První pilotní text napsala kandidátka ODS, Karolína Vaverková. Slíbili jsme Reflexu, že pokud se její text bude líbit, mohou o nás psát furt. Nám se líbí moc, co vám?

SRANDA V BRNĚ

NEJVĚTŠÍ MORAVSKÉ MĚSTO PŘECHÁZÍ DO RUKOU ZELENÝCH RECESISTŮ V ČELE S MATĚJEM HOLLANEM.

MĚSTO BRNO DALO SVĚTU NĚKOLIK PROFESIONÁLNÍCH REVOLUCIONÁŘŮ – mladého Milana Kunderu, prakticky celou rodinu Šabatovu a zeleného chiliastu Jakuba Patočku. V posledních volbách vstoupil na scénu facebookový rebel a bakalář hudební vědy MATĚJ HOLLAN (30), který představuje svéráznou kombinaci Woodyho Allena a Che Guevary. Své odpůrce však likviduje výhradně na sociálních sítích. Nyní bude spoluřídit druhé největší město České republiky.

SRANDA V BRNĚ – tak by se dala nazvat politická strategie Hollanova hnutí Žít Brno, jež do vedení brněnského magistrátu vynesla protestní vlna v době komunálních voleb. Recesistická skupina na sebe upozornila kritikou odcházejícího primátora Romana Onderky (ČSSD) a své kandidátky dávala dohromady v posledních dnech před termínem odevzdání. Nyní obsadí pozice dvou radních. Žít Brno bude rozhodovat o kultuře, sociálních věcech a zdravotnictví.

Žertovná koláž Jan Ignác Říha

DOTAČNÍ REVOLUCIONÁŘI
Žít Brno byl původně oficiální slogan města, jehož internetovou doménu si magistrát v čele s Romanem Onderkou jaksi zapomněl zaregistrovat. Následně ji převzali hollanovští recesisté, kteří na ní dnem a nocí cupovali primátora za jeho skutečné nebo domnělé přešlapy. Když už se zdálo, že étos hnutí vyvanul, vyvolal Onderka svou mediální neobratností skandál, jenž polil hnutí živou vodou a vlastně i dovedl k volbám – nechal zablokovat facebookovou stránku Žít Brno. Následoval mediální poprask, z něhož vzešla nová generace brněnských alternativních politiků, která v nedávných volbách získala 12 procent hlasů.

V uplynulých dvou letech k sobě Matěj Hollan přitáhl lidi, pro něž je občanský aktivismus, řečeno jejich slovy, nekonečnou morální hodnotou a Hollan se svými kšandami a občas mírně přetékajícím břichem přirozeným lídrem.

Hollanovo kouzlo působí až v součtu – tedy když vidíte jeho mimiku i gesta, vzrušují vás jeho názory a podlehnete té roztomilé roztěkanosti. Nedbalý šmrnc bojovníka proti hazardu, jenž vzápětí skočí na kolo, aby dojel na magistrát a při tom nezamořil životní prostředí, může být odzbrojující. Zkrátka i Hollanův zjev má s nadsázkou sdělovat jeho myšlenky: já jsem se ráno do zrcadla moc nekoukal, kochal jsem se pohledem na Brno. A košile nosím jenom ty z biobavlny, kterou nepěstovaly děti v Číně.

Občanský aktivismus chápou lidé z hnutí Žít Brno jako morálně nadřazený běžnému povolání. Reprezentují novou generaci mladých lidí v České republice, jež vlastně nikdy nepracovala v klasických firmách a institucích. Jejich kariérní život se spíše odehrával na univerzitách a v umělém světě neziskových organizací, založených na dotacích a subvencích z předložených projektů. Na rozdíl od předchozích generací alternativních brněnských revolucionářů, snažících se násilně změnit systém, si ze sebe a světa kolem dokážou občas dělat legraci.

ZELENÉ ZÁZEMÍ
Sám Hollan vyrůstal v rodině, která ho svými názory přivedla k alternativním zeleným hodnotám. On i jeho otec koketovali se Stranou zelených, na jejíž kandidátce se ocitli už v roce 2006. Otec Jan Hollan se již léta zabývá bojem proti světelnému znečištění a globálnímu oteplování. Matka Yvonna je zase ředitelkou ekologického institutu Veronica. Mladý Hollan studoval hudební vědu na brněnské filozofické fakultě, kde to v roce 2009 dotáhl k titulu bakalář. Od té doby už jen bojuje za lepší svět.

Před rokem spoluzakládal s Martinem Bursíkem Liberálně ekologickou stranu (LES), jež měla být stranou zelených s lidskou tváří, určenou pro velkoměstské typy voličů. Hollan byl první mluvčí. Přestože měl tenhle projekt podporu desítek VIP osobností z umělecké sféry, nedokázali jeho zakladatelé vytvořit funkční strukturu, takže LES je dnes mrtvě narozeným dítětem. Jako daleko silnější se ukázal jeho projekt Žít Brno…

MISTR SÍTÍ
Hlavním polem Hollanovy činnosti jsou však sociální sítě. Jako jeden z mála totiž pochopil jejich ničivou a současně mobilizační roli. Takže na jednom serveru cupuje exprimátora Onderku, na druhém kritizuje sám sebe, čímž odcloňuje kritiku, která by se případně snesla na jeho hlavu. Hlavním rysem jeho politického vystupování je útočný internetový humor, skrývající zelené politické cíle zabalené v úhledném recesistickém balíčku.

