Nikým nevolený cizák – NAKOLEON. Zdroj: Moravská galerie

Jednotná fronta chránící Krno před zkázou cyklohrozby však dostává trhliny a jsou nesmyslně realizována cykloopatření, která stejně nikdy nebude nikdo využívat. Kopec Úvozu mají potíže zdolat automobily, cykločlověk ve stoupání zkolabuje, omdlí a zablokuje na dlouhé hodiny dopravu. Nemluvě ani o Kounicově, kde nikým nechtěné cyklopruhy omezí Krnem zaručenou svobodu obyvatel parkovat automobily systémem „Parkuj si, kde chceš.“

Do Krna kolo nepatří, říká npor. Póč. Zdroj: Hellparty.cz

Posledním valem bránicím cyklohrozbě pozřít Krno se tak stává Policie ČR. „Do Krna kola prostě nepatří. V jiných městech snad být mohou, ale ulice Krna na to nejsou uzpůsobeny,“ líčí svá ideová východiska vedoucí Dopravního inspektorátu npor. Roman Póč. Zároveň jedním dechem upozorňuje na další nebezpečí cyklohrozby: „Kola bohužel nepotřebují technickou kontrolu a na ulících se tak pohybují nebezpečné vraky.“ Na cyklohrozbu je třeba reagovat přiměřeným způsobem. „Když vidím některá kola, nejraději bych je fleksou na místě rozřezal,“ vyznává se nadporučík.

Cyklohrozba však dosahuje obludných rozměrů. Nejnověji se v Krně objevil nikým nevolený NAKOLEON a na celou jednu hodinu chce s tisícem lidí na kolech šířit zmar a zkázu. „Chcete vidět fotky mrtvých chodců?“, zděšeně reaguje zástupce veducího DI npor. Milan Havlíček. „Jak zaručíte bezpečnost, když se na přechodu objeví slepý a hluchý člověk a vkročí do jízdy? To je absolutně nepřijatelné,“ už střízlivě popisuje situaci. Policie ČR si nehodlá cyklohrozbu nechat přerůst přes hlavu, což v minulosti názorně demonstrovala zkrocením 80 cyklolidí pomocí 8 policejních vozů.

Komplexní posouzení nebezpečnosti NAKOLEONa. Zdroj: Oddělení boje s cyklohrozbou PČR Krno

„Zcela nepřípustné, výrazné ohrožení bezpečnosti a plynulosti, ohrožení životů a zdraví, nesouhlasíme, zásadně nesouhlasíme,“ dala Policie ČR jasnou zprávu NAKOLEONovi a 1 000 jeho věrným, kteří chtějí vyrazit 19. září v 18.00 na společnou projíždku Krnem a nakazit cyklochorobou ostatní slušné a zranitelné Krňany. „Pokud opravdu vyrazíte, bude o tom informována pořádková policie,“ povolává na scénu policejní robokopy nadporučík Havlíček. S cyklohrozbou se nevyjednává, s cyklohrozbou se bojuje, v sázce je celé Krno.

Rozřezáním kola zabráníme jeho dalšímu nebezpečnému používání. Zdroj: Příručka Policie ČR Krno

Policie doporučuje tuto a jiné cyklohrozby „orientovat na komunikace určené a vhodné pro daný účel a druh dopravy.” Takovým místem by mohl být krněnský velodrom, kde by cyklolidé mohli bezpečně kroužit dokolečka a kde by případně Policie ČR neměla problém proti cyklolidem efektivně a rychle zasáhnout. „Kombinace vodních děl a slzného plynu by cyklohrozbu neutralizovala s minimálními náklady pro daňového poplatníka,” zamýšlí se nad výhodami velodromou bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Osud Krna nyní leží v rukou Policie ČR a její bojeschopnosti. Samotní Krňané mohou nyní volit mezi dvěma strategiemi, jak Krno chránit před cyklohrozbou. Ti aktivní nechť 19. září hromadně usednou do automobilů a vydají se blokovat cyklohrozbu kdekoliv po její trase. Neberte však varování Policie ČR o ohrožení životů a zdraví nadarmo a klidně zůstaňte doma. Dobu trvání zvýšené cyklohrozby můžete věnovat destrukci jízdního kola, pokud nějaké nedejbože vlastníte. Obzvláště účelná je nevratná destrukce úhelnou bruskou podle doporučení vedoucího DI npor. Póče.

