Žít Brno » Brno-Střed

Šťástka maže stopy. Zmizel z městských parků.

Stanislav Biler — Tue, 18 Feb 2014 11:12:17 +0000

Nejlepší známý starosta městské část Krno-střed, Libor Šťástka, se rozhodl zahladit stopy za svou činností. Šťástka v rámci svého zaměstnání starosty nechal uklidit několik parků a postavil v nich rudé cedule se svým podpisem, ze kterých by lecjaký nevolený občan mohl nabýt dojmu, že je snad udržuje ve svém volném čase. Blížící se stávka dělníků, kteří v jeho aktu spatřovali důkaz odcizení své práce a symbol diktatury kapitálu, však veselého starostu doslova vyděsila. Hrozba okamžitého návratu komunizmu přivedla krizový tým jeho rodné ODS ke smírnému kroku. V parcích vás budou místo elegantního starosty vítat bezejmenní dělníci. Politicky korektní gesto navíc zohledňuje nepříjemnou skutečnost, že se na správě města podílejí všichni neznámí občané.

Původní nápis se setkal s nenávistí proletariátu.

Tento kontroverzní kok vyvolal mezi obyčejnými a málo známými Brňany rozporuplné reakce. Například paní Magda z Kohoutovic už do centra jezdit vůbec nemíní: “sedět v parku, o který se stará přímo starosta, to bylo něco, kolikrát sem tam s děckama strávila celou neděli,” zasní se na chvíli sympatická štramanda z Kohoutovic, ale vzápětí smutně dodává: “no ale co teď? bůhví, který obejda to tam zametá.”

Politicky korektní verze.

Postarší pan Ladislav má na celou kauzu mnohem ostřejší názor: “stojí to za hovno,” říká nám zarudlý šedesátník a na rozloučenou už vyloženě pobouřeně dodává: “děte do prdele.” Nicméně našli jsme i pozitivní reakce. Slečna Lenka, které na nedaleké Filozofické fakultě studuje dějiny umění, je s krokem pana Šťástky spokojená, díky zmínce o pracující třídě si připadá jak na Erasmu v Berlíně a celou kauzu vesele shrnuje do slov “je to bezva.”

Populární vůdce gangu uklízecí čety již v Krně není a užívá si své mediální slávy v daleké Praze.

Jak se nám podařilo zjistit, náš populární starosta stál před nelehkou volbou. První zvažovanou variantou byl totiž podpis každého městského pracovníka pod jeho práci. Podpisy řidičů šaliny na speciálních cedulích, které táhli za vozem, však byly příliš drahé a navíc nedávaly smysl. Slepou cestou se ukázalo být i angažmá méně kvalifikovancýh zaměstnanců. Oblíbený vůdce krněnských čističů odpadkových košů, známý Jarin P., dosáhl takové slávy, že po spuštění programu “podpis pod svou práci,” opustil svou lukrativní pozici a na vlně popularity utekl do Prahy, kde se stal šéfredaktorem zahrádkářského fanzinu ”Vaříme s ředidlem.”

V centrálních městských parcích si lidé pomalu zvykají na samotu. Starosta jim už u vstupu nepřeje příjemnou relaxaci a bezejmenní dělníci zase nemají autoritu starosty. Lidé tak stojí před nelehkou volbou, co vlastně v parcích mají dělat. Někteří ještě postaru důsledně relaxují při okřikování povykujících dětí, jiní jen tak bezcílně bloumají a mnozí dokonce začali běhat. Těžko říct, kam až tato anarchie může zajít.

Hold svému starostovi vyjádřil i Timo.

Exklusivně: Projev prezidenta ke jmenování ministra spravedlnosti

Boleslav Březovský — Tue, 03 Jul 2012 07:42:45 +0000

Vážené dámy, vážení pánové, vážení a milí mladí chlapci,

když jsem oznamoval premiérovi, že se rozhodl odvolat falešného ministra Pospíšila, uvědomil jsem si, že ve vládě už nezůstává málem nikdo z původní sestavy a musel jsem se zamyslet, zda je tomu dobře, či ne. A dospěl jsem k jednoznačnému závěru, že pokud budou do vlády přicházet autentičtí pravicoví lidé jako je zde přítomný Pavel Blažek, je to jistě dobře.

Václav Klaus právě ruší korupci (zdroj: Viktor Kožený)

Pavla Blažka jsem si všiml již v devadesátých letech, kdy tento mladý a nadějný advokát zastupoval stát v kauze Diag Human tak úspěšně, že se případ táhne dodnes. Následně se vrhl i do komunální politiky a je jistě jen shodou okolností, že v době, kdy byl radním, získala jeho manželka od radnice exekuční zakázky v celkové hodnotě dva miliony. Zlé jazyky se jej snaží očernit nařčením z korupce, ale jak Pavel Blažek brilantně upozornil, problém s korupcí v ČR jsem vyřešil Já již v roce 1993, kdy jsem vlastníma ruka vytvořil samostatné Česko. Od té doby u nás není nejen korupce, ale ani špinavé peníze, které ostatně nikdy neexistovaly.

Blažek s Onderkou zajistili Krnu klid na práci (zdroj: Interpelace)

S Pavlem Blažkem mě pojí i touha po tolik kýženém klidu na práci. Z toho důvodu jsme spolu s Milošem Zemanem uzavřeli v roce 1998 Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí, která rozdělovala sféry vlivu mezi naše dvě státotvorné strany. Jí se Pavel inspiroval po posledních komunálních volbách, kdy v Brně prosadil velkou koalici v čele s nadějným Romanem Onderkou. Díky ní má Brněnský magistrát klid na práci a pokud náhodou nikým nevolení šťouralové a reptalové boří a ničí, neváhá Pavel Blažek prosadit utajené hlasování, jako například o převodu Jalty, aby zastupitelé nebyli při svojí tak důležité práci rušeni například policií.

