Reportáž z třetího světa: co se může zaostalé město naučit v Krně

26. 3. 2013 9.10 65 komentářů

Krno je bezpochyby jedním z nejlepších měst k životu – minimálně na jižní Moravě si drží krásné druhé místo za Adamovem. Naše redakce se proto rozhodla prozkoumat, co by se od Krna mohla naučit i jiná města, jejichž obyvatelé nemají takové štěstí na  koncepčně smýšlející politiky. Utrecht je z neznámých důvodů jedním z partnerských měst Krna a nám se podařilo získat masivní grant na krátkodobou studijní cestu do tohoto nuzného nizozemského města. Přinášíme reportáž na motivy legendárních cest Ing. Václava Klause, která může slabší povahy vyděsit z toho, v jak otřesných podmínkách utrechťané žijí.

Pondělí 11.2.2013

Přílet do Amsterdamu byl ve znamení lehkého optimismu.

Ve večerních hodinách přistáváme na letišti v Amsterodamu, protože Utrecht nemá ani mezinárodní letiště. Následuje bloudění letištní halou, která se nás snaží ohromit množstvím neonů. Evokuje nám to nedávnou návštěvu Severní Koreje – nebýt těch neonů – kde jsme se účastnili konference na téma “Rozvoj občanské společnosti v kontextu gulagu.” Nasedáme na vlak, který nás z letiště odveze rovnou do centra cílové destinace.

Ve vlaku je k dispozici zdarma připojení k WIFI, což si vysvětlujeme chybějícím internetem v domácnostech. Poprvé litujeme místní obyvatele. Po opuštění vlaku se okamžitě pouštíme do práce. V nedalekém baru pomocí zúčastněného pozorování zjišťujeme, že se zde nepije Starokrno. Po jedenácti pivech nám na další analýzy nezbývá energie. Hodily by se nám zkušenosti sociálních antropologů z Prigl.cz.

Úterý 12.2.2013 

Záchytné parkoviště na okraji Utrechtu. Šalina zastavuje přímo u něj. Absurdní.

Hned po obědě se vydáváme do terénu. Vzhledem k malému počtu čtyřhvězdičkových hotelů bydlíme na periferii. Nedaleko hotelu stojí záchytné parkoviště. Jak se mi podařilo zjistit, jejich síť má zabránit zahlcení městského centra auty. Absurdní. Každý politik v Krně ví, že bez aut se centrum vylidní a vymře. Když se navíc dozvím, že součástí komického poplatku 4,50€ (112 Kč) za celodenní parkování je i jízdenka na MHD, je mi jasné, že se místní mají ještě hodně co učit. Cítím se prací již značně vyčerpaný, takže odcházím přemýšlet do hotelového baru.

Vzpomínám na geniálnost krněnské koncepce – vybudovat hromadu parkovišť přímo v centru, zrušit kvůli nim klidně i obskurní zeleň ve vnitroblocích a samozřejmě omezit MHD. Teprve kolony aut vdechnou městu život a přátelskou atmosféru. Mou komparativní analýzu po chvíli přeruší kolega Hollan, který zhnuseně dosedá na barovou židli a objednává si dvojitou vodku s fridexem.

Rekonstrukce hlavního nádraží v centru města. Šílenství.

Po druhé objednávce mi suše oznamuje, že nádraží nikam přesouvat nechcou, ale rekonstruují ho přímo v centru. V celém městě našel jenom jedno kasino a veškeré informace dávají místní úředníci rovnou na web, takže občané nemohou škemrat, natož se soudit, o jejich zveřejnění, jak jsme zvyklí z Krna. Po chvíli se sebere, objednává si letenku do Kazachstánu, kde si míní spravit chuť. Zůstávám sám. Útěchu a sílu pokračovat dál nacházím v myšlence na kolegu cestovatele a myslitele Václava Klause, který se nebál projet celý svět, aniž by to někoho zajímalo. Přesto napsal krásné cestopisy.

Středa 13.2.2013

Zoufalí obyvatelé se dopravují po městě jako někde v třetím světě.

Po obědě seberu odvahu a vydávám se do centra. V autobuse mě překvapí řidič svou plynulou angličtinou. To v Krně neumí ani jinak úplně nejlepší Primátor. Celou cestu lemuje síť cyklostezek, které mají dokonce vlastní semafory a podle všeho na sebe navazují. Panebože proč? Copak nemohou vést stejně jako v Krně odnikud nikam? Ještě více otázek vyvolává množství všudypřítomných cyklistů a to navzdory sychravému počasí. Vysvětluji si to chudobou místních obyvatel, což si následně kriticky vyvrátím. HDP na osobu je zde o 15 000 $ vyšší než v Česku. Nedává to smysl. Nejspíš je místní populace tvořena levicovými antilidmi.

Po dvacetiminutové cestě pomocí MHD jsem natolik vyčerpán, že mi již zbývají síly jen na lacinou večeři v pětihvězdičkové ubytovně Grand Hotel Karel V. Ještěže máme ty granty od Sorose. Nakonec zůstávám na noc. Díky poloze v centru snad budu mít více energie na zítřejší výzkum.