Neobstojí ani argument, že s kritickou situací vedení města nic nedělá. Jelikož ho zdraví obyvatel nezajímá, snaží se vyjednat další výjimku, aby se v Krně žádné limity dodržovat nemusely. Zatímco pro naší velkou koalici nejsou chodníky levicové ani pravicové, ať už to znamená cokoli, přístup k ovzduší a životnímu prostředí je ryze libertariánský.

Zbytečně oblíbené zahrádky kaváren, na kterých se beztak povalují jenom levicoví aktivisté, jsou regulovány co do velikosti, otevírací doby nebo ročních období, ve kterých je lidem dovoleno sedět venku. O vzduch se však musí postarat neviditelná ruka trhu.

Jak inspirativně dodává nejvtipnější první náměstek primátora Robert Kotzian, který má na starosti dopravu a rozvoj znečištění v našem nejkrásnějším městě: ”jestli chce mít někdo čistý vzduch, ať se odstěhuje do lesa.” Jeho tezi nedávno úspěšně zobecnil levicový myslitel Vítězslav Jandák, když prohlásil: “pokud se někomu něco nelíbí, tak ať se odstěhuje, o tom je ta demokracie.”

Stěhování, odsuny a vyhánění má v Česku dlouhodobou tradici a byla by škoda na ni zapomínat. Problémy se jinak řešit nedají. Snažit se inspirovat v jiných evropských městech, kde omezují pohyb aut ve městě, vytvářejí systémy park&ride, nebo snad nedej bože podporují cyklistiku, nemá vůbec smysl. Vždycky se naštěstí najde dost překážek, proč to nejde. Například do Kohoutovic je to do kopce.

Mezi velké úspěchy města v oblasti podpory nárůstu nezbytných exhalací bude patřit i vybudování tržnice AUpark. Pro tu sice byla vypracována tzv. “rozptylová studie,” nicméně vliv nárůstu dopravy zapracován nebyl, protože je to moc složité a výsledky by mohly být takové všelijaké. Ale jak se zde optimisticky konstatuje, stav ovzduší je v dané lokalitě natolik tragický, že to o mnoho horší být stejně nemůže.

Klíčovou strategií v boji magistrátu za permamentně znečištěné ovzduší je podpora budování sítě parkovišť přímo ve středu města, díky čemuž by se mohl počet aut v centru ještě znásobit. Pokud vše půjde dobře, můžeme se v budoucnu těšit na překračování prachových limitů, které z 90% produkuje doprava, každý den a nikoli pouze každý druhý den.

Bohužel však trochu hrozí, že v případě neudělení výjimky budou Krnu hrozit vysoké pokuty od Evropské komise ve výši desetitisíců eur za každý den. Tedy o důvod víc z tohoto despotického socialistického spolku vystoupit a přimknout se k civilizačně přece jen bližšímu Rusku.

Tam by samozvané aktivistky – a navíc matky! – skončily dávno v nějakém hezkém gulagu. V Krně pouze obtěžují nemístnými požadavky na dodržování evropských norem v rámci podvratné aktivity Dejchej Krno, kde se snaží mapovat překračování limitů a tlačit na jejich dodržování, aniž by k tomu měly jakýkoli mandát. V pondělí se navíc chystají zastavit provoz na ulici Úvoz, jako by nestačily povodně. Je samozřejmě otázkou, kdo je za to platí a proč se neodstěhují někam jinam. Třeba do Adamova. Nebo raději do Pohořelic – tam se dá dojít i pěšky.

Autor Posledního (kéž by) slova o Žít Krno. Zdroj: Pražské internety, a. s.

Text je ukázkou povrchního přístupu k informacím: už jen ten nahodilý výčet jmen, která autor zřejmě pochytil v nějakém opileckém chatu na FB a která povětšinou nemají s žitím Krna nic společného: Kvapil, pražský autor videí ze svateb a porodnic, Hollan, „aktivista“ (lepší termín by byl „agent“) „bojující“ proti „hazardu“ placený Ostravou a Světovou federací Iluminátů, Šplíchal a Ryška, provozovatelé luxusní restaurace, v níž se schází krněnská smetánka, a „informačního“ portálu Prigl atd. atd.

To, že z výčtu tvůrců vypadl Jabloň, původce názvu Krno a spoluautor užitečných generátorů žít brno…, verbálních priorit a volebních kampaní, a prestižní grafička Eva Jemná, jistě není náhoda a svědčí to o autorově latentní homofobii, rasismu a machismu.

Autor si je bezpochyby vědom chabosti svého textu; ve snaze zaujmout čtenáře za každou cenu se neštítí použít tak laciné prostředky, jako je Hitler, Fischerová, Schwarzenberg, Dienstbier, Stephen Colbert a Jon Stewart.

