Žít Brno na Twitteru
Žít Brno na Facebooku
Audit Národního divadla II: V divadle se krade. Jupí na druhou
Twitter
Facebook
První část auditu, která hodnotí zakázky, odpisový plán či hospodaření s fondy má magických 111 stránek. Celá potřeba interního auditu divadla vznikla ale na základě „ZPRÁVY O HOSPODAŘENÍ NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO“, z května loňského roku, kterou sepsal Ing. René Adámek – nedlouho po zveřejnění zprávy již bývalý ekonomický náměstek NDB. A protože tato zpráva dopadla špatně, bylo potřeba ji vyvrátit. A tím se audit zaobírá od strany 112 do konce.
Audit se moudře omezuje na konstatování, zda autorské honoráře podepsal ten, kdo na to měl podle statutu či jakési směrnice právo, zda je v souladu s nějakým interním předpisem, že Dvořák uzavíral smlouvy, a podobně zásadními věcmi, které mají za úkol zaplnit co nejvíce stránek pocitem, že se to zkoumalo fakt důkladně.
S Adámkovou zprávou se magistrátní kontroloři popasovávají zvoláním „Argumentace Ing. Reného Adámka se nezakládala na pravdě“! Ale my jsme šli ještě dál:
Materiály ke srovnávání:
1. Audit – hlavní protokol
2. Audit – včetně příloh, připomínek NDB a jejich vypořádání
3. Adámkova Zpráva o hospodaření NDB
Ze zprávy Ing. Adámka:
„Přestože návštěvnost jednotlivých představení je na první pohled vyšší, lze konstatovat, že je to způsobeno poskytnutými slevami na vstupenky až do výše 50% nebo cenou 80,- Kč za 1 vstupenku. Tato skutečnost v přímé úměře koresponduje se ztrátovostí jednotlivých představení. Vysoká návštěvnost představení nekoresponduje s reálnými tržbami, neboť řada vstupenek je rozdána zdarma jako čestné vstupenky nebo jsou rozdány v rámci neekonomických barterů. Rozhodně v tomto případě neobstojí zdůvodnění, že pokud nechodí diváci do divadla, tak raději rozdáme vstupenky výměnou za reklamu či zapůjčení auta …“.
K tomu pro kontrolory uvedl Dvořák:
„… Zdarma se distribuují pouze vstupenky dle V.I.P. protokolu. Ostatní vstupenky se prodávají buď za plnou cenu nebo v určitých slevových režimech jako je tradiční abonmá, karta věrného diváka a dále v ad hoc akcích, vánoční abonmá, dárkové poukazy a dále slevy pro seniory, studenty, odboráře, skupinové slevy a podobně …“.
(Slova Daniela Dvořáka můžeme plně potvrdit, neboť naše kritická sekce získala čtyři V. I. P. vstupenky v celkové ceně 0,- Kč do prezidentské lóže Mahenky, na reprízu představení Černé madony krněnské. Získání V. I. P. vstupenek nám trvalo asi 10 minut. Takže o jejich zneužívání nemůže být řeč.)
Audit trhá pomocí tabulek toto Adámkovo zjištění na cucky. Používá pro to oblíbenou argumentační figuru zpopularizovanou cestovatelem Klausem, kdy se napadne něco, co nikdo netvrdí, a to se pak demonstrativně rozsápe. Audit tak třeba konstatuje, že za doby působení Dvořáka ve srovnání s rokem 2006 počet čestných vstupenek absolutně i poměrně vzrostl, ale že tržby jsou vyšší než v roce 2006. Adámek však nepíše o tržbách, ty samy o sobě, bez započítání nákladů, neznamenají vůbec nic. Adámek píše o ztrátovosti jednotlivých představení, tj. za x Kč se udělá představení, které se obratem derniéruje, takže výsledkem je ztráta.
Autorské honoráře „neveřejně vystupujícím umělcům“
Pod milým ptydepe „neveřejně vystupující umělec“ se skrývá označení pro režiséry a scénografy.
Adámek drze kritizuje:
„… náklady na inscenace několikanásobně převyšují výnosy… Záměrem je nikoliv tvorba kvalitních inscenací, ale co největší množství nových inscenací, za něž se vyplatí autorské honoráře. Inscenace jsou následně pro nezájem diváků staženy z repertoáru …“.