Čtvrtek 14.2.2013

Nechci nic ponechat náhodě a proto po obědě okamžitě vyrážím taxíkem do 250 metrů vzdáleného centra pokračovat v průzkumu. Již po chvíli mi dochází celá místní tragédie. Cyklisté drze jezdí i centrem města a já se utěšuju vzpomínkou na moudrou úvahu krněnského prvního náměstka, Roberta Kotziana, proč to u nás naštěstí nejde: “dovedu si představit, co by cyklisté v centru mohli způsobit. Mnohdy nezazvoní, překvapí chodce zezadu, ten se lekne a pak by mohl skončit pod tramvají.

Jak zjišťuji po několika telefonátech, v Utrechtu se tohle ještě nikdy nestalo, jenomže jak moc dobře vím, na černou labuť kdysi také nikdo nevěřil. Dokud nebyla objevena. Z tváří místních pomatenců vyzařuje klid a optimismus. Vůbec netuší, co se jim jednou možná může stát.

Zahrádky nejsou regulovány, klidně na nich můžete v únoru zmrznout. Místnímu magistrátu je to úplně jedno.

Usedám zdrceně na zahrádku jedné z místních kaváren. V Utrechtu evidentně chybí i plošná regulace, která by podobně jako v Krně lidem jasně vymezila, kdy je možné sedět venku. Vedení města nejspíš zešílelo. Je mi z místních poměrů k pláči. Stejně tak mě dráždí zvláštně čistý vzduch, jako bych snad ani nebyl ve městě.

Krno zvládlo překročit celoroční limity pro polétavý prach už v půlce března. Tohle Utrecht nezvládne ani do konce roku. Naštěstí vedení našeho města myslí i na budoucí dravý rozvoj. Proto požádalo o udělení výjimky z povinnosti dodržovat nesmyslné limity pro znečištění ovzduší, které nám diktuje zlovolná EU. Utrecht se zmohl pouze na pokračující snižovaní znečištění. Smutné.

Další výzkum už prakticky nemá smysl. Utrecht je zaostalým místem bez budoucnosti. Celé město se nesmyslně podřizuje diktátu chudých chodců nebo cyklistů – tedy všudypřítomných obyvatel. Dokonce odmítlo evakuovat svůj obchodní potenciál do obrovských hangárů na periferii, jako se to povedlo u nás doma. Centrum tak místo heren, bazarů a zlevněnek tvoří obchody a kavárny, mezi kterými se proplétají zoufalí obyvatelé v nemístně veselé náladě. Utápím zdrcující tíhu poznání v alkoholu.

Pátek 15.2.2013

Konečně zpátky v Krně. Po týdenním nedostatku smogu dostávám zápal plic. Doma je doma.

 

 

65 Komentářů

  • onder romanka

    K těm cyklostezkám…tak určitě by nějaká rozumná koncepce by měla existovat, ale uvědomte si, že Krno není Utrecht. Tady pelotony cyklistů jedoucích z práce třeba do Lískovce, Kohoutovic nebo Líšně nikdy neuvidíte.

    • mgr.pavel

      Jenže cyklostezky chybí i mimo kopcovitá sídliště. A totálně chybí přes centrum. To neokecáte.

      • A to mám jet šalinou z Líšně na Krásného a odtamtud jet do centra na kole? Co to je za volovinu?

        • Jezděte si jak chcete. Já bych se rád dostal z židenic do centra na kole po křenový, aniž by mě někdo přejel autem. Taky nevím, proč nesmím přes den jezdit centrem na kole, to jsem jako nebezpečnější než šaliny nebo auta, kterých tam jezdí na výjimku více než dost? Krno je fakt peklo.

          • Na kole jste méně slyšet, jedete určitě rychleji než auta a většina chodců vás tam nečeká, takže ano. Já proti cyklistice nic nemám, ani poroti té po městě. Jen mluvím o tom, že jet do práce a z práce nakole v kvádru a do kopce je jednoduše nepraktické (a máte pravdu, že v Krně i značně nebezpečné), proto to jednoduše lidi nedělají. Nedovedu si ale představit, kolik by město stály stavební úpravy, aby v Krně mohly být cyklostezky jako v Utrechtu (tzn. jízdní pruh pro auta, pak dva metry široký pás, na kterém parkují kola, jsou zastávky, odpadkové koše apod., pak metr a půl široký pruh pro kola, potom teprve chodník a po něm domy; vše stavebně oddělené).

            • Jedu určitě rychleji? Nejedu, nejsem prase a nechci nikomu ublížit. Jet v kvádru je možná nepraktické pro vás, ale mi to nevadí, ale děkuji za vaši starost. Nevím jaké město těmi několika metrovými pásy popisujete, ale takhle to nevypadá skoro nikde, pruhy se prostě uzpůsobí podle možností dané komunikace. Stavebně oddělené jsou taky málokde. Obvykle stačí vyznačený pruh na vozovce, záleží na konkrétní lokalitě.

              Ale ano, určitě je vždycky jednodušší hledat důvody proč něco nejde než obráceně. Zvláště v Česku je to velmi populátní disciplína. Takže gratuluji.

