S potěšením oznamujeme, že poté co se představitelé klubu vrátili z letního soustředění, hned sedli a sepsali férové prohlášení, které najdete na jejich webu.

A protože vědí, že rasismus v jakékoli podobě je fuj a do sportu nepatří už vůbec, domluvili se i s kámoši ze Zbrojovky a dalších klubů a postavili se k tomu jako chlapi.

Až tedy někdy potkáte – na sociálních sítích či na vycházce – zase nějakého anonymního blbečka, který dokáže jedním dechem provolávat slávu Kometě a Zbrojovce a nenávist k Cikánům, můžete mu ty texty něžně omlátit o hlavu.

A za to – bez jakékoli ironie – HOŠI, DĚKUJEM!!!

Unie sportovních klubů je jednoznačně proti projevům rasové nesnášenlivosti

Koncem srpna letošního roku obdrželo vedení klubů HC Kometa Brno a FC Zbrojovka Brno mailovou poštu od pana Jiřího Honzírka a paní Barbory Antonové, v nichž se mj. tvrdí, že velká část brněnských tzv. radikálů, tj. agresivních neonacistů, se prolíná se skalním jádrem fanoušků Komety. Podle pisatelů zmíněných mailů se agresoři rekrutují také z řad FC Zbrojovky Brno. Toto tvrzení se přitom opírá o komunikaci jakýchsi anonymních lidí na sociálních sítích.

Není jistě třeba opakovaně zdůrazňovat, že diskuse na facebooku a jiných sociálních sítích nelze nijak ovlivnit. S pisateli mailů lze však plně souhlasit, že je nutné či dokonce povinností všech slušných lidí distancovat se od jakýchkoliv projevů rasismu a etnické nesnášenlivosti. Oba jmenované sportovní kluby HC Kometa Brno a FC Zbrojovka Brno jsou řádnými členy Unie sportovních klubů města Brna, která sdružuje celkem šestnáct sportovních klubů v jihomoravské metropoli. Unie se samozřejmě jednoznačně distancuje od všech xenofobních či rasistických projevů, které hrubým způsobem narušují soužití v civilizované společnosti. Nestačí se ale od podobných provokací a výstřelků pouze verbálně distancovat.  Je potřeba dělat něco navíc, být aktivní. A to právě HC Kometa Brno, FC Zbrojovka Brno, ale i další sportovní kluby, které jsou členy Unie sportovních klubů, jednoznačně dokazují dlouholetou a cílevědomou prací s dětmi různých ras, národností včetně zdravotně hendikepovaných dětí. V těchto aktivitách právě spočívá jasný důkaz odsouzení všech projevů rasové nesnášenlivosti.

Kristián Chalupa, tiskový mluvčí Unie sportovních klubů města Brna  

Představenstvo Komety je z této situace stejně nešťastné, jak ostatně dosvědčuje jejich ostré odsouzení nacistických excesů na oficiálních stránkách klubu. Vzhledem k otevřené povaze sportovních podniků je však nemožné pouštět na stadion pouze slušné lidi: kontrola dokladů o zaměstnání, ukončené školní docházce a výkazu o dobrých mravech by pro pracovníky ostrahy znamenala neúměrnou zátěž.

Nejhorší na celé věci je to, že tito nepřizpůsobiví občané doprovázejí Kometu i do dalších měst, kde špiní obraz našeho krásného města! Důkazem budiž například tento zoufalý výkřik ústeckých fanoušků !! Stop Modrobílému Rasismu !! (necháváme v původním znění):

Tato země patří nám, a proto my nejsme povini se přizpůsobovat státu, zatím co Komeťáci ano! Náš stát je k tomu všemu ještě chrání a dělá jim výhody, které my nemáme! Vytvořil jsem tuto událost protože, se mi to nelíbí, co se tu děje a věřím, že nejsem sám. Viděl jsem, že v Budějovicích se podobná akce povedla a dokonce víckrát, tak nevidím důvod, proč nám by se to povést nemělo.

Výchova a převýchova – jinak nemáme my slušní lidé šanci.

Jedinou možností, jak se s těmito nepřizpůsobivými občany vypořádat, je tedy důsledná a dlouhodobá výchova. Ano, víme, že si za svou situaci můžou sami, neměli se narodit jako Komeťáci, měli se lépe učit a najít si holku, místo aby dělali bordel na ulicích a otravovali pracující. Ale jsme bohužel civilizovaná společnost, takže si musíme poradit i s tímto problémem, který trápí všechny slušné lidi.

S vedením Komety už jednáme o zapůjčení klubových prostor, kde se pod vedením zkušených lektorů mladíci zabaví a naučí různým sociálním dovednostem.

Voláme tedy dobrovolníky s dobrým srdcem, kteří by byli ochotni věnovat svůj čas, zájem a lásku nešťastným mladíkům.

