SRANDA V BRNĚ
Pokud jste smutní, že naším vstupem na radnici končí v Brně satira, neplačte. Domluvili jsme se s redakcí Časopisu Reflex, že komunální satiru nyní převezmou oni. Redakce plná členů ODS Strany svobodných občanů a JXDéčka je k tvorbě satiry jak stvořená.
První pilotní text napsala kandidátka ODS, Karolína Vaverková. Slíbili jsme Reflexu, že pokud se její text bude líbit, mohou o nás psát furt. Nám se líbí moc, co vám?
SRANDA V BRNĚ
NEJVĚTŠÍ MORAVSKÉ MĚSTO PŘECHÁZÍ DO RUKOU ZELENÝCH RECESISTŮ V ČELE S MATĚJEM HOLLANEM.
MĚSTO BRNO DALO SVĚTU NĚKOLIK PROFESIONÁLNÍCH REVOLUCIONÁŘŮ – mladého Milana Kunderu, prakticky celou rodinu Šabatovu a zeleného chiliastu Jakuba Patočku. V posledních volbách vstoupil na scénu facebookový rebel a bakalář hudební vědy MATĚJ HOLLAN (30), který představuje svéráznou kombinaci Woodyho Allena a Che Guevary. Své odpůrce však likviduje výhradně na sociálních sítích. Nyní bude spoluřídit druhé největší město České republiky.
SRANDA V BRNĚ – tak by se dala nazvat politická strategie Hollanova hnutí Žít Brno, jež do vedení brněnského magistrátu vynesla protestní vlna v době komunálních voleb. Recesistická skupina na sebe upozornila kritikou odcházejícího primátora Romana Onderky (ČSSD) a své kandidátky dávala dohromady v posledních dnech před termínem odevzdání. Nyní obsadí pozice dvou radních. Žít Brno bude rozhodovat o kultuře, sociálních věcech a zdravotnictví.
DOTAČNÍ REVOLUCIONÁŘI
Žít Brno byl původně oficiální slogan města, jehož internetovou doménu si magistrát v čele s Romanem Onderkou jaksi zapomněl zaregistrovat. Následně ji převzali hollanovští recesisté, kteří na ní dnem a nocí cupovali primátora za jeho skutečné nebo domnělé přešlapy. Když už se zdálo, že étos hnutí vyvanul, vyvolal Onderka svou mediální neobratností skandál, jenž polil hnutí živou vodou a vlastně i dovedl k volbám – nechal zablokovat facebookovou stránku Žít Brno. Následoval mediální poprask, z něhož vzešla nová generace brněnských alternativních politiků, která v nedávných volbách získala 12 procent hlasů.
V uplynulých dvou letech k sobě Matěj Hollan přitáhl lidi, pro něž je občanský aktivismus, řečeno jejich slovy, nekonečnou morální hodnotou a Hollan se svými kšandami a občas mírně přetékajícím břichem přirozeným lídrem.
Hollanovo kouzlo působí až v součtu – tedy když vidíte jeho mimiku i gesta, vzrušují vás jeho názory a podlehnete té roztomilé roztěkanosti. Nedbalý šmrnc bojovníka proti hazardu, jenž vzápětí skočí na kolo, aby dojel na magistrát a při tom nezamořil životní prostředí, může být odzbrojující. Zkrátka i Hollanův zjev má s nadsázkou sdělovat jeho myšlenky: já jsem se ráno do zrcadla moc nekoukal, kochal jsem se pohledem na Brno. A košile nosím jenom ty z biobavlny, kterou nepěstovaly děti v Číně.
Občanský aktivismus chápou lidé z hnutí Žít Brno jako morálně nadřazený běžnému povolání. Reprezentují novou generaci mladých lidí v České republice, jež vlastně nikdy nepracovala v klasických firmách a institucích. Jejich kariérní život se spíše odehrával na univerzitách a v umělém světě neziskových organizací, založených na dotacích a subvencích z předložených projektů. Na rozdíl od předchozích generací alternativních brněnských revolucionářů, snažících se násilně změnit systém, si ze sebe a světa kolem dokážou občas dělat legraci.
