Kulturní okénko Petra Velka: představení autora

13. 8. 2011 17.49 6 komentářů

Vážení čtenáři,

redakce našeho portálu se rozhodla vyhovět přání řady z Vás a na základě stovek Vašich dopisů otevírá novou rubriku – Kulturní okénko Petra Velka.

Petr Velek bude od nové sezóny přinášet pravidelné recenze na představení divadla Reduta, na nějž je odborníkem na slovo vzatým.

Vycházíme – jak jste si již jistě všimli – z moderního amerického modelu žurnalistiky, kde je důležité, aby čtenář poznal osobnost autora, aby znal jeho názory, aby prostě, lapidárně řečeno, nebyl novinář pro čtenáře tou anonymní odtažitou třípísmenou zkratkou.

Nejprve proto krátce zrekapitulujeme dosavadní kariéru Petra Velka a poté si připomeneme několik jeho výroků. Jistě uznáte, že v nadcházející sezóně se budeme mít všichni na co těšit!

Petr Velek
* 1961
IP adresa: 84.42.248.161

Petr Velek je rodák z Kroměříže , po maturitě na střední škole vystudoval pedagogickou fakultu – obor Pedagogika uměleckého oboru (hudební výchova). Už v průběhu studia začal komponovat. Po absolutoriu pedagogické fakulty vystudoval hudební kompozici na Janáčkově akademii múzických umění.

V polovině osmdesátých let zakládá spolu se skladatelem Ivo Medkem orchestr pro soudobou vážnou hudbu Art Inkognito. Souběžně je od roku 1987 spoluautorem a hráčem rockové skupiny Dunaj. Je autorem scénické hudby pro režiséry J. A. Pitínského a Vladimíra Morávka.

V polovině devadesátých let zakládá centrum současného umění v Brně Skleněná louka, kde ročně vystoupí desítky předních českých a zahraničních umělců. V té době pracuje spolu s výtvarníkem Josefem Daňkem na velkých plenérových projektech, jedním z nich byla například Přespolní mše, která byla provedena na kopcích v Moravském krasu.

S režisérem a scénáristou Jiřím Šimáčkem natáčí ve druhé polovině devadesátých let několik dokumentů pro Českou televizi, například Brněnští Euroindiáni, akční dokumentární thriller Umělci pro NATO nebo Střežený Parnass – investigativní paradokument. Spolu s Jiřím Šimáčkem zakládají Střežený Parnass, autorskou uměleckou organizaci zabývající se tvorbou divadelních her a nekonvenčních multimediálních projektů.

V rámci projektu EU–PHARE organizuje v roce 1999 velký projekt znovunavázání zpřetrhané kulturní spolupráce mezi Brnem a Vídní.

V roce 2003 uvádí na scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla operu Giuseppe Verdiho Síla osudu.

V roce 2004 natáčí pro Českou televizi dokument o vrcholovém sportu Branky, body, paradoxy.

Významný je pro něj rok 2006, ve kterém režíruje v pražském Divadle komedie autorskou inscenaci Střeženého Parnassu Oliver Twist – sociální bondage drama, a poté v historické budově Národního divadla představení autorského tria Petr Kofroň (hudba), Petr Velek a Jiří Šimáček (text) Fantom čili Krvavá opera, které vzbudilo pohoršení u konzervativní části české operní kritiky.

V roce 2006 stejná autorská trojice realizuje na hudební scéně Městského divadla Brno titul napsaný „naproti motivům“ Wolfganga Amadea Mozarta a Emanuela Schikanedera Magická flétna. Inscenace se stala nejvýznamnějším a nejpodnětnějším činem reakce na připomenutí dvou set let od Mozartova narození v brněnském divadelním životě. Po této inscenaci uvádí v netradičních prostorách Husy na provázku svou a Šimáčkovu hru Všechny Shakespearovy ženy.

V následujícím roce uvádí Nepohodlného Indiána na scéně ostravského Divadla Jiřího Myrona, 2. listopadu 2007 pak na činoherní scéně Městského divadla Brno hru dvojice Velek–Šimáček Deník krále.