Těsně před schválením jsou první kurzy

• mateřského jazyka – Jak říct, co mám na srdci, aby tomu ostatní Češi rozuměli
• práce se sociálními sítěmi – Jak si nenechat ukrást událost
• dějepisný kroužek – Jak to ten Hitler vlastně myslel?
• úprava oděvu, tvorba oděvních doplňků – Vyšíváme křížkovým stehem

Pokud máte i vy co předat našim sociálně nevyspělým spoluobčanům, přihlaste se přímo vedení klubu!

Stejnou podporu pochopitelně nabízíme i Zbrojovce!

Nechceme přece, aby se bezpečnostní situace vyhrotila natolik, že bude docházet k otevřeným konfrontacím, jaké vidíme například na stránkách radikálního okrašlovacího spolku Svobodný odpor www.svobodnyodpor.cz – to, na co tam upozorňují, už je opravdu vrchol a každému slušnému člověku se z toho musí chtít zvracet!

Oficiální pozvánka ohlašuje pouze protest proti rasismu a násilí, ale po dohodě s organizátory a po konzultaci s Českou psychoterapeutickou společností rozšiřujeme zaměření akce na všechny fenomény dnešní společnosti, které vás trápí, prostě proti všemu a všem!

Bez cenzury! Každý má právo vyjádřit svůj názor!!!!

Je totiž velmi důležité dát svým frustracím volný průchod, nedusit v sobě negativní emoce, podělit se s ostatními o svoje starosti o budoucnost této země, národa, rasy, spoluobčanů, sportovního klubu, oblíbeného nákupního řetězce i rozvojových zemí.

Nezapomeňte na mávátka a transparenty! Vyjádřete jasně, co vám nejvíce leží na srdci, máte tak šanci najít si nové podobně zaměřené přátele.

Vadí vám například:

- že je někdo černý/žlutý/zelený/bílý/modrobílý?
- že je někdo chudší/bohatší než vy?
- že má někdo víc/míň dětí?
- že soused souloží jinak/víckrát než vy?
- že máte skoro/úplně posraný život?
- že za všechno můžou oni/oni?

Ano, i za tebe pochodujem!!!!!!!!

Napište to zřetelně na ceduli a vymyslete si i nějaký vtipný pokřik – začátečníci se můžou uchýlit k osvědčeným šablonám jako „Ne! Ne! Ne! (cokoli vás napadne) nechceme!“ nebo „(cokoli vás napadne) Kometááá!!!“

Pro autory nejlepších sloganů máme připravenou bílou čokoládu.

Sraz průvodu je v parku Koliště.

Účastníci budou rozděleni do družstev podle úrovně zvládnutí mateřského jazyka. Pro ty nejslabší budou uspořádány bleskové workshopy „Žádné Y není dost tvrdé“ a „Kolik vykřičníků dáš, tolikrát jsi Čechem!!!!!“; pokročilí se mohou zapojit do diskuse „Modro(-)bílá – se spojovníkem, či bez?“

Náš pochod bude ještě pestřejší!!!! Brno!!!!!!!!!!!

Po zdravicích hostů následuje pochod za zvuků hudby a provolávání hesel. Hardbassový základ je připraven, můžete jej doplnit africkými bubínky, tamburínami, fujarami, saxofony – jak kdo na co umí a co unese.

Dokažme tedy zase jednou světu, že Krno není jen město, je to životní styl!

!!!Sdílejte a zvěte své přátele!!!

P. S. Groupies Žít Brno musíme bohužel informovat, že téměř celá naše redakce bude tento den pochodovat někde úplně jinde, ale za stejně důležité hodnoty.

Hotel svým tradičním pojetím “hnědá kostka” elegantně zapadne mezi ostatní výstupy kohoutovického rozvoje.

Kohoutovická radnice dělá naštěstí v boji proti nikým nevoleným aktivistům maximum. Poté, co se těmto škůdcům podařilo zabránit vybetonování kusu lesa na ulici Chopinova, zvolili radní novou strategii – aby měli klid na práci, občany o dalších připravovaných projektech moudře přestali informovat. Oficiální radniční zpravodaj Kohoutovický kurýr musí ostatně dát prostor závažnějším problémům a na podobné podružnosti stejně nemá čas.

Na louce má kromě hotelu vzniknout i multifunkční sportovní hala podobná té, jakou má ZŠ Chalabalova o zhruba 300 metrů dál, mimo jiné s bazénem (v aquaparku přiléhajícímu k ZŠ Chalabalova jsou totiž pouze dva) a vířivkou (aquapark, který stojí na prakticky na druhé straně silnice, má vířivku taky a navrch brouzdaliště a tobogán, ale tam už je vybetonováno a nemá smysl to dál rozmazávat). Postavit rozlehlé venkovní sportoviště jako v ZŠ Chalabalova o kousek vedle bohužel nepůjde, ale nějaké ty sportovní soutěže by v hale pořádat šlo i tak, protože ZŠ Chalabalova, kde se obvykle konají, konkurence jen prospěje. V komplexu se tak počítá aspoň s prostorem na badminton, který sice s trochou dobré vůle lze hrát i na stávající louce, ale takovou aktivitu nelze dotovat ani zdanit, proto se ji radnice rozhodla nepodpořit.