Magistrátní kontroloři si z toho důvodu zažádali o vydání:
„seznamu všech premiér, realizovaných NDB v kontrolovaném období, včetně veškerých nákladů a výnosů s nimi souvisejících, včetně informace, zda jsou představení dosud v repertoáru NDB. Vyhodnocení oprávněnosti uzavírání smluv s neveřejně vystupujícími umělci je popsáno v textu u jednotlivých namátkově vybraných inscenací. “
Pravděpodobně jen působením zlých krněnských sil se stalo, že do auditu se informace o nákladech a výnosech a počtech repríz nedostaly. U hodnocených inscenací se musíme spokojit s lakonickým konstatováním, že: „Nebyly zjištěny nedostatky“. Děkujeme.
Když by totiž ony náklady a výnosy hodnoceny byly, nedostatky by zjištěny byly.
ano, tento graf také neříká vůbec nic
Podívali jsme do Adámkovy zprávy na počty repríz a výnosy z jednotlivých auditem hodnocených inscenací z let 2007 – 2010: Zjistili jsme, že pouze Královna Margot a Netopýr k 31. prosinci 2010 vydělaly, v součtu 818.000 Kč.
Všechny ostatní hodnocené inscenace byly k poslednímu dni roku 2011 prodělečné, takže se autorské honoráře pro „neveřejně vystupující umělce“ jako na truc nevrátily. Celkově skončily ztrátové inscenace z let 2007 – 2010 na –7.292.600 Kč.
Některé inscenace, třeba MAI 68, se hrály jen 2x (ztráta 766.665 Kč), nebo v případě Deníku Anny Frankové 5x (ztráta 520.116 Kč), či jako Nížína 4x (ztráta 822.356 Kč).
Adámek ve zprávě předjímá i podzimní propadák s inscenací Ruleta:
“V září 2011 má být uvedena na scénu Mahenova divadla opera Ruleta autora Zdeňka Merty. Rozpočet na inscenaci je ve výši 1.000 tis. Kč. Podle slov autora libreta a režiséra inscenace Stanislava Moši jsou skutečné náklady odhadovány na min. 2.000 tis. Kč. Jenom honorář pana ředitele za scénu je podle předběžného rozpočtu inscenace ve výši 200 tis. Kč.
Předpokládaný počet odehraných představení je 5x v Mahenově divadle. Při kapacitě 500 prodaných vstupenek při průměrné ceně 200,- Kč je předpokládaná tržba ve výši 500 tis. Kč. Vzniklá škoda na zrealizovaní opery Ruleta je ve výši 1.500 tis. Kč.
Zákulisí Rulety je takové, že Dvořák chtěl, aby na vznik inscenace přispěl provozovatel hazardních automatů, Synot. Jenže ten to odmítl, nehodilo se mu to do mediálního obrazu. A tak když Moša, režisér, přišel poprvé na zkoušku, dozvěděl se, že místo slíbeného miliónu má asi 300 tisíc, za který dokázali splácat jenom scénický koncert, ten se 2x odehrál a šlus.
Čísla svědčí o vynikající Dvořákově dramaturgické prozíravosti – okamžitě derniérovaná představení – jakož i o skvělém manažerském citu, ježto většina inscenací v posledních letech byla prodělečných. Podle auditu je vše v pořádku, protože podle směrnice mohl Dvořák nabídnout režisérům a scénografům (tj. většinou sobě) třeba půlku Krna a Janu Bohuňovskou za ženu.
Barterové smlouvy
Barterová smlouva je označení pro situaci, kdy si najmete nějakou službu, jako protiplnění za ni nezaplatíte, ale smluvnímu partnerovi za ni nabídnete taky službu, ve stejné hodnotě. Přičemž se „stejnými hodnotami“ se dají dělat velké věci.
