Dříve pracoval na blíže nespecifikovaném odboru krněnského magistrátu, kde se zabýval agendou informačního systému, nyní si již užívá zasloužený důchod. S rozhovorem souhlasil pan autor – říkejme mu třeba Ludva anebo Přemek – pouze pod rouškou naprosté anonymity. Jelikož i zdroje Onderkovy bakalářky jsou přísně anonymní – viz jeho slavné Internetové zdroje bez udání autora – nebyl pro nás problém podmínce vyhovět.

Celou práci nejlepšího primátora si přečtěte v naskenovaném originálu zde. 

Samotný text Onderkovy bakalářky (bez definice pojmů), spolu s bakalářkami Bohuňovské a Macka zde.

Pane Přemku, začněme hned od podlahy – vzal jste tu práci dobrovolně, nebo jste musel?

Já bych to, nezlobte se, prací nenazýval. V podstatě jsem dal dohromady několik svých starších textů, které jsem pro Romana psal pro jeho semestrální práce na VUT. Takže vaše otázka není případná.

Dobře, nebudeme tedy nazývat toto dílo prací, ujednoťme se na pojmu „bakalářka“. Jak dlouho vám vypracování Onderkovy bakalářky zabralo?

Jak jsem naznačil výše, mnoho námahy to nestálo. Za jeden pracovní den bylo hotovo.

Na bakalářce nás zaujala zvláště jedna věc: úvod a závěr psala očividně jiná osoba než bakalářku samotnou. To jste nemohl – pro zachování vnitřní integrity – napsat za pana primátora ještě těch pár stránek?

Bohužel, Roman chtěl mermomocí dokázat, že umí psát.

Tak to se nepovedlo. Naštěstí cíle práce byly bezpochyby jiné. Můžete některé uvést?

Cíl práce byl získat pro Romana Bc.

Tak to se naopak zadařilo! Gratulujeme. Mysleli jsme ale svou otázku trochu jinak: bývá zvykem, že na počátku práce se stanoví něco jako hypotéza, která se v práci ověří či vyvrátí. Nebo se alespoň uvede, čím se práce bude zabývat, a pak se tím skutečně zabývá. To ale v případě vaší bakalářky neplatí. Můžete to nějak zdůvodnit?

Nezlobte se, ale jasně jsem uvedl, že za úvod práce je zodpovědný pan primátor. Já s tím odmítám mít cokoliv společného.

Dobře, pro vaši informaci přesto zmíníme, co dle úvodu bylo hlavním cílem bakalářky:

„ukázat, jak nesmírně důležité je v dnešní době strategické řízení podpořené kvalitním Informačním Systémem“.

Důležitost informačního systému nijak nepopíráme. Ve vaší bakalářce ale absentuje cokoliv na téma nesmírné důležitosti strategického řízení, slovní spojení „strategické řízení“ se objevuje krom věty z úvodu už jenom v literatuře.

Měl jsem na napsání bakalářky, jak už jsem uvedl, jeden den. Když jste tak chytří, měli jste to napsat sami.

Děkujeme za důvěru, my ale raději píšeme rozhovory. Dovolíme si proto odcitovat v nezměněné podobě jeden celý odstavec z úvodu Romanovy práce:

„Vedlejšími, nebo však nepodstatnými, cíly práce je přimět čitatele k zamyšlení, zda kvalitní vrcholový manažer je pouze dobrý ekonom, stratég a generál schopný se obklopit dobrými spolupracovníky, ale zda v dnešní době by neměl mít – nebo spíše nemusí mít – alespoň základní povědomí o informačních technologiích a jejich možnostech. A zároveň je zde nepřímo ukázána skutečnost, že špičkového manažera tvoří nejenom dobré teoretické znalosti, zkušenosti, ale také jeho schopnost je citlivě a pomocí zdravého selského rozumu aplikovat v praxi.“

Nás přivedl tento odstavec k zamyšlení, zda se nejít střelit do hlavy. Odhlédneme-li od lobotomické syntaxe, tato práce se nikterak aplikací pomocí selského rozumu nezabývá, stejně jako ji nepsal špičkový manažer, ale vy a pan primátor.

K tomu nemám co říci, korektury měla na starosti Gábina Peringerová z Blesku, ne já.

Roman Onderka dále píše v úvodu bakalářky:

„Zároveň je zde zdůrazněna skutečnost, jak výrazně a bohužel zpravidla negativně, do budování a údržby informačního systému zasahují opakované změny legislativy, které jsou někdy prováděny překotně a bez zřejmé koncepce a jasně definovaných cílů.“

Četli jsme vaši bakalářku několikrát (během jedné hodiny), a ani za pomoci soukromé detektivní kanceláře jsme nenašli nic, co by se zabývalo kritikou legislativy.

Pojďme se prosím bavit o mé části práce, jinak ukončím rozhovor, tohle si vyřiďte s panem primátorem.

Ještě poslední otázka k úvodu a končíme. Můžete nám – jako autor – poradit, kde nalezneme v bakalářce jakýkoliv náznak zabývající se

„ekonomickým pohledem manažera na organizaci“

na který hned dle první věty úvodu klade pan primátor důraz?

