Jedenáct věcí, které by Krňáci měli vědět o Adamově

5. 3. 2012 8.57 3 komentářů

Sdílej tento článek

Autor:

Nálepky:

Nejsem z Krna, ani z Adamova. Přesto mě moravské velkoměsto provedlo počátkem dospělosti, abych ho nakonec opustila kvůli Adamovu. S manželem jsme říkávali, že jedeme do Adamova na svatební cestu. Tahle legrácka obsahovala veškeré krněnské obavy ze skutečného města i otevřená vrátka pro případ, že se nepodaří přestřihnout krněnskou pupeční šňůru. Adamov nás ale přesvědčil, že nejlepší je se ze svatební cesty nevracet.

Adamovský dvůr (zdroj: Adamovští dvořané)

Nechápejte prosím následující text jako nábor dalších obyvatel Adamova (to skutečně není třeba), ale jako pokus o zboření několika mýtů, kterých se výhledem od Špilberku nezbavíte (pro vtipálky: ani od Petrova).

1. Řeka

Mohutný soutok Svitavy a Křtinského potoka (zdroj: Adamovský vodník)

Sice jsem pár vodních dominant uprostřed evropských metropolí už viděla, až v Adamově mi došlo naplno, jakou atmosféru udělá mohutná řeka ve městě. A jaké další světy nechá vyrůst – ať už to jsou hospůdky a bary na náplavce, parníky s diskotékami anebo obytné hausbóty. Řeka přitom stále dává znát, že se do Adamova lidé přistěhovali kvůli ní, a proto s ní musíte stále počítat. Třeba když se chcete dostat od Adastu na Družstevní. To je sice vzdušnou čarou pár set metrů, v MHD nebo v autě ale strávíte spoustu času. Pokud se ovšem nepřebrodíte.

2. Čtvrti 

Jedna známá, rodilá Krňanka mi vyprávěla, jak dlouho jí trvalo, než si na Adamov zvykla. Dneska je spokojená a sama pro sebe si stihla analyzovat důvody prvotní nespokojenosti. Šlo o místo, kde bydlela. Teď žije na Hradčanech a neměnila by. My se usídlili na Ptačině a považujeme ji za ráj na zemi. Kamarádi si pochvalují lokalitu Sklaďák, jiní zase Horku (i když to moc nechápu). V Adamově se žije ve čtvrtích nebo na ulici. Na nich záleží, protože právě tam se odehrává každodenní život – školky, školy, kroužky (pokud nechcete trávit odpoledne dojížděním), nákupy, hospody, trhy. Adamov je decentralizovaný, i když si je třeba tenhle stav stále víc hájit.

Jeden z mnoha Adamovských autobusů (zdroj: MHD Adamov)

3. MHD

Když nežijete v ulicích, pořád jenom dojíždíte. A ve “svých” ulicích žijete proto, že vám úplně stačí dojíždění za prací.

V Krně jsem bydlela v Řečkovicích a velmi často jsem od svých kamarádů slýchala, že na večeři nepřijedou, protože jsme příliš daleko. V Adamově za námi kamarádi dojíždí třeba hodinu. A právě hodina na jednu cestu po Adamově představuje hrubé maximum, které se stalo každodenní zkušeností mnoha lidí, mne nevyjímaje. Aspoň jsem přečetla hodně knížek.

4. Adamov je velký

Chápu, žádná novinka, přesto mě při pohledu na model starého Adamova z 18. století udivila jeho velikost. Až poté jsem si uvědomila, že tradiční městská zástavba (myšleno činžáky a jiné bytové domy) sahá od Adastu hodně daleko a že ty nízké domky bývalých vesnic, mimochodem většina plochy Krna, najdu, až když vyjedeme na rodinný výlet.

V Adamově se žije v ulicích (zdroj: streetlife)

5. V Adamově je draze

Jasně, další známá věc, přesto třeba mít ji na paměti. Zároveň vás tohle “draho” donutí přemýšlet a hledat a koumat a nakonec může být docela levné. V Krně jsme na narozeninové a výroční večeře  chodili do fine dining restaurantů, kde jsme nechali minimálně tisícovku. Teď se chystáme do vietnamského bistra, od kterého si slibujeme třetinovou cenu, ale minimálně stejný zážitek. Dobré jídlo máme rádi i doma, takže umím vyjmenovat všechny zajímavé obchody s potravinami v naší ulici. Vzhledem k tomu, že jenom s těmi italskými napočítám kolem domu čtyři, nejedná se o žádnou cenovou přeháňku. A oblečení? Pro nejlepší kousky chodím do charity. Kde jinde taky pořídíte šaty od Kláry Nademlýnské za 350 káčé?