Národní divadlo uzavíralo všechny barterové smlouvy bez kalkulace cen za poskytování reklamy. Podle slov Dvořáka:
„Ceník reklamy nebyl vydán, cena za reklamu ve smlouvách o spolupráci byla stanovena jako cena smluvní, která se odvíjela od protiplnění druhé strany. Protiplnění druhé stany bylo vždy odvislé od její nabídky.“
Proč ne třeba za milion
Dvořák tak dokázal s Heinekenem uzavřít tři smlouvy „odvislé od nabídky“, kdy jednou získal na raut litr Starobrna za 12 Kč + DPH, podruhé za 15,65 + DPH, ale potřetí se hecl a cenu vyšrouboval na fantastických 73,51 Kč + DPH za litr starobrněnského ostatního chmeleného alkoholického nápoje. Pokaždé vyměnil škopky za lupeny (70 – 100 lístků), několikanásobnou reklamu v časopisu DIVA a „umístění loga v programových skládačkách a v programovém plakátě“. Kdo si někdy objednával bečku na párty, musí nad Dvořákovou schopností stlačit cenu na minimum radostí zaplesat.
Kontroloři se k tomu postavili čelem:
„Shrnutí:
- Poskytování čestných vstupenek a vstupenek za úplatu v rámci uzavíraných smluv o spolupráci není v rozporu s platnou právní úpravou a ani se zřizovací listinou této příspěvkové organizace. “
Co nedokázal nahnat Dvořák na pivu, to dohonil v pronájmu aut.
V roce 2009 si pronajal auto Lexus za 47.619 Kč měsíčně, za dva roky pronájmu dalo NDB firmě C&K, a. s., vstupenky a reklamu v ceně 1.062.600,- Kč a podle kontrolorů „nebyly zjištěny nedostatky“.
Co je ale Lexus oproti BWM řady 5. Pouze člověk, který absolutně nerozumí divadelnímu provozu, si může myslet, že ředitel krněnské kulturní příspěvkovky BMW řady 5 mít nemusí. Musí. A musí ho mít za každou cenu. Bez BMW řady 5 nelze zaručit chod žádného divadla.
Mít před divadlem BMW - k nezaplacení
Proto uzavřel Dvořák v roce 2011 v období duben až prosinec s firmou Renocar, a. s., barterovou smlouvu na zapůjčení BMW řady 5 za záviděníhodných 800.000 Kč. Měsíčně za démonických 88.888,888 Kč. Za takové peníze by šlo udělat několik nezávislých divadel, a to by nebylo dobře. Citace z auditu:
„Jako protiplnění poskytlo NDB celostránkovou reklamu v programech na představení, umístění loga na plakátech, programových skládačkách, v brožuře předplatného, prezentaci vozů před budovami divadel NDB po dobu 25 týdnů. Dále poskytlo NDB pronájem prostor budov divadel v hodnotě 180.000,- Kč a 2 klientská představení v hodnotě 230.000,- Kč. “
Jupí.
Hodnocení kontrolorů, tedy zaměstnanců krněnského magistrátu, je ultimátní:
„Pronájem automobilů jako protiplnění za poskytnutí reklamních služeb a poskytování vstupenek za úplatu v rámci uzavíraných smluv o spolupráci není v rozporu s platnou právní úpravou a ani se zřizovací listinou této příspěvkové organizace.“
Za „audit“, který několik zaměstnanců magistrátu dělalo deset měsíců, se vyhodil na platech tak asi milion korun.
Epilog: A proto podáváme na vedení národního divadla, Daniela Dvořáka, ale současně i na zaměstnance magistrátu, kteří “audit” provedli, a také na vedení města, které má mít nad hospodařením divadla dohled, tedy na Onderku a Bohuňovskou, trestní oznámení za porušení povinnosti při správě cizího majetku, § 220 trestního zákoníku, a Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, § 221.
8.24
Klaním se až k zemi za vyfutrovaný a podepsaný článek, který je konečně o něčem.
9.37
děkuji
9.52
Držím palce
10.23
Pěkná facka všem těm mainstreamovým novinářům, co jen papouškovali, že „Nebyly zjištěny nedostatky“. Více takových článků.
11.01
Citace z Adámkovy zprávy:
(…) má být uvedena na scénu Mahenova divadla opera Ruleta autora Zdeňka Merty. Rozpočet na inscenaci je ve výši 1.000 tis. Kč. Podle slov autora libreta a režiséra inscenace Stanislava Moši jsou skutečné náklady odhadovány na min. 2.000 tis. Kč. Jenom honorář pana ředitele za scénu je podle předběžného rozpočtu inscenace ve výši 200 tis. Kč.