Za útokem pražské novinářské mafie stojí možná závist, že se Krno pyšní nejvyšší budovou v celé republice. (Bauhaus Spirit na fotografii vlevo)

Naprosto zoufale vyznívá i závěr celého textu: Nastává tedy čas pro analýzu: Jak je to možné? Jak dlouho to vydrží?
A proč, proboha, zrovna v Brně?

Inu, vážený pane „redaktore“, protože jsme největší město republiky a the City of Bauhaus Spirit. A to nám vydrží ještě hodně dlouho.

Na závěr dovolte otázku nám: Můžete nám slíbit, že je to vaše skutečně poslední slovo?

Tento ničím nepodložený, štvavý a záludný komentář zveřejnil náš bývalý čtenář Alojz Lorenc loni v květnu pod článkem o radostné události v rodině bývalého ředitele krněnského Národního divadla.

Tento komentář už pod článkem nenajdete.

Redakce Žít Brno si okamžitě uvědomila závažnost a neprůkaznost takového obvinění. Po několikaměsíčních konzultacích s předními krněnskými právníky se rozhodla na žádost pana opata tento komentář smazat a čtenáře Alojze Lorence zařadit do registru svazků nežádoucích čtenářů jako osobu uvedenou pod písmenem b).

Pana opata Martince považujeme za jednu z nejvýraznějších osobností krněnské high society, bez níž se neobejde žádná významná společenská událost v našem krásném městě.  Ani nejlepší pivo Starobrno by bez jeho posvěcení nechutnalo tak jako dnes. Oceňujeme také jeho smysl pro tradiční hodnoty a pečlivost, s jakou spravuje rodinný majetek. Navíc je pan opat blízkým přítelem našeho nejlepšího primátora, kterého si vážíme natolik, že bychom nikdy nemohli útočit ani na něj, ani na jeho okolí, Bůh nás chraň!

Pan opat nebyl ani a), ani b), pane Lorenci!

Proto se za výrok Alojze Lorence s čistým srdcem a otevřenou duší omlouváme. A modlíme se za to, aby pan opat zůstal i nadále naším příznivcem! Bude-li mít někdo z veřejně činných osob podobný problém jako pan opat, nechť se neváhá ozvat!

Amen.

Pane Lorenci, nemůžete brát vážně všechno, co najdete na internetu!

To bychom pak pro samé omluvy neměli čas na nic jiného.

Dobrý den, pane Kotziane. Vy jste náměstek zodpovědný za dopravu…

Koho jste potkali? Co vám to nalhali?

Máte to napsáno na dveřích.

Aha… Řekněme, že je doprava v mojí kompetenci. Zodpovědnost bych do toho určitě netahal.

Dobře… vraťme se tedy k tématu. V Krně se v současné době dokončily dvě významné dopravní stavby.

Vážně?

Robert Kotzian přemýšlí nad rozvojem dopravy (zdroj: organizace MENSA)

Ano, byly zprovozněny tunely Dobrovského a po roce byl opraven 350m dlouhý úsek na ulici Pionýrská.

Tak určitě mě to těší. Nikdo z nás už nedoufal ani v jedno. Všem zaměstnancům jsem ale doporučil modlit se, v čemž nás podpořil opat Evžen Lukáš Martinec, neboť Dobrovský byl jezovita a tak všechno dobře dopadlo.

A co další krněnské dopravní evergreeny? Například parkování, nebo MHD?

Parkování jsme vyřešili jednou provždy koncepční vizí “Parkuj si, kde chceš”. Moudře jsme usoudili, že občané ví nejlépe, kde potřebují zaparkovat a není možné omezovat jejich svobodu parkování nějakým shora nařízeným takzvaným “parkovištěm”, nedejbože “parkovacím domem”. A v tom jde příkladem občanům celá Rada, zvláště pak Primátor Onderka, na nějž čekává limuzína před domem, v dnes již překonaném “zákazu parkování”, aby jej dopravila do osm set metrů vzdáleného Magistrátu. Jistě uznáte, že Primátor největšího města v republice nebude ztrácet čas chozením pěšky, když se může nechat svézt přes pět semaforů.

Vkusné parkoviště na Římském náměstí, vzniklé v rámci projektu "parkuj si kde chceš" (zdroj: dva měsíce stará fotografie)

Mohl by využít MHD.