V říjnu 2007 je ředitelem NDB Danielem Dvořákem jmenován šéfem činohry. V předvánočním čase spolu s Danielem Dvořákem uvádí na scéně Mahenova divadla multižánrovou hudebně-‑dramatickou kompozici Česká mše vánoční, která se setkala s mimořádným diváckým ohlasem.

V roce 2008 realizuje úspěšně velké historické drama z období zlatého věku Francie Královna Margot.

Trio Kofroň-Velek–Šimáček se opět sešlo při vzniku operní inscenace MAI 68. Opera věnovaná reflexi roku 1968, a to jak z hlediska českých událostí, tak v kontextu dění v Evropě, byla uvedena rovněž na scéně Stavovského divadla v Praze a podle očekávání opět vzbudila nesouhlas tradicionalisticky zaměřené části operní kritiky.

V listopadu 2008 došlo k premiéře velkolepého divadelního projektu, společného díla Střeženého Parnassu a Daniela Landy, Tajemství Zlatého Draka. Inscenace se stala divácky nejúspěšnějším představením v celé historii činohry Národního divadla Brno.

————————————-
Tolik k životopisným údajům a nyní se podívejme na některé Velkovy umělecké a kritické názory:

Jsem pravidelným návštěvníkem Národního divadla v Brně a mohu porovnat inscenace v Mahenově divadle a v Redutě. Hlavní je, že v Redutě většinou sedí kolem dvaceti diváků a něco málo více. Nedivím se, protože jejich inscenace jsou podobné Divadlu Husa na provázku a Hadivadlu, které sídlí kousek od Reduty. Mahenovo divadlo jsem poloprázdné v poslední době nezažil. A skvělé inscenace jako Zlatí chlapci nebo Richard III. taky v jiném brněnském divadle neuvidíte, protože jsou jedinečné. Takže problémem Národního divadla v Brně je Reduta, kde si dělají inscenace pro sebe a pro pár svých známých. I když se jim jednou za uherský rok něco podaří. Ale srovnatelná s Provázkem a s Hadivadlem Reduta není. Nechápu, kde bere město Brno tolik peněz, že si může dovolit financovat tolik „experimentálních“ divadel za sebou. Reduta mi přijde jako takový přílepek Národního divadla v Brně, se kterým si neví nikdo rady. Mahenovo divadlo je pro mě čitelné a má svůj jasný směr a smysl. Pan Plachý je možná kontroverzní, ale jeho inscenacím rozumím a mám pocit, že mu rozumí i většina Brňáků. Richard III. je naprosto skvělá inscenace a všem přátelům ji doporučuji. Velmi neobvyklá, ale Halberstadt je v tom nedostižný. Myslím, že většina lidí z Brna to cítí podobně. Zajímalo by mě naopak, jak se financuje divadlo, kde bývá třeba patnáct-dvacet diváků na představení (Reduta). Kdo to platí? My — daňoví poplatníci? Pokud vím, tak Reduta žije z peněz Národního divadla v Brně, ale jinak je úplně „samostatná“.

Když chci vidět experimentální divadlo, tak si zajdu do Experimentálního divadla na Provázku nebo do Hadivadla. Taková nabídka experimentů mi na Brno bohatě stačí. Navíc ty experimenty v Redutě jsou většinou dosti dětinské.

Osobně vnímám produkci Reduty jako velmi nevyrovnanou. Některá představení jsou skutečně špatně navštěvována a divím se prostě městu Brnu, že si pouští do hry další experimentálmí scénu. Pokud na to Brno má, pak není žádný problém, ale já mám spíše zprávy, že jsou na tom brněnská divadla finančně špatně. Nejhůře je na tom opera ND v Brně, sbor, orchestr a kolektivní tělesa. Tam se musí šetřit radikálně, zaměstnancům jsou kráceny platy. Nevím, jestli si při tom všem může Brno dovolit další divadlo, podobné Provázku a Hadivadlu. Myslím, že ne. Reduta je tu prostě jaksi navíc. Morávek dělá přece jenom experimentální divadlo nesrovnatelně lépe. V Redutě jsou ta poloprázdná představení, a to nevytváří dobrý obraz ani o celém Národním divadle v Brně, když pod něj Reduta spadá. Viděl jsem v Redutě třeba hru Marnie, a bylo to slabé. Eva Novotná se snažila hrát, ale nebylo o čem. Pan Vašák jakoby vůbec nevěděl, jakou postavu má hrát. Byl to zbytečně strávený večer. A takových v Redutě bylo více. Reduta pak má exkluzivní inscenace, jimiž si zřejmě získává přízeň odborné veřejnosti. Ale já se ptám — za jakou cenu? V době, kdy ve sboru v opeře není na platy, Reduta žánrově zdvojuje a ztrojuje divadelní společenskou objednávku mezi brněnskými divadly.

Pane Štědroni,

Vy se tedy přidáváte k panu Ermlovi, Rychlíkovi a Hulcovi a jejich kampani proti činohře Mahenova divadla. Stavíte se vlastně proti instituci, jejímž jste zaměstnancem, že? Toto by mělo zajímat zřizovatele Národního divadla v Brně. Na tomto veřejném serveru píšete proti části podniku, v němž jste zaměstnán. Takové jednání mi jenom potvrzuje, co jsem o Vás slyšel a co jsem uvedl minule (že se rád vozíte po zádech jiných). Nemám nejmenší chuť se s někým takovým zahazovat, natož pak scházet. Názorem mnoha mých přátel je, že co se týká obrazu ND v Brně, nejvíce problematická je Reduta, jak jsem již uvedl. Je to „obraz“ divadla, které je zde navíc. V tak malém městě, jako je Brno, je Reduta s podobným programem jako Hadivadlo nebo Provázek prostě navíc.

———————————————————–

Toť prozatím z naší strany vše a těšíme se spolu s Vámi na další Velkovy kritické reflexe.

** Petr Velek je i na Facebooku **

6 Komentářů

  • S mírnou lítostí si musím postěžovat, že kulturní okénko p. Petra Velka je zatím prázdné. Myslím, že město Krno by si mělo vážit v této (přelomové) etapě svých dějin toho, že ve zdejším kulturním svatostánku pracují a tvoří lidé velikosti p. Petra Velka a dát mu (třeba i na těchto stránkách) patřičný prostor.

  • Vážený pane,

    divadelní sezóna je teprve v počátcích. A já mám hodně práce sám se sebou. Nicméně Vás mohu ujistit, že do týdne se první z dlouho očekávaných recenzí divadla Reduta na těchto stránkách objeví.

  • Žádám okamžitě!!!Ale OKAMŽITĚ!!!! Aby se Petr Velek začal vyjadřovat, nebo mu přestanu věřit, kamarádit se s ním, číst ho, dívat se na něj i jeho hochkunst a vůbec…se definitivně urazím a přestanu vycházet z domu!! Tolik se nám toho tu i v okolí děje a von nic. To je neodpustitelné. Petře, jestli máš trošku sil ještě, alespoň zbyteček, tak zdvihni unavenou, moudrou hlavu svou a postav se s pěstí zaťatou proti šikujícímu se nepříteli!! Prosím Tě na kolenou. Líbá LAGO.

  • tak to mě teda neba..Petr nikde. Hleďte s tim pohnout!! Dyk v Národě je tak veselo!!
    Lago

Leave a Reply to karnega


Další zprávy

  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Jak jsme zjišťovali, jak fungují městské firmy. Brněnské městské firmy stále smlouvy neposkytují. Ke smlouvám na opravu ulice Milady Horákové, rekonstrukci Riviéry či na SMS jízdenky se nelze dostat. Brno, 8. 4. 2014 – V rámci přípravy na úlohu zastupitelů jsme se chtěli zorientovat v tom, jak fungují městské firmy. První test byl, jak poskytují informace. Výsledek je tragický. 19 dnů po odeslání žádosti informaci máme smlouvy od pouhých tří městských firem, Lesy města Brna nás poslaly k nahlédnutí do [...]

    Čti dál →