Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje
Jedním slovem: Takurčitě!
Podrobně:
Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní plán, vyrazila. Spolu s brněnskou firmou Arch.Teror pracuje pro developery jako HB Reavis, kteří se snaží navzdory územnímu plánu postavit hypermarket Aupark vedle Vaňkovky. Slavné je její čtyři roky staré vyjádření k tehdejšímu záměru podzemních garáží na Zelňáku, kdy konstatovala, že podzemí územní plán neřeší – tam může být třeba atomový reaktor.
Politicky reprezentuje oblast územního plánu náměstek pro rozvoj alkoholismu, Laďa Macek, který se v rámci výkonu své funkce soustředil toliko na legalizace své na černo postavené haciendy na Priglu (dalo to zabrat, ale nakonec se podařilo, gratulujeme).
Přístup magistrátu k územnímu plánování asi nejlépe charakterisuje loňská odpověď Leopoldové, kterou jsme se snažili pozvat na debatu o budoucnosti Jižního centra:
Děkuji Vám za pozvání. Nicméně se diskuse o Jižním centru nezúčastním. Dle mého názoru úředníkům veřejné správy nepřísluší účastnit se obdobných diskusí.
S pozdravem
Mgr. Ing. Kateřina Leopoldová
vedoucí odboru
Strategický plán město pro jistotu nemá vůbec, pokud za to nepočítáme toto:
Kancelář strategie města vede legendární Maruška Z., duchovní matka sloganu Žít Brno, prosazovatelka Coca Coly a autorka ikonického sloganu: “kreativní proces se nesmí uspěchat”. Ironické přejmenování na “Kancelář pro dohnání Prahy” by ale v oblasti plánování nyní bylo na místě.
V Praze se to totiž mělo za Bémovi éry dlouho podobně. Teprve s příchodem někdejšího náměstka, současného primátora Hudečka, se věci daly do pohybu. Hudeček pochopil, že aby strategie, rozvoj a územní plán Prahy nebyl jen stochastickým procesem řízeným podle obálek developerů, je potřeba přistoupit k zásadní změně přístupu. Ze země vydupal Institut plánování a rozvoje, který vznikl přeměnou z bývalého Útvaru rozvoje Hl. m. Prahy.
Podstatné je už sídlo Institutu. Namísto zatuchlých kukaní brněnského magistrátu sídlí hlavní projekční týmy v prostorných kancelářích Pragerových “Kostek”, s výhledem na nábřeží Vltavy. Hudeček a jeho tým dokázali vyvrátit obavy, že žádný rozumný architekt nepůjde pracovat do státního, protože si úřad nemůže dovolit dát mu komerční plat. Tím se dlouhodobě ohání Onderka při zdůvodňování, proč u nás nemůže být hlavní architekt – nebyl by prý z čeho zaplatit…
V Institutu pracují desítky povětšinou mladých architektů, za tabulkové platy, kteří jsou ale motivováni tím, že dělají smysluplné a na české poměry zcela přelomové věci. Hlavní náplní práce institut je tvorba takzvaného Metropolitního plánu. K tomu je Institut rozčleněn do několika sekcí, o nichž si v Brně ale i jinde v republice zatím můžeme nechat leda tak zdát. Tak například je zde zřízena speciální Kancelář Veřejného prostoru zabývající se “detailem města” a v současné době finišující manuál, jak k tvorbě a rekonstrukcím veřejných prostranství přistupovat. Výstupy, které bude možné obratem použít v Brně, budou k dispozici do konce školního roku.
Vše se děje na základě podrobně analyzovaných dat a map, které jsou pro potřeby Metropolitního plánu nově zpracovávány, což je poměrně značná změna oproti tomu, když si Brno podklady cucá z prstu a v novém územním plánu navrhuje výstavbu desítek tisíc nových bytů v situaci, kdy jsou tisíce bytů prázdné už teď.
Územní plánování s lidskou tváří
Samotný Metropolitní plán je tuzemským experimentem, zda jde i v mantinelech přebyrokratizovaného stavebního zákona tvořit územní plán jinak než pro veřejnost i odborníky nesrozumitelným procesem plným právních kliček, který zpravidla končí u soudu. Metropolitní plán začal vznikat po blamáži s přípravou územního plánu ještě z Bémovi éry, který vznikal bez zastřešující vize rozvoje, mnoho zájmových skupin se zde snažilo pokoutně propašovat tu správnou barvičku pro svůj záměr a hlavně se k tomu sešlo několik desítek tisíc připomínek občanů, které pražský magistrát kompletně paralyzovaly. Návrh se tedy hodil do koše a začalo se od nuly.