Tak to by tedy nemohl. Podívejte, v dnešní ekonomické situaci je potřeba šetřit každou korunu. A jak jsem již řekl, městská hromadná doprava je pouze jakýsi nadstandard, který laskavě poskytujeme našim občanům a ti nám za něj musí připlatit. A nemůžete přece v takto rozpočtově napjaté době chtít po Primátorovi, nedejbože členech Rady, aby utráceli veřejné prostředky za lístky, když mají k dispozici limuzínu se šoférem. To by od nás bylo nezodpovědné.

Je vůbec potřeba tolik vozů pro čelné představitele města?

Samozřejmě, že ano. Vy se asi pohybujete naprosto mimo realitu.

S MHD souvisí i přeložka tramvajové tratě do Komárova z Dornychu na Plotní.

To máte pravdu, určitě to spolu souvisí. Nicméně nedávno jsem tama jel a zatím s tím nic neudělali.

Ano, prohlásil jste, že trať nemá cenu přesouvat, dokud nebude hotové nové železniční nádraží.

Vážně? Tak to jsem řekl dobře. Dokud se nepřesune nádraží, tak nemá cenu vůbec přemýšlet nad jakýmkoliv rozvojem. Když nebude nádraží, tak nebude nic. Natož nadstandardní šalina na Plotní.

Nicméně šalina na Plotní nijak nesouvisí s novým nádražím. Za prvé zkrátí cestu do Komárova a dalších čtvrtí Brna-Jih, za druhé zrychlí a zbezpeční přístup k autobusovému nádraží na Zvonařce a konečně za třetí uvolní Dornych pro vybudování přímého silničního napojení centra na dálniční křižovatku D1 a D2.

Počkejte, ta šalina se nepřesouvá jen tak? To se pak dostanu rychleji na dálnici?

Takhle nikdy Dornych vypadat nebude (zdroj: Alternativní Krno)

Tak je to v územním plánu.

Týjo. Tak to asi dává smysl. Zbohatlíci s nadstandardem sice dostanou vlastní trasu šaliny, ale pokud se my, obyčejní občané, dostaneme rychleji na dálnici, je potřeba se o to zasadit.

Co vlastně myslíte tím nadstandardem? Neustále o něm mluvíte, ale obáváme se, že většina lidí netuší, o co se jedná.

Tak určitě je tím nadstandardem šalina. Máme překládat trať pro pár lidí, co si můžou dovolit ji vlastnit. To není fér vůči ostatním. Kdo z vás na to má?

Nikdo nejezdí vlastní šalinou. Tramvaje patří dopravnímu podniku a vozí každého s platnou jízdenkou.

Počkejte, to ta šalina lidem nepatří? A jezdí v ní s cizíma? To je nechutné. Pro mně jsou standardem tři auta v rodině a pro hlavu rodiny samozřejmě šofér. Níž se snad jít ani nedá. No a kdo si chce pořídit vlastní tryskáč nebo šalinu, ať si připlatí. To mně připadá mimořádně sociálně citlivé.

Připadá Vám sociálně citlivý i Váš plán na příplatky za noční jízdu, jež je kolikrát zdrojem nečekaného napětí?

Tak v kině teď letí 3D horrory a tady to mají diváci naživo. Jen ať si připlatí.

Svratka obklopená cyklostezkami /mimo záběr/ (zdroj: Svratecká paroplavba)

Poslední oblastí, které bychom se rádi dotkli, je cyklistická doprava.

Ano, zrovna jsme prý otevřeli novou cyklostezku u Svratky. Já tam sice nebyl, protože mně to nezajímá, ale aspoň je vidět, že něco děláme. Tak nevím, proč si cyklisti pořád tolik stěžují.

Cyklostezka u Svratky cyklodopravě moc nepomůže. Lidé by si spíše přáli mnohem levnější cyklopruhy po městě, neboť neustále roste počet lidí, kteří používají kolo k dopravě do práce a po městě vůbec.

Vážně? To je tedy lituji, já bych měl strach, pustit se do města na kole.

Proto by nás zajímalo jak hodláte podmínky zlepšit.  Kdy bude například povolen vjezd cyklistům do centra?

Tak s tím bych byl opatrný. Dokážu si živě představit situaci, při které najede cyklista do nic netušícího chodce, ten v leknutí skočí pod kolemprojíždějící tramvaj, ta vykolejí a převrátí sloup vysokého napětí, který spadne na blízký obchod s módním textilem, jenž vzplane a požár se následně rozšíří až do Dukovan, kde způsobí jadernou katastrofu. A to byste si snad nepřál, pane redaktore.

To asi nikdo. Tak já Vám raději děkuji za rozhovor.