S představiteli dalších občanských iniciativ a zástupci Pirátské strany, kteří se spolu s členy hnutí Žít Brno objevili na kandidátce, zdůrazňuje Hollan význam občanského hlasu. Ten má být slyšen skrze veřejná jednání, skutečná spolurozhodování občanů ve věcech veřejných a nekonečnou diskusi. Spojuje je i víra, že jednoduchá a spravedlivá řešení existují, stačí jen, když jsou politici aktivní. Taková programová stanoviska ovšem zákonitě vyvolávají otazník, zda jejich zastánci stojí nohama na zemi.

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity hodnotí jejich vize dost skepticky: “Program postavený zatím především a výhradně na tzv. otevřenosti je směšný. Co se totiž stane? Z nahrávaných a přenášených zasedání rady se stane divadlo pro veřejnost a ona klíčová jednání se předsunou – protože prostě jsou situace, kdy se potřebujete domlouvat bez přítomnosti kamer. Viděli jsme to nedávno v ÚSTR, kde před dvěma lety volená rada z reprezentantů staré a nové levice jako svůj hlavní bod postavila otevřenost – nahrávání zasedání apod. –, postupně od toho začala upouštět, až nyní zcela změnila jednací řád, který onu otevřenost spíše odsouvá do pozadí. A podobně to bude s řadou dalších slibovaných kroků na brněnské radnici.”

NA MAGISTRÁTU
Krátce poté, co Žít Brno dobylo brněnský magistrát, učinilo za online dohledu svých fanoušků první krůčky po nové půdě. Zatím si stále udržuje kouzlo novosti a recesistické lehkosti, takže mezi podepisováním dohody o koaliční spolupráci a telefonováním ministru dopravy Hollan stále ještě stíhá humorné exhibice. Jaký však bude Hollan bez sjednocujícího nepřítele, bez “těch nahoře”, do nichž si v posledních letech mohl kdykoli na webu kopnout?

Dnes se naopak oni ptají, jestli Hollan, známý svým bohémským nočním životem, bude například schopen každodenně ráno docházet do práce, když v minulosti nikdy nic tak extravagantního nezkusil. Osvědčit podobná hrdinství všedního dne, to na bojovníka za lepší globální svět teprve čeká. Bude zajímavé sledovat, co například udělá s brněnským zdravotnictvím. Jednou věcí je znát přední evropské loutnisty, druhou je způsob, jak řídit zdravotnictví.

“Novopečený náměstek Hollan rozhodně nezískal jednoduché kompetence. Město Brno má dvě nemocnice – příspěvkové organizace v nepříliš radostné ekonomické situaci, dvě polikliniky, které vyžadují rozsáhlé investice, a 12 příspěvkových organizací poskytujících sociální služby. Každá z těchto organizací se bude domáhat zvýšení finančních prostředků na investice i provoz, v nemocnicích navíc vláda plánuje výrazně zvýšit platy zdravotníkům, aniž to bude kompenzováno platbami od zdravotních pojišťoven. To vše v kontextu výpadku příjmů z regulačních poplatků a nejasného výhledu na reformu systému vyplácení dotací poskytovatelům sociálních služeb. Neslavným specifi kem města Brna je pak chronický nedostatek kapacit u lékařské služby první pomoci (pohotovosti). Nedivil bych se, kdyby se oblast kultury, jež Hollana ze zjevných důvodů nejvíce zajímá, nakonec stala velmi minoritní z hlediska času, který jí bude moci věnovat,” říká právník Jan Klusáček, jenž zdravotnictví v Brně dlouhodobě sleduje.

CHCU BRNO
Město Brno se pod tolik haněným Onderkou vyvíjelo pomalu, ale přece jen směřovalo ke strategickému cíli být technologickým centrem střední Evropy. Jaká je vize lidí z hnutí Žít Brno?

Podle jejich programu si můžeme druhé největší město České republiky představit jako jeden velký lesopark bez aut, o parkovacích domech nemluvě, město plné divadelních amfi teátrů, trhů a kaváren pro schůze občanských spolků. Lidé z hnutí Žít Brno věří, že krásné a k životnímu prostředí laskavé milieu je zárukou dobrého vývoje Brna a spokojenosti jeho obyvatel. O podpoře produktivní sféry, jež tyto projekty daňově táhne, se v textu příliš nehovoří.

