Fakta o Krněnském apartheidu
Zatímco doutnající etnické nepokoje na severu Čech jsou již týdny v hledáčku renomovaných světových médií, o latentní segregaci jedné z významných krněnských čtvrtí informuje, a to ještě okrajově a v náznacích, pouze několik lokálních plátků.
V proslulé Gabalově zprávě (kterou, stejně jako někdejších Několik vět, sice nikdo nečetl, ale všichni se na ni fundovaně odvolávají) je ghetto definováno jako místo s obtížnou přístupností, nepropustné pro ostatní obyvatelstvo. Z tohoto pohledu nejpopulárnější brněnské sociálně vyloučené oblasti, tedy Cejl a Bratislavská, nejsou pravými ghetty, neboť je většinová populace využívá jako běžné komunikační trasy a v těchto místech kypí bohatý obchodní (Interspar), kancelářský (Úřad Krna-sever), kulturní (Muzeum romské kultury) i společenský (herny) život.
Skutečné drama, jehož plíživý průběh zůstává médii i aktivisty (záměrně ?) nepovšimnut, začíná o několik desítek metrů severněji: celá čtvrť Černá Pole se pomalu, ale jistě stává ghettem totálně odříznutým od zbytku “civilizovaného” Krna. Bariéru zatím netvoří ohrady pod proudem a ploty s ostnatým drátem, ale dopravní zátarasy, které téměř znemožňují tamním občanům opustit svou “barevně znevýhodněnou” čtvrť a kvůli nimž se majoritní populace tomuto teritoriu zdaleka vyhýbá.
Při jízdě od centra je například na křižovatce ulice Milady Horákové a 28. října stažen provoz do jednoho pruhu, takže kolona odvážlivců toužících proniknout do krizové oblasti se táhne po Kolišti až za samé hranice města, tedy k Vaňkovce. Těžko říct, zda je toto zúžení zřízeno natrvalo kvůli lepší identifikaci osádek vozidel (model, jenž se výborně osvědčil například na hraničních přechodech v pásmu Gazy), nebo zda je pouze dočasné, než bude dobudován tunel pod ulicí Příkop (model San Diego-Tijuana). Podezření z podminování kolejí ve svahu k dětské nemocnici nikdy nebylo spolehlivě vyvráceno, proto tramvaje jezdí krokem a s otevřenými dveřmi, aby se v případě útoku mohli cestující skrýt v přilehlých houštinách.
Průnik na “černý pahorek” se přesto občas zdaří, a to náročným a značně riskantním výstupem ulicí Antonína Slavíka, není-li ovšem zablokována těžkou vojenskou technikou. Relativně nadějná je, po opatrné jízdě mezi zátarasy v ulici Drobného, odbočka do Erbenovy, ovšem pouze v časných ranních hodinách, kdy poleví jinak intenzivní provoz v protisměru – řetěz po střechu naložených uprchlických vozů, jež drhnou podvozky o dlažbu a vytrhávají kočičí hlavy.
Ulice Pionýrská představuje jeden z mála momentů, kdy se blokádou (ovšem nikoli explicitně) zabývala média. Bezedný a stále se rozšiřující kráter však nedává šanci už ani terénním vozidlům, překonávají jej pouze lanovkové trolejbusy; podle kuloárních zpráv magistrát vůbec neuvažuje o znovuzprovoznění tohoto úseku pro silniční dopravu, ale v duchu chystané aktualizace územního plánu má na tomto místě vzniknout vodácký kanál s návazností na maketu potoka v Lužánkách.
Dobrodruzi snažící se proniknout do “zapovězené čtvrti” největšího českého města neuspějí ani ze směru od Králova Pole: ti, co nezabloudí u prvního oblouku chystaného mostního artefaktu a neskončí (nakonec rádi) v Kuřimi, narazí na zabarikádovanou Fügnerovu, případně je vcucne tunel na Tomkovo náměstí, z nějž, jak známo, není do Černých Polí návratu.
