Počasí nám přeje, bude to krásná akce!

Od 14 hodin na vás v parku za Domem umění budou čekat mladí praktikanti, kteří vám pomohou s přípravami cedulí. Trpíte-li kreativitou, přineste si víc papundeklu a vlastní fixy.

Doporučujeme pohodlný vycházkový oděv, piknikové deky, občerstvení, hudební nástroje, sportovní náčiní – a hlavně dobrou náladu!

Věříme, že mezi nás zavítají i čelní představitelé našeho města, zástupci sportovních klubů a společenských organizací, aby i oni vyjádřili svou radost a vděčnost za to, že společně a v klidu žijeme v nejkrásnějším městě na světě!

POZOR NA SAMOZVANCE, KTEŘÍ POŠKOZUJÍ DOBRÉ JMÉNO KOMETY!!!!!!!!!!!!!!!

P. S. Právě jsme dostali informaci, že se akce zúčastní i provokatéři převlečení na fanoušky Komety, kteří se budou pokoušet vyvolat násilné středy s pokojnými piknikéry! Chovejte se k nim prosím jako k normálním spoluobčanům a nechte oficiální představitele klubu, ať se s nimi vypořádají sami.

Nejedná se totiž o pouhopouhou revitalizaci městského parku, jak bylo původně plánováno. To umí každá malá vesnice. I Praha nebo Berlín. Nikoliv, v Krně myslí magistrát vždy dopředu a spojuje nejrůznější nápady a iniciativy do jednoho prospěšného a exkluzivního kompaktu. Co mohlo skončit pouhým vysazením mnoha nových stromků, opravou laviček několika nic nedělajícími důchodci a celkovým zpříjemněním centra města, jde mnohem, mnohem dál. Město Krno se rozhodlo sloučit nutné s příjemným a ozdravení městské zeleně tak jde ruku v ruce s potřebným zvýšením zájmu o uměleckou kulturu, která tvoří hodnotovou páteř městské identity.

Anabáze celého projektu začala přede dvěma lety. Vedoucí odboru kultury paní PhDr. Viera Rusinková přinesla na zastupitelstvo ojedinělý plán, jak nalákat Krňany do městských kulturních institucí. Plán se soustředil zejména na zvýšení zájmu o divadla, hlavně z toho důvodu, že se jedná o výstavní síně brněnské umělecké scény a pak také proto, že Krno už žádné jiné kulturní instituce nemá. Celá koncepce byla pojmenována úderným a snadno zapamatovatelným sloganem „Lidé v divadle, divadlo v lidech.“

„Ta druhá část byla myšlena tak trošku žertem, jakože v nadsázce a satiře, abychom ukázali, že se nebereme tak moc vážně, jak někteří nikým nevolení občané tvrdí. Nečekala jsem, že to vezmou v Bruselu tak vážně,“ podotýká dnes smutně Rusinková a vzpomíná na chvíle, kdy se zdálo, že celá kampaň za desítky miliónů korun skončí fiaskem. Jak už bývá zvykem, diktující byrokrati z Evropské komise, kam odešla žádost o grant, požadovali přeformulování sloganu. „Říkali, že ten slogan nedává smysl a mohl by vzbudit nežádoucí konotace, zejména sexuálního a jiného rázu, jestli rozumíte. Osobně se nedomnívám, že by to bylo nějak moc nesmyslné, vždyť o sloganu Žít Krno taky někteří rádoby odborníci tvrdili, že je lingvisticky nesprávný, ale nakonec si všichni zvykli,“ tvrdí Rusinková.

Město Krno tak bylo donuceno celý projekt od základů překopat, protože tak, jak byl zamýšlen, stál na předpokládané vizi lidí v divadle, což se ukázalo jako neudržitelné. „Napadlo nás pak, že bychom udělali slogan „Lidé do divadla, divadlo do lidí, ale to mělo u komise stejný neúspěch.“ Když se zdálo, že celý obrodný proces brněnské kultury bude cizí vinou zničen, přišla z těch nejvyšších míst spásná myšlenka.