ZELENÉ ZÁZEMÍ
Sám Hollan vyrůstal v rodině, která ho svými názory přivedla k alternativním zeleným hodnotám. On i jeho otec koketovali se Stranou zelených, na jejíž kandidátce se ocitli už v roce 2006. Otec Jan Hollan se již léta zabývá bojem proti světelnému znečištění a globálnímu oteplování. Matka Yvonna je zase ředitelkou ekologického institutu Veronica. Mladý Hollan studoval hudební vědu na brněnské filozofické fakultě, kde to v roce 2009 dotáhl k titulu bakalář. Od té doby už jen bojuje za lepší svět.
Před rokem spoluzakládal s Martinem Bursíkem Liberálně ekologickou stranu (LES), jež měla být stranou zelených s lidskou tváří, určenou pro velkoměstské typy voličů. Hollan byl první mluvčí. Přestože měl tenhle projekt podporu desítek VIP osobností z umělecké sféry, nedokázali jeho zakladatelé vytvořit funkční strukturu, takže LES je dnes mrtvě narozeným dítětem. Jako daleko silnější se ukázal jeho projekt Žít Brno…
MISTR SÍTÍ
Hlavním polem Hollanovy činnosti jsou však sociální sítě. Jako jeden z mála totiž pochopil jejich ničivou a současně mobilizační roli. Takže na jednom serveru cupuje exprimátora Onderku, na druhém kritizuje sám sebe, čímž odcloňuje kritiku, která by se případně snesla na jeho hlavu. Hlavním rysem jeho politického vystupování je útočný internetový humor, skrývající zelené politické cíle zabalené v úhledném recesistickém balíčku.
S představiteli dalších občanských iniciativ a zástupci Pirátské strany, kteří se spolu s členy hnutí Žít Brno objevili na kandidátce, zdůrazňuje Hollan význam občanského hlasu. Ten má být slyšen skrze veřejná jednání, skutečná spolurozhodování občanů ve věcech veřejných a nekonečnou diskusi. Spojuje je i víra, že jednoduchá a spravedlivá řešení existují, stačí jen, když jsou politici aktivní. Taková programová stanoviska ovšem zákonitě vyvolávají otazník, zda jejich zastánci stojí nohama na zemi.
Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity hodnotí jejich vize dost skepticky: “Program postavený zatím především a výhradně na tzv. otevřenosti je směšný. Co se totiž stane? Z nahrávaných a přenášených zasedání rady se stane divadlo pro veřejnost a ona klíčová jednání se předsunou – protože prostě jsou situace, kdy se potřebujete domlouvat bez přítomnosti kamer. Viděli jsme to nedávno v ÚSTR, kde před dvěma lety volená rada z reprezentantů staré a nové levice jako svůj hlavní bod postavila otevřenost – nahrávání zasedání apod. –, postupně od toho začala upouštět, až nyní zcela změnila jednací řád, který onu otevřenost spíše odsouvá do pozadí. A podobně to bude s řadou dalších slibovaných kroků na brněnské radnici.”
NA MAGISTRÁTU
Krátce poté, co Žít Brno dobylo brněnský magistrát, učinilo za online dohledu svých fanoušků první krůčky po nové půdě. Zatím si stále udržuje kouzlo novosti a recesistické lehkosti, takže mezi podepisováním dohody o koaliční spolupráci a telefonováním ministru dopravy Hollan stále ještě stíhá humorné exhibice. Jaký však bude Hollan bez sjednocujícího nepřítele, bez “těch nahoře”, do nichž si v posledních letech mohl kdykoli na webu kopnout?
Dnes se naopak oni ptají, jestli Hollan, známý svým bohémským nočním životem, bude například schopen každodenně ráno docházet do práce, když v minulosti nikdy nic tak extravagantního nezkusil. Osvědčit podobná hrdinství všedního dne, to na bojovníka za lepší globální svět teprve čeká. Bude zajímavé sledovat, co například udělá s brněnským zdravotnictvím. Jednou věcí je znát přední evropské loutnisty, druhou je způsob, jak řídit zdravotnictví.