              • Dobře, Vy možná rychleji nejedete, ale prasat, co v centru mezi lidmi kličkují se sluchátky v uších a neohlížejí se za sebe a nevidí ty vyplašené lidi, jsem viděl ažaž. Pokud jezdíte do centra z Židenic, pak rozumím tomu, že jízda v kvádru Vám nevadí. Bodejď, vždyť jedete kousek. Až budete jezdit z větší vzdálenosti přes dva kopce a dojedete do práce bez sprchy zpocený jak vrata od chlíva, pak se o tom můžeme bavit.
                Co se popisovaného města týče, tak, světe div se, popisuji Utrecht, ve kterém už dva měsíce bydlím. Na to, abych si všiml, jak tu vypadají ulice, mi to příjde celkem dost. Samozřejmě, že ne všechny ulice vypadají tak, jak je popisuji. Spousta jednosměrek a malých uliček žádné cyklostezky nemá a vjezd cyklistů je tam zcela normální oběma směry. Ale ulice, které by se vytížeností i velikostí daly rovnat ke Křenové, jsou opravdu stavebně upraveny dle mého popisu. Neříkám, že to u nás nejde. Jen narážím na to, že takto robustní investice by se se současnou mentalitou lidí nevyplatila, ač bych ji sám rád uvítal. Ale dokud máme ty kopce… zajeďte se podívat do Břeclavi – tam je cyklistů spousta. Ale proč? Protože je to placka. Jako Utrecht.

                • Když budu bydlet přes dva kopce a nebudu chtít přijet do práce zpocený tak nepojedu na kole, tady přece nikdo nikoho nenutí jak má kam jezdit. Mně vadí, že když mám auto, tak se mnou městská infrastruktura počítá, s kolem ne. Na auto dostanete klidně výjimku pro vjezd do centra, s kolem to nejde – je to asi moc nebezpečný. Že jezdí někteří cyklisti jako idioti o tom žádná, stejně jako někteří automobilisti, přece nebudeme na všechny uvalovat proncip kolektivní viny. Že je Líšeň v kopci přece není argument proto, aby v židenicích, brně střed nebo v krpoli nemohly být cyklostezky. Nakonec už existují i elektrokola.

                  • To máte pravdu. Holt chce to jednoduše změnit mentalitu lidí. Občas si představuju, co by se stalo, kdyby se najednou prohodilo obyvatelstvo Brna a Utrechtu. A myslím, že s tím, jak Utrecht vypadá a že je prostě normální jet do práce na kole, by si na to Brňáci rychle zvykli. Jen nevím, co ti chudáci z Utrechtu v Brně.. :D

                    • Podle mě je hloupost tvrdit, že je nutné první změnit mentalitu. Jak to chcete udělat? Stavět osvětu na tom, že by lidé měli jezdit na kole, ale zatím nemají kde? Něco jako: “jezděte na kole, a až vás bude dost, možná vám Brno postaví cyklostezky”. Jde o investici, která by se Brnu vyplatila. POdle mě je daleko jednodušší potom tvrdit lidem: “jezděte po cyklopruzích, protože je máte tady tady a tady…”
                      Když jedu po České (v době kdy ještě můžu, tedy mezi 17.00 – 9.00 hodin) se na mě lidé ohlížejí a občas zaslechnu něco jako “co to jede za blázna, na kole, tady..?” A přitom nejedu rychle(ale nedivím se že když se kolem chodce mihnu na vzdálenost půl metru, že se lekne). Stačila by jediná ulice vedle, kde bude mít cyklista povolený vjezd a může spokojeně pokračovat přes svoboďák CELÝ DEN, tak se s radostí České vyhnu.

                    • a mentalitu lidi zmenime jak? no prece tim, ze jim infrastrukturu k preprave na kole n.e.u.z.p.u.s.o.b.i.m.e.
                      :)

                  • Utrecht je sice placka, ale lidé na kolech jezdí i ve městech, kde jsou kopce. Například v takovém kopcovitém Zurichu najdete mnoho cyklistů a cyklistek na cestě do práce a to znamená v saku či podpatkách. Očividně kopce nikomu nevadí a nejsou překážkou. U nás v Krně se člověk propotí spíš ze stresu z projíždějící šaliny za zády (krásný příklad Táborská). Kopce nejsou tím hlavním problémem.

                • ja jsem teda po Utrechtu taky chvilku jezdila a jezdila jsem i po ne tak siroke ulici, kde proste chodci byli zvykli na cyklisty. Takzeo tazka je v pristupu, kdyz umoznime a povzbudime lidi, aby jezdili do prace na kole, tak jich bude cim dal vic. Ano, mate pravdu mezi cyklisty se najdou i prasata, ale mezi chodci, svete div se, take a uprimne si myslim, ze takovy cyklista si rozmysli, jestli bude lekat chodce a riskovat tak i vlastni pad z kola. Takze staci se naucit koukat kolem sebe a dat o sobe vedet, coz plati pro cyklisty, chodce i ridice.
                  Ja jezdim do prace z Obran do centra a jsem moc rada, ze muzu po cyklotrase (i kdyz momentalne velka jeji cast je ukryta pod bunkama stavaru a rozkopana, hadice vsude, kam se podivas), jen ten Cejl plny der a kanalu a kanlku bez poklopu je peklo. A prevliknout se da i v praci. ;-)

              • přesně jak říkáte v posledním odstavci!!!!!