I když je už teď zjevné, že rozhořčení obyvatel je absurdní a neopodstatněné, nejlepší radní je uklidňují dalšími fakty. Nadnesený termín hotel bude podle nich označovat pouze pár skromných pokojíků, které budou sloužit hlavně pro ubytování sportovců. Je logické, že se atleti před výkonem nemůžou unavovat dalekou cestou trolejbusem z Brna, případně z pár zastávek MHD vzdáleného hotelu Myslivna. Kromě hotelu bude v komplexu také restaurace – gambleři z kohoutovických heren se totiž musí někde najíst, aby měli dost sil k prohrání výplaty, čímž zároveň nepřímo zafinancují kohoutovický sport.

Ti, kdo narozdíl od nejlepšího náměstka Macka budovatelským zápalem nehoří, namítají, že zastavěním louky by přišli o možnost v létě venčit své psy a ratolesti, v zimě pak lyžovat a sáňkovat. To se sice v Kohoutovicích dělá od nepaměti, ale svévolně a bez poplatků radnici. Nelze se tedy divit, že se zastupitelé na takovou anarchii nemohou dál dívat. Je v jejich i našem zájmu dožít se doby, kdy budou všechny lesy a louky zalité betonem a na přírodu se budeme chodit dívat do muzea.

Článek vznikl úpravou textu stálého čtenáře Lukáše Stejskala.

Do zítra do půlnoci se smíte přihlásit do konkurzu na ředitele ND Krno po zesnulém Danielovi Dvořákovi. Šancí ale příliš nemáte. O vedení Národního divadla je obrovský zájem.

Není se čemu divit. Kulturní instituci, kde by politikové zasahovali do jejího chodu každý den, aby člověk pohledal. Povinné spanilé jízdy s nejlepším primátorem zakončené v divadelním baru či řiditelně, diktování repertoáru (Hra vzniká z popudu primátora statutárního města Brna Romana Onderky k oslavám hvězdného historického okamžiku vítězství nad švédskými obléhateli moravské metropole v roce 1645), vzájemná hra na kmotry svých dětí, povinnost prát peníze přes tajný sponzoring Plesu před oponou a spolupráce s Kajotem či Synotem, kdo jiný vám to může nabídnout. Jako bonus máte pro všechno 100% politické krytí.

Petr Velek, R.I.P.

A to ještě není všechno. Daniel Dvořák po sobě zanechal dílo, na které je čest navazovat. Rozvrácené ansámbly opery, baletu i činohry, kde po vzoru cimrmanovské tradice vzal na sebe po nuceném odchodu Petra Velka vedení ansámblu nejstarší herec, a na obzoru několikamilionový dluh, o němž se raději nemluví.

Nad sebou Bohuňovskou s Onderkou a výhled na pět báječných let řiditelování.

Takový dream job by nevzal jen blázen. Konkrétně čtyři, kteří se jako jediní do konkurzu přihlásili. Jeden je Vlastimil Peška, dosavadní ředitel loutkového divadla Radost, režisér nezbedných open-air představení ve westernovém městečku v Boskovicích a režisér vůbec nejlepšího českého filmu Westernstory. A druhý Martin Reissner, ex-vedoucí brněnského odboru kultury, současný šéf Moravského zemského muzea, kam ho dosadil někdejší ministr kultury, Jehlička, a jeden z aktérů vynikajícího kusu Konečné řešení kulturní otázky - Die Kulturfrageendlösung, odkud si mohou diváci pamatovat zejména jeho nekompromisní repliku směrem k nikým nevolené diskuzi: „Problém je spatřován v diskuzi, jelikož tato by se mohla přenést mimo městské struktury. S ohledem na minimální zodpovědnost neziskových organizací je na místě trvalá skepse vůči dialogu…studenti jako výrazná skupina ve městě Brně mají trvalou tendenci se vymezovat.“

PhDr. Mgr. Martin Reissner, Ph.D. v insenaci Konečné řešení kulturní otázky

Dalšími kandidáty jsou starobrněnský vycpaný krokodýl a lamy ze zoo.

Nejste ještě rozhodnuti kandidovat? Po uvedení členů výběrové komise váhat nebudete:

Předsedkyně komise:

• Ing. Jana Bohuňovská /ODS) – náměstkyně primátora pro kulturu a školství, účastnice wannseeovské konference Konečné řešení kulturní otázky, apeluje na slovo vize.