Kordis, s. r. o., který veřejnou dopravu v jihomoravském kraji zajišťuje, jako jediná firma spravovaná jihomoravskou a krněnskou veřejnou správou funguje. A to dokonce tak, že nám ji závidí ostatní kraje, v nichž je snaha dojet z místa A do místa K úkolem na několik dnů. Funkční dopravní systém jihomoravského kraje proto leží v žaludku mnoha politikům, kteří se snaží posunout Jižní Moravu blíže středoasijské civilizaci. ČSSD se rozhodla po vzoru starořeckých Danajů použít metodu trojského koně a instalovat do čela Kordisu JUDr. Michala Bortela, politika a průkopníka zisku titulů formou Ctrl C – Ctrl V.

Bortelovy zkušenosti s rozkladem úřadů jsou nenahraditelné. Jeho politická pouť začala hned v 18 letech, kdy vstoupil do ČSSD. V letech 2002 – 2008 byl zastupitelem MČ Krno – střed, 2002 – 2006 členem zastupitelstva Jihomoravského kraje. Vrchol jeho kariéry přišel na podzim 2006, kdy ČSSD skončila druhá v komunálních volbách na Krně-střed. Michal měl jednu jedinou touhu – být starostou. Domluvil se s ODS, že ho budou vydržovat na postu nejlepšího starosty a za to si budou moci dělat, co chtějí. Tomu odpovídalo i složení rady 3 : 8 v neprospěch Bortelovy ČSSD. Velkou koalici tehdy obhajoval slovy, že je zapotřebí systému “brzd a rovnováh”.

Ilustrační obrázek

A jízda mohla začít. Bortel, jakožto čerstvý magistr práv, propustil právníka radnice, neboť to přece zvládne sám. Propustil i mluvčího – mluvit přece umí každý. Ve své trojjediné funkci se každou chvíli objevoval na různých zahájeních něčeho a entuziasticky tvrdil, že už několik měsíců spí dvě hodiny denně a nemá s tím žádný problém. Poté, co jeho tělo a hlava problém mít začaly, si pro něj na úřad přijeli tatínek s maminkou a odvezli si Míšu do domácího léčení. Po něm nastoupila na post starostky MUDr. Dagmar Hrubá, to je ale už úplně jiná pohádka.

Za dobu ročního účinkování v pozici starosty stačil Bortel například vytáhnout do politiky současnou nejlepší šéfku TICu, Petru Kačírkovou (ČSSD), ze které si udělal poradkyni pro likvidaci kultury.

Současně byl asistentem patrně nesmrtelného, určitě však nejlepšího poslance Pohanky (ČSSD), který spolu s Melčákem zajistil fungování Topolánkovy vlády. Po Michalovi převzal asistenstkou štafetu brácha.

Ještě předtím stihl dělat asistenta tehdejšímu poslanci ČSSD, Zdeňku Koudelkovi, kterého před nedávnem na výraz díků nominoval cestovatel Klaus na místo ústavního soudce. Tohoto nejlepšího náměstka nejlepší a hlavně Nejvyšší státní zástupkyně Vesecké ale nepochopitelně odmítla v senátu i vlastní strana a to je smutné, žalostné a deprimující.

Ctrl ur MBA

Ve stejné době, kdy dělal Bortel Koudelkovi asistenta, dělal Koudelka Bortelovi vedoucího diplomové práce Právní předpisy samosprávy. To je očividně Koudelkovo oblíbené téma, neboť Bortel není jediný student, který u Koudelky tuto práci psal, a Koudelka to nakonec i sám vydal. Práce je to průkopnická. Jako jeden z prvních politiků tehdy Bortel využil metodu Ctrl Cizí a Ctrl Vlastní. Tehdy to dokonce upgradoval na opisování od sebe sama (viz dokument Bortel C – Bortel V).

Bortel vytvořil stať o obcích, tu vzal (Ctrcl C), zkopíroval (Ctrl V) a slovo obec nahradil slovem kraj (Ctrl F). Něčím tak přízemním, jako jsou jmenné rody a shoda přísudku s podmětem, se asistent poslance nemusí snad zatěžovat. Práce tak obsahuje pozoruhodné obraty jako “Posledním druhem právních předpisů v kategorii podle působnosti z hlediska druhu veřejné správy jsou právní předpisy krajů mimo její působnost.” Zásadní přínos práce spočívá v tom, že Bortel souhlasí s tím, co říká Koudelka. Práce byla obhájena na výbornou. K nejlepším posudkům na práci se nebylo v roce 2006 možné dostat ani skrze tehdejší děkanku práv, Naděždu Rozehnalovou, která se vyjádřila, že “Právní předpisy platné v době obhajoby mi neukládají povinnost zveřejnění posudků.  Dokonce se obávám, že mi nedávají k tomu ani právo.”