Jejich představa Chcu žít Brno je pozoruhodným lyrickým dílem. “Podle nás je město všechno, co v něm zažíváme každý den. Od šlápnutí do psího výkalu po úsměv krásné zelinářky. Od hodinového hledání parkovacího místa po láhev vína v horké vaně. Je to společný pocit statisíců lidí, kteří bydlí na stejném místě a shodli se na tom, že si navzájem zpříjemní život. Nebo si ho aspoň nebudou navzájem otravovat,” dozvíte se na webu Žít Brno.

Teď jenom, jak prakticky na to…?!

A jaké má hnutí Žít Brno budoucí ambice nyní, když získalo brněnskou radnici? “Nevím, co bude za čtyři roky. Ale chtěli bychom postavit kandidátku ve všech brněnských městských částech,” řekl Refl exu Matěj Hollan. Předsedkyně Barbora Antonová vidí ovšem budoucnost hnutí s pověstnou dávkou humoru: “Tak Matěj je na prezidenta ještě mladej.”

Den, na který všichni v Brně toužebně čekali už několik měsíců, je konečně tady. Reakcionář, kolaborant s neziskovým sektorem a polovzdělanec Rostislav Koryčánek, který byl zfanatizovaným akademickým senátem Fakulty architektury v květnu řádně zvolen děkanem, dnes konečně veřejně oznámil, že o funkci děkana již nemá zájem a že jde dělat něco jinýho.

Je to senzační zpráva. Definitivně je tak potvrzeno, že hra na jakousi demokracii je na VUT definitivně ukončena, volby do akademických senátů se s okamžitou platností ruší a o jmenování rektora a děkanů bude nadále rozhodovat Onderka s Míšou Haškem a profesorem Pelčákem.

Za vzdor demokratické volbě si jmenovitě zaslouží pochválit architekti Rudiš, Ruller či stavař Chybík, kteří se nebáli obnovit tradici anticharty a napsali proti Koryčánkovi takový pamflet, že musel tleskat i Husák z hrobu:

Anticharta, nás vzor. http://www.scribd.com/doc/232722593/Stanovisko-%C4%8Dasti-profesor%C5%AF-a-docent%C5%AF-FA-k-jmenovani-Mgr-Rostislava-Kory%C4%8Danka-d%C4%9Bkanem-FA

Ocenění pro mimořádný přínos při obnovení akademické normalizace od nás dostává rektor VUT prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který zvolil nejjednodušší metodu, jak se nežádoucí máničky Koryčánka a jeho povedených kamarádů zbavit. Prostě ho vyhladověl. Za celou dobu nikdo nevznesl jediný relevantní právní argument, proč by Koryčánek být děkanem nemohl, patrně proto, že takový argument neexistuje, Štěpánek proto Koryčánkovi stále dokola posílal ty samé dotazy a chtěl na ně slyšet ty stejné odpovědi. Vzhledem k tomu, že tento proces se Štěpánek rozhodl natáhnout do nekonečna a Koryčánek se musel rozhodovat mezi tím, jestli půjde krást nebo pracovat, aby uživil rodinu, rozhodl se zbaběle pro to druhé a přijal nabídku na místo v Moravské galerii.

Koryčánkova “rezignace“:

Vážený pane rektore,

na naší schůzce dne 25. 8. 2014 jsem Vás upozornil, že bych potřeboval vědět Vaše stanovisko k návrhu na jmenování děkanem, který jste obdržel 23. 5. 2014 od předsedy AS FA VUT Ing. arch. Jana Kratochvíla, co nejdříve, a to i kvůli tomu, že v září tohoto roku končí moje působení v Domě umění města Brna. Vzhledem k tomu, že stále oddalujete svoje rozhodnutí ohledně jmenování či nejmenování, a s ohledem na mé povinnosti jako živitele rodiny Vám tímto oznamuji, že jsem se rozhodl reflektovat nabídku, kterou jsem dostal, a nastupuji do Moravské galerie.

Toto rozhodnutí činím také z toho důvodu, že celý proces vyjednávání o mém případném budoucím působení na FA VUT v Brně se dostal za hranici, za kterou už nejsem ochotný na celé věci participovat, neboť si míním i v tomto zachovat vlastní lidskou důstojnost.

Nemám v tuto chvíli na mysli ani tak vystupování a jednání některých pedagogů na FA VUT v Brně (to budiž ponecháno otázkám jejich osobní cti), jako spíše fakt, že náš dialog, který v této věci vedeme od květnových voleb, se – pro mě nepochopitelně – vrátil na úplný začátek. Přestože jste se mohl seznámit s mým volebním programem a vypracoval jsem na Vaši výzvu také konkretizaci některých jeho bodů, podmiňujete další jednání o mém případném jmenování vypracováním dokumentu, jenž má obsahovat to, co je v těchto předchozích materiálech už z velké míry obsaženo. Případnou revizi volebního programu považuji za těžko přijatelnou. Zodpovědné vypracování ekonomických otázek vyžaduje dostatek podkladů, které můžou vzejít až z auditů, jež jsem uváděl jako jeden z prvních kroků v případě mého nástupu na fakultu. Pokud vypracování takového dokumentu považujete za natolik zásadní, je podle mého mínění chybou, že jste si ho nevyžádal už v květnu tohoto roku. Podmiňování dalšího jednání po čtvrt roce vypracováním něčeho, co už máte k dispozici, vnímám jako součást postupu, který má vést k mému úplnému znechucení a rezignaci.

