat. Jako budoucí zastupitel budu závazné výsledky případného referenda pochopitelně plně respektovat, stejně jako všichni zastupitelé za Žít Brno, pokud ale budu zavázán k tomu, abych přestal prosazovat nádraží v centru, přiznám se, že mi to bude velmi líto. Daleko raději bych i nadále pracoval na tom, aby Brno modernizované nádraží mělo. Tak prosím svoje podpisování a zejména hlasování u případného referenda zodpovědně zvažte.

Za styk se členy Žít Brno hrozí členům a příznivcům tvrdé sankce a postihy, v případě setkání s Hollanem dokonce i vyloučení. Na vlastní kůži to prozatím pocítili v mládežnických organizacích. Za zapovězený styk s Hollanem byl z brněnských Mladých sociálních demokratů vyobcován jejich dosavadní předseda Jakub Malý. Tomu bylo navíc přičteno, že ani nepochází z Brna a k tomu všemu si dovolil organizovat akci za podporu kvalitnější MHD, což je v rozporu s programem brněnské ČSSD.

Ve stranických strukturách naší nejstarší demokratické strany začal nejprve kolovat tento pěkný dopis:

Umolousaný papír ale není všechno. Prohřešek pana Malého se dostal i do interního zpravodaje jihomoravské stranické buňky, který je online formou distribuován všem sociálním demokratům.

Celý vnitrostranický zpravodaj si můžete přečíst zde: http://www.zitbrno.cz/wp-content/uploads/2014/07/Interní-zpravodaj-3.pdf.

Bohužel to nevypadá, že by se z případu pana Malého ostatní sociální demokraté poučili, proto můžeme zvláště v této kruté předvolební době očekávat další vylučování. Na pozoru by se měli mít zejména tito:

Sobotka, Tejc: Na oko vnitrostraničtí soupeři, ve skutečnosti se oba nechají vodit Hollanem.

Pan Sobotka si prostě pokoj nedá. Zde se nechal zlákat ženskými zbraněmi Barbory Antonové.

Tak ale tohle je opravdu nepříjemné. Michale, i Ty?!?!?

A ještě navíc s gayem???? Michale???

Dosud málo známý sociální demokrat Saša Brummer v obležení hned pěti členů Žít Brno… Sašo, nechceš se radši střelit do hlavy?

Ještě nějaké otázky?

Upozorňujeme, že povinností každého sociálního demokrata je kontakty členů ČSSD s členy Žít Brno neprodleně nahlásit příslušným stranickým orgánům. V případě nesplnění této povinnosti se stáváte součástí protirežimního spiknutí a bude na vás nahlíženo jako na viníky. Uvidíte-li na ulici člena Žít Brno, přejděte okamžitě na protější chodník nebo se schovejte do nejbližšího bunkru. K vyloučení ze strany postačí záznam na všudypřítomných kamerách. Ale nebojte se, kdo má čisté svědomí, nemusí se ničeho obávat.

Nejde ani tak o výsledek, že Aktualizace prošla. V červenci bude mnoha skupinami i jednotlivci soudně napadena a za pár měsíců s přibližně 111% pravděpodobností zrušena – důvodů pro zrušení je extrémní množství, na prvním místě je nepochopitelnost a i na Brno úplná nepřehlednost a tedy nepřezkoumatelnost

Pozoruhodné ale je, že velká koalice ODS a ČSSD čítající 32 hlasů si Aktualizaci neprohlasovala sama. Pro byly další dvě “strany”.

Podívejme se na tyto obrázky:

Hlasování o aktualizaci

Hlasování o aktualizace 2

Zajímavé je na nich hlasování dvou nezařazených, zvolených původně za TOP09. Jak Petra Vítková tak Jan Levíček zakládají nové politické subjekty, se kterými chtějí změnit politické poměry ve městě.

Petra Vítková stojí spolu s miliardářem Chodákem za “nezávislou kandidátkou”, respektive marketingovým projektem A co Brno?.

Podle jejich webu i podle schůzek, které jsme s nimi zatím měli, nechtějí být klasickou stranou (dokonce na plakátech uvádějí že jsou spíše než politická akce “informační projekt“), dokonce nechtějí mít ani program – jsou prý “apolitičtí”. Jen chtějí, aby město bylo řízeno profesionálně a aby se zastupitelé kvalifikovaně rozhodovali na základě dostatku podkladů. Proto od Pirátů opsali jejich “kodex”, že zastupitel nesmí hlasovat pro něco, o čemž nemá dostatek informací. S tím se nelze neztotožnit.

Havel Churchill láska mír – informační projekt

Titulní stránka apolitického informačního projektu A co Brno?