Až uvidíte oranžové trolejbusy jezdit po Priglu, budete vědět proč.

Autentická cyklo-teroristka!

Výsledky pilotního projektu auto-jízd jsou doslova ohromující. Celá akce se setkala s vášnivým přijetím od většiny motoristů, kteří neváhali a v ranních a odpoledních hodinách pravidelně s nadšením blokují lokality jako je Úvoz, Mendlovo náměstí, Heršpická, Vídeňská nebo velmi populární Koliště. (V budoucnu se plánuje rozšíření akce na ulici Opuštěná, kde zkolabuje doprava po vybudování tržnice AUpark.)

Obzvláště zapálení automobilisté, zkráceně autisté, pak neváhají uprostřed frenetické jízdy zastavit tzv. na blikačky a na několik desítek minut tak vylepšit celou demonstraci individuální motorizované svobody. Tyto projevy nespoutané a nekonveční vůle jsou pak odměněny nadšeným troubením dalších demonstrantů. Díky těmto autistickým aktivistům vypadá Krno jako lecjaká západní metropole před čtyřiceti lety nebo současné metropole dálného východu, jako je Moskva nebo Ulánbátar.

Účastníci auto-jízdy se nadšeně řítí na Koliště.

Zatímco evropská města vybudovala funkční sítě cyklostezek vedoucích reálně odněkud někam a počítá se v nich i s bezcílně se poflakujícími chodci, v Krně jsme opět mnohem dál. Cyklostezky vedou v lepším případě leda tak do Bílovic nebo do polí, a původně chodcům určené chodníky jsou masivně využívány jako odstavná parkoviště.

Díky tomu se daří zabránit přinejmenším rodičům s kočárky ve zbytečném pohybu, který je palčivým problémem krněnského rozvoje. Neurotické matky s kočárkem často zapříčiní odření laku parkujícího vozidla, jindy neváhají zdemolovat nárazník auta projíždějícího přes přechod.

Typická česká cyklostezka.

Nově se plánuje rozšíření auto-jízd i na zmíněné cyklostezky a chodníky. Již v současnosti je spuštěno několik pilotních projektů, které se těší velkému mediálnímu zájmu. Mezi autistické celebrity se doslova přes odpoledne vyhoupl Roman Janoušek, známější jako Kolibřík nebo Mazánek.

Nejlepší zastupitel Humpolíček.

Ten neváhal vyškolit nezbednou řidičku, z které se po vystoupení z auta stal nebezpečný a tolik obávaný chodec. Jeho sportovní výkon, kterým vyřadil chodící uličnici ze hry, ocenili i policisté, kteří ho přátelsky poplácali po ramenou a poslali relaxovat na neznámé místo v Tichomoří. Můžeme jen doufat, že se jej v budoucnu podaří draftovat do krněnského týmu. Ten se zatím musí spokojit se svou lokální hvězdou, Bc. Miloslavem Humpolíčkem, který před rokem najel do nebezpečných cyklo-teroristů, jež svým levicovým životním stylem ohrožují krněnskou demokracii.

Zoufalá obyvatelka Kodaně.

Je třeba zabránit všemi všemi myslitelnými prostředky, abychom v Krně nikdy nedopadli jako zoufalí obyvatelé Amsterodamu, Vídně nebo snad Kodaně. Naštěstí naše nejlepší politické elity takový vývoj v příštích padesáti letech nedovolí.

Proto se magistrát rozhodl zpracovat tzv. Městský parkovací systém. Původní plány, že město vytvoří síť parkovacích domů, však po stavbě prvního vzaly za své. Jak k tomu uvádí první náměstek Robert Kotzian, jenž má Městský parkovací systém na starosti: “S parkovacími domy je plno práce a starostí, nikdo to nechtěl dělat. Proto jsme museli přijít s něčím jednodušším, co nás bude stát minimální námahu.”

Jedna z krněnských vizí (zdroj: obsidianová věštba)

Dalším zádrhelem bylo financování. Protože Krno platí pouze vize a na jejich realizaci peníze nejsou, bylo potřeba přistoupit k tolik oblíbené spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou tzv. PPP projektů. Pouze díky této spolupráci bylo možné realizaci Městského parkovacího systému urychlit a představit pilotní projekt dříve, než se čekalo.