Jsem přesvědčený, že vše, co se odehrálo od bezprecedentního a záměrného sabotování prvního kola voleb ze strany prof. Pelčáka až po jeho medializovanou vyhrůžku správním soudem a předběžným opatřením v případě mého nástupu, je i pro Vás dostatečnou ilustrací stavu, v jakém se brněnská fakulta architektury nachází. Jednání některých aktérů a Vaše liknavost neutěšenost poměrů na fakultě bohužel ještě akceleruje a prohlubuje. Nepřehlédnutelný propad zájmu o studium na FA VUT ukazuje, že stávající stav je zjevný i pro zájemce o studium na této fakultě.

Chci ale doufat, že díky událostem spojeným s volbou děkana je možné situaci, v jaké se nyní FA VUT v Brně nachází, jasně pojmenovávat. Přál bych si, aby toto pojmenování bylo vodítkem do budoucna při dalším rozhodování nejen pro akademickou obec fakulty architektury, ale i pro Vás.

S pozdravem

Rostislav Koryčánek

Na vědomí: 
Doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, předseda AS VUT v Brně Ing. arch. Jan Kratochvíl, předseda AS FA VUT v Brně

Tímto považujme celé losování za ukončené, následovat bude sloučení Fakulty architektury s brněnským Odborem územního chaosu a destrukce, fakultu dočasně povede Laďa Macek a studenti místo studia urbanismu půjdou na praxi do Brněnských komunikacích, aby vlastními lopatami a krumpáči vybudovali v potu tváře Novou městskou třídu – dálnici, která má vést středem města a jíž má padnout za oběť několik desítek domů.

Čest práci!

Tak se nám konečně podařil rozjet náš předvolební web. Najdete ho na adrese chcu.zitbrno.cz.

Dočtete se tam, jak pomoct městu, které si nechce nechat pomoct, kdo jsme a kdo bychom chtěli být, co si myslíme o městě a o vás, kam nám můžete poslat peníze atd. CHCU ŽÍT BRNO bude tedy odteď oficiálním volebním webem politického hnutí Žít Brno a volebního uskupení Žít Brno s podporou Pirátů. Odteď dále tam budeme zveřejňovat naše názory, tiskovky, generátory nesmyslů a tak.

Na původních stránkách bude i nadále, pokud se to někomu bude chtít psát, cosi jako satira.

Krom toho jsme včera rozjeli Hithit, což je jedna z možností, jak nám můžete poslat peníze. Tady: https://www.hithit.com/cs/project/793/chcu-zit-brno.

Děkujeme za pozornost. Máte se na co těšit. A naopak.

CHCU ŽÍT BRNO

Nejde ani tak o výsledek, že Aktualizace prošla. V červenci bude mnoha skupinami i jednotlivci soudně napadena a za pár měsíců s přibližně 111% pravděpodobností zrušena – důvodů pro zrušení je extrémní množství, na prvním místě je nepochopitelnost a i na Brno úplná nepřehlednost a tedy nepřezkoumatelnost

Pozoruhodné ale je, že velká koalice ODS a ČSSD čítající 32 hlasů si Aktualizaci neprohlasovala sama. Pro byly další dvě “strany”.

Podívejme se na tyto obrázky:

Hlasování o aktualizaci

Hlasování o aktualizace 2

Zajímavé je na nich hlasování dvou nezařazených, zvolených původně za TOP09. Jak Petra Vítková tak Jan Levíček zakládají nové politické subjekty, se kterými chtějí změnit politické poměry ve městě.

Petra Vítková stojí spolu s miliardářem Chodákem za “nezávislou kandidátkou”, respektive marketingovým projektem A co Brno?.

Podle jejich webu i podle schůzek, které jsme s nimi zatím měli, nechtějí být klasickou stranou (dokonce na plakátech uvádějí že jsou spíše než politická akce “informační projekt“), dokonce nechtějí mít ani program – jsou prý “apolitičtí”. Jen chtějí, aby město bylo řízeno profesionálně a aby se zastupitelé kvalifikovaně rozhodovali na základě dostatku podkladů. Proto od Pirátů opsali jejich “kodex”, že zastupitel nesmí hlasovat pro něco, o čemž nemá dostatek informací. S tím se nelze neztotožnit.

Havel Churchill láska mír – informační projekt

Titulní stránka apolitického informačního projektu A co Brno?