Členové výběrové komise:

• 

  Oliver Pospíšil se pozastavuje nad kulturou

  Ing. Oliver Pospíšil (ČSSD) – náměstek pro výprodej  Krna,

• Naděžda Křemečková (ČSSD) – předsedkyně dozorčí rady Národního divadla Krno a současně předsedkyně představensta oblíbeného Jižního centra Brno, která bude ručit za transparentnost celého procesu přijímacího řízení,
• Ing. Stanislav Michalík (ODS) – předseda Komise RMB pro kulturu, sběrač křesel v městských firmách, strůjce odchodu Rostislava Koryčánka z funkce ředitele Domu umění touto nadčasovou argumentací: „Ale když jdete kolem Domu umění, máte dojem, že je zavřený. My jej tímto chceme popohnat k aktivitě. Pamatuji si, že dříve se dovnitř tlačily fronty. Nemusí být vše pro širokou základnu lidí, ale alespoň jednou za rok by se zde mohla udělat výstava jako třeba Zlato Inků na Špilberku.“ A pochopitel účastník konference.
• Ing. Vladimír Adam – vedoucí Úseku sociálně-kulturního MMB, účastník konference
• PhDr. Viera Rusinková – vedoucí Odboru kultury MMB, velice šedá eminence krněnské kultury, která má ale narozdíl od vás v pořádku doklady,
• Bc. Bohuslava Zámečníková – vedoucí Personálního oddělení MMB, hlas poradní,
• PhDr. Jarmila Daxnerová-Kvapilová – psycholog, hlas poradní.
  

  divadlo. Zdroj: OK MMB

• doc. MgA. Jan Burian – ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni, předseda Asociace profesionálních divadel ČR,
• Mgr. Jiří Šesták – ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a senátor (STAN),
• prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. – rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně,
• prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. – člen Poradního sboru náměstkyně primátora města Brna pro kulturu,
• prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc. – člen Poradního sboru náměstkyně primátora města Brna pro kulturu.

Takže i po nepředpokládané jednotě umělců je to doma! Ředitelem bude vycpaný krokodýl.

Dvořákův dopis na rozloučenou

Neublížil som žádnému z vás

Přihlášky do výběrového řízení s požadovanými přílohami zašlete nebo předejte osobně v obálce označené slovy „Výběrové řízení – ředitel/ka Národního divadla Brno, p.o.“ nejpozději do 31. 10. 2012 (včetně) na adresu:

Magistrát města Brna
Personální oddělení
Dominikánské náměstí 1
601 67 Brno

Cyklisté mají v Krně prostor (zdroj: cyklisté)

“Prvotní podnět zazněl z magistrátu,” uvádí Doc. Ing. David Talmud, vedoucí Katedry aplikované metafyziky VUT. “Většina radních je mimo realitu už několik volebních období, přišli tedy s tím, proč do astrální sféry nepřesunout i cyklostezky.” Podle docenta Talmuda jejich návrh nevyvolal zprvu velké nadšení, ovšem po konzultacích s kolegy z Ústavu pro urbanistickou thaumaturgii Akademie věd byl nápad shledán reálným a začalo se pracovat na prvních přípravných krocích.

“Kolegové z Katedry aplikované metafyziky nejprve považovali svěřený úkol za neproveditelný,” vysvětluje Prof. et Prof. ThLic. Záviš Výron-Zábal, M. Div. “Správně poukazovali na to, že pro každý přechod do jiné reality je potřeba poměrně složitý rituál, jenž zvládají pouze hermetici nejvyššího zasvěcení a cyklostezky by tak nemohly být masově využívány. Našemu Ústavu se však povedlo rituál optimalizovat natolik, že jej pro všechny plánované trasy bude potřeba provádět pouze jednou denně a to centrálně, evokačním pracovníkem Astrálního dispečinku Města Krna,” dodává.

Cyklisté doufají, že někam dojedou (zdroj: nebe)

Nápad se zamlouvá i náměstku primátora, Robertu Kotzianovi, který snad má v Krně na starosti dopravu. “Byl to vlastně můj nápad,” pochlubil se, “cyklostezky jdou už delší dobu mimo mě, tak proč to nerealizovat.” Náměstek Kotzian tak na sebe převzal činnost městského koordinátora, kterážto funkce stejně nebyla obsazena a i kdyby byla, bylo by to jedno, protože koordinátor nemá žádné pravomoci. Přesunem problematiky do Kotzianových rukou se tak konečně začlo něco dít.

Stavba cyklostezek v alternativním Krně má ale i svoje stinné stránky. Vedou totiž urbanisticky zvládnutou verzí Krna, které nehyzdí skvosty jak Velký Špalíček a kde je územní plánování děláno s ohledem na občany a ne na investory. “To je opravdu problém,” připouští Kotzian, “lidé pak mohou mít nepříjemné dotazy typu: ‘Když to jde v alternativním Krně, proč ne v tom našem?’ Na to je těžká odpověď, zvlášť když víme, že by to šlo, jen se nám nechce.”

