Ústavní soud: Brno je nelegální

Na základě společného žaloby Karla Štěpáníka a Pavla Reicha dospěl senát Ústavního soudu v poměru 14:1 k závěru, že existence tzv. Velkého Brna byla od počátku protiústavní. Brno, jak ho známe, de iure nikdy neexistovalo.

Veřejné vyhlášení nálezu bude – pro Brno symbolicky – 11. září 2011 v 11 hodin.

Brněnský “separatista” Pavel Reich ze sdružení Samostatný Jih, jenž se pokoušel loni neúspěšně odtrhnout Přízřenice a Dolní Heršpice od Brna.Ve společné žalobě s Karlem Štěpáníkem, známým potížistou z kauzy Dobrovského tunelů, napadli zákon č.213/1919, o sloučení sousedních obcí s Brnem.  Kdo rozsudek ze soudu vynesl, není zatím jasné. Podezření padá na ústavní soudkyni a bývalou primátorku města Brna, Dagmar Lastoveckou, která jako jediná hlasovala proti. Chtěla tímto zoufalým činem patrně apelovat na prezidenta republiky a premiéra Nečase, aby ještě před vyhlášením nálezu Ústavní soud zrušili. Je to jediná cesta jak zabránit, aby rozsudek vstoupil v platnost.

Oslovení právníci se však shodují, že v takto krátké době nelze zákon o zrušení ústavního soudu přijmout. Pokud by to zákonodárci přesto zkusili, Ústavní soud by následně i tento zákon o svém zrušení zrušil.

Od 11. září přestává proto pro protiústavnost platit následující znění zákona č.213/1919, z 16. dubna 1919:

Jakmile vstoupí rozhodnutí Ústavního soudu v platnost, přestane být Brno největším městem České republiky a stane se naopak průměrnou vesnicí.

Hledají se pamětníci Vejvanovic

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, se k uniklému rozsudku nechtěl nejprve vyjadřovat, po naléhání však poznamenal: “Jsem rád, že budova pro Ústavní soud byla vybrána ve středu města a zůstává tedy v malém Brně. Velmi nerad bych viděl Ústavní soud ve Vejvanovicích. Už proto, že nevím, kde to je.“

Podobný problém neřeší předseda Ústavního soudu sám. Nejlepší brněnský starosta Bc. Roman Onderka, MBA, nejprve začal pátrat v archivu brněnského obecního úřadu, ale úředníci v souladu s archivačním zákonem veškeré dokumenty starší pěti let skartovali. Starosta začal tedy hledat v brněnských, židenických i žabovřeských domovech důchodců pamětníky, kteří mu prozradí, kde jsou Vejvanovice a Kamenný Mlýn. Důvod Romana Onderky pro nalezení těchto městských částí je prozaický – Onderka hodlá v příštích volbách kandidovat na starostu všech staronových vesnic a nechce si nechat ujít vítězství jen proto, že zapomenuté městské části najde dřív někdo jiný.

Kudy kudy kudy cestička

Onderka domlouvá s Bártou ochranu brněnského nádraží

Největší problémy nadělal rozsudek Ústavního soudu ve vedení dlouho promyšleně projektovaných dopravních tras.

Odsunuté nádraží by se ocitlo za hranicemi Brna, v Komárově, a Brno by tak přišlo o svou jedinou železniční zastávku, což starosta a bývalý stínový ministr dopravy, Onderka, odmítá připustit. Přehodil proto už po několikáté výhybku a hodlá usilovat o zachování nádraží v Brně. “Naši předkové se ze všech sil snažili, aby železnice dojela až do tehdejšího Brna. Dokonce si připlatili její prodloužení. Pomyšlení, že za mého starostování by Brno o železnici přišlo, mi nedá spát. Sešel jsem se proto s majitelem bezpečnostní firmy ABL, Vítem Bártou, a požádal ho, aby jeho hoši a dívky dnem i nocí nádraží hlídali a zabránili každému, kdo by ho chtěl z Brna ukrást.”

Problém bude i s vedením legendární Hitlerovy dálnice. Brno dlouhodobě usiluje, aby její trasa vedla intravilánem města, po rozhodnutí Ústavního soudu jsou ale Kníničky, Bystrc či Bosonohy zcela samostatnými vesnicemi. Rada obce Brno proto okamžitě schválila změnu trasování “erčtyřicettrojky” a modifikovala současně trasu Nové městské třídy. Nově má tato páteřní komunikace vést středem obce Brno, přes náves Svobody, s mimoúrovňovými sjezdy na Zelný trh i na Malinovského náves.