(zvedá se od stolu)

Dobře. Tak se přesuneme k vaší části bakalářky. Co mají znamenat ty tři stránky, kde řádkováním 1,5 vyjmenováváte městské části Brna a Ostravy? 

Co dělá v bakalářce tento obrázek, ví asi jenom Bůh

To má znamenat, že i v Brně lze objevit Ameriku.

Proč není nikde v celé práci ani jedna citace?

Protože by se zjistilo, že nic z práce není originální.

Proč jste doslovně ukradli části o elektronické podatelně z této prezentace firmy Autocont? A ani jste nepovažovali za nutné uvést prezentaci Autocontu v tom srandovním seznamu literatury?

Protože jsme mysleli, že na to nikdo nepřijde. Ale klidně taky můžem tvrdit, že to Autocont opsal od Romana.

Proč chybí seznam obrázků?

Protože není důvod takto zbytečné ilustrace ještě jednou zmiňovat. Navíc jsou převzaté odjinud.

Ctrl Cizí - Ctrl Vlastní. Zdroj: vlevo prezentace firmy Autocont, vpravo Onderkův obrázek

Proč, proboha, obsahuje seznam literatury položku „Internetové zdroje bez udání autora“?

S tím jste si začali na Vašem webu Vy.

Děkujeme za vyčerpávající odpovědi. Místo poslední otázky nám dovolte vyjádřit uspokojení, že alespoň v jedné věci se s panem primátorem a s vámi shodneme: Město = Holding.

Padesáté výročí stavby proslulé Berlínské zdi se slavilo nejen v německé metropoli. V aureole adorujícího mručení magistrátních podřízených přivítal dnes brněnský primátor Bc. Roman Onderka MBA. v srdci Moravy východoněmeckého zednického mistra Ernsta Katze.

Dnes již stoletý Katz, který v roce 1961 Berlínskou zeď nahazoval, se v 80. letech setkal s panem primátorem v legendární společnosti ADAST. Jak se oba pánové shodli na tiskové konferenci v právě rekonstruované vile Tugendhat, Katz svojí návštěvou vkusně propojil odkaz Berlínské zdi s motem adamovské továrny: NAŠE TRADICE, VAŠE BUDOUCNOST.

Oba specialisté potom v doprovodu svých psů uctili před vilou památku neznámého ukrajinského dělníka, který za podivných okolností zmizel v betonové terásce.

Ukrajinský dělník ukazuje panu primátorovi, kde naposledy viděl svého kolegu.

Brněnský primátor se pak společně s vzácnou návštěvou vydal vrtulníkem do areálu vzdáleného fotbalového stadionu, kde v uvolněné atmosféře poobědval ve společnosti zhruba 40.000 studentů. Mladí lidé předvedli příkladnou brněnskou morálku – když zjistili, že se na stovky jejich kolegů již nedostává místo, nabízeli jim své sedačky a unisono zpívaje chorál „Buď naše budoucnost, nebo vaše tradice“ v davech opouštěli stadion.

Poobědovou konverzaci, z níž zdroj blízký naší redakci zaslechl pouze „Existieren Brno“, utnuli oba pánové rázným, ba státnickým vystoupáním na vyleštěné pódium. Primátor brněnské metropole pak konsternovanému publiku osvětlil, že právě a jenom z tvrdé práce rukou mohou vzniknout trvalé hodnoty – pevné zdi uvnitř jednoho města a přátelství trvající přes všechny politické systémy. Dav poté explodoval. V ohlušujícím varu mladé krve a stále houstnoucí střelbě nechal Ernst Katz proudit své emoce a pronesl: „Ich bin ein Brünner“. Střelba ustala. Studenti plakali. Fc. Roman Onderka NBA. pak v pohnuté atmosféře dostál své pověsti a pevně zašeptal: „Brno existiert!“

Dav pro svého primátora doslova zahořel.

Hrdé slzy vstrčily ruku do rukávu upřímnosti. Pan primátor přišel před stadionem mezi nás a dovolil nám promluvit. Osmělovali jsme se. Na otázku, zda by v učené paměti našel místo, kdy spolu v Brně naposledy pohromadě žili Němci a Brňáci, odpověděl: „To nevím. Musím přiznat, že jsem byl klasickým vysokoškolákem. Do školy jsem moc nechodil, a když se to dalo, tak jsem všechno opsal. A věřte, dalo se.“

Smrákalo se. Studenti vyčerpáni tíhou právě proběhnuvšího dějinného zlomu odjeli na sklonku neděle domů. Také domácí, pravověrní Brňáci a Brňandy nevylézali ze svých ghett a představami bušících strojů gigantu ADAST se zahřívali pod peřinami. Pan primátor a Ernst Katz se v koridoru několika set čerstvých vojínů brouzdali bok po boku k vedlejšímu stadionu. V plaveckém areálu za Lužánkami je čekal znak a snad i prsa.

Druhý den odvysílala Brněnská televize celou událost v přímém přenosu.