„Když slyším slovo kultura, sahám po razítku.“

22. 10. 2012 11.47 4 komentářů

Rozhovor s velmi šedou eminencí krněnské kulturní scény, vedoucí odboru kultury Magistrátu města Krna PhDr. Vierou Rusinkovou.

Paní doktorko,ve své funkci jste už rok a půl, o dva roky déle jste v ní působila jako pověřená vedoucí v čase, co zrovna nebyl Hladký. Co se vám za tu dobu z vašeho pohledu nejvíce povedlo?

Ano. Ta práce je velmi obtížná. Nejdůležitější ze všeho je mít v pořádku doklady. Jak nejsou v pořádku doklady, jsem celá nesvá a kolikrát ani nespím.

kulturni revoluce

Ilustrační foto, zdroj internet (Upozornění: na této ani žádné jiné fotografii na světě není PhDr. Viera Rusinková)

Jistě, tomu rozumíme. A pokud jde o samotnou krněnskou kulturu, v jaké se podle vás nachází kondici?

Ano. Kultura je velmi obtížná. Někdy vlastně ani nedokážete lidem pořádně vysvětlit, co to ta kultura vlastně je. Proto jsme v rámci osvětového projektu přeměnili Brněnské kulturní centrum na Turistické informační centrum. Každý Krňan byl totiž podle našeho průzkumu alespoň jednou v životě turistou, a informace se hodí vždycky, bez správných informací byste třeba nemohli mít v pořádku doklady.

Jak se ze své funkce díváte na rozbouřené vody krněnského divadelnictví?

Ano. S divadly je to velmi obtížné. Nejhorší je, když do toho začnou mluvit lidé, kteří třeba vůbec ani netuší, kolik je za tím dokladů, aby divadlo fungovalo. Ta atmosféra v krněnských divadlech se tak vyhrotila, že z toho nejdřív onemocněl pan Plachý, pan Moša byl zmatený  a pan Dvořák z toho úplně odešel. Naštěstí náš audit v našem Národním divadle ukázal, že všechny naše doklady jsou v pořádku.

national theatre

Národní divadlo. Ilustrační foto, zdroj internet

Přesto ředitel Dvořák na své místo rezignoval. Kdy bude vypsán konkurz na jeho následovníka?

Ano. Konkurzy jsou vždy obtížné. Někdy se vám tam přihlásí úplně cizí lidé. Usnesli jsme se, že v této nelehké době bude lepší, když toto místo získá někdo, s kým se nám dobře spolupracuje a kdo má v pořádku doklady. Ovšem ti skutečně kvalitní (až na výjimky) lidé už nějakou instituci vedou. Logickým řešením tedy je nahradit jednoho ředitele jiným. Tak například v čele Národního divadla bychom rádi viděli dosavadního ředitele Moravského zemského muzea, jeho místo zaujme v hierarchické posloupnosti ředitel Muzea města Krna, na jeho místo pak postoupí ředitel Dopravního podniku města Krna, stávajícího ředitele Domu umění bychom příště nejraději viděli v Pohřebních a hřbitovních službách města Krna atd.

Jak jste vy osobně spokojena s repertoárovou nabídkou krněnských divadel? Co vás v poslední době zaujalo?

Ano. Víte, mně se líbí, když jsou hry srozumitelné širokému publiku. Například  Zaslíbení v Mahenově činohře – Hanka Mašková a Jirka Štaidl, krásní mladí lidé, úspěšní i za hranicemi naší vlasti. Z nich by si měli vzít příklad ti dnešní mladí, třeba ti takzvaní „nezávislí“ divadelníci, kteří nic nedokázali, nikdo je nezná (aspoň já tedy ne), nikdo na jejich představení nechodí (já tedy rozhodně ne), a přitom neustále vykřikují, že chtějí podporu a kdoví co všechno. Ale když pak dojde na lámání chleba, kolikrát ani nemají v pořádku doklady.

Dobře. Přejděme tedy k dalším uměleckým oborům. Sama jste naznačila nejistou pozici stávajícího ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka. Jak vy osobně pohlížíte na výstavní program této instituce?

Ano, Dům umění je velmi obtížný. Nebyla jsem tam, ani nepamatuju, ale jsem toho názoru, že se tam v poslední době vystavují věci, kterým nikdo nerozumí (aspoň já tedy ne) a návštěvnost závratně klesá – stačí srovnat například počty návštěvníků na výstavě Uměním k socialistickému životu, na kterou se roku 1961 sjížděly autobusy z celé Moravy, s dnešní návštěvností… Navíc podle mých informací se v Domě umění scházejí všelijaké pochybné „alternativní“ existence, a to umění nikdy nesvědčí. Myslím, že by Domu umění výrazně pomohlo, kdyby se v něm vystavovalo více ručně malovaných obrazů a pěkných soch. Všelijakých těch složitých „projektů“ mají lidi dost v práci.

Co váš úřad a literatura?