I z tohoto důvodu zůstávají zatím všechny astrální cyklostezky v testovacím provozu, ačkoliv technologie přesunu do jiné reality je již odzkoušena a certifikována. “Dokud bude existovat natolik propastný rozdíl mezi tím, co bychom dělat mohli a měli a tím, co ve skutečnosti děláme, nemůžeme občany do alternativního Krna pustit,” uzavírá Kotzian. Oficiální spuštění projektu se tak odkládá na neurčité datum ve vzdálené budoucnosti.

Nikým nevolení cyklisté se ale nevzdávají a alespoň na chvíli si chtějí hrát na to, že Krno je standardní evropské město, kde je cyklistika rovnoprávná s ostatními druhy dopravy. Proto se v pondělí 26. března 2012 hodlají v 18:00 sejít na Moravském náměstí “u Jošta”a uspořádat cyklistický výlet po Kolišti.

Přidejte se k akci na Facebooku

Magistrát chtěl vyhovět přání lidu a sestřelit ředitele Národního divadla Brno, Daniela Dvořáka. Za jeho odvolání se v petici postavilo 30.000 lidí. Výstřel z Magistrátu města Brna, sídlícího na Malinovského náměstí, se podle podle původních výpočtů nemohl minout účinkem – vždyť budova Národního divadla je coby kamenem dohodil. Leč kanóny a mířidla magistrátní Aurory byly notně zarezlé, však se z nich naposledy taky střílelo skorem před sto lety! Co čert nechtěl, kulturní dělová koule z magistrátu nevletěla do Mahenky, ale do sousedního Domu umění města Brna, a jeho ředitel, Rostislav Koryčánek, se poroučel k zemi.

Podívejme se na bojovou situaci na mapě:

Dělová koule určená k sestřelení Dvořáka:

Rozdíl vzdáleností mezi budovou Národního divadla a Domem umění je pouhých 49 metrů:

Původní záměr byl vystřelit sem:

Ale střela sama od sebe vletěla do Domu umění:

“Válka je válka,” komentuje s neskrývaným dojetím nepodařený výstřel Ing. Vladimír Adam, vedoucí Úseku sociálně kulturního. “Každá bomba není střelou do černého. Vzpomeňte na 2. světovou – vyčítal snad někdo spojencům po válce, že se ne vždy trefili? Nein! Kultura musí přinášet oběti.“

Aby na magistrátu nebyli za bezcitné vrahy kultury, splácala kulturní komise narychlo prohlášení, že Koryčánek padl kvůli snižující se návštěvnosti.

Tomu však nevěří ani uklízeči na magistrátě. Na teroristické síti Facebook proto už vznikla událost, která chce Koryčánka ve funkci resuscitovat. Krněnští radní slíbili, že když tuto sobotu přijde do Domu umění 500 návštěvníků, naplní se tím požadovaná kvóta návštěvnosti a Koryčánek dostane druhý život.

P.S.: Po sobotní návštěvě Domu umění můžete plynule pokračovat na kulturní událost roku – Galavečer Zlatý Krokodýl. Nejprve shlédnete divadelní kus JUDr. Tomáše Kajetána Tyla: Konečné řešení kulturní otázky (Die Kulturfrageendlösung). Tato divadelní hra byla sepsána v prosinci loňského roku, na motivy konference ve Wannsee, a v sobotu se uskuteční její světová premiéra.

Po skončení velkoformátového představení budou předány prestižní ceny Zlatý Krokodýl za největší zásluhy o Krno. Nominace viz http://www.zitbrno.cz/hlavni-clanek/nominace-na-cenu-zlaty-krokodyl. Mezi nominanty nechybí Roman Onderka, Daniel Dvořák, Janča Bohuňovská či František Dalecký a Klaus. Všichni přislíbili svou osobní účast.

POZOR, ZMĚNA MÍSTA KONÁNÍ: Po zásahu shůry muselo být přesunuto místo konání Zlatého Krokodýla. V kavárně Karel Never Sleeps totiž zrovna v sobotu musí měnit okna, nebo praskne voda, prostě tam nesmíme z bezpečnostních důvodů být, akce se přesouvá do Podnebí, Údolní 5.

V sobotu nazhle.

Podle vyjádření kanceláře pro dohnání Prahy se krněnský nápad uzavřít Janáčkovo divadlo stal okamžitým hitem mezi městskými administrativami po celém světě. Trend uzavírání divadel a jejich přeměn na užitečnější podniky se jako lavina šíří do západní Afriky a do Spojených států. Městské magistráty, které si dosud nevěděly rady se zadluženými, málo vynášejícími a nekontrolovatelně progresivními operními domy, představily své strategické koncepce a čile opery přestavují na užitečné a koncepční budovy.