V čem tedy nová koncepční vize krněnského parkování spočívá? Dejme opět slovo jejímu autorovi, Robertu Kotzianovi: “Hlavním problémem při stavbě nových parkovišť je potřeba spousty různých povolení, jejichž vyřízení trvá zbytečně dlouho. Zaparkovat je ale potřeba okamžitě. Proto jsme se v Krně rozhodli dát stavitelům parkovišť volnou ruku a dle nových pravidel žádné povolení nepotřebují. Ale pokud se někomu nelíbí, že některá parkoviště vznikají tak říkajíc na černo, jsme ochotni je vždy zpětně zlegalizovat.”

Vkusná zídka okrášlila malebné náměstí (zdroj: Internetti di Roma)

První parkoviště podle nových pravidel vzniklo v srdci pěší zóny, na Římském náměstí. “Tam vyloženě chybělo. Římák je automobilem skvěle přístupný a vkusná zídka náměstí vhodně doplnila zajímavým architektonickým prvkem,” uvedl Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Krno střed, který má realizaci pilotního projektu na starosti.

Jak jsme uvedli již dříve, dalším krokem bude stavba nového parkoviště na Zelném trhu, následovat má Náměstí svobody a využito má být opět i Moravské náměstí. “Nevíme přesně, kde všude nová parkoviště vzniknou,” upřesnil Kotzian, “a moc nám na tom nezáleží. Lidé si mohou vytvořit parkoviště, kde chtějí a my s tím nemáme žádné starosti. Je to paráda.”

V proslulé Gabalově zprávě (kterou, stejně jako někdejších Několik vět, sice nikdo nečetl, ale všichni se na ni fundovaně odvolávají) je ghetto definováno jako místo s obtížnou přístupností, nepropustné pro ostatní obyvatelstvo. Z tohoto pohledu nejpopulárnější brněnské sociálně vyloučené oblasti, tedy Cejl a Bratislavská, nejsou pravými ghetty, neboť je většinová populace využívá jako běžné komunikační trasy a v těchto místech kypí bohatý obchodní (Interspar), kancelářský (Úřad Krna-sever), kulturní (Muzeum romské kultury) i společenský (herny) život.

Sanitky vyjíždějící ze stanoviště na 28. října se prodírají mezi vozidly, jež čekají na vpuštění do kontrolované zóny. zdroj: městapo Krno

Skutečné drama, jehož plíživý průběh zůstává médii i aktivisty (záměrně ?) nepovšimnut, začíná o několik desítek metrů severněji: celá čtvrť Černá Pole se pomalu, ale jistě stává ghettem totálně odříznutým od zbytku “civilizovaného” Krna. Bariéru zatím netvoří ohrady pod proudem a ploty s ostnatým drátem, ale dopravní zátarasy, které téměř znemožňují tamním občanům opustit svou “barevně znevýhodněnou” čtvrť a kvůli nimž se majoritní populace tomuto teritoriu zdaleka vyhýbá.

Symbolický hraniční kámen mezi konvenčně pozitivně vnímaným prostorem (vlevo, Francouzská) a tradičně odsuzovanou čtvrtí (vpravo, Milady Horákové), zdroj: Internet Brno

Při jízdě od centra je například na křižovatce ulice Milady Horákové a 28. října stažen provoz do jednoho pruhu, takže kolona odvážlivců toužících proniknout do krizové oblasti se táhne po Kolišti až za samé hranice města, tedy k Vaňkovce. Těžko říct, zda je toto zúžení zřízeno natrvalo kvůli lepší identifikaci osádek vozidel (model, jenž se výborně osvědčil například na hraničních přechodech v pásmu Gazy), nebo zda je pouze dočasné, než bude dobudován tunel pod ulicí Příkop (model San Diego-Tijuana). Podezření z podminování kolejí ve svahu k dětské nemocnici nikdy nebylo spolehlivě vyvráceno, proto tramvaje jezdí krokem a s otevřenými dveřmi, aby se v případě útoku mohli cestující skrýt v přilehlých houštinách.

Potají pořízené záběry z demonstrace Černopolců na ulici Schodové, kterou komando Městské policie rozehnalo slzným plynem a smotanými ručníky. Zdroj: BIS

Průnik na “černý pahorek” se přesto občas zdaří, a to náročným a značně riskantním výstupem ulicí Antonína Slavíka, není-li ovšem zablokována těžkou vojenskou technikou. Relativně nadějná je, po opatrné jízdě mezi zátarasy v ulici Drobného, odbočka do Erbenovy, ovšem pouze v časných ranních hodinách, kdy poleví jinak intenzivní provoz v protisměru – řetěz po střechu naložených uprchlických vozů, jež drhnou podvozky o dlažbu a vytrhávají kočičí hlavy.