„Jakoby to bylo dneska, když paní náměstkyni pro kulturu inženýrku doktorku Janu Bohuňovskou napadlo, že lidé v tom divadle nemusí tak úplně nutně být. Že postačí, když budou blízko, do vzdálenosti 200 metrů, pak splníme zadání grantu a bude to pořád znít světově, jako heslo olympiády a jiných kulturních akcí,“ popisuje Rusinková s neskrývaným dojetím, jak se zrodila nejnovější kulturní vize města se sloganem „Lidé k divadlu, divadlo k lidem.“

Návrh architektonického řešení nové kulturní koncepce od architekta Adama Gebriana

Pak už stačilo jen zapojit imaginaci, vyřešit smlouvy s dodavateli, založit akciovku Střední centrum, vyvlastnit pár pozemků, dohodnout se s developery a unikátní spojení divadelního svatostánku brněnských múz se zábavním aquaparkem pro celou rodinu bylo na světě. Přímo před Janáčkovým divadlem tak vzniká interaktivní svět vodních radovánek, v němž bude samozřejmě možno využít slevy na Kartu Krňana. Sauny, vířivky, tobogány, skluzavky, bazén pro vodní pólo, brouzdaliště, to všechno se bude snoubit s krásou hereckých a hudebních kreací v nedalekém divadle. Město si od toho samozřejmě slibuje enormní zájem o okolí divadla.

„Chtěli jsme podpořit kulturu v Krně, což je vždycky těžká věc, taková podpora. Ale nakonec jsme splnili zadání mnohasetmilionového tendru a dostali lidi k divadlu. Nikdo nás nemůže nařknout, že jsme neudělali maximum možného. Ona je to totiž těžká věc, taková kultura a její podpora, totiž,“ shrnuje inženýrka doktorka Jana Bohuňovská.

Přesto se i v Krně najde skupinka samozvanců a zaprodanců, kteří v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz sabotují úsilí rekultivace a transformace kultury. Sdružili se do pochybného spolku individuí a říkají si Výzva 2013. Nelze než doufat, že právě takové příštipkáře a kverulanty v průzračných vodách Aquaparku Osvobození plavat neuvidíme. Takové návštěvníky si u krněnského divadla nezasloužíme.

Nejlepší radní pro kulturu, Jana Bohuňovská, pak prolomila svou zenovou hradbu mlčení a na adresu svazu UNESCO prohlásila: “je neuvěřitelné, co dokáží vyrobit s tak malým rozpočtem, náš TIC nedokáže ani vyrobit web, kde by se mohl někdo něco dozvědět.”

Paní Bohuňovská zřejmě naráží na poměrně neobvyklou skutečnost, kdy oficiální městský turistický portál nedokáže turistům poradit, kam by se měli vydat, zatímco web UNESCO alespoň poskytuje návrh vycházkové trasy po městských památkách a to v sympatických jedenácti jazycích. Pokud by snad někdo na stránkách TICu hledal pomoc třeba s ubytováním, nalezne zde pouze kontakt na jakousi paní Pečínkovou, která mu vybere bydlení dle svého uvážení. Na druhou stranu, TIC neváhá dle neznámého klíče propagovat vybrané soukromé subjekty.

Ale TIC, to nejsou jenom webové stránky, ale i zodpovědná péče o kulturu, jak správně podotýká Petra Kačírková: “za mého působení se mi podařilo nejdříve zlikvidovat kino Scala a následně pak filmový klub v Bakalovi, ale nejen to. V Bakalovi například sídlila kavárna Karel never sleeps, ale tu jsme vyhnali, protože tam chodili lidi. Pak sme vyhlásili nové výběrové řízení, to ale zase vyhrál ten Karel, tak sme to zrušili a pak sme to zase vyhlásili znovu. No a to už se znovu nepřihlásili,” směje se rozverná Kačírková a koketně dodává: “z TICu se mi podařilo vyhodit úplně každého, kdo alespoň trochu rozuměl kultuře a teď mám konečně klid.”

Petra Kačírková ovládá nejlepší Radu města Krna pomocí obsidiánu.

Protřelost paní Kačírové ilustruje i oficiální facebooková stránka TICu, kde zásadně odpovídají jen na milé dotazy a ty nepříjemné zkušeně opomíjejí. Pevně proto doufáme, že se šibalce Kačírkové zase podaří vetřít do něčí přízně a zlikvidovat pak nějakou další zbytečně funkční organizaci. Z TICu nic nezbylo, je čas vyrazit o úřad dál.