Jak to jde ale dohromady s tím, že Petra Vítková zvedne ruku pro 10.000 stránkový “dokument” rozsekaný na 800 samostatných souborů, na jehož přečtení měla týden a který obsahuje více právních vad než mutanti z Černobylu, to ví asi jenom Blažek s Onderkou. Víc krystaličtější příklad než tato aktualizace už z hlediska nemožnosti se aspoň bazálně v nějakém schvalovaném dokumentu zorientovat už tady nebude, proto je si to fajn pamatovat pro případ, až bude Vítková a její A co Brno?  vykládat, jak se hodlají rozhodovat zodpovědně a s plným vědomím toho, že ví, o čem rozhodují.

Jan Levíček, starosta Ořešína a exčlen KDU-ČSL a TOP09, zaregistroval 6. června stranu SPOLU. S ní se bude ucházet o vaše hlasy s podporou Starostů a nezávislých (STAN). Levíček se na veřejnosti nezaštiťuje pěknými marketingovými frázemi o profesionálním řízení města, jeho politický směr založený na odmítání zapojování veřejnosti a všeho, co zavání aktivismem nebo začíná předponou “eko”, je alespoň transparentní, viz jeho FB profil. V reakci na dopisy proudící prostřednictvím aplikace mamlepsiplany.cz si ulevil od plic:

“Vážení, nemilí aktivisté, kteří hromadně spamujete můj mail ohledně aktualizace územního plánu města Brna – běžte do …….!”

Dokonce přistoupil i k chřestění paragrafy: “Vážená paní, organizace (@NESEHNUTÍ), kterou representujete koordinuje SPAMování mailů zastupitelů města Brna. Žádám vás, před tím než podniknu právní kroky, abyste s tím okamžitě přestali.” (Na což Nesehnutí kontrovalo: “Budeme rádi, pokud necháte pousodit soudem, zda-li se jedná o SPAMování. Rozhodnutí nás zajímá, neváhejte nás o něm informovat.“)

Svůj hlas pro celoměstskou Aktualizaci, která z gruntu mění úplně všechno, bohužel ne tak, aby bylo jasné co, jak a proč, zdůvodnil Levíček nejlepším možným způsobem – aby tu chtěly žít i naše děti:

“Vážené maminky, vážené děti, i když mne dnešním dnem zatratí všichni zelení aktivisté včetně těch z Ořešína, zvedl jsme ruku pro Aktualizaci územního plánu města Brna. Kdybych to totiž neudělal, nemusela projít změna, která umožňuje rekolaudovat naši školku ze stavby dočasné na stavbu trvalou. Důsledkem by bylo, že v srpnu bychom museli školku nechat rozebrat a odvést. Chápu, že pro někoho je důležitější IPP, nebo LIPKA v OS, pro mne jsou důležitější ořešínské děti a jejich rodiče.”

Jestli se po volbách zrodí nonšalatní koalice ODS, ČSSD, A co Brno? a SPOLU s podporou Starostů a nezávislých zaštiťující se profesionálním řízením, to už záleží na nás všech. My věříme, že se jim to společnými silami podaří. Změnu kurzu si v současné situaci nemůže Brno dovolit, Vyškov je na dohled!

Tentokrát je zastřešujícím tématem doprava. Subtémata budou tři:

1. ovzduší – jak (špatně) si na tom z hlediska znečištění ovzduší převážně výfukovými plyny stojí Brno a jakými kroky lze znečištění alespoň na zákonnou mez docílit, představí Hanka Chalupská za iniciativu Dejchej Brno.

2. bezbariérovost - Milena Antonovičova a Barbora Atomová představí, jak je Brno neprůchodné pro osoby s handicapem a jak pohyb po městě usnadnit,

3. kola - Martin Špaček z BrnoNaKole a Josef Patočka z Brněnská Cykloguerilla představí, co z pohledu cyklistů nejvíc v Brně postrádají a co by s tím šlo dělat.

O každém z těchto aspektů brněnské dopravy by šlo hovořit určitě zvlášť a dlouho, předpokládáme, že až se budou volby blížit, ke každému tématu se vrátíme podrobněji.

Nyní bychom i my rádi čerpali od lidí, kteří se jednotlivým problémům věnují, zkušenosti, názory a argumenty, abychom dokázali dobře vyhmátnout největší problémy a příležitosti a nejen pro formulaci finálního programu, ale zejména po volbách dokázali prosadit účinná opatření, které sníží znečištění ovzduší, umožní osobám s omezenou možností pohybu, maminkám s kočárky i cyklistům lépe se po městě pohybovat.

Budeme rádi, pokud debatu navštíví i představitelé a fanoušci dalších stran, nechceme se tato témata uzurpovat, rádi o nich povedeme dialog se všemi, kdo mají zájem.

Pozn.: Přednášející nejsou automaticky kandidáty do voleb a budou zde reprezentovat primárně postoje sebe a svých sdružení.

Odkaz na FB pozvánku na debatu: https://www.facebook.com/events/630826483660414/

Je to smutné, ale je to tak. Volby se blíží jako smrt – a na obojí je potřeba se připravit. Proto již zítra startujeme s cyklem předvolebních debat na různá brněnská témata. Ať to máme co nejdřív z krku, začneme tím nejméně příjemným tématem – kulturou. Nástin programu z oblasti kultury a následná diskuze proběhne od 17 hodin v Onderkově oblíbeném clubu Eleven na Dominikánské 11.