Namísto obludných zmateností, které nám servíruje Leopoldová jako v případě Aktualizace stávajícího územního plánu, v níž se nedokáže při nejlepší vůli zorientovat ani ona sama, je ke konceptu odůvodnění Metropolitního plánu zpracovaná profesionálně provedená odborná přehledná publikace, kde jsou do logických celků členěny jednotlivé aspekty, kterými se územní plán zabývá. Rozděleno do jednotlivých sešitů zde: http://iprpraha.cz/cs/upp-ke-stazeni.
Přelomovou záležitostí je i existence Ozvučné desky, poradního orgánu Rady města. Vznikla taktéž z popudu radního a současného primátora Hudečka a je to platforma, kde se setkávají desítky urbanistů, architektů, developerů i aktivních občanů, aby společně a organizovaně debatovali nad dílčími otázkami jako je využití pražských náplavek či výstaviště. Kromě podpůrných odborných argumentů, které lze využít v politickém vyjednávání, plyne užitek již ze samotného setkávání – v Praze stejně jako u nás panovala dříve velká zášť mezi jednotlivými znesvářenými stranami (aktivisté x politici x developeři), když si všichni sednou k jednomu či několika stolům, najednou se zjišťuje, že mnohdy lze nalézt kompromis či dokonce konsenzus. Ozvučná deska tedy pomáhá měnit jak mentální tak i skutečný fyzický prostor.
Brno, architektů plno
Zní to až rouhačsky, ale současná Praha je v mnoha oblastech strategického, koncepčího a územního plánování hodná následování. Zaměstnanci Institutu se opakují, že stěžejní pro přelomovou změnu bylo politické “krytí” Hudečka, bez kterého by nevzniklo nic, ale je také dost možné, že s novou koalicí tato pozoruhodná epizoda může vzít obratem za své.
Chceme-li něco podobného dokázat v Brně, máme se tedy kde dobře inspirovat. Institut pamatuje i na to, že musí svou existenci obhajovat před občany a zejména politiky, proto má speciálně ustavené oddělení pro komunikaci, která úrovní publikací a prospektů násobně převyšuje to, co je schopen vyprodukovat zdejší magistrát. Asi v tom hraje roli, že lidé v Praze to dělají skutečně z přesvědčení…
Klíčové pro nastartování obdobného oživovacího procesu v Brně budou dvě věci: Politická podpora ideálně projevená nikoliv tím, že si jeden z nás dubne a ostatní koaliční partneři se skřípěním zubů uhnou, ale po širší politické shodě, že dál to takhle nejde. Tím se mohou změny akcelerovat a hlavně restrukturalizovat fungování města v této oblasti tak, že nějaká příští politická garnitura nebude mít nejenom odvahu, ale ani potřebu zase to vracet k brněnskému “normálu”, kdy územní plánování řídí opilý a úplatný autopilot.
Druhá věc souvisí s významným navýšením finančních prostředků na tuto oblast. Jak bylo řečeno, v Praze na vizi rozvoje a dílčích konkrétních manuálech pracují týmy desítek lidí. V Brně se tomu “věnuje” Maruška Z. a pak naštěstí i pár nikým nevolených pobudů z 4AM, Týdnu města či Fakulty architektury, takže je aspoň na čem stavět. Pokud však chceme z Brna udělat město, které není ve válce s vlastními obyvateli, nezkouší soupeřit s Prahou, kdo že je větší město, které dokáže reagovat na potřeby obyvatel a nastavit územní podmínky tak, aby se bylo kde rekreaovat, kam a kudy chodit nakupovat, dokáže se otevřít turistům i investorům a umí poznat své slabé a silné stránky a na nich stavět svou budoucnost, tak jiná cesta, než do toho adekvátně investovat prostředky, není. Z desetimiliardového rozpočtu, který Brno každý rok rozděluje, to jistě půjde, že?
12.48
Ach ty smutné hrubky… “…Bemovi éry” brrrrrr. A místo dupne – dubne… to bude překlek… překlep…
14.06
Brněnské územní plánování nejlépe prezentuje ten falus, který je v přesném centru města na náměstí Svobody.
18.40
Velmi správně, Praha vzor urbanismu! Jako příklad zastřešující vize rozvoje jmenujme cyklostezku Rokytka, která stála 50 milionů za kilometr a nevede odnikud nikam, protože si město ani nebylo stavu zjistit vlastnictví pozemků.