Předpokládaný počet odehraných představení je 5x v Mahenově divadle. Při kapacitě 500 prodaných vstupenek při průměrné ceně 200,- Kč je předpokládaná tržba ve výši 500 tis. Kč. Vzniklá škoda na zrealizovaní opery Ruleta je ve výši 1.500 tis. Kč.
A pak věřte NĚKTERÝM lidem od kumštu, že to přeci nedělají pro prachy…
15.19
Promiňte, ale – Merta a Moša nemají přece s kumštem nic společného.
16.05
Dík, že někdo jako vy má energii a čas se proti tomu příšernýmu všeobecnýmu marasmu toho našeho města postavit. Držíte mě v naději. Já vám aspoň palce.
19.25
Dobrý den,
jsem jedna z fundraiserů pohybující se v kulturním neziskovém sektoru. Mojí náplní práce je tedy zajišťovat potřebné zdroje pro provoz organizace a konkrétních projektů. Samotná činnost je pro mne více posláním, než pouze prací.Toto poslání je v současné době snižování veřejných rozpočtů a tlaku na zvyšování soběstačnosti institucí čím dál, tím více náročnější. Pane Hollane, nedovedete si představit, jak složité je v dnešní době napříč všemi konkurenčními odvětvími (sport, kultura, vzdělání, věda atd.) získat sponzora/partnera a ještě těžší je si ho udržet. Nebudu Vám zde dělat výklad principů fundraisignu. Omezím se zde pouze na jeden z nejdůležitějších aspektů. Ke každému partnerovi je třeba přistupovat individuálně a uzavřené partnerství musí uspokojit potřeby obou stran. Nelze tudíž paušalizovat, přepočítávat plnění na jednotky, ohánět se ceníky a podobně. Ten, kdo se s fundraisingem setkal, ví, že vyjednávání partnerství je běh na dlouhou trať a samotná kvalita partnerství se časem mění, formuje a utužuje. Jistě byste se divil, kdybyste si udělal podrobný rozbor partnerských smluv (jaké částky a protiplnění obsahují) jiných institucí. Proto zvažte, co svým počínáním můžete způsobit. Myslím, že Brno trápí mnohem palčivější témata, kterým byste se měl věnovat např. hrozba uzavření Flédy.
P.S. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Chápu, že se historická smlouva se Starobrnem z roku 2008 – dávno ukončená, jejíž skutečný obsah prakticky neznáte velice hodí.
13.15
Tak určitě. Zcela chápu, že v době finančních auditů, státních zastupitelství, policií a dalších nikým nevolených orgánů musí být velmi náročné realizovat ve veřejné funkci soukromý fundraising. Z pohledu občana mě však tento stav stále nedojímá.
13.15
Paní Štěpánková,
místo zásad fundraisingu Vám možná někdo mohl vysvětlit alespoň zásady práva. Vzhledem k tomu, že se v případě ND jedná o státní příspěvkovou organizaci, musí se řídit např. zákonem o majetku ČR, kde je mj. stanovena povinnost hospodařit se svěřenými prostředky (veřejnými) s péči řádného hospodáře, Váš výrok o “ohánění se ceníky” je tudíž do nebe volající drzost, neznalost a jsem rád, že jste zde krásně a odzbrojujícím způsobem odhalila, jak se podílíte na korupci.
9.38
Panové, rozumím, kam tím míříte. Ano i barter musí být transparentní. Jsem absolutně proti korupci a dbám při své práci na transparentnost (taky proto nepoužívám nicname). Jen při podrobné neznalosti konkrétních případů, nemyslím, že je dobré dělat si závěry na podkladě mediálních výstupů.
Pro G. v. U.: ne, nemyslela jsem tím podání trestního oznámení.
To je vše, co jsem k tomuto tématu chtěla říct.
20.50
Držím palce v soudním sporu, teď jen doufat v nezávislé soudnictví..
Díky moc za rozkrývání kauz, bude to chtít šířit takovéto informace hlavně před komunálními volbami aby si lidé uvědomili jaká velká koalice nám to tu tak skvěle vládne..
