Kouzelná noc a Letní den

autor: Sławomir Mrożek
režie: Zdeněk Kaloč
výprava: Marta Roszkopfová

Osoby a obsazení

Igor Bareš
Zdeněk Černín
Henrieta Hornáčková

Premiéra 2. října 2011

Již když jsem na tuto premiéru šel, říkal jsem si: Když chci vidět experimentální divadlo, tak si zajdu do Experimentálního divadla na Provázku nebo do Hadivadla. Taková nabídka experimentů mi na Brno bohatě stačí. Navíc ty experimenty v Redutě jsou většinou dosti dětinské.

A přesně to se potvrdilo. Divadlo nestálo za nic. Igor Bareš v hlavní roli byl – jako ve všech svých rolích – otřesný. Nemá smysl o tom nic dál psát.

Musím se ale ohradit proti lživým slovům Bareše, které pronesl v rozhovoru pro Brněnský deník na adresu Mahenky: „Od svého odchodu jsem tam neviděl nic, protože jsem na to neměl čas. Proto to nemůžu objektivně zhodnotit. Nicméně něco se ke mně doneslo, a to nejen o umělecké úrovni představení, ale hlavně o lidské nejistotě, která v souboru panuje.“

Slova Igora Bareše jsou lež. V hereckém ansámblu Mahenovy činohry je všechno v nejlepším pořádku. Nikdo nemá žádné námitky. Děláme nejlepší divadlo na světě. S touto vizí jsem ostatně nastoupil do čela Mahenovy činohry. V roce 2007 jsem jasně řekl: „Mým záměrem je udělat z činohry Národního divadla v Brně jednu z nejprestižnějších scén v zemi.“ A to se povedlo. Se mnou přišla do Národního divadla éra kouzelníků a mágů, kteří dobře ví, kde jsou skryté prameny energie a dračí síly. Všechny, kdo psali o Mahenově divadle ve zlém, jsem osobně vyhodil.

Tohle Roman nikdy nedopustí

Taková Mahenka má navíc skvělý nátlakový potenciál. Stačí jí vylepit na první stránku říjnového Metropolitanu a tvrdit, že když Brno přijde o 900 milionů ročně, bude muset Mahenku zavřít. A to nikdo nemůže dopustit, protože 27. ledna 2012 v 11 hodin se zde odehraje premiéra velkolepého magického spektáklu ZJEVENÍ PRO ČERNOU MADONU aneb Švédové před branami Brna, který píše moje žena a dělá na tom i Marek Hladký, který to má jako satisfakci, že ho tehdá nevzali na šéfa odboru kultury, což tady dodnes všichni bereme jako velkou křivdu. Dle oficiálních stránek divadla „hra vzniká z popudu primátora Statutárního města Brna Romana Onderky k oslavám hvězdného historického okamžiku vítězství nad švédskými obléhateli moravské metropole v roce 1645.“ Všem nám tady přijde hrozně super dělat divadlo podle toho, co si umane nejlepší primátor na světě. To by v Redutě určitě nikdy neudělali. Doufáme, že si tím zajistíme mohutný přísun peněz pro další roky. Narozdíl od Reduty.

Kde ale opravdu panuje sklíčená atmosféra, je opera národního divadla. Ta se má od května do prosince příštího roku zavřít a zase znova rekonstruovat. Je totiž na spadnutí, ač do ní město za poslední dekádu investovalo půl miliardy. Zatím to není veřejné, ale jako šéf činohry si mohu dovolit tuto informaci takzvaně „vynést“. Zaměstnanci opery se bojí, že to dopadne stejně jako s rekonstrukcí nebohé Reduty, která trvala 15 let (a škoda, že netrvá dodnes). Ale i když by to náhodou nastalo a celý ansámbl opery byl zrušen, jako tuhle švadlenky, nevadilo by to. Proč taky. Se Střeženým Parnassem umíme dělat opery daleko lepší.

Za ušetřené peníze na opeře si může navíc Moša postavit kulisárnu, což je super.

A ještě jedna super zpráva: Bohemia Sekt bude opět na premiérách Národního divadla Brno! Tož přijďte pobejt.

S pozdravem „Národnímu divadlu třikrát zdar a Redutě zvláště“

Petr Velek

P.S.: Akorát mě teda mrzí, že se ke mě Roman nehlásí, to si s ním budu muset vyřídit.