Několik příkladů z celého světa:

Vídeň: Saloon s kožichy

Vídeňský ples: Dáma s hranostajem

Poslední léta ve Vídni přituhuje. Jednak je v opeře děsná nuda a navíc se ukazuje, že občané operu navštěvují, podobně jako v Zatáčce před Vídní, pouze za účelem prezentace svých večerních toalet. Občané a občanky touží prostřednictvím kulturních zážitků pouze po tom, aby veřejnost obdivovala jejich róby. Proto se radnice rozhodla vyjít svým občanům vstříc a operu bude modernisovat na Saloon s kožichy. „Můžete nakoupit či si jen tak ponosit kožíšek po chodbách“, nadšeně presentuje novou koncepci produkční Vídeňské opery. Bufety budou dále fungovat jako občerstvení a kdo by se přece jen nemohl obejít bez vážné hudby, nechť ve své večerní toaletě zavítá na veřejné toalety pod operou.

Live Chicago: dvě mouchy jednou ranou

V Chicagu, partnerském městě Krna, se myšlenka ujala z jiných, morálních důvodu. Dramaturgové tamní opery se dlouho potýkali s těžkou minulostí svých zpěvaček. Ukázalo se, že některé operní divy jsou ve skutečnosti bývalé sociální pracovnice. Jejich chlípné verše pobízející mladé ženy k promiskuitě již ve městě zdomácněly: „V Chicagu je skvělý život, tam si můžeš žít jak chceš, můžeš vdát se za Haryho, ale klidně s Majkem hřeš“, zpívají si dívky třeba na zastávce MHD. Proto byla opera neprodleně uzavřena, aby nepřitahovala podivné živly takzvané vysoké kultury a chicagský starosta vydal, opět po vzoru Krna, zákaz pouličního prozpěvování.

“Proč bych lhal, chci škopka“, přiznává se dnes už bývalý hlavní solista. Jen jeden z mnoha příkladů pochybných kulturních živlů. Zdroj: Chicago Hope

“Všichni ti křiklouni a ublíženci by si měli uvědomit, že tím, kdo peníze na kulturu v městě rozděluje, je město. Je to tak, je to demokratické, a ti, na které se nedostane, si musí uvědomit, že donátor vždy dává peníze, jak uzná za vhodné“, dodal na adresu bouřících se chicagských filharmoniků starosta.

Město nyní jedná s Chicago Blackhawcks o využití prostor pro exhibiční turnaje v hokeji. Hokejová mládež, jak víme i z Krna, nenavštěvuje pochybná centra nezávislé kultury, neoddává se alkoholu, nýbrž kultivuje tělo i ducha. „Hokej, to je poezie“, pochvaluje si ředitel chicagské Hockey Kajot Hall.

Paříž: ředitel jako provozní baru

Nového ředitele pařížské opery nápad operu zavřít doslova nadchnul. Ihned, jak z Krna došla informace o možnosti zavřít operu, nečekal ani minutu: „Víte, zavřeme budovu, ten Šagal na stropě neladí s výtvarnou výpravou našich představení a mně z toho už doslova vstávaly vlasy hrůzou

Při pohledu na Šagala vztávají ředitele pařížské opery vlasy hrůzou

na hlavě“, svěřil se nám ředitel. Na otázku, zda lidé potřebují inovativní a alternativní kulturu, dodal: „To je ono, my jsme si řekli, že je třeba tu kulturu dělat jako pro ty lidi, tak jak to chtějí oni a ne obráceně, že ano. A tak tu uděláme strip-bar pro všechny Pařížany, bez rozdílu vkusu a vzdělání. Prostě tu budou všichni na jedné lodi. Jakápak vysoká kultura!“

Jako dramaturga si sehnal Australana Baze Luhrmanna, který se solistkami vyvinul inovativní taneční projekt moulén rúž, který do hry vtáhne všechny návštěvníky. Diváci mohou zpívat, tancovat, a hovořit s pěveckými a tanečními hvězdami až do rána .„Těšíme se na Tebe“ hlásají hvězdy z poutačů. “Zkrátka opera je teď lidem blíž a konečně pořádně vydělává“, pochvaluje si ředitel. O nedělních večerech ředitel své hosty navíc vítá speciálním pěveckým číslem, kde na počest autorů nápadu operu zavřít zpívá šlágr: „Krno je zlatá loď za holkama z Krna choď“.

Nový York: opera jako prodejna mercedesů

V Krně zatím stojí BMW před divadlem. Zdroj: Renocar

Komu přijde projekt instalace vozů BMW před Mahenovým divadlem jako příliš novátorský a odvážný, nechť si uvědomí, že tento počin našel zaslíbení i u nového dramaturga Metropolitní opery v Novém Yorku. V kosmopolitní megalopolis však zaujmete až teprve pořádnou senzací! Nejenže místo BMW byly objednány Mercedesy, ale také byly vozy instalovány

Zato v Novém Yorku již jsou Mercedesy nedílnou součástí všech produkcí

přímo do jeviště! „Ať každý vidí, kdo to tu platí!“, dodává dramaturg. Opera se změnila k nepoznání, denně ji navštěvují tisíce lidí. Operní divy nyní prozpěvují návštěvníkům prohlížejícím si modely oblíbené: „Bejby you can drive my car“ a kasa se plní sponzorskými dary a bartrovými smlouvami. A Andrew Lloyd Weber píše pro operu nový kus „Luxus a dostupnost“, o splátkovém prodeji Mercedesů.