Maketa zázemí budoucího vodáckého areálu v ulici Pionýrské. Zdroj: Internet

Ulice Pionýrská představuje jeden z mála momentů, kdy se blokádou (ovšem nikoli explicitně) zabývala média. Bezedný a stále se rozšiřující kráter však nedává šanci už ani terénním vozidlům, překonávají jej pouze lanovkové trolejbusy; podle kuloárních zpráv magistrát vůbec neuvažuje o znovuzprovoznění tohoto úseku pro silniční dopravu, ale v duchu chystané aktualizace územního plánu má na tomto místě vzniknout vodácký kanál s návazností na maketu potoka v Lužánkách.

Dobrodruzi snažící se proniknout do “zapovězené čtvrti” největšího českého města neuspějí ani ze směru od Králova Pole: ti, co nezabloudí u prvního oblouku chystaného mostního artefaktu a neskončí (nakonec rádi) v Kuřimi, narazí na zabarikádovanou Fügnerovu, případně je vcucne tunel na Tomkovo náměstí, z nějž, jak známo, není do Černých Polí návratu.

Pracovníci humanitárních misí, jejichž úkolem bylo dopravit do Černých Polí zásilku kondenzovaného mléka a skript Možnosti geoinformačních analýz při modelování vegetační stupňovitosti, se pokusili jít na věc od Lesné, ovšem narazili na neobjezdný kruhový objezd; podle posledních zpráv je navíc těsně před stržením viadukt nad strategickou tratí Vranovice-Tišnov.

Přehledná mapka černopolského konfliktu. Zdroj: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř), Dobruška

Zásobování zubožených obyvatel kopce na Krnem tudíž probíhá partyzánským způsobem: v noci můžete na stezkách vinoucích se svahem nad Husovicemi potkat temné postavy s batohy plnými cukerínu, porna a dalších předmětů základní potřeby.

Mendelova univerzita stojí na pokraji krachu kvůli fatálnímu odlivu studentů, kavárna Era se proměnila ve výdejnu polévky pro potřebné, otevření vily Tugendhat se kvůli neochotě dělníků pracovat v tak stresujícím prostředí odsouvá z 11. 11. 2011 až někdy na jaro 2012.

Nemá smysl vršit další důkazy o zcela bezprecedentní segregaci jedné části obyvatelstva pouze na základě adjektiva, které je obsaženo v názvu jejich čtvrti.

Ptáme se však, proč mlčí všichni ti, kdo 1. máje v parku na Kolišti hájili svobodu volného pohybu.

Ptáme se, kde jsou televizní kamery a rozhlasové mikrofony.

Ptáme se, kde jsou zahraniční politici, kteří by se vyjádřili k tak frapantnímu upírání základních lidských práv!

Má se snad Krno stát městem výhradně bílých čtvrtí?

“Je to už potřeba, neopravovali jsme ji od minulých voleb,” uvedl starosta Jiří Hladík. “Je to nejvytíženější tepna. Lidé tama jezdí ze Starých Černovic do Nových, jiní zase naopak. Jednou prý někdo jel až do Holásek,” upřesňuje.

K hustotě dopravy se vyjádřily i Brněnské komunikace (BKOM): “Situace na místě je z dopravního hlediska neúnosná. Chlapi se tam byli podívat a prej je tam blázinec,” líčí zodpovědný pracovník firmy BKOM Vladimír Pechart.

Křižovatka v době dopravní špičky

Rekonstrukce bude stát více než deset milionů. “Taková věc není zadarmo. Jen všimné přijde asi na pět milionů,” přibližuje starosta Hladík financování. “Všechno se kompletně opraví. Kanalizace, vodovodní řád, moje chalupa, zastávka MHD, veřejné osvětlení, prsa naší sekretářky a parkovací plochy. Snad zbude i na chodníky a přechody,” upřesňuje rozsah prací.

Plánovaná podoba křižovatky

Stavba se patrně protáhne na dva roky. “Na Charbulově jsme se teď v padesáti metrech silnice vrtali dva měsíce, tak chceme trhnout rekord,” líčí starosta. Radnice počítá i s tím, že rekonstrukce na nějaký čas omezí dopravu. „Na křižovatce asi zavřeme levou část a pravá bude průjezdná jen jednosměrně. Objížďka povede nejspíš po Štolcově a Jiránkově a nanejvýš tak měsíc, déle by to bylo neúnosné. Je to páteřní silnice,“ popsal nejpravděpodobnější scénář Hladík. Co bude dál, zatím není jisté. “Pak to asi zavřem celý. Je to páteřní silnice,” dodal.