Kdybyste to náhodou nevěděl,  jsem poslanec, člen volebního výboru, zemědělského výboru a ještě jsem hateman, takže toho zvládnu hodně. Proto vím nejlíp, co by televize neměla vysílat. Myslím, že by nám mělo jít o tu stejnou věc, abysme se měli všichni tak nějak dobře. V mé SWAT analýze se zaměřím na koncepční problémy krněnské televize, které by bylo vhodné odstranit.

Typičtí obyvatelé Jižní Moravy.

Nejprve je nutné potrestat reportéry, kteří zmínili údajné problémy s mým doktorským titulem. Mám doktorát z práv na Vysoké škole v Sládkovičově, což je takový východo-evropský Oxford. Má dokonce pobočku i v Krně a ve vedení té pobočky sedí mí kamarádi ze strany, ale to sem nepatří. Napsal jsem dlouhou práci o družstvu a vedoucí té školy (Děkan) říkal, že je ta práce výborná. Proto ji nechci nikomu ukazovat – lidi pak závidí. Abych vyvrátil všechna absurdní podezření, nechal jsem si udělat nezávislé posudky. Dopadly výborně. Nechci je nikomu ukazovat a raději ani neřeknu, kdo je napsal, proč a co za to dostal – lidi jsou zlí.

Takových krásných fotografií má nejmocnější hateman opravdu hodně!

A když už jsem u toho, vyhoďte pana Šebelu. Byl se protizákonně ptát mých kolegů z ODS i ČSSD z nejlepšího krněnského magistrátu na jejich tituly. Nechci Vás unavovat detaily, ale všechno je v nejlepším pořádku. Ale uznejte, ptát se na co chcete přece nemůžete ani na pražském hradě, když přijede náš ruský přítel Medveděv. Moc se mi tenhle přístup líbí, ostatně pro to mám ve svém týmu Martina Ervu, který předtím pracoval pro pana presidenta, inženýra, basketbalistu Vyšehradu A (nikoli B), meteorologa Václava Klause. Líbilo se mi, jak jste k celé kauze mlčel. Myslím, že jste člověk na svém místě.

I bůh stojí za JUDr. Haškem.

Nedávno jsem se díval na ten pořad od Moravce, jak ho vysíláte v neděli nebo snad už můžu říct, vysílali. Byl tam můj přítel a budoucí prezident, nejlepší primátor Román Onderka. Víte, každý má nějaké vlohy a můj přítel není zrovna rétor, takže by mu Vaše televize měla pomoct. Tak nějak mu jít naproti. A ne, že ho necháte mluvit a do toho dáváte prostřihy na Gazdíka, který sedí na proti a směje se mu do obličeje. Tam už jen chybělo pouštět takový ten smích po každé větě, jak je to v těch sitkomech – kdy zase budete vysílat mé oblíbené Přátele? Přitom to stačilo šikovně sestříhat, toho Gazdíka vyhodit (není on náhodou Rom?) a primátorovy promluvy poskládat tak, aby to tak nějak dávalo trochu smysl a byla v tom určitá důstojnost hodná jeho úřadu. Tak snad pro příště.

V televizi jim to bude slušet.

A ještě teda ten Minařík, jako co to má být? Dyť on si normálně za veřejnoprávní peníze – což jsou moje peníze – dělá legraci z Krna! Navíc je tlustý a zarostlý, copak tam nemůže poskakovat nějaká hezká holka?, třeba v kroji, když jsme na té Moravě. Mohla by ukazovat co se nám povedlo a co hezkého plánujeme, takový ten československý týdeník, jak to dávali v padesátých letech, to by se mohlo obnovit! Opravdu totiž nevím, proč by se mělo vysílat, jak můj přítel a kolega Miloslav Humpolíček najíždí svým autem do cyklistů. Je to přece zasloužilý zastupitel a má na své jednání právo. Stejně jako mám já právo, jezdit si po městě rychlostí, jakou uznám za vhodnou.

Teď se třeba bude v Krně stavět kanál, to by byly hezké reportáže a ne řešit nějaké matky, co nemají na jesle. A těch koncepcí co mají v šuplíku, vždyť to jsou hotové náměty na filmy. Ten jejich přesun nádraží, to je třeba něco mezi Matrixem, Kmotrem a Vesničko má středisková a tak bych mohl v mé analýze pokračovat ještě hodně dlouho.