Klid na práci (zdroj: 99 pragováků)

Přesto musím Pavla Blažka i pokárat. Ve svém nominačním projevu na místopředsedu ODS prohlásil, že – a teď budu citovat – “ani Václav Klaus jako člověk neví všechno.” Budiž – chybovat je lidské a já to Pavlovi odpouštím, protože nás toho více spojuje, než rozděluje. A tak, místo výtek domnělých chyb bychom měli Pavlu Blažkovi držet palce v jeho budoucí práci. Čeká ho nelehký úkol, podle premiéra Nečase bude muset šetřit a činit nepopulární kroky. A proto bych rád Pavlu Blažkovi poradil, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – stačí přestat vyšetřovat všechny takzvané korupční kauzy. Krok to bude jistě velice nepopulární a navíc se ušetří peníze za vyšetřování.

Vážení přítomní, na závěr bych rád dodal – a jsem o tom upřímně přesvědčen – že ODS bude mít v Pavlu Blažkovi skvělého ministra spravedlnosti a jak všichni jistě víme, co je dobré pro ODS, je dobré pro zákon, potažmo pro Českou republiku. Přejme tedy novému panu ministrovi spoustu úspěchů a hlavně tolik potřebný klid na práci. Jistě jej bude potřebovat.

Brno podporuje PPP projekty

Boleslav Březovský — Thu, 08 Sep 2011 08:16:01 +0000

V nynější nelehké ekonomické situaci, dané stále se vlekoucí finanční krizí a dále zhoršené faktem, že největší město Brno, stejně jako další menší největší města, patrně přijde o peníze ze státního rozpočtu, je potřeba při hledání finančních zdrojů být mnohem kreativnější, než tomu bylo v minulosti. Jednou z cest, která se nabízí, jsou takzvané PPP projekty (public-private partnership), neboli spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Šance pro prosperitu

Městská část Brno-Synot

Ačkoliv si PPP projekty v Česku zatím nezískaly příliš dobré jméno, jsou-li správně aplikovány, mohou veřejným organizacím ušetřit cenné prostředky. Město Brno se proto, jako jedno z prvních v republice, rozhodlo přistoupit k jejich realizaci. Magistrát se navíc odhodlal pro poněkud netradiční a průkopnickou cestu a soukromé firmy v první fázi nezve k novým investičním projektům, ale začíná s privátní sférou sdílet projekty již fungující, ovšem finančně náročné.

“Jde zejména o školy, nemocniční a sociální zařízení a služby, v další fázi počítáme i s dopravou,” vyjmenovává Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Brno-Synot (dříve Brno-Střed), kterou magistrát vybral pro pilotní projekt. “Spolupráce se silným privátním partnerem nám do budoucna zaručuje finanční stabilitu. Provoz městských zařízení je financován soukromou firmou a nám zbývají peníze na investice do občanské vybavenosti,” uvádí.

PPP – partner občana

Rondo se mění na Kojot Arénu - pro slogan byla zvolena trefná grafická zkratka

Jak vlastně taková spolupráce funguje? Využívá se podobný model jako při sponzoringu sportovních klubů. Veřejný subjekt přijme jméno a podmínky privátního partnera, který se zavazuje financovat jisté aktivity veřejné správy. Konkrétní podmínky záleží na druhu podnikání privátního subjektu, například městská část Brno-Synot se při podpisu smlouvy zavázala umístit Velmi Levné Terno (VLT) do prostor sponzorovaných zařízení. Žáci a pacienti největší brněnské části se díky tomu mohou těšit na moderně pojatý edukativní entertainment přímo v areálech dotyčných zařízení a nemusí se tak za podobnou zábavou trmácet do podniků mnohdy pochybné kvality, čímž PPP partnerství získává tolik potřebný sociální rozměr.

“Věříme, že taková spolupráce je ku prospěchu všech. Lidé se odreagují a pobaví a obec na tom vydělá,” myslí si Šťástka. Jako jednu z výhod PPP partnerství uvádí například Světový šampionát v gamblingu, kde Brno, právě díky spolupráci s firmou Synot, vystřídá tradičního pořadatele, americké Las Vegas. “Bez navýšení počtu VLT by u nás šampionát nebyl možný,” upřesňuje Šťástka. PPP projekt tak přináší přidanou hodnotu v podobě synergie multiplikačních efektů.

Vzpomínky na budoucnost?

Deathmatch - kreativita magistrátu nezná mezí

Magistrát rozhodně nezůstává na dobytých pozicích a připravuje marketingovou ofensivu. Pro rok dva třináct chystá světově ojedinělý způsob veřejné soutěže, tzv. Deathmatch. Další batch PPP projektů Brno totiž připravuje pro dvě nesmiřitelné městské části Brno-Sazka Lískovec a Brno-Tipsport Lískovec (dříve Starý a Nový Lískovec). Po dvouleté exkluzivní lhůtě bude pilotní projekt vyhodnocen a vítězná společnost získá myBrno frančízu pro západní část Brna od Veverské Bítýšky po Ořechov.

Brno tak opět nabízí dříve nevídanou přidanou hodnotu, kterou v rozhovoru pro Rovnost podpořil i nejlepší primátor Bc. Roman Onderka MBA: “Přejmenování městských částí podle sponzorů bude brzy běžné. Pokud to přinese peníze Brnu, jsem tomu rád.” Nejlepší primátor dále potvrzuje i přízeň Brna všem formám podnikání: “Na tom, že se alespoň část peněz z výdělku heren vrátí zpět do města, nevidím nic špatného.” Budoucnost investičního prostředí Největšího Města Brna je tak v dobrých rukou.