    • KOncepcí existuje několik, dokonce i jedna která se dá použít od od sdružení Bicybo. Ovšem není (politické) síly, která by dokázala je realizovat. Za rok jsou 4 volby, určitě ti v některém volebním programu bude, možná ve všech.

    • jakmile budou cyklostezky, tak prijdou i cykliste. a casem i pelotony. uvidime.

  • Astaroth

    Clanek super, ale zrovna to nadrazi mi prijde jako nejaka moderni hruza. Oni i v tech prijemnych mestech na zapade se nezinyruji bourat historicke stavby z 19. stoleti jako ruzna nadrazi a kasarna a dat prostor ruznym modernim designerum sklenenych krabic.

  • Onder Romanka: proc neuvidime? Protoze neco lide nedelaji jeste neznamena, ze nezacnou. Vzdyt nikde to neni “od vzdy”…

    • onder romanka

      Omezit vjezd automobilům do (klidně i do širšího) centra, stavět P+R na okraji města, zbavit se heren s tím vším souhlasím, jen s tou cyklistikou je to v Krně kvůli geografickým poměrům trochu složitější. Cyklostezky by se měly budovat tam kde je rovina a budou využívány rovnoměrně (od centra směr krpole, židenice, jih, podél svratky a svitavy…) na kopec nikdo ve velkým prostě jezdit nebude a radši sedne na mhd a vyveze se, což zase způsobí problémy v mhd, protože šalina plná kolařů v odpolední špičce není zrovna žádoucí jev

      • Dovolim si nesouhlasit..
        jak zde jiz bylo receno, pokud neco neexistuje neni zajem o to to vyuzivat. To neni pravda. At uz to plati pro rust snowparku v ceskych horach, ci pro staveni cyklostezek. Pochazim z oblasti, ktera je asi stejne rovinna a kopcovita jako Krno a okoli..a uprimne..kdyz se stavely prvni cyklostezky u nas, vsichni nadavali, kdo se na kterem urade zblaznil, kdo na tom bude jezdit, ze to jsou vyhozene penize.. dnes se ty rovinatejsi pouzivaji k inline brusleni a ty kopcovitejsi zustavaji domenou cyklistu..ti ale nemarni a nemaji problem se pres par kopecku vydat do okrasniho mesta i ze vzdalenejsich okolnich obci v lete na kole. Dnes je doba, kdy kazda domacnost setri a je nutno dodat, ze podpora cyklistiky je v zahranici, ci jinych oblastech CR podstatne vyraznejsi, nez v Krne. A to prosim mluvim jako necyklista.

      • Já tedy také nesouhlasím… jako kolaři se mi do kopce bude lépe šlapat po stezce, než po čtyřproudové silnici (například Úvoz). Nicméně jakožto extrémnímu městskému kolaři je mi celkem jedno, jestli jedu po chodníku, jednosměrce, čtyřproudovce nebo stezce, nevadí mi ani blátivá pěšinka kudy chodí jen pejskaři, bezdomovci a extrémní městští chodci.

        Jedu tak, abych nepřišel k úhoně já ani mé okolí.
        Nějakou významnou změnu nežádám.

        I přes můj možná cyklopunkový přístup chápu, že jsou jedinci, kteří chtějí jezdit na kole i bez zbytečného adrenalinu. Leč ten u tohoto způsobu dopravy bude vždy. Jelikož bydlím poblíž krněnské “cyklo-dálnice” stezky číslo jedna, vím moc dobře, co jsou někteří cykloidioti schopní dělat, když jim to zrovna jede z kopce a oni nemusí chvilku šlapat.

        A nejvíc ze všeho mi vadí cykloidioti, kteří si myslí, že když je u chodníku značka s kolem, tak že to patří jen jim… moc dobře si tu naši “cyklodálnicu” pomatuji jako jednu z mnoha blátivých cest, kde převládali právě ti výše zmiňovaní chodci a drobné zvířectvo.

  • Jak píše romanka, s těmi cyklostezkami a cyklisty obecně to není tak jednoduché. Ano, v Utrechtu skoro všichni jezdí na kole. Ano, i v centru. Ale skoro nikdo tam nemá takové kolo, aby se mezi chodci mohl prohánět třicítkou (a když má, tak to jako mnoho idiotů v Krně nedělá). Ty vergly, na kterých tu lidi mnohdy jezdí, jsou rády, že se nerozpadnou za jízdy. A propos – až bude Krno na stejné placce jako Utrecht, pak se můžeme bavit o tom, že lidi dostaneme na kola. Dokud ale budou muset jezdit na Vinohrady, do Lískovce nebo do jiných vysokohorských destinací, pak, jak psal romanka, pelotony cyklistů nikdy neuvidíme. Bohužel.

    • Jenomže, Brno není jen na Vinohradech a v Lískovci. A jak jsem psal výše, když bude kde jezdit je teprve možné šířit osvětu.