Pevně věřím, že jsem Vám poskytl objektivní zpětnou vazbu bez jakéhokoli politického tlaku a pokud chcete zůstat na své pozici, tak ji jistě rozumně využijete.

S pozdravem
Poslanec, hateman, JUDr. Michal Hašek.

Podle ČSSD odnesou dopady vládních reforem především matky s dětmi. Nejlepší starosta Krna proto neváhal a coby autentický sociální demokrat přispěchal na pomoc matkám či otcům v tíživé životní situaci. Zvýšení ceny jeslí z 800 na 6000 Korun měsíčně, jim bezpochyby dodá tolik potřebné povzbuzení a pomůže jim najít si druhou nebo třetí práci. Je třeba zabránit tomu, aby výchova dětí ohrožovala budování kanalizace nebo tvorbu nových kreativních koncepcí. Jedná se o kreativní rozvinutí teze, že chodníky nejsou levicové ani pravicové.

Skokovým zvýšením ceny za jesle, a to i zpětně, se sice ušetří na zhruba šesti zhýralých matkách jen desítky tisíc korun, ale za to se dá minimálně vyhlásit alespoň výběrové řízení na tvorbu nějaké oblíbené koncepce. Navíc šest matek vám, na rozdíl od opery, žádnou velkou demonstraci nevyrobí. Pokud si zvýšení ceny matka nemůže dovolit, půjde za trest na pracák a o dítě se bude starat sama. Práce vede k zbytečné samostatnosti, nepřístojně zvyšuje sebevědomí a do konce i kvalifikaci.  Je třeba matkám ukázat jejich místo ve společnosti – vždyť si mohly místo dítěte pořídit třeba roztomilé štěňátko.Na hanebnost mateřství budou poukazovat i další kroky naší nejlepší radnice. Coby společenští paraziti budou matky nuceny chodit na veřejnosti se žlutým šátkem na hlavě, a to pouze v nočních hodinách, aby nebyly příliš na očích. V šalinách pro ně bude žlutou barvou vyznačeno několik míst k stání v zadních částech vozu a nakupovat budou moci ve specializovaném obchodě v Adamově. Časem tam budou všechny odsunuty, aby byly koncentrovány na jednom místě. Pokud je někdo vpustí do kavárny či snad restaurace, hrozí mu pokuta a veřejná ostuda, matce 11 let vězení. Podle nejlepší inženýrky Jany Bohuňovské, to určitě zvýrazní Krno na mapě východní Evropy.

Děti jsou jednoznačně krněnská priorita.

Jak uvádí ČSSD na svých stránkách: “největší překážkou zapojení žen do veřejného života, do rozhodovacích procesů i řízení firem je možnost sladění kariéry a péče o dítě”. Proto je nutné tyto bariéry posílit, protože mnoha ženám se je podařilo překonat. Za celým plánem podle všeho stojí jeden z nejlepších a určitě i z největších jihomoravských patronů, Zdeněk Škromach. Ten kdysi coby ministr práce a sociálních věcí stál za plošným rušením jeslí.

Krněnské jesle jsou pilotním projektem, který bude v případě úspěchu ČSSD v příštích volbách aplikován na celou republiku. Zrušen samozřejmě bude poplatek 30 Kč za lékaře, protože je naprosto asociální a navíc postihuje i normální lidi, ne jenom matky. Oblíbený maďarský právník a nejlepší hateman Michal Hašek, který má na svém webu snad ještě více fotek, než nejlepší primátor, již začal sepisovat potřebné paragrafy. Jeho poslední pokus – omezit svobodný přístup k informacím – sice zatím nevyšel, ale snad se mu podaří omezit v rozletu alespoň libertariánské matky.

Autentičtí sociální demokraté.

Posun sociální demokracie doprava za ODS, nezůstal bez odezvy, občanští demokraté vyměnili znaménka v programu a zacílili okamžitě na levicové voliče. Dle architekta velké krněnské koalice Pavla Blažka, je to stejně jedno, protože domluví se vždycky a navíc, chodníky nejsou levicové ani pravicové. Bývalý leader krněnských občanských demokratů, Robert Kotzian, si jako obvykle nic nemyslí a nikdo ani neví, kde vlastně je. Na závěr si musíme vystačit se slovy nejlepšího hatemana Haška: „Sociální demokracie přichází s novým stylem politiky a komunikace s širokou i odbornou veřejností.”

