Plzeň nebo Krno – referendy si demokracii rozvracet nedáme
Dneska budeme Žít Brno v Plzni.
Radnice největšího města Krna se v roce 2004 rozhodla všemi způsoby zabránit platnosti referenda o nádraží. Povedlo se. A město politické kultury 2015, Plzeň, nehodlá být pozadu. Proto nyní sabotuje vyhlášení místního referenda souběžně s krajskými volbami. Hrozí, že v případě 35% volební účasti by nikým nevolení voliči odmítli výstavbu potřebného hypermarketu a nejlepší kmotr Jurečka by musel vrátit dary, které od vděčných investorů určitě nikdy nedostal.
Připomeňme si jednu veselou krněnskou historku: Rok 2004. Asi pět antilidí přesvědčilo přes 20 tisíc Krňanů, kteří podepsali petici za vyvolání referenda o poloze nádraží. Radnice tehdy řízená ODS a KDU-ČSL se dostala do prekérní situace. Referendum musela vyhlásit, ale pakliže by se konalo současně s krajskými volbami 2004, bála se, že by k volebním urnám přišlo tehdy zákonem požadovaných 50 % voličů a referendum o poloze nádraží by bylo závazné. Proto radnice moudře rozhodla, že referendum uskuteční mimo termín voleb. Do toho natiskla za veřejné peníze spoustu letáků, ať lidé, kteří chtějí nádraží odsunout, k referendu nechodí. Kombinací těchto dvou demokratických postupů radnice dosáhla vytčeného cíle a referendum bylo s 24,9% účastí nezávazné. Mohla vítězoslavně zahájit odsun nádraží, které se od té doby rychlostí pohybu litosférických desek rok co rok propadá centimetr za centimetrem.
V Plzni se zas asi pěti jiným kverulantům podařilo vysbírat podpisy – 13 tisíc – pro vyhlášení referenda o stavbě hypermarketu na místě bývalého kulturního domu. Jelikož závaznosti referenda jde docílit souběžným konáním s volbami, neboť od roku 2004 kleslo kvórum pro platnost referenda z 50 na 35 % a v Plzni chodí ke krajským dokonce o 7 drzých procent víc, reálně hrozilo, že se radnice závaznému výsledku referenda nevyhne.
Jediné řádné plzeňské zastupitelstvo, které by kvůli lhůtám uvedeným v zákoně mohlo referendum o hypermarketu na termín krajských voleb vyhlásit, se koná 6. září. Předtím ještě úřad musel zkontrolovat podpisy, neboť ve stovkách petičních archů se najdou podpisy nečitelné či podpisy lidí z jiných měst. Krom toho se tam najde i spousta podpisů, které se vyškrtnou jen tak. Ten plzeňský jich vyškrtal tolik, že to na vyvolání referenda nestačí. V takovém případě se navrhovatelé referenda vyzvou, ať dodají nezbytný počet podpisů, následně úřad opět podpisy zkontroluje a zastupitelstvo referendum vyhlásí.
A tady se ukázala ryzí apolitičnosti plzeňského úřadu, kterou musíme i u nás v Krně ocenit. Na kontrolu podpisů má úřad 15 dnů. Lhůtu využil bezezbytku. Kontrolu dokončil minulé úterý. Místo okamžitého sdělení, kolik je nutné dosbírat, vyložil s ohledem na zákon Beneš se zasloužil o státpojem „neprodleně vyrozumí“ tak, že výsledky oznámil až po třech dnech, v pátek. Tím přišli navrhovatelé referenda o tři dny, kdy nevěděli, kolik jim chybí a nemohli podle toho podpisy obratem dosbírat. Tři dny mohou být v určitých situacích dost. Podle zákona má úřad na kontrolu dodatečných podpisů dalších 15 dnů. Určitě ji využije. Děkujeme. A už teď si mohou všichni slušní lidé v Plzni oddychnout, neboť i kdyby vyškrtaných 2100 podpisů dodali navrhovatelé hned v pátek, poslední den 15denní lhůty je o 2 dny později, než se koná řádné zastupitelstvo.