    • presne tak, a do ty doby je nutny to lidem s kolama poradne vosolit i v krpoli, na starym brne a vubec vsude, kde to nejni do kopce! :P

    • Já vás snad chápu. Ostatně to že oni mají kolovraky a tu jsou lidi na závodnických kolech bude také tou kopcovitostí. Kdyby v Utrechtu měli kopce, tak by taky možná měli kola, která se nerozpadnou, když trochu zaberou.

      Jinak ale chápu i kolaře, kteří žádají trochu pozornosti v rovinatých lokalitách.. pokud si můžete půjčit kolo, nebo ho máte, doporučuji například projet novou cyklostezkou co vede k těm jižním šopinghangárům, kde nikdo nebydlí a zkuste se od tam vrátit jinou cestou, než tou, kterou jste tam přijel.. třeba přes Modřice.

      To je opravdu ten pravý krněnský cyklozážitek!

  • Mešta plešta

    žít brno je nějaký centrálně plánovačský projekt wannabe sociálních inženýrů zhrzených, že není po jejich? setkávám se s tímto webem dnes poprvé a přijde mi to tak.

    • Stavět v centru garáže a zakázat cyklistům vjezd do centra, to centrálním plánováním není? Když se má něco dělat pro auta je to kapitalismus, když pro cyklisty, tak je to socialismus? lol

    • Áno bohužiaľ, sociálnym experimentom sa snažia dokázať to aby sa v meste neprekračovali limity smogu, čo by mohlo neblaho vplývať na zníženie pľúcnych ochorení.
      Dokonca sa častokrát dožadujú slobodného prístupu k informáciám. V ich guerillovej taktike je dosiahnutie regulácie každej druhej putiky v ktorej sú automaty. Viete si to vôbec predstaviť? Brno bez automatov? Brno kde nádraží ostane v centre? Brno kde budú cyklopruhy dlhšie ako 100 metrov? Ja teda nie. Preč s žítbrno! Nech žije UmřítBrno!

  • do prace s vama.

  • Já to neumim, ale lepší jezdit šalinou po lese – než kolem po betonu.

  • Argument, ze v Brne to nejde, protoze je kopcovite, neobstoji. Staci se podivat do danskeho Aarhusu, kde to take slo. http://sheffieldcyclechic.tumblr.com/post/839888729/aarhus

    Mimochodem vedeli jste, ze existuji take elektrokola? ;-)

  • Leonid Brežněv

    O víkendech a po 17. hodině do centra mohu. Přitom je tam v tu dobu často také plno. Umělý problém. radní by se měli podívat na cyklostezky v Prostějově, Olomouci… zase nedělejte z brna nějaké velehory, je to především údolní město s několika sídlišti v kopcích.

  • Krewski von Hochstein

    Srovnavat rozptylove podminky vyfoukaneho primorskeho mestecka a jen z casti otevrene kontinentalni kotlinky … ?

  • prosímvás, brno není na žádných ohromných kopcích. proberte se. já se pohodlně na kole dostanu takřka všude, kam potřebuju. jediný problém je nedostatek cyklostezek, což má za důsledek to, že cyklisty nenávidí pěší i motorizovaní pohybovatelé, protože jim přijde, že jim cyklisti berou písek z jejich pískoviště (a někdy mohou nabýt dojmu, že je mlátí kyblíčkem po hlavě). pokud by bylo víc cyklostezek, takovéto problémy nikdo neřeší. víc cyklostezek = větší spokojenost pro nás všechny.

  • Martin Hajný

    Zkuste se zamyslet, zda by to, že někde cyklostezky mají a někde ne, nemohlo být mírou zdanění a menšími ztrátami při přerozdělování rozpočtových peněz. Parkoviště staví obvykle soukromé subjekty, které na tom obvykle posléze vydělávají. Autaři platí vyšší daně v důsledku nákupu benzínu. Kolaři by chtěli komfort, ale ruku na srdce, kdo z vás je ochoten za něj zaplatit? Neříkám, že máme více danit, naopak méně, ale placenému užívání cyklostezek bych se nebránil. A nakonec článek nebyl jen o těch kolech ;-)

    • to je nesmysl. víc kol = ulevit životnímu prostředí, provozu aut ve městě, znamená to celkově kvalitnější život ve městě pro všechny jeho obyvatele i lepší svět pro naše potomky. jako příjemný bonus je zde ta část, kdy ten, kdo jezdí na kole, nenásilnou formou sportuje, šetříme tedy i naše zdravotnictví (nezdravý životní styl lidí stojí stát daleko víc peněz, než jsme ochotni si připustit). navíc často opravdu stačí jen udělat pruh navíc na existující silnici.

      • Jenže to, vážená Hanko, není odpověď. Je úžasné, že jízdou na kole ulevím životnímu prostředí, ale to třeba jízdou v trolejbuse taky – pokud to srovnávám s jízdou v autě. Vtip je v tom, že to není zadarmo. Fascinuje mne, že milovníci cyklostezek v Brně už dávno nezaložili třeba veřejně prospěšnou společnost, nezačali sbírat peníze a nezačali sami cyklostezky budovat, když je to přece tak snadné, jak tu tvrdíte. To je furt plno keců o občanské společnosti, ale jak dojde na konkrétní řešení, jako když střelí do vrabců.