Bavit se tentokrát chceme zejména o „vysoké“ kultuře, tedy příspěvkových organizacích města Brna a o jejich financování. Řeč ale přijde i na další s brněnskou kulturou spojená témata.

Programové teze představí:

Jan Špaček, muzikolog, stálý doktorand hudební vědy, přední český znalec Janáčkova či Šostakovičova díla, sbormistr mužského pěveckého sboru Láska opravdivá,

Petr Kalousek, bicista, absolvent JAMU, člen brněnské filharmonie či orchestru Městského divadla,

Matěj Hollan, absolvent hudební vědy, spoluorganizátor úspěšného protestu proti zákazu pouliční hudby v roce 2010, folklorní muzikant.

FB pozvánka zde: https://www.facebook.com/events/315541401932706/.

Několik vstupních vět k tématu:

Brno má velkou tradici opery, baletu, divadla, vycházejí z rakouského a německého modelu, kdy každé větší město má svoji operu či filharmonii. Brno má také tu čest, že bylo dlouhá desetiletí domovem jednoho z největších světových skladatelů, Leoše Janáčka. Brno leží na hranicích moravské folklórní oblasti, tradičně pozoruhodná bývala i brněnská avantgarda, underground, politické divadlo. Kultura by tedy měla být logicky brněnským klenotem i vývozním artiklem. Na výsadním postavení kultury Brno může a má stavět stěžejní část své imič, oné vzývané city identity.

Nikoliv primárně z ekonomických důvodů, že investice do kultury se vyplatí, ale prostě proto, že Brno toho zase tolik specifického nemá. Rozmanitost a koncentrace mnoha druhů umění na pár kilometrech čtverečních je pro Brno charakteristická. Navíc historický odkaz nás tak nějak k řádné péči o kulturu zavazuje.

Lidem, jako je stávající náměstkyně pro kulturu, Jana Bohuňovská, je úroveň brněnských kulturních institucí fuk. Nejsou peníze na kanály? Zavřeme operu a ostatním divadlům sebereme 20 %. Dělá konečně Dům umění zajímavé výstavy i v evropském kontextu? Vyhodíme ředitele, protože na výstavy pájkových leptů a Zlato Inků doleze víc návštěvníků. Že má být u Tomáška rok připravovaný koncert barokní hudby Die Auferstehung od C. P. E. Bacha? A co jako? Kometa prohrála finále extraligy, pořádně to na Moraváku osolíme!

Žádná dlouhodobá koncepce, akční plán a zejména ochota, vůle a nadšení zabývat se kulturou, dbát na to, aby se v opeře dělala kvalitní opera, filharmonie měla kde hrát a zaměstnanci příspěvkovek se mohli důstojně živit, zde neexistuje.

Právě tohle chceme změnit a dát Brnu opět punc kulturního města. Ze země vydupat něco, čemu lze říkat bez posměšků kulturní politika, stabilizovat brněnské kulturní instituce, vytvořit umělecké rady jednotlivých uměleckých domů, vytvořit poradní orgán rady, přizvat k diskuzím o brněnské kultuře všechny, kteří mají zájem.

Konkrétní návrhy, s kterými coby vstupem do diskuze přicházíme, představíme zítra na debatě.

Po stavbě malebné chatičky na Priglu přichází na řadu stavba velkolepého „multifunkčního areálu dopravní výchovy pro občany města Brna s centrem vzdělávání, osvěty, prevence a bezpečnosti ve městě Brně“ za 100 mega. Jak se píše v odůvodnění zakázky, „základem dopravní výchovy bude dopravní hřiště se sítí stezek pro cyklisty a dopravním značení, kde je možné navodit řadu dopravních situací“. Na dodržování zákona při výstavbě dohlédne Mackův kamoš, Jaroslav Přikryl, který jako odsouzený a tedy propuštěný šéf městské policie neměl do čeho píchnout, Macek se ho tedy otcovsky ujal a dal mu flek ve své firmě.

Nejsme narozdíl od Macka s Přikrylem specialisté na dopravní prevenci, proto si nedovedeme nijak zpochybňovat důvodnost této 100milionové investice, peníze dle všeho nešlo vynaložit efektněji. Důkazem transparentnosti a smysluplnosti této investice budiž i velká medializace a veřejná debata kolem tohoto na poměry města značně velkého záměru – určitě jste o tom slyšeli minimálně stejně, jako když se přebudovávala a k Onderkovým narozeninám znovu otvírala brněnská hvězdárna.

