Žít Brno na Twitteru
Žít Brno na Facebooku
Brno se stalo centrem prvního českého megalopolis.
Sdílej tento článek
Twitter
FacebookAutor:
Stanislav Biler
Nálepky:
Adamov Bc. Roman Onderka MBA Kancelář pro dohnání Prahy Ladislav Macek Maruška Z.Díky nejlepšímu brněnskému primátorovi – Bc. Romanu Onderkovi – se Brno stalo všeobecně respektovaným největším městem České republiky. Nyní se brněnský velkovezír rozhodl přistoupit k realizaci prvního českého megalopolis. Přeměna podřadného maloměsta v srdce megalopole sebou nese několik obtíží, jež je třeba překonat. Naskýtá se tak jedinečná šance – stát v němém úžasu, zatímco se kolem nás řítí dějiny.
Brno se při vytváření megalopolis rozhodlo jít, jak už je pro Brno typické, tou nejobtížnější cestou. Proto bylo hned na počátku zamítnuto prosté spojení Králova pole a Černých polí. Stejně tak se Brno rozhodlo nevyužít faktu, že díky překladu do angličtiny se z Brna automaticky stává Chicago, které je součástí megalopole Great Lakes (Mariánské údolí).
Celý projekt dostala na starost oblíbená ředitelka Kanceláře pro dohnání Prahy, Marie Z. Nejdříve si musela poradit s definicí megalopole, protože ani spojením Brna s Vyškovem se nepodařilo pokořit metu 10 000 000 obyvatel. Proto Maruška snížila tento počet na 100 000. Vznikl však nový problém – megalopoli by za těchto podmínek mohla snadno vyrobit třeba nepopulární Plzeň a s trochou štěstí i opovrhované Pardubice. Někoho však napadlo, že lze aktuální počet vynásobit číslem, kterým se honosí legendární šalina, co jezdí do Obřan a pak zpátky. Výsledný produkt, tedy 400 000 obyvatel, všechny přítomné doslova ohromil. Zbývalo už jen vybrat, které jihomoravské skvosty obklopí srdce megalopole.
Adamov - Jihomoravský Detroit.
Zeptali jsme se Marušky Z., jak postupovali: “To Vám takhle říct nemůžu, o tyhle informace si musíte požádat oficiální cestou a po zamítnutí Vaší žádosti to zkusit soudně. Tady nejste ve Vídni, milánku.”
Naštěstí víme, jak zapůsobit na ženu, a po několika pohlazeních už máme ve všem jasno. O zapojení Adamova nikdo nepochyboval – těžko si také představit Brno bez sousedství Detroitu jižní Moravy. Návrh Šlapanic vzbudil všeobecné pobouření a dokonce i posměch. Babice i Bílovice byly přijaty bez výhrad a Kuřim pak přímo s nadšením.
Smutný Útěchov.
V nastálém veselí pak došlo ke smazaní Útěchova z mapy Brna. Zeptali jsme se náměstka primátora – Ladi Macka – proč k této územní změně došlo: “No to víte, mě furt někdo otravuje, že si jako stavím na Priglu bez povolení co se mi zachce a že prý je nějaký územní plán nebo povolení, já už přesně nevím, prostě jsem jim chtěl ukázat, že se daj tydle věci měnit celkem snadno. Navíc je Útěchov pitomost, na tom se snad všichni shodnem.”
Vytvořením brněnského megalopolis, neboli Megabrnolis, vyslal primátor jasný signál všem těm kverulantům a podvratným živlům, pro které je jednodušší bořit a ničit, než dlouho promyšleně projektovat a stavět.
10.47
Pro svoji zpupnost z minulosti nebyly do Megabrnolis přijaty Modřice. V minulosti několikrát odmítly fantastickou nabídku města Brna k připojení. Přitom by tím v rozpočtu přišly jenom o deset milionů, které jim stejně na nic nejsou, vždyť narozdíl od Brna nedotují Velkou cenu. “Nechtěli pustit chlup, tak to mají za to” komentoval nepřijetí Modřic nejznámější český bakalář Onderka.
20.25
Autor článku bohužel opomenul stanovisko OUPR (z r. 2009) z kterého citujeme: Třebaže strategie města počítá s rozvojovou osou Brno – Kuřim a podle opakovaného demografického výzkumu lze dosáhnout do roku 2015 počtu obyvatel cca 400 000 což je číslo, které opravňuje používat pro tuto aglomeraci název megapolis (potvrzuje to i 12 zpráv ze zahraničních cest úředníků magorátu), tak předběžné společné stanovisko našho odboru a Odboru technických sítí tuto variantu nedoporučuje.
Důvod: v průběhu zpracování nového územního plánu se na základě expertizy pražských specialistů zjistilo, že počet obyvatel města Brna má pulzující charakter: v určitém období žije ve městě až o 100 000 lidí více. Po dalších velmi precizních průzkumech se zjistilo, že je to především v období
výuky na vysokých školách. Tedy v této době už město charakter megapole
bez výhrad nabývá. Tento objev má ovšem i dalekosáhlé důsledky:
dimenze kanalizační sítě a kapacita čističky odpadních vod s něčím takovým bohužel nepočítají a především ve zkouškovém období dochází ke kapacitnímu kolapsu (Kancelář strategie už na pokyn primátora zadala vypracování studie, která bude řešit kanalizační kolaps v závislosti na termínech zkouškových období).
Závěr: oba odbory nedoporučují pokračovat v realizaci rozvojové osy severozápad, protože to neumožní napojení oblasti na stávající kmenové stoky a čističku v Modřicích.
Doporučujeme naopak, aby jak mluvčí magorátu, tak Bc. Roman Onderka MDA respektovali situaci a o Brně jako moravské megapolis se vyjadřovali pouze v průběhu vysokoškolské výuky, kdy město skutečně nachází svou identitu a splňuje i statistická kriteria (směrnice EU upřesněná na naše poměry Radou NUTS II) pro označení Brnopolis.