Aktualizace z 21. března:

Nejlepší rada bohužel nakonec ustoupila nátlakovým a nikým nevoleným skupinám matek s dětmi, poplatky tak zůstanou pro nízkopříjmové skupiny obyvatel přijatelné. Což v důsledku může znamenat, že Krno nevymře po přeslici, což je smutné:

Rada města ve středu 21. března 2012 rozhodla o tom, že ceny za pobyt dítěte v jeslích budou od 1.  4.  2012 diferencované, a to dle příjmu rodičů následovně:

• 1000 Kč bude platit rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným  nebo nižším než 1,5 násobek životního minima

• 2 000 Kč bude platit rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem vyšším než 1,5 násobek životního minima

• 3 500 Kč bude platit rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným nebo vyšším než 2,4 násobek životního minima

• 6 000 Kč bude platit rodina nebo osamělý rodič s celkovým příjmem rovným nebo vyšším než je trojnásobek životního minima

Starostova jedenáctka se žádné vize ani koncepce nezalekne. (Foto: věnoval oddaný občan Jirka Schwarz)

Koncepci revitalizace Ponávky můžeme určitě označit za velký úspěch naší Radnice. Podařilo se za ní utratit zhruba 1,5 milionu Kč, uspořádalo se několik besed s občany a jedna pěkná výstava. Díky vložené energii se podařilo zmást spoustu obyvatel, kteří uvěřili, že se bezútěšné prostory o délce bezmála čtyř kilometrů brzy promění v krásné nábřeží s parkem. Jako by si snad občané a občanky ani neuvědomovali, že smyslem koncepce je pouze vytvoření studie, která něco zmapuje.

Pro úplnost dodejme, že server Prigl přišel s konspirační teorií, dle které se proti revitalizaci postavila silná lobby bezdomovců. Ti v této oblasti polehávají a pořádají své zhýralé večírky. Tuto divokou představu však vyvrací osud dalších studií. Z nedávné minulosti zmiňme úpěšnou koncepci revitalizace třiceti vnitrobloků (400 tisíc Kč) a jejich proměnu na park, která vzbudila všeobecné nadšení a neméně nadšeně byla zamčena do šuplíku.

Takhle Ponávka rozhodně nikdy vypadat nebude (Foto: koncepční internet)

Aktuálně radnice naplánovala další vyzývavou koncepci, která má za 4 miliony Kč vytvořit studii mapující krněnský kreativní potenciál a možnosti uzavřít tento potenciál do bývalé věznice na Cejlu. To vše pod názvem Kreativní centrum se sloganem Kunst macht frei. Není se třeba obávat, že by se na realizaci spočívající v opravě obrovské zchátralé budovy mohly někdy najít finance. Na magistrátě však bylo objeveno několik nových šuplíků, které je potřeba zaplnit odvážnými studiemi.

Současná podoba Ponávky odpovídá krněnským vizuálním prioritám. (Foto: Internet Špitálka)

Krno se stalo bezpochyby úspěšným městem plným koncepcí, strategií a studií, a tak by se někdo mohl ptát, proč nemá jednu ucelenou koncepci, která by určila krněnské priority. Přesvědčivé vysvětlení nám poskytl pan nejlepší starosta: “To jako nevím jak bysme to udělali, já a mí nejbližší radní jsme nezvládli pořádně napsat ani své diplomové práce. Programové prohlášení sme psali rok, územní plán nemáme vůbec, naši vizi stejně určují developeři, ale něco Vám řeknu, víte kdy jsem se narodil?” Magickým čtyřem jedničkám samozřejmě nemůžeme odporovat. Na závěr se rozloučíme citací plnou naděje do budoucna, která zazněla na nedávné debatě se studenty z úst strůjce krněnské velké koaliace Pavla Blažka: “Politik by neměl mít žádnou vizi.”

Tradiční ghetto okolo Cejlu kreativně rozvíjí svůj potenciál životní beznaděje, zatímco bezpočet skladů a obchodních center okolo města nám zase dokazuje, že mrtvé zóny se musí budovat koncepčně. Bohaté zkušenosti s úspěšným zabetonováním periferie se proto Krno rozhodlo využít i blíže centru. Kromě tradičních sociálních ghett určených k “životu”, se totiž mnohé světové metropole pyšní i administrativními ghetty, určenými k práci. To je výzva, kterou si jedenáctičlenná parta našeho nejlepšího starosty nemohla nechat ujít.