        • jenže oni by je dávno už “budovat” začali, kdyby mohli. Vtip je v tom, že pokud jakože nejsou peníze na cyklostezky, stačilo by celým městem vyznačit! I slavné poříční “cyklostezky” např. část v Bystrci mají úseky, kde cyklista (je zde ale slabý provoz) sdílí prostor s automobily. Dále je plno chodci málo využívaných chodníků, které by stačilo označit jako “smíšené stezky pro chodce a cyklisty”- takto to funguje skoro na všech krněnských “cyklostezkách”. Něco se snad konečně začne dělat, jako zobousměrnění některých jednosměrek pro cyklisty. I to je krok vítaným směrem… Realita je taková, že cyklisté jsou nucení neustále porušovat (ve snaze najít přijatelný kompromis mezi dopravními předpisy a pocitem osobní bezpečnosti) a tento (do značné míry tolerovaný stav) je dost frustrující. Typický český jev, bezohlední řidiči automobilů se také cítí oprávněni porušovat dopravní předpisy (často na zelenou přechod raději obezřetně rychle přeběhnu)- jenže na rozdíl od cyklistů co občas z nutnosti a ohleduplně používají chodník, řidiči tímto jednáním přímo ohrožují životy všech!

          • …a ovšem, rozdíl mezi řidiči automobilů a “řidiči” kol je ten že: automobilisti mají perfektně vybudovanou a fungující síť. Kdežto “řidiči” kol jsou zranitelnými a nevítanými účastníky (ze strany aut) silničního provozu, s mizerným nebo žádným zázemím.
            Jednou jsem Vídni (která má z krněnského pohledu perfektní a luxusní cyklostezky) šel pěšky po cyklostezce (s odděleným pruhy po cyklisty a pěší, v Krně nevídaný jev) a na chvíli omylem “zabloudil” z pruhu pro chodce do pruhu pro cyklisty. A hned druhým projíždějícím cyklistou jsem byl zdvořile, ale důrazně napomenut… Es ist Radweg, bitte!

            • Pekna socialisticka demagogie. Ridici automobilu vse velmi tvrde plati ve spotrebni dani, dalnicni znamky, povinne ruceni etc. Pokud odvadite podobne castky za vyuzivani kola, tak prosim.

              • Jenže důsledky jejich automobilismu platíme všichni v kvalitě života = zvýšenými výdaji na zdravotní a sociální pojištění v důsledku vyšší nemocnosti obyvatelstva. Mimo to MHD je dotována státem, tak proč ne cyklostezky?
                Jakým právem motorista znečišťuje můj vzduch, mě spotřební daň neplatí, a myslím si že být zdraví je lepší než být bezplatně nemocný, i kdyby nakrásně spotřební daň a a mýto opravdu stačila na výstavbu a údržbu silnic a nepřímo tak přispívala na zdravotnictví a nemocenskou.

  • Nejrychlejší cesta k cyklostezce je postavit si ju sami, ja na kole moc nejzdím, ale půjdu vám pomoct, třeba nalajnovat pruhy:). Takže, založil už někdo sbírku na krněnský cyklostezky?

    • Tak toto je velmi, velmi nebezpečná myšlenka. Dovolím si tvrdit že přímo komunistická a snowboardově levičácká…

      Lajnovat pruhy pro kola jen tak, to je nebezpečné zahrávání si, takto by to nešlo…
      Odporuje to zákonům volného trhu! Poškozujeme tím stavební firmy, které dávájí práci a stabilizují pracovní trh. Při oficiálních stavbách si musí vyběhat ta povolení a výběrová řízení aby vše bylo koncepční a správné. Svévolné lajnování je levičácké a chybné…

      Takové myšlenky jsou špatné, špatné, špatné….

      • Lajnovat pruhy pro kola na existující komunikaci neřeší nic. Mimo jiné proto, že to zužuje pruh pro auta a MHD, což je v Brně obecně docela problém, zejména pokud nestačí ani obligátní dva pruhy, neb v pravém obvykle vždy stojí nějaká dodávka či osoba údajně provádějící nakládku a vykládku zboží (netřeba chodit daleko, stačí třeba na Konečného náměstí).

        Budete se divit, ale vyzkoušel jsem si na sobě všechny typy přepravy: auto, kolo, mhd. Do centra se nevyplatí jet autem, protože není kde zaparkovat. Jízdu z okrajových čtvrtí do centra na kole nedoporučuji ve špičce, protože je dost obtížné kličkovat mezi auty, šlapání kopců rovněž není nic příjemného. Hardcore je to v zimě na neudržovaných chodnících, případně mírně udržovaných silnicích.