11.21
Problém trestního oznámení je, že díky úrovni státního zastupitelství k žádnému soudu nedojde. Ale alespoň to budou muset zdůvodnit a věřím, že si zde jejich zdůvpodnění také přečteme…
12.20
Dobry den,
rad bych se Vas zeptal, co to pocinani muze zpusobit a zda se vam to co se v divadle deje zda v poradku. Protoze pokud ne, tak Vase predposledni veta je klasicky pocin stylu – “mala korupce (problem, utraceni,..) se resit nema, protoze je tu velka – ta mala vlastne ani nestoji za reseni, nekdo ukradl jen par stokorun”.
Diky a pekny den,
G. v. U.
12.22
Tento komentar mel byt reakci na prispevek Kristýny Štěpánkové, nevim proc skoncil tudle.
22.15
Držím palce, díky za zajímavý a profesionální článek. Doporučuju, kudy chodím
11.57
Jak se do lesa volá…
Ano, určité praktiky vedení NDB způsobují logické averze a měly už dávno vést ke změnám. Problém je v tom, že jak se do divadelního provozu začnou příliš míchat paragrafy a účetní, dostáváme se do zmatených výpadů, přičemž na obou stranách ale nalézáme určité nesrovnalosti i smysluplnosti. Obávám se, že nám však začíná unikat hlavní poslání této instituce a její kulturní a společenský cíle.
Budu konkrétní. Snad nekřiklavějším příkladem zcestnosti určitých napadení hospodaření je vytržení výnosu jednotlivých představení z jejich kulturně uměleckého kontextu. Tí se na roveň největšího průšvihu dostanou inscenace MAI 68 Deník Anne Frankové a Nížína, z nichž jedna (Nížina) byla vyhlášena DN za sukces měsíce a druhá (Deník) sklidila rovněž mimořádný odborný ohlas. Jsou věci, které pouze tržním okem posuzovat nelze a proto existuje dotovaná kultura. Napadat toto en bloc je důkaz nepochopení. Kdybychom skutečně chtěli být důslední, museli bychom do hodnocení každé jednotlivé produkca zahrnout všechny faktory (včetně uměleckého přínosu) a výsledek mít s čím srovnat (dejme tomu s dobře fungující obdobnou institucí).
Na druhou stranu pro mne osobně nejkřiklavějším případem oprávněného výpadu je z mého pohledu ono BMW, k tomu není co dodat. Co se týče těch lístků a různých protislužeb, to je také ale dost diskutabilní. Chápu, že v rozzuření z toho co se tam děje a pořád to nestačí má člověk tendenci vidět čerta ve všem, a to je také velmi nebezpečné.
Jinak respekt a klobouk dolu, že jste si s tím dali práci ty celý materiály studovat. To je novinařina jak má bejt.
16.48
Umělecké hodnocení jsem tam nedával vůbec, to jde mimo tento článek. Nejlepší operní inscenace za poslední roky byly podle mne Boris Godunov, Julietta a Madame Butterfly, přičemž k Juliettě a Butterfly udělal Dvořák nadprůměrnou scénografii.
Problém Dvořáka je, že podobných inscenací dělá tolik, že na tom divadlo zásadně tratí. A když je dělá, nedokáže je propagovat, prodat, což by jako dobrý manažer umět mohl…Když to jde ve Vídni, proč by to nemělo jít v Krně, věčně argumentovat tím, že na to publikum není zvyklé, mě nebaví.
1.19
V tom s vámi úplně souhlasím.
Měl jsem jen potřebu upozornit na to, že některé věci, byť vypadají nevýhodně má smysl dělat. Hlavní problém je asi bohužel nepolapitelný auditem ani ničím podobným. Pan Dvořák prostě využívá NDB pro reciproční činost pro různé často zahraniční kolegy, čímž vzniká nadbytek nevýhodných produkcí. Navíc je natolik umělecky aktivní, že se samotnému řízení věnuje povrchně, o to však autoritativněji. Pokud má zřizovatel pocit, že je to takhle ok, tak opravdu nevím…
Mnoho zdaru.
15.31
Výborně!
10.52
jsem ráda. ))
17.29
čítam to síce s odstupom času od publikácie, no musím Vás pochváliť. Oba články sú skvelé. Zdieľam a šírim.