Koncepční činnost Radnice sabotuje Armáda. (foto: Internet Bronx)

Základem úspěšného díla je samozřejmě krněnská verbální priorita koncepčnost. V případě ghetta okolo Cejlu byl jeho rozvoj do určité míry svěřen náhodě a tak se nemůžeme divit, že výsledky nejsou optimální. Jak říká pofidérní bakalář a jeden z nejlepších radních Ladislav Macek: “Tak určitě, ta kriminalita by měla být vyšší, protože spousta slušných, pracovitých, normálních občanů se tam ani nebojí chodit, kolikrát tam i bydlí. A na druhou stranu tam má spousta Romů normální práci, platí nájem a ani nejsou zadlužení, tihle nepřizpůsobiví nám pak kazí pověst celého ghetta.” Jak ale hned dodává další úspěšná radní, náměstkyně pro kulturu a podivná inženýrka Jana Bohuňovská: “Naštěstí tam máme několik vytipovaných lokalit, kde se nám daří díky synergické kombinaci bezpočtu heren, závislosti na automatech, lichvářů a naprosté beznaděje, utvrzovat každého již od narození, že nemá smysl se o něco snažit.”

V Soulském Média City Ghettu je večer příjemně mrtvo. (Foto: Internet Kim Čong-il)

Nejlepší radnice se proto poučila s předchozích drobných nezdarů a jižní ghetto buduje s rozvahou, na základě ucelené koncepce. Nové ghetto bude ryze obchodní a administrativní, díky tomu bude ve večerních a nočních hodinách naprosto liduprázdné. “Celý ten prostor je poměrně blízko centra, takže by byla škoda, aby tam někdo jen tak bydlel, chodil do kaváren nebo tam nedej bože! byl nějaký park. Parkoviště úplně stačí,” sděluje nám laskavě náš nejlepší starosta. Jak  zjistil portál Urbanismus Brno, náš milovaný vůdce našel inspiraci v Jižní Korei: “Byl jsem tudle v jihokorejském Soulu, a tam si postavili čtvrť “Digitální Media City”, kde jsou jenom kanceláře a obchody a po šesté večer je tam příjemně mrtvo. Tohle nám v Krně přesně chybí.”

Nejlepší starosta se vrhá do každé výzvy po hlavě. (Foto: ukradeno neznámému autorovi)

Nejlepšímu starostovi se jeho sen pomalu plní. Vzniká nám krásný bulvár a budoucí naučná stezka, která se vine v linii: Tesco-Triniti-Vaňkovka-AUpark-Holandská-Bauhaus-Hornbach-M palác-AZ Kvíz.  Celou scenérii tu a tam ozvláštňuje parkoviště, nebo prázdný prostor, na kterém se nepodařilo donutit někoho něco postavit. “Víte, já se moc těším, až budu shlížet ze svého nového apartmá umístěného v symbolické výšce stojedenácti metrů a pode mnou se budou přesunovat ti moji Krňánci. Z administrativních center do obchodních center a večer hezky zpátky domů do Líšně nebo Bohunic, nebo kde oni vlastně bydlí. V noci se to pak může klidně zhasnout. Ať mám klid”, říká nám zasněně náš nejoblíbenější starosta.

Ghetto je naštěstí možné postavit kdekoli. (Foto: internet USA)

A co říká na ojedinělé hlasy různých potížistů a kverulantů vedoucí Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z.?
“Lokální média by v rámci našeho snažení měla být více aktivní a naše záměry podporovat. Pokud totiž budeme a priori psát o všem negativně, dostáváme se na úroveň maloměšťáctví a pokud budeme ke všemu přistupovat negativně a pasivně, nikam se nedostaneme. Navíc málo se mluví o prestiži Brna v zahraničí. Nedávno si Brna všimla Evropská komise.”

Holasecká Riviéra zatím zůstane místním

Díky netečnosti Ústavního soudu k námitkám se proti jeho rozhodnutí zvedla velká vlna lidového odporu. Spousta obcí se začíná živelně připojovat ku Krnu. Učinit tak chce i několik bývalých součástí Krna, konkrétně Přízřenice a Holásky, ovšem pod podmínkou vlastní samosprávy. Radnice vsi Krna však na vzpupnost novovesnic nepřistupuje. “Vydírat se nenecháme,” uvádí návesník Laďa. Jednání mají ale pokračovat.

