To ale ještě zastupitelé netušili, že Krno bude mít finanční problémy mnohem větší. Dolní Heršpice a Přízřenice loni před referendem o odtržení zjistily, že město na jejich katastrech získává ročně z daní přes 40 milionů, ale zpět investuje sotva deset. Po rozsudku Ústavního soudu, že nedobrovolné připojení 23 obcí v roce 1919 bylo protiústavní, hodlají proto vznést požadavky na finanční vyrovnání. A připojit se k nim chce i dalších 22 čtvrtí, jichž se zákon o připojení k Brnu týkal.

Jenom Dolní Heršpice a Přízřenice budou za období 1919 do současnosti na Krně nárokovat přes tři miliardy korun. „Coby bohatá vesnice vyvoláme v sousedním chudém Krně referendum o připojení k nám. Vytvoříme společně Velké Dolní Heršpice-Přízřenice“, představuje své vize Pavel Reich ze separatistického sdružení Samostatný Jih.

Celkový součet kompenzací ještě není znám. Ovšem již nyní je jisté, že částka, kterou bude muset město Krno vyplatit, bude přesně stojedenáct miliard korun.

Nejlepší krněnský starosta Onderka MBA (Machr Byznisu a Alchimie) se k situaci odmítl vyjádřit. Pouze přes svou sestru vzkázal, že „primátor tohoto města se narodil jedenáctého jedenáctý.“

Oficiální vyjádření poskytl první náměstek Kotzian. „Věřili jsme, že by nás od placení zachránila změna názvu města a tedy přerušená právní kontinuity. Písmeno K je navíc jedenácté v anglické abecedě. Bohužel tři z jedenácti občanů nerozeznají na dvacet metrů písmeno „K“ od písmena „B“. A to je dle regulí EU diskriminační“, zlobí se náměstek.

Jako nouzovou možnost, jak tíživou situaci řešit, napadlo nejlepší Radu města Krna splatit dluh převodem pozemků a majetku. Poškozené obce by získaly od Krna části jeho území.

Například Bystrci a Bosonohám by měla připadnout oblast kolem kanálu Ponávka, kudy Krno plánuje protáhnout šestiproudou dálnici, takzvanou Novou městskou třídu. „Celý život jsme zvyklí bojovat proti dálnici skrz naši městskou část, na normální život bychom si už asi nezvykli“, souhlasí s výměnou Jana Pálková z Bystrce a sepisuje první nástřel petice proti dálnici skrz město.

Židenicím se Krno rozhodlo jako náhradu za obřadní síň věnovat Dům umění a funerální sochu, Královu poli připadne ulice Kopečná a Kohoutovice dostanou Malinovského náměstí.

Nadmíru spokojeni jsou i v Tuřanech. Má jim připadnout Masarykova čtvrt a Černá Pole. „Průmyslovou zónu, kterou chtěl kraj stavět u nás, postavíme na části těchto území. Na zbytku lokality bydlí dostatek pracovní síly, stačí ji přimět pracovat“ vidí situaci optimisticky Hanka Kašpaříková z občanského sdružení Čisté Tuřany.

Nespokojené tak nakonec zůstaly jenom Jehnice. Na ty se při přerozdělování majetku úplně zapomnělo.

(jk)