        • lajnovat pruhy na existující komunikaci má smysl prostě jen tam, kde je na to prostě místo. Ale pokud někde lze vyznačit sdílený pruh pro MHD a cyklisty (což znatelně zvyšuje pocit osobní bezpečnosti), proč to nejde třeba na ul. Opuštěná od železničního podjezdu (z cyklostezky podél Svratky je tam odbočka vlevo) a je tam zvláštní pruh pro MHD, ale ne už kola; a málo frekventovaný chodník. Asi proto, aby kola nemohli pohodlně a bezpečně do centra (na Zvonařku je to tam ze Svratecké cyklostezky totiž opravdu kousek) Město které podporuje ekologickou dopravu, by tam dávno mělo smíšený pruh pro MHD a kola; nebo mnohem lépe smíšenou cyklostezku (vznikou úpravou chodníku)…

  • Když jsem studoval v Krně, navzdory autodopravě jsem cestoval na kole. Člověk se musel obrnit odvahou a opatrností.
    Přesvědčil jsem jednou kámošku, ať jede se mnou a od té doby se bojí jezdit ve městě na kole… Krno dosáhlo dílčího úspěchu.

  • Jezdil jsem několikrát do práce z Lesné do Heršpic a dá se to i v ranním chladu, jen chtít ráno nasednout:-) Ale co mě od tohoto způsobu dopravy odrazuje, je právě úroveň cyklostezek, které často spočívají jen v úmístění značky na blátivou cestu a dále překračování čtyřproudových silnic, kde nejsou ani prihy pro cyklisty, natož semafor. Situace je opravdu tristní a odmítání cyklodopravy zde spočívá jen v mentální zaostalosti – bohužel. Každý si myslí, že má auto a je král, ale jen chudák, který jezdí ráno do práce a večer domů a nezná nic jiného než ucpané silnice…

  • Vasil Mohoryta

    Dávej pozor, máte hotové cyklostezky…

  • Vidím, že nejzajímavější z celého článku pro většinu z Vás byly cyklostezky..

  • Zavedl bych poviný ručení pro všechny účastníky provozu na všech veřejných komunikacích. Začal bych cyklistama, pokračoval inlinebruslařama a nakonec by na řadu přišli chodci.

  • nechápu proč už se v Krně něco neudělá pro nás co se chceme autem dostat třeba na Svoboďák, já se do města nedostal už několik let. (10ti minutovou jízdenku už nemáme, ta co je po ní stojí cca půl miliónu, na kole mě vždy sundali Měšťáci hned na Masaryčce-že prý až za 5 minut-to odbije 5tá…) !!! tak honem – vytrhat koleje a další pruhy pro auta!!!

  • Prinz Eugen

    Na kole stejně jezdí akorát neúspěšný nemajetný nýmandi… Slušnej člověk má auto a v nejhorším případě jede MHDčkem, protože si do práce nemůže dovolit přijet smrdící jako sokolská žíněnka. Zatímco nezaměstnaným cyklosockám ve vybírání popelnic zápach nebrání…

  • Problém je také v tom, že cyklista v Krně (kromě slavných cyklostezek kam může všechno) bývá mnohem často vnímán jako blázen nebo exot. Komu by se chtělo např. do centra od Mendlova nám. po rušné silnici Úvoz? Existuje mapa doporučených cest na http://www.opencyclemap.org/ dostupná i na http://www.brnonakole.cz a pokud jedete někam, kde to neznáte, vyplatí se nastudovat si cestu. Naštěstí v Krně nejsou jen ulice Olomoucká, Úvoz, Křenová a spol., ale spousta málo frekventovaných silnic (často jednosměrných). Tedy v našem případě z Mendlova nám. nemusíme po Cejlu ale vrátíme se malý kousek ulicí Hlinky směrem k výstavišti, je tam odbočka u pivovaru a pěšina v přírodním prostředí (něco jako lesík), poté kolem garáží a málo frekventovanoou silničkou se (ve směru Cejlu) dostaneme k ul. Tvrdého. Jiná varianta podél Cejlu je pod Špilberkem ul. Pellicova a ještě jiná na Žlutý kopec (nad pivovarem po betonové stezce doleva atd.). Dále do centra třeba kousek Údolní, kolem Obilního trhu, Gorkého, Arne Nováka a dojede se k ul. Veveří a odtud je to už kousek k slavnému (a kupodivu dosti dlouhému úseku “cyklostezky” Botanická-Chodská (končí na ul. Dobrovskému). atd. ve výsledku se hlavní silniční tahy nemusí využívat vůbec nebo jen velmi krátkodobě.
    Stačilo by vyznačit, někde spojit, malé úpravy, vhodné málo frekventované chodníky přeznačit na smíšené “cyklostezky”. Když to jde podél Svratky-Svitavy, proč ne jinde…

    • Takže, jestliže města v západní Evropě podporují a uznávají kolo jako rovnocenný a přínosný dopravní prostředek, viz.
      http://prahounakole.cz/2012/05/cyklisticka-doprava-se-vidni-vyplaci/
      strategií Krna je váhavá, liknavá podpora pouze rekreační cyklistiky (t.j. po “cyklodálnících podél řek se co nejrychleji dostat z hlučného města někam do přírody)
      A kdyby nemělo kolo jako dopravní prostředek co má co pohledávat na silnicích oporu v zákoně, radní by ho vyhláškou nejraději zakázali. Prostě s kolem se nepočítá, a to je rozdíl mezi Krnem a civilizovaným Německem, Rakouskem, Holandskem …

  • Guru Of The Bridge

    Krasny clanek. V Utrechtu jsem studoval, tamni uroven cyklo-mobility je uzasna a Krno by uvazlivou politikou mohlo mnozstvi cyklistu v ulicich (resp. na stezkach) minimalne zdesateronasobit. Vymlouvat se na Vinohrady, Lisen ci Bystrc je alibismus; velkou cast Krna lze projet bez nutnosti prekonavat takto velka prevyseni.
    Pouze jedna oprava pro nektere diskutujici: V pesi zone centra Utrechtu je jizda na kole kvuli mnozstvi chodcu zakazana a tento zakaz je pres den dodrzovan a vynucovan policii. Pozde vecer a v noci, kdy je chodcu minimum, uz to nikdo neresi.