Ano. Pro literaturu v Krně děláme hodně. Z těch největších přínosů bych uvedla například uzavření několika poboček Mahenovy knihovny. Když si děti, ale i babičky a dědečci, protože na naše seniory nesmíme v žádném případě zapomínat, musí dojít pro knihu o kus dál, budou si literatury více vážit. Ale je toho daleko víc: například podporujeme vydávání krásných knih o Krně, které pak někdy dáváme hostům pana primátora.

Zastavme se u kinematografie. Co může Brno nabídnout v tomto kulturním odvětví?

Ano. Filmy jsou také dost obtížné. Bohužel se nám zatím nepodařilo zrušit festival BRNO16, přestože většina těch filmů vůbec není o Krně a ani neukazuje nic moc pěkného.
Velkou úlevou bylo předání kina Scala do rukou univerzity, protože jedno kino bez popkornu, tedy kino Art, je pro nás dostatečná zátěž. Největší úspěch jsme slavili s filmovým klubem v sále Břetislava Bakaly, který zbytečně přitahoval pozornost, takže jsme ho zavřeli,  a s takzvaným letním kinem, kde byla kolikrát zima a komáři. Proto letos v Krně žádné letní kino nebylo.

Promiňte, ale zřejmě jste mylně informovaná, je obecně známo, že generální sponzor nebyl spokojen s jednáním TIC, a proto svěřil své peníze občanskému sdružení, které letní kino provozovalo během celé letní sezony.

Ano. Je velmi obtížné sledovat aktivity kdejakých takzvaných „nezávislých“ sdružení. Naše doklady dokládají, že letní kino v Krně nebylo.

Vraťme se ještě k oné transformaci kultury na turismus. Můžete už dnes říct, zda byla tato změna výhodná?

Ano. Bylo to velmi obtížné, ale už je dobře. Společně s kolegyní PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD. jsme zavedly krásnou funerální trasu od kostnice pod sv. Jakubem až po Kapucínské náměstí, což je možná až kilometr. Jsme s ní velmi spokojené, a turisti také, neboť jak ukázal náš průzkum, každý turista chápe, co je to mrtvola, což se třeba o funkcionalismu říct nedá.

funeralni trasa

Funerální trasa se těší velkému zájmu dětí i dospělých. Ilustrační foto, zdroj internet

Když už jste zmínila funkcionalismus, jak pokračuje projekt krněnských architektonických stezek?

Ano. Ty stezky byly mimořádně obtížné, ale naštěstí projekt skončil, takže se o ně nemusíme starat. Podívejte se, podle mého názoru by mělo být město hlavně pro nás normální lidi, ne pro turisty – pro ty jsme už přece vytvořili tu krásnou funerální trasu. Jakmile se nám začnou turisté rozbíhat po městě a narušovat klid mimo centrum, budeme čelit rozhořčeným občanům. Podívejte se jen na tu hrůzu, co se děje kolem vily Tugendhat, denně kolem projdou kolikrát až desítky lidí, turisté zabírají zdejším obyvatelům místa v restauracích a kavárnách… na to prostě není Krno stavěné.

Mohla byste na závěr pozvat občany Krna na nějakou obzvlášť zajímavou kulturní událost?

Ano. I když je obtížné vybírat. Vzhledem k tomu, že slavnosti alkoholu a přepáleného tuku na náměstí Svobody, které pořádá naše oblíbená radnice Krno-střed, skončily, doporučila bych počkat na Vánoce na radnici – snad nám je tentokrát nepokazí smrt nějakého prezidenta.
A pak už samozřejmě přijde jaro a po něm tolik oblíbené ohňostroje, které nejen že jsou v pořádku z hlediska dokladů, ale také je vidí miliony lidí. A právě pro lidi to všechno děláme.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dalších úspěchů ve vaší obtížné práci.

 

4 Komentářů

  • Ivo z Brno

    Doufám že to jen jenom sranda! Na druhou stranu, aspoň v Brně stále funguje underground a společný nepřítel. Škoda jen že to pak nemá kdo sponzorovat.. Chjo

  • Pivo z Brno

    Brno není New York. :(

  • Tyyjo, jsem se dlouho tak nezasmala, ackoli ono to bohuzel k smichu moc neni… Jak trefne!

  • Taky jsem se zasmála.
    Naneštěstí většina informací je pravdivých.
    Díky za uveřejnění tohoto článku.
    I když možná nahrazení voleného ředitele jednoho divadla, ředitelem Krněnských vodáren a kanalizací, může být přínostné pro kulturu i pro nikým nevolené zaměstnance divadla.

Leave a Reply to Pivo z Brno


Další zprávy

  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Jak jsme zjišťovali, jak fungují městské firmy. Brněnské městské firmy stále smlouvy neposkytují. Ke smlouvám na opravu ulice Milady Horákové, rekonstrukci Riviéry či na SMS jízdenky se nelze dostat. Brno, 8. 4. 2014 – V rámci přípravy na úlohu zastupitelů jsme se chtěli zorientovat v tom, jak fungují městské firmy. První test byl, jak poskytují informace. Výsledek je tragický. 19 dnů po odeslání žádosti informaci máme smlouvy od pouhých tří městských firem, Lesy města Brna nás poslaly k nahlédnutí do [...]

    Čti dál →