Jak to jde ale dohromady s tím, že Petra Vítková zvedne ruku pro 10.000 stránkový “dokument” rozsekaný na 800 samostatných souborů, na jehož přečtení měla týden a který obsahuje více právních vad než mutanti z Černobylu, to ví asi jenom Blažek s Onderkou. Víc krystaličtější příklad než tato aktualizace už z hlediska nemožnosti se aspoň bazálně v nějakém schvalovaném dokumentu zorientovat už tady nebude, proto je si to fajn pamatovat pro případ, až bude Vítková a její A co Brno?  vykládat, jak se hodlají rozhodovat zodpovědně a s plným vědomím toho, že ví, o čem rozhodují.

Jan Levíček, starosta Ořešína a exčlen KDU-ČSL a TOP09, zaregistroval 6. června stranu SPOLU. S ní se bude ucházet o vaše hlasy s podporou Starostů a nezávislých (STAN). Levíček se na veřejnosti nezaštiťuje pěknými marketingovými frázemi o profesionálním řízení města, jeho politický směr založený na odmítání zapojování veřejnosti a všeho, co zavání aktivismem nebo začíná předponou “eko”, je alespoň transparentní, viz jeho FB profil. V reakci na dopisy proudící prostřednictvím aplikace mamlepsiplany.cz si ulevil od plic:

“Vážení, nemilí aktivisté, kteří hromadně spamujete můj mail ohledně aktualizace územního plánu města Brna – běžte do …….!”

Dokonce přistoupil i k chřestění paragrafy: “Vážená paní, organizace (@NESEHNUTÍ), kterou representujete koordinuje SPAMování mailů zastupitelů města Brna. Žádám vás, před tím než podniknu právní kroky, abyste s tím okamžitě přestali.” (Na což Nesehnutí kontrovalo: “Budeme rádi, pokud necháte pousodit soudem, zda-li se jedná o SPAMování. Rozhodnutí nás zajímá, neváhejte nás o něm informovat.“)

Svůj hlas pro celoměstskou Aktualizaci, která z gruntu mění úplně všechno, bohužel ne tak, aby bylo jasné co, jak a proč, zdůvodnil Levíček nejlepším možným způsobem – aby tu chtěly žít i naše děti:

“Vážené maminky, vážené děti, i když mne dnešním dnem zatratí všichni zelení aktivisté včetně těch z Ořešína, zvedl jsme ruku pro Aktualizaci územního plánu města Brna. Kdybych to totiž neudělal, nemusela projít změna, která umožňuje rekolaudovat naši školku ze stavby dočasné na stavbu trvalou. Důsledkem by bylo, že v srpnu bychom museli školku nechat rozebrat a odvést. Chápu, že pro někoho je důležitější IPP, nebo LIPKA v OS, pro mne jsou důležitější ořešínské děti a jejich rodiče.”

Jestli se po volbách zrodí nonšalatní koalice ODS, ČSSD, A co Brno? a SPOLU s podporou Starostů a nezávislých zaštiťující se profesionálním řízením, to už záleží na nás všech. My věříme, že se jim to společnými silami podaří. Změnu kurzu si v současné situaci nemůže Brno dovolit, Vyškov je na dohled!

Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či rozpočtu je považována za sprostou frázi.

Na rozdíl od věcí jako je územní plánování či doprava, je zvýšení transparentnosti a posílení účasti veřejnosti o dost jednodušeji a rychleji realizovatelné, po volbách k tomu bude stačit jen ona mytická politická vůle, v případě prostého zveřejňování smluv a dalších informací pak jen naše vytrvalost, pokud skončíme v opozici.

Takto vidí Otevřenost na Magtistrátě. http://www.brno.cz/zitbrno/hodnoty-mesta/

Než tam ale skončíme, tak si o tom pojďme povídat.

Na debatě vystoupí:

Honza Boček, datový žurnalista a specialista na open data (otevřená data),

Petr Bouda – hlavní právní analytik organizace Frank Bold, který se nyní v rámci projektu Rekonstrukce státu zaměřuje na povinné zveřejňování smluv,

Martin Freund, který povykládá o možnostech participativního rozpočtu, kdy o části rozdělení veřejných peněz rozhodují sami občané, nikoliv zastupitelé. Tato forma rozdělování peněz se používá v mnoha městech po světě a zdá se být podnětnou i pro Brno.

Pobavíme se nejen o tom, jak technicky otevřenost realizovat, ale také o tom, proč to vlastně dělat.

Těšíme se. FB pozvánka zde: https://www.facebook.com/events/530713987040931/.

Motto: “Brno bylo vždy otevřené, protože zde žily tři národnosti, z nichž jsme dvě vyhnali nebo vyhladili. Ale Brno je otevřené třeba co se týče přístupu k informacím. Můžete požadovat jakékoli informace, a když budeme chtít, tak Vám je i poskytneme.” Maruška Z., 1. 8. 2011.