- milý projekt “Sochy krněnských umělců – kamarádů vedení města” brutálně změnil na projekt “Sochy v ulicích” s mezinárodní účastí a s ohlasem v nikým nevolených odborných kruzích;
- tahal do Domu umění různé dekadentní “umělce”, kteří nejenže se v Krně nenarodili, ale dokonce tady nikdy předtím nebyli;

Kdo seje vítr, sklízí vyhazov.

- projekty vytvořené pro Dům umění recykloval v jiných institucích;
- vtáhl Dům umění do projektů, kde trestuhodně převažovali zahraniční umělci nad brněnskými;
- zadal vizuální styl Domu umění nezkušeným studentům, kteří si neuvědomili, že městská instituce se má prezentovat decentně;
- při rekonstrukci Domu umění vyšrouboval cenu z přijatelných 20 milionů několikanásobně výš, přičemž si dovolil vynutit i opravu částí, které v původním projektu nebyly (např. restaurace, na jejíž zařízení svévolně sehnal peníze), a zatrhl vkusné sgrafito, jež se mohlo stát turisty vyhledávanou ozdobou krněnského veřejného prostoru;
- podplatil (toto nemáme úředně ověřeno, ale jiný způsob nás nenapadá) několik set mladých umělců, kteří Domu umění v anketě Umělec má cenu opakovaně přisoudili ocenění za nejlepší výstavu roku;
- připustil, aby do galerie – čili svatostánku zasvěcenému výtvarnému umění – pronikaly události z jiných uměleckých oborů, například orientální podivnost Pecha Kucha Night, která se koná právě dnes;
- svévolně porušil plán Turistického informačního centra důsledně nerealizovat žádný ze strategických cílů Programu rozvoje cestovního ruchu, a způsobil, že byl včas a v plném rozsahu dokončen Brněnský architektonický manuál, který se – i přes velkou snahu TIC – stal fenoménem, který Krnu ostatní města závidí, a závist je velmi, ale velmi ošklivá vlastnost.

Prosíme všechny znalce i příležitostné či návykové konzumenty výtvarného umění, aby další prohřešky dosavadního ředitele psali do komentářů pod článkem. Všechny vaše cenné podněty předáme odboru kultury. Velmi tím pomůžete normalizaci ohrožené krněnské kultury.

Lešení není umění! (Zdroj: Brněnský deník Lenost)

Přitom má na svých bedrech spoustu hříchů; dovolil si z Domu umění vybudovat instituci, o které se hovoří v jazycích které neovládá nejen Janča Bohuňovská, ale vlastně nikdo z jedenácti nejmoudřejších radních. Porušil tak základní pravidlo krněnského financování: buď je instituce kvalitní, nebo podporovaná.

Požadavky na nového ředitele jsou přitom velice jednoduché, místo nesrozumitelných článků v pochybných zahraničních periodikách je potřeba přilákat zpět cílovou skupinu tetek z poctivéch Moravskéch dědin. Krněnská kultura musí před světem presentovat celou šíři Primátorova záběru a hlavně nesmí jít ani o píď dál. Příštího ředitele tak prověří odvážná výstava pájkových leptů z Osady Jupí.

“Tak ta kultůra už Krnu jako kazila pověst delší dobu, žejo,” uvedla ředitelka TIC Petra Kačírková. “Z baráku konečně uděláme klubovnu a v parku může být oblastní kolo Porty,” nastínila kulturní vize Krněnské rady. “Bude to supr, děcka ze Zastupitelstva se fakt jako těší,” dodala.

Paroží se bude nad zápražím bývalého Domu umění krásně vyjímat (zdroj: čeští myslivci)

Místní cpavci zvěře již sepisují projekty na paroží, jež ma viset nad vchodem Turistické klubovny (dříve tzv. Dům umění). “Jako dobrý,” uvedl Edmund Brzlík, adamovský preparátor, “mám jedny parohy a rád se jich zbavim, žejo,” dodal. Mezi návrhy se ale objevují i poměrně avantgardní vize, nonkomforní valašský umělec Joža Šťopka navrhl dvě zkřížené sekery, lednický Jiří Birk by nad vchodem zase viděl rád loukoťové kolo: “Je to kulatý jak ta brambora, co tam majó teď, mělo by to holt tu kontinuitu,” domnívá se.

Proč se Magistrát rozhodl právě pro turistickou klubovnu? Jak vysvětluje ředitelka TIC (dříve BKC) Petra Kačírková, jde o součást promyšlené strategie. “Dřív se jako v Brně všichni domnívali, že pokud se ve městě budou konat kvalitní akce, tak si na ně lidi najdou cestu sami, že jo. No ale já jsem teda přišla s koncepční vizí, že je jako nejdřív potřeba do města nalákat ty turisty a teprv pak můžem řešit, co jim vlastně nabídnout. No a tím spojením kultury a turismu nám tak vzniká synergický kulturismus, že jo, a to by v tom byl čert, aby to nefungovalo,” popisuje projekt Magistrátu.

Kulturismus jako bude! (zdroj: soukromý archiv Petry K.)

Návštěvníci se tak mohou těšit na zbrusu nový program, po již zmíněných pájkových leptech má následovat výstava krajinek z Lanžhotska, po ní bude mít v prostorách Turistické klubovny scénické čtení známý deblínský lyrik Jaryn Fořt, jenž odvážně opěvuje krásy Tišnovska ve volném verši. Představení doplní hudebním projevem oblíbená dechová hudba Brnostřeďanka. “Chtěli sme ty mladý tak nějak přiblížit k těm tradicím,” přibližuje novou strategii Petra Kačírková. “Tak určitě to bude zajímat aji UNESCO, aspoň si to myslím. Voni ty folklórní tradice podporujou, tak že bysme mimo Tůdenhnátu měli i druhej dům zapsanej,” zakončuje popis magistrátní strategie.