Protože to má být poslední velký business Ladi Macka ve funkci – podle dosavadních informací se rozhodl již dále ve volbách nekandidovat a odejít do zaslouženého politického důchodu – říká se o důvodech této zakázky ledacos. Vzhledem k tomu, že projekt má být financován z prostředků evropského Regionální operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, kde je kontrola čerpání peněz poměrně pod drobnohledem, dejme tomu, že jsou tyto zkazky jen pomluvami. Navíc angažmá Přikryla jakékoliv protizákonné jednání vylučuje.

Peníze tedy zatím městské firmě nepřišly, proto v prosinci město Brno půjčilo firmě 95 milionů korun z městské rozpočtu. Macek dal primátorovi čestný pionýrský, že firma městu peníze do konce listopadu 2015. Není důvod mu nevěřit. Pokud budou peníze čerpány v souladu se zákonem, není jejich čerpání z evropských fondů nijak ohroženo.

Pomluvou ale není to, že kvůli necitlivému přístupu k realizaci dopravního hřiště se prakticky zničí odpočinková zóna vedle stávajícího dětského bazénu. Na místo trávníku vedle bazénu, kde dnes možná leháváte a hrajete si s dětmi, se přesunuly beachvolleybalové kurty, za plotem, ale písek se přes plot do vody dostane i tak.

Teda kurty tam zatím přesunuty nejsou, protože Starez začal kurty přesouvat bez stavebního povolení a někdo, kdo nepřeje pokroku, napráskal tuto skutečnost stavebnímu úřadu, jenž začal konat, stavba byla zastavena a stavební povolení zatím není. Díry od bagrů v zemi už ale stojí a dotvářejí tak příjemnou relaxační atmosféru areálu.

Další oblíbená černá stavba Ladi Macka

Možnost podat nabídky na stavbu dopravního hřiště je do 15. května. K úspěšné realizaci tohoto záměru držíme palce a budeme brzy informovat o dalších detailech výstavby, jakož i ostatních obchodních záměrech Mackova Starezu.

Po mnohatýdenním vyjednávání se nám nakonec nepodařilo odkoupit podpisy nutné pro založení politického hnutí od bývalého útěchovského starosty Miroslava Sládka, jako tuhle Vandasovi pro Dělnickou stranu.

Proto jsme nuceni přistoupit k nutnému zlu a vybrat od občanů České republiky 1111 podpisů. Podepsat Petici za vznik politického hnutí “Žít Brno” může každý, i ten, kdo o Brně nikdy neslyšel – neštítíme se podpisů hluchých, slepých, dokonce ani vozíčkářů.

Podepisujte proto směle v Adamově, Veverské Bítýšce, Praze, i třeba amsterodamském krajanském spolku. Podepsané archy posílejte prosíme buď na adresu Barbora Antonová, Zemědělská 72, Brno – Černá Pole 613 00, nebo si nás někde odchytněte.

Organizovaný  sběr podpisů se uskuteční symbolicky 1. dubna v 11 hodin u Onderkova Orloje, hned jak vypadne posvátná kulička.

Až vysbíráme potřebný počet podpisů, vygenerujeme nějaké stanovy a Ministerstvo vnitra nás zaregistruje, budeme si moci založit transparentní účet, vy nám pošlete vaše peníze a to bude z naší strany asi tak všechno.

Vždyť ve své funkci pan Šťástka dokázal tolik dobrého: za jeho vedení se střed města změnil v malebnou velkoměstskou oázu, kde vedle sebe dokonale funguje kultura (k níž si můžete koupit i párek), drobné podnikání včetně kaváren a restaurací, jejichž zahrádky lákají místní i turisty k posezení – stejně jako v mnoha severských městech – po celý rok, z ulic zmizela jedoucí i parkující auta, která v dobách před Šťástkou dodávala historickému centru vzhled parkoviště před sámoškou, celý prostor před nádražím se proměnil v přívětivou bránu do města, jíž proudí do centra davy nadšených turistů.

I díky jeho přispění je na území Krna volných šest set obecních bytů, a nájmy v těch ostatních natolik převyšují ceny obvyklé, že jich nám, všem krněnským občanům, brzo zbude ještě víc.  Nemluvě o starostově neutuchajícím boji proti hazardu a za práva a důstojnost Romů a dalších minorit.

Parkování ve městě – jedna z turistických atraktivit

Opomenout nesmíme ani jeho diplomatické schopnosti: vždycky dokázal najít společnou řeč se svými ideovými odpůrci z ČSSD, navzdory jejich zcela odlišnému postoji k tak zásadním problémům, jako je odsun nádraží nebo provázání lokální podnikatelské a politické sféry.

Více zábavy do ulic, navzdory zlým aktivistům!

A pan starosta mohl pro nás všechny udělat ještě daleko víc, kdyby mu neházeli klacky pod nohy štvaví aktivisté (placení Ostravou a Bratislavou – však víte, koho tím myslíme), kteří, jak si můžete ověřit, nepostavili jediný parkovací dům a nepovolili jedinou hernu, a dokážou jen bořit a ničit a dělat pikniky v Jižním centru.