„Víte, řekl to dobře ten váš pan ředitel. Kultura prostě je“, dodává spokojeně novopečený manažer operního autosalonu New York Metropolitan. A šibalsky mrkne na modře orámovanou podobenku našeho nejlepšího primátora, která zdobí jeho psací stůl.

"A přece se točí", R. O., l. p. 2012

A proto se Vás ptáme: co byste si přáli místo Janáčkova divadla Vy? Salon vše za 30, hernu, veřejný dům nebo parkoviště?

Naše odborná porota Vaše návrhy vyhodnotí a připraví koncepci, jakou ještě Krno nevidělo!

Nan Yna von Zelniak, New York

Tato kniha zaplňuje jistou mezeru na trhu, Kometa byla mezi extraligovými kluby posledním bez podobné publikace, autorům se však tuto skulinu podařilo bezezbytku vyplnit a zpravodajský server žítbrno.cz vám tak může přinést exkluzivní recenzi této výplně.

Modrý odstín obálky byl inspirován synthetisérem Evolver (zdroj: žítbrno.cz)

Kde začít? Kniha je velká, celkem těžká a pěkně voní. Nápis na obálce “příběh hokejového klubu” je vyveden plasticky a mohou si jej tak přečíst i zrakově postižení, což hodnotím kladně. Co si ale neprohlédnou, jsou spousty barevných a černobílých fotografií, tento problém mají ale i s monografiemi Helmuta Newtona či Jacksona Pollocka, vinu bych tedy nehledal na straně autorů publikace. Ostatní se pak mohou těšit na více než 400 stran plných textu, fotografií a tabulek. Vše je vyvedeno na křídovém papíře a kvalita zpracování umocňuje požitek ať již z hloubavé četby, či pouhého prohlížení.

Formálně by se kniha dala označit za postmoderní román. Ačkoli dodržuje dělení do tří částí, nejde o klasickou antickou expozici, kolizi a krizi, těm se věnuje pouze první část, nazvaná “kronika sezón”. Druhá část, “portréty legend” se pak podrobně zabývá jednotlivými hrdiny románu a nabízí třikrát jedenáct medailonů obvyklých podezřelých. Jednotlivé roviny první a druhé části se vzájemně prolínají a luštění osudu Komety je dobrodružstvím takřka hypertextovým. Poslední částí knihy, “tabulky sezón”, je pak čistě formalistická hříčka, jakási excelová poezie věnovaná více než padesátileté historii krněnské Komety. Ač tento avantgardní pokus patrně nezaujme běžného čtenáře, z uměleckého hlediska se jedná rozhodně o odvážný počin. Pro lepší orientaci pak slouží obsah, který odkazuje nejen na tři již zmíněné části, ale i na jednotlivé kapitoly.

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Komeťáci (zdroj: žítbrno.cz)

Jaký je tedy příběh hokejového klubu? Zázračné dítě československé ligy získalo od roku 1955 do roku 1966 jedenáct titulů. S příchodem do puberty a dospělosti však nastaly problémy, dlouhý pád a následně i dno, kdy v sezóně 2002/2003 musela Kometa potupně bojovat proti Pivovaru Černá Hora Blansko a Spartaku Velká Bíteš. Ve chvíli největší beznaděje se tým však vzepjal a místo sestupu do Adamovského přeboru se vrátil zpět do nejvyšší soutěže. Další titul se družstvu zatím získat nepodařilo a autoři si tím zjevně ponechávají volný prostor pro případný druhý díl.

Uvedení knihy doprovázela i promyšlená performance stejnojmenného sdružení Kometa. Představení nejprve nalákalo publikum na slibné skóre 4:1, kterým se režisérovi dařilo držet napětí až do 50. minuty, ke konci inscenace ale přišel dramatický zlom a během pár minut si nechala Kometa nasázet čtyři góly. S minimem scénických prostředků a naprosto beze slov se tak Kometě podařilo ztvárnit městský slogan “žít Brno” způsobem, který se bude těžko překonávat. Inscenaci lze snad vytknout jedině kostýmy, kdy oba týmy nastoupily v modrobílých dresech a nepoučený divák se díky tomu mohl hůře orientovat.

Modrý tým Komety nebo Plzně (zdroj: žítbrno.cz)

Přes zmíněné dílčí nedostatky však nelze dílo hodnotit jinak, než kladně. Přináší na náš trh tolik potřebné kvalitní zpracování mnohovrstevnatého příběhu nejlepšího krněnského hokejového klubu. A nezbývá než doufat, že si knihy všimnou filmoví producenti a s “příběhem hokejového klubu” se brzy setkáme i na plátnech našich kin.