Pracovníci humanitárních misí, jejichž úkolem bylo dopravit do Černých Polí zásilku kondenzovaného mléka a skript Možnosti geoinformačních analýz při modelování vegetační stupňovitosti, se pokusili jít na věc od Lesné, ovšem narazili na neobjezdný kruhový objezd; podle posledních zpráv je navíc těsně před stržením viadukt nad strategickou tratí Vranovice-Tišnov.
Zásobování zubožených obyvatel kopce na Krnem tudíž probíhá partyzánským způsobem: v noci můžete na stezkách vinoucích se svahem nad Husovicemi potkat temné postavy s batohy plnými cukerínu, porna a dalších předmětů základní potřeby.
Mendelova univerzita stojí na pokraji krachu kvůli fatálnímu odlivu studentů, kavárna Era se proměnila ve výdejnu polévky pro potřebné, otevření vily Tugendhat se kvůli neochotě dělníků pracovat v tak stresujícím prostředí odsouvá z 11. 11. 2011 až někdy na jaro 2012.
Nemá smysl vršit další důkazy o zcela bezprecedentní segregaci jedné části obyvatelstva pouze na základě adjektiva, které je obsaženo v názvu jejich čtvrti.
Ptáme se však, proč mlčí všichni ti, kdo 1. máje v parku na Kolišti hájili svobodu volného pohybu.
Ptáme se, kde jsou televizní kamery a rozhlasové mikrofony.
Ptáme se, kde jsou zahraniční politici, kteří by se vyjádřili k tak frapantnímu upírání základních lidských práv!
Má se snad Krno stát městem výhradně bílých čtvrtí?
8.37
cha cha! kámoš bydlí v Černých Polích a zrovna nedávno jsme takle mudrovali, kudy se vlastně dostane domů. Nakonec auto nechává zaparkovaný před barákem a jezdí šalinou – devítkou. To je jediná cesta, jak se dostat ven a dovnitř čtvrti. Máme podezření, že celková rozkopanost Brna souvisí s tím, že magistrát chce tímto způsobem nahnat pasažéry dopravnímu podniku.
16.32
A proto večer a skoro ani o víkendu nejezdí 11-ka Opravdu se od nás dá dostat jenom na Svitavy, jinak nikam.
13.33
Krno-Sever? Krněnský? Co to je za blbinu DD
15.59
Pane Moravo,
na základě změny jedné z verbálních priorit rozhodla brněnská radnice o přejmenování Brna na Krno. A to s platností od 1. ledna 2012.
21.12
Včil nevím – nechtíc jsem si klikl na to datum 11. 11. 2011 a vrtá mi hlavou, jestli ten odkazovaný web je konkurencí zitbrno.cz, pobočkou téhož, nebo jsou to vážně Ondatrovy stránky a jenom vypadají jako parodie. …?
16.19
Pane Hrochu, ne, ne, ano, nemáme tušení.
21.57
a to nemluvě o tom, že další základní škola je zateplená! jen jestli v tom nemá prsty nejlepší brněnský syn?
http://www.primator.brno.cz/index.php?pg=foto#foto
18.08
Krno snad není “největší české města”… ještě leží na Moravě, nebo se to už taky změnilo? :p
18.18
Omlouváme se za nepřesně použitý termín. V tomto kontextu pochopitelně nemáme na mysli etnikum, ale státní útvar. Správná formulace tedy zní „největšího českorepublikového města“.
10.44
Díky, to zní líp.
9.35
Při pohledu do typické ulice v Černých Polích je navíc zřejmé, že místní již svou snahu o svobodu pohybu dávno vzdali – zaparkovaná auta stojící opuštěná u jednotlivých domů málokdy vytváří aspoň 0.5 jízdního pruhu, který by byl potřebný k projetí.
17.00
Jako studentka MENDELU můžu potvrdit, že Černá Pole začínají být opravdu černá, jedinný spoj je šalina č. 9, nehledě na to, že Mendelu má koleje v Husovicích, kde jedinný spoj je č. 25 a 26. Jinak jsme téměř uzavřeni:D de je svoboda pohybu????