Takže smůla. Referendum se bude konat o měsíc později než jsou volby, letáky, ať jdou lidi radši na hřbitov, už jsou v tiskárně.
A proč to vlastně celé píšeme. Strůjce plzeňského referenda, Martin Marek, stojí za tím, že nakonec se konečně zavřou plzeňská práva, zhmotnění nikdy neexistujícího Vysokého učení Brno. A jelikož se panu Markovi nepodařilo kvůli přátelské atmosféře v Plzni dostudovat, začne od září školní docházku na naší právnický fakultě. Dáváme ji rok, maximálně dva. A těšíme se na spolupráci!
19.50
Kéž by se dalo též uspořádat referendum třeba na téma “Dostavit dálnici D8 co nejrychleji?”, “Vykácet kúrovcem poškozené lesy na Šumavě?”, “Vykašlat se na obnovitelné zdroje a postavit jednu atomovou elektrárnu navíc?”…. Kéž by taková referenda byla pro Děti Země závazná. Ale smůla
23.38
Tome, Bože, vy jste pako Opravdu si myslíte, že si většina myslí, že “lesy poškozené kůrovcem” se mají kácet?
13.24
Ono jak které, ty běžné hospodářské asi ano, není-li už jiná pomoc. Lesy v bezzásahových zónách národních parků naopak nikoli – ať někde máme možnost vidět, jak si příroda dokáže či nedokáže s tím broukem poradit sama.
Složitou tak zůstává otázka, jaký režim zavést v jakémsi “nárazníkovém pásmu” mezi oběma typy lesů. Jak má být široké (aby kůrovec z bezzásahových zón vytrvale nenapadal ty běžné hospodářské lesy ležící jen o pár metrů dál). Atd.
13.18
Dostavět dálnici D8 co nejrychleji? Jistě, když už byla vymyšlena, to přece ani Mirek Patrik nepopírá. ALE KUDY? – to je ta otázka.
Koneckonců totéž platilo i v případě blokování výstavby obchvatu Plzně (takže město se řadu let “spolehlivě” dusilo). Také nešlo o znemožnění výstavby jako takové, “jen” o návrh vhodnější trasy. Nebýt té několikaleté přetlačované, dnes by se místo centra Plzně nejspíš dusily Štěnovice, protože, pokud si vzpomínám, magistrátem prosazovaná trasa měla vést bezprostředně za jejich humny.
11.06
Představte si, že v “poškozených lesích na Šumavě” (což je sám o sobě dosti široký a nedostačující pojem) nežijí jen kůrovci a smrky. Na některých místech, často na území jakési první zóny jakéhosi NP, tam žije i cosi, čemu se v jednom divném žargonu říká chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, ev. i jakési endemity.
Tyto entity jsou kupodivu schopny přežít v oblasti, kde les prochází cyklem obnovy, tzn. i stadiem, kdy je přítomno patro odumřelých stromů a rostoucí mladé stromky, za přítomnosti bylinného a/či keřového patra, a především potřebného klidu, narušovaným max. občasným pohybem turistů po vyznačených stezkách. Ovšem obětavá tvůrčí aktivita rumunských dřevorubců (už jen jejich samotná bodrá přítomnost) a následné holiny už jim jaksi neprospívají.
To vám však sdělovat asi nemusím, vy tyto skutečnosti, jakožto odborník na slovo vzatý a přemýšlivý člověk, jak lze soudit z vašeho příspěvku, určitě znáte.
23.06
V Plzni koukám pravítkují: http://plzen.idnes.cz/aktiviste-podali-kvuli-obchodnimu-domu-corso-zalobu-k-soudu-prp-/plzen-zpravy.aspx?c=A121008_114153_plzen-zpravy_pp