Krno se již těší na Hlínu

Obce, jež dosud nepoznaly magistrátní správu, tak vybíravé nejsou. Ku Krnu se tak již připojila nejen Hlína, ale i Hajany nebo Bohaté Málkovice, či Jalový Dvůr. “Obzvlášť se těšíme na Bohaté Málkovice,” uvedl nejlepší starosta vesnice Krna Bc. Roman Onderka MBA. Z Jalového Dvora byl však poněkud zklamán.

K Malému Krnu se nepřipojují pouze obce z Moravy, vlna solidarity se přelila až do Čech a betelný plotnaře tak dnes najdete i ve Škrovádu či v Moravanech Moravanských. Starosta si pochválil i tyto akvizice s tím, že “u Krna už jednou Moravany byly. A tyto sou navíc Moravany Moravanský. Tak je to vlastně lepší dvakrát. A raději Škrovád, než Holásky.”

Linka rakrtkoplánu č. 1111 povede z Hlíny do Kohoutovic

Některé obce nezvolily cestu připojení k Malému Krnu, ale zakoupily myKrno frančízu. myKrno tak vyroste například v Mlýnském Struhadle nebo v Kališti. “Kaliště je kousek od Slavkova a to je málem v Krně,” podotkla Mgr. Bohuňovská, “můžeme se proto spolehnout na již tolikrát prověřenou synergii multiplikátorů.”

Hajanský starosta Petr Ospalý uvádí: “myKrno nás zaujalo. Pořád jsme o Krnu snili, až ta  zvůle soudcokracie nás probudila. Hajany prostě patří ku Krnu!” Krno se rozhodl jménem celé vsi podpořit i starosta Hlíny, Pavel Žížala. “Lidi za mnou chodí, že chcou lítat do práce rakrtkoplánem a že v Krně mají ten kosmodrom, tak ať se připojíme. Tož sme to odhlasovali,” uvedl. Každoroční hlínská přehlídka zemědělské techniky “Rypadla v Hlíně” se tak příští rok odehraje v rámci seriálu Velké ceny Žebětína.

Rozezlení Hliňané protestovali před Ústavním soudem

Pro myKrno podle obou starostů hovořila i propracovaná PPP strategie. “My ty háky potřebujem,” upřesnil starosta Žížala, jehož radnice, v rámci připojení k Malému Krnu, souhlasila se změnou názvu z Hlíny na Krno-Mountfield. Jeho slova potvrzuje i Petr Ospalý, novopečený starosta Krna-Durex, jak optimističtí kreativci pojmenovali bývalé Hajany.

K živelné iniciativě malých obcí se překvapivě připojil i Liberec, který doplnil počet městských částí na kulatých 111. “S Krnem budeme mít více občanů než Plzeň. Tím pádem i více peněz na šampionáty,” uvedl starosta nově vzniklé městské části Krno-Syner. O budoucnost Velkého Malého Krna, jako největší vesnice České Republiky, se tak nejlepší starosta vsi Krna Bc. Roman Onderka MBA. neobává. Jeho vize patrně směřují k největšímu městu Evropy. “Až nás budou milióny,” usmívá se.

Brno je dnes moderní metropole se vším, co k němu patří. Vyprofilovalo se jako město univerzit, kde si každý může vybrat tu svou a vystudovat ji dle vlastního uvážení. Rada města Brna se rozhodla vyjít vstříc těm studentům, kteří mají strach z napsání své diplomové práce nebo je snad tato formalita zrazuje od akademické kariéry. Takovým obavám, se můžou nejlepší brněnský primátor a neméně skvělá náměstkyně Jana leda tak smát. Brno není Vídeň a Česko není Německo. Od Vídně jsme se odtrhli, Němce úspěšně vyhnali, takže “slovy” Dostojevského: v Brně můžeme žít všechno.

Studijním problémů se už inženýrka Jana směje.