Holt není nad to mít ústav mladých teoretiků, kteří jsou motivováni tím, že dělají smysluplné a na české poměry zcela přelomové věci.
Nemůžu se dočkat, až tohle začne nedostudovaný muzikolog ve velkém prosazovat taky v Brně!
:-]]]
0.16
Hezký příběh, ale asi půjde o nějakou dávnou legendu. Vedu totiž už pár let od Hloubětína až do Vysočan a akorát mě na čas přerušili před dvěma lety kvůli stavbě mrakodrapu Rezidence Eliška. Po celou tu dobu ale těch x kilometrů fungovalo dál, akorát jsi musel slézt u Elišky z kola, antisocko. Díky za hodnotný příběh, ale už mě nepomlouvej špatně odposlechnutými historkami.
0.32
ne, že by se najednou v Praze všechno dělo skvěle… ale když už se chcete ohánět argumenty, tak si je aspoň ověřte… cyklostezka Rokytka 1) vede z východu Prahy, z Kyjí(Černého mostu) a Hloubětína +/- podél Rokytky k Vltavě na páteřní cyklotrasu (1 ze 2 hlavních ve městě) A2 2)je btw součástí Systému celoměstských cyklotras, tzv. pražského cyklogenerelu… 3) je hotová už nějaký ten rok, kdežto IPR vzniknul oficiálně loni na podzim a drtivá většina popisovaných jevů se tam děje od počátku roku 2013… takže, i kdyby se vám cyklostezka Rokytka stále jakkoliv nelíbila jen těžko lze spojit s dnešním děním na IPRu… 4) co se ceny té chuděry cyklostezky týče… ačkoliv si můžeme o panu Tomanovi myslet asi jen to nejhorší, jeho citace z tohoto článku stojí za připomenutí… “Více než 90 procent nákladů připadlo na 212 metrů dlouhý cyklistický most s rampou pod Harfou, na další tři nové mosty v náspu vlečky, na dva obnovené a pro cyklisty upravené železniční mosty a na terénní úpravu a na odvodnění sjezdu u Hořejšího rybníka,” řekl Toman. Samotná komunikace podle něj stála jen asi tři miliony korun na kilometr. Navíc z celkové ceny těch mostů a cyklostezky (za 3MKč/km) šlo 80M z evropských dotací. ( http://zpravy.ihned.cz/c1-40311170-superdraha-cyklostezka-v-praze-muze-za-to-skokovy-rust-cen-oceli-tvrdi-mesto ) Takže otázka, je jestli je dobré, když město použije 60M Kč (jinak též pouhých 0,5% ročních městských investic do dopravy) s 55% kofinancováním z evropských fondů na rozvoj do té doby zanedbané oblasti/linie využívané nově potenciálně cyklisty, běžci, inlineisty, chodci, procházkáři nebo oněch 60 MKč použije jinak… Domnívám se, že pro 0,5% ročních dopravních investic to byla i tehdy stále jedna ze zdaleka nejstrategičtějších investic…
10.51
Na počátku devadesátých let jsem byl od havlistů nepřetržitě poučován, že po desetiletích komunismu potřebujeme hlavně morálku. Já jsem jim naopak říkával, že potřebujeme hlavně trh. Trh se zavést dá, morálka se zavést nedá.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/sedmdesat-perel-vaclava-klause-dz6-/domaci.aspx?c=A110616_115459_domaci_mhk
23.35
Promiňte, já jsem špatně četl, cyklostezka samozřejmě vznikla ještě za Pavla Béma, takže jsem za hlupáka.
19.23
Zdar socko,
neschovávej se za něco, na co nemáš!
Pokud se ti zdá, že přejmenováním části URM z roku 2002 na IPR, jehož historii lze snad dostopovat k Husákovu UHA, došlo k nějakým zásadním personálním změnám, tak já si to třeba nemyslím.
Může být, že tam nacpali rovnou z pracáku pár nepoužitelných studentíků architektury, kteří pastelkami jako cosi rozkreslují, ale to je tak všechno.
Mimochodem, souvislost s Bémem je pouze okrajová, on tu stezku nemaloval, že?
Jsi fakt za hlupáka, užívej si to…
19.27
Dávati Brnu za vzor Hudečka lze považovati za vyhánění čerta ďáblem, viz:
Nabřeží žije. Ale už to nebude dlouho trvat.
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013100302
Parkovací zóny v Praze
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2014021601
17.21
Olomouckého syrečka Hudečka vám s radostí půjčíme, napořád, i na cestu přidáme…