Brno tímto rozhodnutím také definitivně přišlo o Grand Prix. Ať se již na provoz zdejších závodů najdou nebo nenajdou ve státní či krajské pokladně peníze, celá prestiž připadne obci Žebětínu.

Co bude s právní kontinuitou?

Roman Onderka umí pohledět spravedlnosti zpříma do očí

Rozhodnutí Ústavního soudu se přímo dotýká i všech rozhodnutí, co kdy byly ve “Velkém Brně” po sloučení s okolními obcemi vydány. Neplatná jsou veškerá rozhodnutí, usnesení, povolení či vyhlášky počínaje 16. dubnem 1919. To má fatální dopad na stavební povolení. Nelegální se tak stanou veškeré stavby od vily Tugendhat, přes malebné panelové sídliště Starý Lískovec, Orloj, až po nedávno dokončenou největší opravu v tisíciletých dějinách města Brna – předláždění Joštovy ulice. Všechno se bude muset neprodleně zbořit.

Nelegální je dle specialistů na ústavní právo – kvůli pochybení zákonodárců v roce 1919 – i odsun Němců z Brna. Podle maďarského právníka, JUDr. Michala Haška, je sice lex Beneš a jeho dekrety vůči zákoně o sloučení sousedních obcí s Brnem speciální, ale s tímto názorem zůstává právník Hašek osamocen. Lze tedy očekávat, že Němci se budou chtít co nejdříve do svých domovů vrátit, zejména obyvatelům Masarykovy čtvrtě se doporučuje preventivně sbalit všechny věci a čekat na zvonek.

Problémem je i neplatnost veškerých voleb od roku 1919. Zde však nechal Ústavní soud prostor pro možnou nápravu za běhu. Jelikož se po nálezu soudu de facto navazuje přímo na rakousko-uherskou monarchii, byl Roman Onderka jmenován dočasně pověřeným starostou Brna i všech dalších post-brněnských vesnic, s neomezenou dobou mandátu.

Rozvojové projekty ohroženy

Na rozhodnutí Ústavního soudu promptně zareagoval úřad Jihomoravského kraje i jihomoravské zastupitelstvo a úředníci již dnes ráno započali se stěhováním úřadu do Vyškova. Hejtman, JUDr. Michal Hašek, to komentuje: “Pochopitelně. Takto závažná instituce nemůže sídlit v poslední zapadlé vesnici. Chovám sice k Romanovi dlouhodobé osobní i politické sympatie, ale ty musí jít stranou. Když by byl on na mém místě, udělal by totéž. A Vyškov je ostatně pěkné město.”

Daleko větší ztráta však bude pro Brno praktická likvidace nedávno rozjetého franchisového projektu myBrno. Přes rozhodnutí Ústavního soudu nejede vlak – kdo si licenci na Brno koupí, musí předem počítat s tím, že nejpozději za 98 let bude muset na své vlastní náklady opět všechno zbořit. Přitom návratnost investice je minimálně 111 let.

Záběr z všedního dne na návsi Svobody

Stejně tak se musí přehodnotit natáčení brněnského Sexu ve městě, Kócóra v tróbě ve štatlu. Zakoupená licence od HBO se vztahuje výlučně na sex ve městě, ne na vesnici. Roman Onderka začal proto usilovně vyjednávat se Zdeňkem Troškou pokračování Slunce, sena, erotiky. Poněvadž Brno přišlo rozhodnutím soudu i o všechny brněnské nudapláže, bude se celý děj odehrávat nejspíše na uměle vytvořené nudapláži na návsi Svobody.

Co však bude Brno bolet nejvíc, je, že reálně hrozí, že přijde o pořádání nejvýdělečnějšího sportovního turnaje – mistrovství světa v gamblingu. Všechna povolení pro automaty na územní Brna jsou z důvodů výše uvedených také neplatná. Světová asociace gamblingu byla naštěstí vstřícná a dala obci Brno měsíc na to, aby své automaty znova legalizovala. Brno se již oficiální žádostí obrátilo na Ministerstvo financí, aby žádosti o povolení automatů do Brna schvalovalo přednostně.

Ale že vše špatné je pro něco dobré, dokazuje příklad vždy dobře naladěného náměstka pro rozvoj, Ladislava Macka:  „Velký Brno nebo malý brno, ta chata na přehradě zůstane. A vůbec, hned na příští radě navrhnu, ať kandidujem s Brnem na vesnici roku. Titul nás nemůže minout.“

• Tweet