“Novopečený náměstek Hollan rozhodně nezískal jednoduché kompetence. Město Brno má dvě nemocnice – příspěvkové organizace v nepříliš radostné ekonomické situaci, dvě polikliniky, které vyžadují rozsáhlé investice, a 12 příspěvkových organizací poskytujících sociální služby. Každá z těchto organizací se bude domáhat zvýšení finančních prostředků na investice i provoz, v nemocnicích navíc vláda plánuje výrazně zvýšit platy zdravotníkům, aniž to bude kompenzováno platbami od zdravotních pojišťoven. To vše v kontextu výpadku příjmů z regulačních poplatků a nejasného výhledu na reformu systému vyplácení dotací poskytovatelům sociálních služeb. Neslavným specifi kem města Brna je pak chronický nedostatek kapacit u lékařské služby první pomoci (pohotovosti). Nedivil bych se, kdyby se oblast kultury, jež Hollana ze zjevných důvodů nejvíce zajímá, nakonec stala velmi minoritní z hlediska času, který jí bude moci věnovat,” říká právník Jan Klusáček, jenž zdravotnictví v Brně dlouhodobě sleduje.
CHCU BRNO
Město Brno se pod tolik haněným Onderkou vyvíjelo pomalu, ale přece jen směřovalo ke strategickému cíli být technologickým centrem střední Evropy. Jaká je vize lidí z hnutí Žít Brno?
Podle jejich programu si můžeme druhé největší město České republiky představit jako jeden velký lesopark bez aut, o parkovacích domech nemluvě, město plné divadelních amfi teátrů, trhů a kaváren pro schůze občanských spolků. Lidé z hnutí Žít Brno věří, že krásné a k životnímu prostředí laskavé milieu je zárukou dobrého vývoje Brna a spokojenosti jeho obyvatel. O podpoře produktivní sféry, jež tyto projekty daňově táhne, se v textu příliš nehovoří.
Jejich představa Chcu žít Brno je pozoruhodným lyrickým dílem. “Podle nás je město všechno, co v něm zažíváme každý den. Od šlápnutí do psího výkalu po úsměv krásné zelinářky. Od hodinového hledání parkovacího místa po láhev vína v horké vaně. Je to společný pocit statisíců lidí, kteří bydlí na stejném místě a shodli se na tom, že si navzájem zpříjemní život. Nebo si ho aspoň nebudou navzájem otravovat,” dozvíte se na webu Žít Brno.
Teď jenom, jak prakticky na to…?!
A jaké má hnutí Žít Brno budoucí ambice nyní, když získalo brněnskou radnici? “Nevím, co bude za čtyři roky. Ale chtěli bychom postavit kandidátku ve všech brněnských městských částech,” řekl Refl exu Matěj Hollan. Předsedkyně Barbora Antonová vidí ovšem budoucnost hnutí s pověstnou dávkou humoru: “Tak Matěj je na prezidenta ještě mladej.”
12.53
Koukám, že v Reflexu už se hulí víc, než je zdrávo
17.45
Ale Krtku, cožpak tepat může jen někdo?
11.32
Prej s “občas mírně přetékajícím břichem”… LOL
Pár zajímavých hlodů, ale jinak celkově spíše slabé.
Takový lépe zakamuflovaný moderně normalizační pamflet.
Něco typu “soudruzi a soudružky z ODSČSSD to v tom Brně uměli tak skvěle, měli vize, někam směřovali, atd., atd…. a pak jim nějaký kavárenský ztroskotanec rozšlapal bábovičky a vyhnal je od kor… pardon, znemožnil jim klid na práci”.
22.31
Tolik vlastní přání a fabulace. Si to desockizujem: Prozatím jsou jich plná média, asi jako svého času VeVerek.
Jediný hmatatelný úspěch zatím byl, že jejich dvojka, nějaká Kašpaříková s podporou pirátů, poslala žádost všem firmám o zasílání smluv s městem na její privátní email. Přitom jako zastupitelka by si je skoro mohla vyzdvihnout přímo na podatelně, protože smlouvy se už z principu dělají ve dvou vyhotoveních (Od toho slovo Smlouva, že?)
Ne že bych jim to nepřál, jsem v tom docela neutrální a novým myšlenkám držím palce. Ale obávám se tady určite johnizace politické atmosféry. Ruku na srdce, hmatatelného zatím nic.