6. Multikulti

Ano, opět záleží na tom, kde bydlíte. My se ocitli tak trochu v multikulturním prostředí, což mě jenom těší. Především kvůli synovi. Podle mě je lepší, aby na lidi jiné pleti a řeči divně civěl teď ve dvou letech, než aby jim tu zvýšenou pozornost – které se při prvních setkání prostě neubráníte -  věnoval o pár let později. Nemluvě o tom, že “naši” paní Vietnamku z večerky překřtil na “tetu”.

Adamovská haute cuisine (zdroj: Baťák)

7. Dobrý filmy, špatný filmy a ty z Krna

V Krně se lidem z Adamova nijak neříká anebo se tvrdí, že Adamov není město, že prostě není vůbec. Haha. Chápala jsem, že řevnivost toho menšího k většímu patří k životu, ovšem zarazila mě skutečnost, že to platí i obráceně. A tak jsem se naučila neříkat hned každému, že “su z Krna”, protože to občas vyvolalo podivné asociace a rádoby vtipy. Příklad: “Helé, slovo děcka ve společnosti neříkééj, nebo budeš za blbá.”

8. Příroda

Kamarádka z dvacetitisícového města na mě po porodu soustrastně koukala s tím, že nebudu mít s  kočárkem kam jezdit. Musela jsem se smát. Ona bydlí u hlavního tahu, já deset minut od Býčí skály. A taky kousek od Moravského krasu, což je mimochodem přírodní rezervace, kterých je v Adamově víc. Pořád ji zvu do Adamova na návštěvu, aby viděla i zahradu, do které se díváme ze všech našich pokojů. Zatím nepřijela.

9. Větší prostor – větší rozmanitost

V Krně se nakonec všichni sejdou v jedné hospodě, kde najdou společné téma (nuda v Krně). V Adamově se sice taky vždycky sejdeme v hospodě, ale je jich víc stejně jako témat. Podobně jako si v Adamově každý najde svoji ulici, najde si taky prostor utvořit si vlastní názor a především najde lidi, se kterými jej sdílí. Bez kompromisů.

Býčí skála (zdroj: kousek od Adamova)

10. V Adamově se pracuje

Nejlepší na konec: v Adamově se pracuje, zatímco v Krně se pracuje na tom, aby se pracovalo. Na co v Adamově stačí telefonát, na to v Krně nestačí “tři kafíčka”. Fakt ověřený z několika zdrojů. Pracovní debaty míři k věci, vztahy na pracovišti mají charakter profesionální. Kolegové spolu sice chodí na oběd, kávu si ale postaví k počítači. Spolupracovníci se zřídka pozvou domů, na chatu či dovolenou ne. A přitom si v práci docela obyčejně pomáhají.

11. Závody rychlovarných konvic

A málem bych zapomněla. V Adamově je rušný život a neustále se koná spousta kulturních, nebo sportovních akcí. S manželem jsme si oblíbili hlavně závody rychlovarných konvic a nejen proto, že jsme předloni málem vyhráli. Na tento rok jsme si pořídili nový model a doufáme, že letos už konečně zvítězíme. Takovou legraci v Krně nezažijete!

autor: Kateřina Kačírková

3 Komentářů

  • Jestli mne zrak nešálí, podle té fotky ze streetlifu sahá Adamov od Adastu až po Blansko:)

  • Konrad Nüll

    Ano, tento článek mě přesvědčil, že Adamov je hned po Vídni, Montréalu a Ženevě hned nejlepším místem pro život. Akorát s těmi kávičkami mi to nedošlo… Možná propuštěné a stárnoucí sekretářky z Adastu zavádí jedinečný kavárenský styl…

Leave a Reply to Konrad Nüll


Další zprávy

  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Jak jsme zjišťovali, jak fungují městské firmy. Brněnské městské firmy stále smlouvy neposkytují. Ke smlouvám na opravu ulice Milady Horákové, rekonstrukci Riviéry či na SMS jízdenky se nelze dostat. Brno, 8. 4. 2014 – V rámci přípravy na úlohu zastupitelů jsme se chtěli zorientovat v tom, jak fungují městské firmy. První test byl, jak poskytují informace. Výsledek je tragický. 19 dnů po odeslání žádosti informaci máme smlouvy od pouhých tří městských firem, Lesy města Brna nás poslaly k nahlédnutí do [...]

    Čti dál →