Vize Libora Šťástky předbíhají dobu takovým tempem, že z toho máme paradoxní pocit, jako bychom se vraceli v čase. Vzpomínáte na dobu před čtvrtstoletím, kdy jsme se za svou chudobu a nesvobodu mstili návštěvníkům ze Západu vyššími cenami? Pan Šťástka si osvíceně uvědomil, že nám všem tehdy bylo lépe, protože jsme byli mladší nebo jsme vůbec nebyli na světě, a oprášil tento koncept v podobě Karty Brňana (neplést s Kartou Krňana).

Pan starosta se neleká ani výnosů Ústavního soudu o tom, že nelze někoho zvýhodňovat na základě trvalého bydliště, a odvážně se drží vlastní teze, že nejvyšší hodnotou je život a práce v Brně.

„Osobně chci co nejvíc upřednostnit Brňáky před lidmi, kteří ve městě nežijí a nepracují. Přestože zákony neberou trvalé bydliště jako argument ke zvýhodnění, myslím si, že cesty existují. Vedlo mne to k projektu Karty Brňana. Předal jsem ho Turistickému informačnímu centru a to hledá cestu, jak Brňany zvýhodnit.“

Poučen špatnými zkušenostmi ze zaostalého zahraničí (ve Vídni si Wien Karte může koupit kdejaký Turek!) svěřil projekt Karty Brňana Turistickému informačnímu centru, které má s odpuzováním turistů bohaté zkušenosti a v současnosti tvrdě pracuje na konverzi Karty Brňana na brněnský pas (www.brnopas.cz).

Nestavěli jsme si koupaliště proto, aby se nám v nich cachtali nějací přivandrovalci z Adamova, Prahy nebo nedejbože z Retzu! Ať si postaví svoje divadla, svoje sportovní haly a svoje drahé restaurace a nelezou nám do našeho krásného města „plného turistických atraktivit“, jak v žertu říká ředitelka TIC paní Kačírková.

Náročný projekt, který je v běhu už přes rok, pochopitelně potřebuje ještě trochu doladit (což zabere další rok): Kdo tedy vlastně bude mít nárok stát se Krňanem první kategorie? Co s lidmi, kteří v Brně žijí, ale nepracují? pracují, ale nežijí? pracují, ale pobyt tady odmítají označit za život? co s čestnými občany? nečestnými a nepřizpůsobivými občany? co s Romy, Slováky a Pražáky?

Nicméně tento projekt je natolik nosný, že Libor Šťástka uvažuje o jeho rozšíření. Společně s další členkou „krněnské právnické rodiny“ Klárou Samkou připravují projekt Karty Evropana, která opravňuje k pobytu pouze ty, kdo se na našem kontinentě narodili, žijí a pracují.

Pilotní akce tohoto projektu probíhá pod labelem Kajot Intacto a prozatímní výstupy z akce obdrželi v minulém týdnu krněnští zastupitelé formou pestrobarevné publikace:

Úvod publikace začíná pěkně zostra: „KAJOT INTACTO (www.kajotintacto.cz) a KAJOT (www.kajot.cz) jsou synonymem pro multifunkční zábavní a relaxační centrum s pestrou nabídkou volnočasové zábavy.“

Pokud máte tušení, že tuto definici použil jako první Hitler pro Osvětim, tak ano, máte pravdu, je to skutečně tak.

Součástí kampaně byla i domluva se starostou Šťástkajotem, že naoko navrhne povolit pro Kajot několik kasin, ve skutečnosti klasických heren, ale hned to leakne České televizi, která na skrytou kameru prokáže, že se jedná ve skutečnosti o úplně normální herny. Šťástkajotovo „mám pro vás exkluzivní šokující informaci, která mě doslova šokovala“, vstoupilo do zlatého fondu Studnice krněnské moudrosti.

Ihned po tomto „odhalení“, že kasino = herna, navezl Kajot do každé herny dva stoly na poker a hernu oficiálně prohlásil za „kasino“. Na přiloženém schématu si může každý ověřit, že takto vypadá opravdové kasino, jak ho známe z bondovek, nebo i z toho nešťastného Admiralu na Křence.

Vrcholným číslem kajoťáckých trollů se stalo schéma herny, kde stejnou plochu jako „kasino“ zabírá prostor pro WC. Proslulý krněnský fekální humor nezahálel a místnosti se okamžitě začalo přezdívat „Black Jack“.

Black Jack

vejde se to!

Jako taková třešnička na dortu je v prospektu uveden seznam „vyškoleného personálu obsluhy herny a baru“:

- recepční,
- manažer,
- dealer.

Ano. Po takovém coming outu snad nikdo nemůže pochybovat, že zítra na zastupitelstvu Onderkajot a Šťástkajot prosadí, že kasina s profesionálně školenými dealery musí být na úplne každém rohu.

(Zasedání zastupitelstva města Krna začíná v úterý v 8 hodin, bod regulace hazardu je sedmý. V 8.30 je ale podle jednacího řádu zařazen jako pevný půlhodinový bod, kde každý občan města může říct, co chce.)