  • Na cele reportazi me zaujala jina vec nez cykliste. Jakto ze nemaji v centru zadne herny ? To je urcite nejaky zasah proti svobodnemu podnikani, vyssi prumerna mzda by jiste motivovala k vyssi navstevnosti heren. To je opravdu ukazka zaostaleho mysleni a prilisnych regulaci na spatnem miste. Jak tam vubec mohou zit. Ostatne podobne zaostale jsou napriklad i Kosice, tam jsem v centru nasel pouze jeden jediny podnik s napisem “Herna” a to jeste tak nenapadny, ze by si ho nikdo skoro nevsiml. To je obraz skutecne chudoby, nemaji ani na blikajici displeje.

  • To jsou fakt Češi/Moraváci schopní se dohadovat o tom, jestli má cenu zpřístupňovat centra měst cyklistům? Na to nemusí jezdit do Utrechtu – jestli chtějí důkaz, že i naši lidé v případě funkčních cyklostezek skutečně jezdí na kolech v kvádrech i v sukničkách a botičkách s podpatky, nechť ráčí navštívit Mechov nebo Perníkov.
    A postupně už se lepší i šance pro přes-tři-kopce dojíždějící, aby v práci nesmrděli – velká část zaměstnavatelů má v práci sprchu a možnost se převléct.
    Pokud jde o výdělek nebohých developerů za parkování – v Hradci na nádraží už je možnost zaparkovat za peníze i kolo. :) )

Leave a Reply


Další zprávy

  • Doprava

    Norris flashes promising kind for Sharks

    SAN JOSE — Joshua Norris could https://www.fashionssharks.com/san-jose-sharks-jersey/marc-edouard-vlasic-jersey not have picked a far better the perfect time to display from the velocity and talent that a sisted convince the San Jose Sharks to produce the center prospect the No. 19 decide on while in the 2017 NHL Draft.With time functioning out within the Sharks Prospect Scrimmage on July 6, Norris, 19, bolted previous defenders over a hurry, took a cro s-ice pa s and scored the game-winning purpose within the remaining face-off circle with 13.four seconds still left at SAP Center. “You see why they drafted him where they did,” mentioned Roy Sommer, coach on the San Jose Barracuda, the Sharks’ American Hockey League affiliate. “He’s received NHL quickne s, which can be anything each and every organization’s wanting for.”[RELATED: More Prospective customers stories]Norris had 23 details (8 plans, fifteen helps) last season playing to be a freshman for the College of Michigan, which attained the Frozen 4 but dropped 4-3 to Notre Dame in the semifinals. Norris will return to Michigan this time and expects to boost his offensive quantities.”I consider that is undoubtedly the subsequent action I need to acquire,” he claimed. “I think I am a really well-rounded player previously. I have the power, I have the velocity, I have the talent. I just have to produce much more and exhibit them they manufactured the proper choose previous calendar year.”San Jose enhancement mentor Mike Ricci praised Norris for your strides he designed from the calendar year given that his initially camp in 2017.”He just appears to hold the puck on his tape a little bit more,” Ricci reported. ” https://www.fashionssharks.com/san-jose-sharks-jersey/tim-heed-jersey Last calendar year he was a little bit jumpy with it. We talked to him about it, looking to build far more plays in place of just getting rid of the puck. It does not signify turning it in exce s of. You saw it right now, acquiring it on his tape, retaining it on his tape, seeking to make performs.”Big plays never often transpire suitable away. Occasionally they’re there, often you’ve got acquired to just take it to your various spot, travel a [defenseman] down. I thought that’s exactly where his https://www.fashionssharks.com/san-jose-sharks-jersey/joe-pavelski-jersey improvement’s been.”Norris stated he felt far more at ease and confident to the ice at camp this calendar year immediately after his solid freshman year at Michigan.”I received a yr of working experience,” Norris said. “I just felt like I could be myself extra this year rather than really need to be concerned about fitting in. Kind of just went to choose from and played my match. I a sumed I did an excellent occupation to the most portion.”Norris showed up at development camp in leading physical affliction. He ranked 1st in five of fourteen health and fitne s a se sments for the 2017 NHL combine, and stated he has developed a few half-inch and additional 5-6 kilos of muscle ma s considering that a year ago, when he was outlined at 6-foot-1 and 190 lbs ..”He’s a specimen,” Sommer mentioned. “He’s easy when he skates. He is in addition to his blades. He can definitely motor and make factors take place.”

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →