Maruška Z: “Slogan Žít Brno už je zprofanovaný.”

10. 2. 2012 9.22 31 komentářů
Jejímu úřadu recesisté posměšně přezdívají Kancelář strategie města Brna. Marie Zezůlková, šéfka Úřadu pro dohnání Prahy, připouští, že udělala velkou chybu, když její podřízení nezaregistrovali draze zaplacený slogan města Brno – Žít Brno – jako webovou doménu. Zmínění recesisté to udělali dřív, a ač jim jde hlavně o satirickou kritiku brněnských politiků, slogan dostali do povědomí Brňanů. Zezůlková v rozhovoru vysvětluje, k čemu a komu její úřad s mnohamilionovým rozpočtem slouží.

Čím se teď Kancelář pro dohnání Prahy zabývá?

Zpracovali jsme jednotný vizuální styl (zdroj: brno.cz)

Doděláváme projekty z minulých let, především projekt City Identity. V jeho rámci jsme zpracovali logo, slogan a jednotný vizuální styl. Dále například Turistické trasy. Pracovních úkolů je mnoho. Teď pracujeme na projektu Centrope ve středoevropském regionu, jehož předsednictví jsme od 1. ledna 2012 převzali. Dále máme na starosti zahraniční projekty. Každoročně mezi naše povinnosti spadá i příprava veletrhů a publikací o Brně.

O projektu City Identity se hodně diskutovalo. Můžete vysvětlit, co projekt City Identity obnáší?

Vytvoření značky pro Brno.

Co si pod tím ale představit?

V první řadě je to zmíněné logo města. To byl první počin. S tím souvisí i jednotná vizualizace magistrátu i jeho jednotlivých částí. Dalším výsledkem je slogan. Tady je vidět, že je co zlepšovat. Ale slogan není dogma, pevný kmenový základ je logo. Nejsou to definitivní závěry projektu, na dalších bodech pracujeme.

je vidět, že je co zlepšovat (zdroj: Kancl pro Švédy)

V jaké fázi tohoto projektu teď Brno je?

Na začátku. Proměna je dlouhý proces. Brno se začíná profilovat do města univerzit a vědeckých inovací. V mnoha oblastech ale zatím chybí i lidský kapitál. Až poté se ukáže, jestli Brno bude ochotno být městem multikulturním.

Co konkrétně ale projekt přinese Brňanům?

Máme čtyři týmy, řešíme řadu projektů, ale medializuje se asi tak jedna desetina naší práce. Já samozřejmě chápu, že občany nejvíc bude zajímat to, co se jich bezprostředně týká, a projekty na mezinárodní úrovni pro ně nejsou stěžejní.

A co je největší úspěch tvorby identity Brna?

Velkým přínosem je zmapování všech možných cílových skupin a navázání kontaktů. Navázání komunikace s novými partnery. Při územním plánu máte zákonem jasně definované partnery a pravidla, strategický plán, ale v zákoně nikde ukotvená není. Nemáme předem danou metodiku.

Můžete nastínit přínos dokončených částí?

Zvolnilo se tempo (zdroj: pohlednice)

My jsme tím sledovali jedno. Každé dva roky se objeví nějaké oblíbené slovo, svého času se používala udržitelnost, teď je to konkurenceschopnost. V roce 2007 jsme dělali koncepci ekonomického rozvoje, kde jsme docela dobře identifikovali, co vlastně město dělá konkurenceschopným. Měst velikosti Brna je v Evropě asi 250, z čehož je jasné, že se potýkáme s rivalitou. Dnešní doba je postavená na image a na prvním dojmu. Proto jsme vypracovali projekt, který má pomoci Brnu dosáhnout statusu uznávaného města a prestiže.

A dosáhli jste toho?

Je to běh na dlouhou trať a je jasné, že to, co nemá jasně viditelné výsledky hned, vzbuzuje kritiku. Pořád dokola se uvádí, že slogan stál 600 tisíc. To je zavádějící. Celý projekt jsme zpracovávali na základě analýz a sociologických výzkumů. A to nejen v Brně.

Kritiku ale vzbudilo to, že jste se sloganem dál nepracovali, aby se šířil mezi lidi.

Každé dva roky se objeví nějaké oblíbené slovo (zdroj: fotografie)

Zvolnilo se tempo. Filozofií projektu je pozvolna zavést do identity města klíčové body. No a slogan „Žít Brno“ nebyl přijat jednomyslně. Neztotožnili jsme se se závěrem, se kterým firma po analýzách přišla. Hledali jsme proto dál. Husa klub používá „žít Brnem“, Jihomoravský kraj má „zažijte“, vedle Olomoucký kraj „prožijte“. Dívala jsem se na zahraniční města a všude se pracovalo se slovem experience, což je také o prožitku, dojmu. Turistické informační centrum přišlo s tím, že už na rok 2011 budou chtít ve své kampani užívat Prožijte Brno. Takže vzniklo Žít Brno, ve smyslu žít život. V povědomí Brňanů, pokud v něm vůbec je, je tento slogan ale dnes zprofanovaný, ne-li přímo posměšný. Pravda je, že jsme to podcenili. Je to i tím, že řešíme během velmi krátké doby něco, na co jiná evropská města měla šedesát let.

V projektu jste kladli velký důraz na slovo inovace. Jak je možné, že například profil Strategie pro Brno byl naposledy aktualizován v září roku 2009?

To je samozřejmě nemyslitelné. Ihned se na to podíváme a zapracujeme na tom.

Setkala jste se někdy s panem Kašpárkem, který si nechal zaregistrovat doménu zitbrno.cz?

Opravdu není jiná cesta? (zdroj: devátý kruh pekla)

Nesetkala. Vím, že psal pro Brnopolis, a řešilo se, že ho zaměstnají. K tomu ale z důvodu nedostatku peněz nedošlo. Je možné, že to svým způsobem může být i jeho obrana, ale možná to jsou příliš ostrá slova. Těžko říct. Byť jsem si dobře vědoma, že pro zviditelnění Brna udělal hodně a jeho přínos je velký.

Jeho parodický web upozorňuje na nedostatky magistrátu. Například na špatnou komunikaci s veřejností.

Já můžu mluvit jen za pracoviště, za které zodpovídám. Osobně se spíš snažím médiím vycházet vstříc, než tvořit bariéry. Zahraniční zkušenosti velí komunikovat a komunikovat.

Vedení města s Kašpárkem komunikuje přes právníka. Opravdu není jiná cesta?

Osobně to vnímám jako negativní formu komunikace s nežádoucím účinkem. Pokud dojde na soud, tak pouze na oprávněnost užívání loga, ale na nic jiného. Je fakt, že z jejich strany se taky nikdo o komunikaci nepokusil, až na Františka Daleckého. S tím jsem mluvila dvakrát.

Co si myslíte o aktivitách webu Žít Brno?

Na satiru má každý právo, pokud to zůstává v pracovní rovině.  Ale obávám se, že už došlo k invektivám v osobní rovině, například titulování „ředitelka kanceláře strategie města Brna“. Ale nemám moc čas ten web sledovat, pro mě je důležitá práce pro město.

Jak hodláte se značkou a sloganem naložit teď? Dá se s ním ještě pracovat?

Na satiru má každý právo, pokud to zůstává v pracovní rovině. (zdroj: astrální rovina)

I z mého pohledu je ten slogan zprofanovaný. Já mám třeba k Brnu úplně jiný citový vztah, než jak je nastaven přes web Žít Brno. Ale City Identity nestojí na sloganu. Ten se dá vymyslet jiný. Důležitá je funkční koncepce.

Jaký bude další postup projektu City Identity?

Mám v plánu uspořádat veřejné diskuze formou takzvaných kulatých stolů, nejdříve na bázi odborné, potom s veřejností. Také se budu snažit prosadit využití potenciálu sociálních sítí.

Kde je podle vás prapůvod útoku na váš projekt?

Podle mě vznikla chyba prodlevou se zavedením sloganu. Ta souvisí i s potřebou vytvoření grafické podoby. I s penězi, protože v té době jsme neměli žádné navíc. Následovala negativní parodická komunikace. Na magistrátu se zpočátku problém řešil jen interně. V té době jsme o panu Kašpárkovi neměli ani tušení. Navíc jsme nezaregistrovali doménu, což se dá označit za fatální pochybení.

Loni v březnu jste v rozhovoru pro Deník řekla, že pokud se nepodaří vést veřejný dialog a komunikovat s médii, tak projekt neuspěje.

negativní parodická komunikace (zdroj: negativita)

Ano, jedním z upozornění bylo, že média musí dýchat spolu s tím projektem, a pakliže se to nepovede, tak se celý projekt zboří jako domeček z karet. Bohužel se velmi často stává, že něco unikne na veřejnost v polovičaté formě a vy se najednou ocitáte nepochopitelně v opozici k lidem. Člověk si nakonec říká, jestli to má vůbec cenu, pokračovat dál. Navíc mám zkušenost, že co řeknu, je z devadesáti devíti procent otočeno proti mně.

Existuje nějaký ucelený koncepční dokument k tvorbě koncepčních dokumentů?

Ano. Jmenuje se Strategie pro Brno. Ve znění schváleném zastupitelstvem z roku 2007 je dostupný na stránkách města Brna. Je to kompletní aktualizovaný strategický plán rozvoje města.

Jakou strategii zvolí kancelář na rok 2012?

Rozjeli jsme v roce 2011 hodně věcí. V roce 2012 je musí dotáhnout do konce. Nechceme začínat nové projekty, dokud nebudou dokončeny systémově ty předchozí. Bohužel těch věcí je hodně v běhu. Navíc tahle oblast není probádaná. Když děláte něco podruhé potřetí, tak se už můžete učit z chyb. My zatím ne.

Rozhovor pro Sedmičku provedla Kristýna Malíková

31 Komentářů

  • Jana Lásková

    Maruška je podpořeníhodná zastrategizovaná rozvojová osobnost hodná univerzální pozornosti aji kandidatury na budoucí Nejlepší Primátorku Krna! Čest práci! (Nevím co, ale něco na tý Marry je…)

  • Jestli ona Maruška, není trochu soudružka…

  • puczmeloun

    Chci vidět originál, protože tohle přece nemůže být pravda…

  • (tento pořad Vám přinesl) Aleš

    No tyvole…. odpovědět na tolik otázek a přitom v podstatě neříct vůbec nic, to chce panečku fištrón. Maruška je těžký kalibr.

  • prostě, těch věcí je hodně

  • Predpokladam ze mate souhlas k prevzeti clanku… nebo jste ho sproste ukradli?

  • Existuje nějaký ucelený koncepční dokument k tvorbě koncepčních dokumentů? :D

  • kristyna malikova

    dovolim si reagovat, že můj souhlas to ale nebyl.

    • Ano, z Vaší strany nebyl, jelikož jsme dostali souhlas to ručně opsat od Vašeho nadřízeného.

      • kristyna malikova

        to jen na mou chabou obranu, které stejně nikdo neuvěří, že jsem to nepsala na vaši objednávku.

        • Ne, to vám vážně nikdo neuvěří, hlavně ne na magistrátě. Že? :-D

        • Jste li skutečně Kristýna Malíková, je pravda, že jste podala výpověď? Zůstal v BKC-TIC ještě někdo?

          • kristyna malikova

            a odkud a proč bych měla dávat výpověď? já pracuju pro noviny, ne pro bkc-tic.

            • Brněnský deník 18.2.2012

              Brno – Od března končí Filmový klub v Sále Břetislava Bakaly. Kvůli ztrátě. Jak je ale vysoká, se vedení sálu a Turistického informačního centra Brno, které ho provozuje, nedokáží shodnout. Na sociální síti Facebook se objevil dokument, podle kterého je ztráta klubu za minulý rok přes dvacet tisíc.

              Ředitelka informačního centra Petra Kačírková ale tvrdí, že klub prodělal ještě o sto tisíc více. Materiál zveřejněný na internetu může být podle ní pouze průběžnou verzí vyúčtování za minulý rok. “Od ekonomického oddělení mámzprávu, kde je jasná ztráta sto dvacet tisíc. Dokument z internetu neznám, může to být plagiát,” řekla Kačírková. Dodala, že provozovat klub s takovou ztrátou je nevýhodné. “Klub jsme spustili jen na zkoušku. Náročnější divák může filmy vidět také v kině Art,” podotkla Kačírková.

              Na svém si ale trvá také Kristýna Malíková, která se podílela na dramaturgii klubu. “V dokumentu ekonomického odboru nejsou započítány všechny tržby. Ztráta kina je dvacet tisíc. V průměru ho navštívilo téměř padesát lidí na jedno představení,” prohlásila Malíková, která kvůli situaci podala výpověď. Zdůraznila, že program v klubu byl odlišný než v kině Art. “Promítali jsme jiné filmy, ke kterým jsme pořádali i debaty,” doplnila.

            • http://www.skolam.kultura-brno.cz/

              Kontakt:
              Kristýna Malíková
              Tel.: 542 212 405
              e-mail: malikova@ticbrno.cz

              Pravděpodobně tedy náhodná shoda jmen.

  • Více takových – ne pouze jednostranných – článků !
    Více žen jako je paní Z., i více pánů K.!
    Více Brňanů, kterým áleží na rozvoji Brna.

  • Nejděsivější na tom je, že to není nijak upravené :-(
    Zejména odpověď na otázku “Jakou strategii zvolí kancelář na rok 2012?!” mě dostala, prostě něco se dělá :-)

    • Fakt… ono to dočista sedí… jen pár fotek přibylo. Tady je originál, pokud to někoho zajímá:

      http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/slogan-zit-brno-uz-je-zprofanovany-ale-nechat-jej-recesistum-byla-chyba-257941

      Hehe.. /brno-vyskov/ – to je taky dobrý.. samotný Brno by tu rubriku asi neutáhlo:)

    • kačenka

      celkem chapu pani Z, ze po predchozich zkusenostech asi nechce mnohe prozrazovat predem… souhlasim s Dalimilem – je potreba jak lidi jako MK, kteri otevrene upozornuji na nesvary a bordel, ale budte si jisti ze pracovat ve statni sprave dneska taky neni zadny med, zvlast kdyz chcete prosadit neco rozumnyho, a jeste vam to verejnost dava sezrat… je lehky byt nezavisly nebo v soukrome firme, ale dovedu si predstavit ze pokouset se prosadit modernejsi postupy v tom nasem kocourkovskem rakousko-uhersko-krnenskem magroatnim urade asi vubec neni lehky takze kdo to musi snaset z obou stran si tez zaslouzi uznani nebo prinejmensim trochu trpelivosti… idealni by byla synergie obou osob, ale to uz jsem asi moc idealista…

  • A co takhle slogan “Sólo(žit)Brno”?

  • Husty….ja si celou dobu myslel ze to je upraveny, parodovany rozhovor, kde se clovek nedozvi vubec nic….a ono to skoro upravene neni :-) Je to jeste horsi, nez jsem si myslel…

Leave a Reply to Koldes


Další zprávy

  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Jak jsme zjišťovali, jak fungují městské firmy. Brněnské městské firmy stále smlouvy neposkytují. Ke smlouvám na opravu ulice Milady Horákové, rekonstrukci Riviéry či na SMS jízdenky se nelze dostat. Brno, 8. 4. 2014 – V rámci přípravy na úlohu zastupitelů jsme se chtěli zorientovat v tom, jak fungují městské firmy. První test byl, jak poskytují informace. Výsledek je tragický. 19 dnů po odeslání žádosti informaci máme smlouvy od pouhých tří městských firem, Lesy města Brna nás poslaly k nahlédnutí do [...]

    Čti dál →