Romanovy i Janiny zkušenosti ukazují, že základem úspěchu je dlouhodobé plánování. Je třeba si vybrat tu správnou školu, vyhnout se velkým a zavedeným značkám a nebát se občas trochu zariskovat. Janča tak třeba stihla vystudovat obor, který byl následně akreditační komisí úplně zrušen. “Byly to nervy!”, svěřuje se nám dnes již spokojená inženýrka Jana Bohuňovská. To ostatně potvrzuje i Laďa Macek, který na této prestižní škole studoval s Janou a taky mu to šlo, nicméně vzhledem ke své vrozené skromnosti, o svých úspěších nechce mluvit.

Když si vyberete tu správnou školu, nic dalšího už řešit nemusíte. Zkoušky uděláte ani nevíte jak a najednou se blížíte do finále. Tam je důležité vybrat si správného vedoucího “své” diplomové práce. Zatímco Roman si vybral někoho z vedení školy a zároveň si pojistil, že v případě komplikací vezme všechno na sebe a škola se ho zbaví, ostřílená hráčka Jana potřebovala trochu adrenalinu a vsadila na to, že její vedoucí už nikdy nepromluví.

Nejlepší brněnský bakalář.

Vedoucího máme a jdeme “psát”. Vzhledem k tomu, že už beztak bylo všechno napsáno, stačí zkopírovat Vaše oblíbené nebo náhodné pasáže do jednoho dokumentu. Pokud Vás to nebude bavit, nevadí. Jak zjistil nejlepší brněnský primátor Roman O. (redakce má k dispozici jeho celé jméno), i za práci, která je formálně na F, můžete klidně dostat Áčko. “Hlavně se toho nebát”, říká nejlepší brněnský bakalář. To Jana dostala od oponentky rovnou eFko, na studijním to nechápali a zjevně pomatené oponentce vysvětlovali, že tady neoponuje nějakýho ušmudlanýho studentíka, ale člena brněnské politické elity. Na tom ale nesejde, Jana nakonec dostala výborné Déčko a škola označila po právu oponentku za lhářku.

Média umí jen bořit a ničit!

Ale nebylo by to Brno, aby se hned neobjevilo několik kverulantských novinářů, pro které je zjevně důležitější bořit a ničit. Jakoby snad ani neslyšeli moudrá slova Marušky Z.: média musí s Brnem souznít! Naštěstí Roman ví, jak zatočit s novinářskou svoločí, a jejich dotazy rovnou postavil mimo zákon. V Německu by se mohli učit. V podobných problémech se ocitl bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, ale bohužel mu chyběla Romčova i Janina mediální obratnost a navíc trpěl syndromem svědomí. Ze své pozice okamžitě odstoupil, sbalil si kufry a odstěhoval se ze země, prý se za sebe stydí a nedokáže se podívat do očí svým krajanům.

“Takové chování je politicky neomluvitelné, politik se občas musí postavit veřejnému mínění, když ví, že je to pro jeho dobro”, říká nechápavě Roman a Jana dodává: “tohle bych já mým Brňanům nikdy neudělala, copak by bez nás mohli žít brno?!” Krize je tedy zažehnána a my se tak nemusíme trápit tím, že dopadneme jako Německo.

Doktor ze vsi.

Máme totiž neuvěřitelné štěstí, protože zatímco například Francie vzdělává svou budoucí politickou elitu na slavné École nationale d’administration, česká politická elita se vzdělává kde se jí zachce, což nám přináší samá pozitiva. Takový Michal Hašek nelenil a udělal si prestižní malý doktorát z práv až někde v maďarské v obci Sládkovičovo. Studovat zahraniční právní systémy je velmi užitečné a Michal díky tomu například vymyslel, jak vylepšit zákon o svobodném přístupu k informacím tak, aby se občané zbytečnými, a pro ně i nepochopitelnými, informacemi, už nemuseli nikdy zabývat. Snad se mu jej podaří prosadit. Je jen škoda, že nejel práva studovat raději do Běloruska nebo Sýrie, jistě by si přivezl více osvěžujících nápadů.

My teď můžeme jen napjatě očekávat, co pro nás naše elita obětuje příště. Dnes položili na oltář brněnského úspěchu svědomí a morálku – což je beztak jen pravdo-láskařský kýč. Přitom ani netušíme, jaká tajemství se skrývají za oním tajemným MBA, která nosí Roman hrdě na svých zádech. V českém kontextu se sice jedná o ekvivalent řidičského oprávnění typu B, ale kdo z Vás to má? Ale jak říká Roman, “nejlepší škola je být Primátor”. Primátor je prostě nejvíc.