Zdeněk Meitner, Petr Fiala, Milan Řepa: KOMETA – příběh hokejového klubu. vydalo nakladatelství Jota, 416 stran, 528 korun

Hodnocení: jedenáct hokejek z deseti a puk k tomu

Klady: je to knížka o Kometě

Zápory: kniha nemá záložku

Redakce děkuje nakladatelství JOTA za poskytnutí recenzního výtisku

Co se však ale vůbec nepovedlo, byl loňský ročník prestižní soutěže Otevřeno x Zavřeno. Ač mělo Brno v soutěži hned několik kvalitních koňů, nedůsledný magistrátní šiml uklikal jen těsné vítězství ve vedlejší kategorii Svoboda projevu za zneužívání radničního Zpravodaje Brna – střed pro propagaci starosty. A to není pro největší město České republiky zrovna hezká vizitka.

Po celý minulý rok se proto Brno pilně snažilo, aby mu letošní prvenství nemohlo uniknout. Brno si zejména brousí zuby na vítězství v kategorii Přístup k informacím, kde bude největším soupeřem samo sobě. Ale ani jiné kategorie (Svoboda projevu, Účast občanů na rozhodování) nejsou rozhodně bez šance! O těch ale zas až příště.

Musí se sportovně uznat, že v kategorii Přístup k informacím se vlastně soupeří už jen o druhé místo. První pro sebe bezkonkurenčním způsobem utrhlo na jaře zastupitelstvo Jihomoravského kraje svým návrhem na vylepšení zákona o svobodném přístupu k informacím:

1. Všechny lhůty, které jsou dnes určené pro úřady, by se zvýšily. Všechny lhůty, které jsou závazné pro žadatele, by se zkrátily.
2. Na plno informací by se nebylo možné zeptat.
3. Za každou žádost o informaci, kterou občan požaduje, by  musel zaplatit.
4. Poskytnuté informace nemohou zajímat nikoho jiného než žadatele, proto se nebudou zveřejňovat na webu.

Je smutným faktem, že vláda se k tomuto přínosnému návrhu, který by občany ušetřil zbytečné přehršle informací, jimiž jsou dnes a denně bezohledně zavalováni, stavěla dosti distingovaně a hejtman Hašek novelu po brutálním nátlaku z projednávání stáhl. Naštěstí není všem dnům konec: “Myslím, že je to smysluplná změna. Teď hledáme nejvhodnější cestu, jak pokračovat,” sdělil náměstek hejtmana Stanislav Juránek. Podle něj zákony, které navrhují kraje, nejsou nikdy politiky na státní úrovni nadšeně přijímány. “Vždy se hledají chyby, i když tam nejsou,” podotkl náměstek.

Věříme, že zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj slib dodrží a těšíme se na obhajobu letos předem vyhraného titulu i v roce 2012!

O další stupně vítězů se tento rok porvou brněnští zastupitelé Naděžda Křemečková, Libor Šťástka, Jiří Novotný, Ludvík Kadlec, Dušan Pazdírek a Jiří Zorník, kteří zastupují město v akciové společnosti Jižní centrum Brno, a. s., a kteří si odhlasovali, že akciová společnost vlastněná ze 100 % městem nemusí nikomu nic sdělovat. Své k tomu řekl i primátor: “Myslím si, že žaloba proti této společnosti je Vaším právem, které já nemohu komentovat a nemohu Vás od ní ani odrazovat.” Pevně věříme, že si zastupitelé Brna příště odhlasují, že nejen jedna městská akciovka, ale že celé Brno nebude nikomu nic sdělovat. Jak jsme si řekli na příkladu Židenic, je to ta nejlepší obrana proti teroristickému útoku.

Brněnští zastupitelé ale nebudou mít cestu za stříbrnou slávou dlážděnou zlatem. Soupeřem jim nebude nikdo menší než Zlatý drak. Národní divadlo Brno se rozhodlo, že bude tajit smlouvu, kterou na toto legendární představení uzavřelo s firmou známého popového zpěváka, Daniela Landy. Na smlouvu se dle ředitele Národního divadla, Daniela Dvořáka, vztahuje autorský zákon, protože ji, dle informací redakce Žít Brno, podepsali s Danielem Landou a Petrem Velkem vlastní krví na vzácném pergmanenu, navíc v netradičním daktylu. Národní divadlo dává tuto komickou scénku k dobrému co dva roky, takže v roce 2013 se budeme těšit opět na shledanou v soutěži.

Aby nebylo mýlky. Soutěž není jen o Brně! Je i o lidech, bez kterých by Brno nebylo nic. Do 5. září má každý Brňák možnost nominovat právě to svoje “nej”. Neváhejte hodit právě ten svůj ručník do ringu a po 5. září pak ve všelidovém hlasování rukou společnou uklikáme Brnu zasloužené vítězství.

Brno Open

]]> http://rip.zitbrno.cz/sport/brno-bere-soutez-o-nejotevrenejsi-mesto-utokem/feed 3