Vždyť ve své funkci pan Šťástka dokázal tolik dobrého: za jeho vedení se střed města změnil v malebnou velkoměstskou oázu, kde vedle sebe dokonale funguje kultura (k níž si můžete koupit i párek), drobné podnikání včetně kaváren a restaurací, jejichž zahrádky lákají místní i turisty k posezení – stejně jako v mnoha severských městech – po celý rok, z ulic zmizela jedoucí i parkující auta, která v dobách před Šťástkou dodávala historickému centru vzhled parkoviště před sámoškou, celý prostor před nádražím se proměnil v přívětivou bránu do města, jíž proudí do centra davy nadšených turistů.

I díky jeho přispění je na území Krna volných šest set obecních bytů, a nájmy v těch ostatních natolik převyšují ceny obvyklé, že jich nám, všem krněnským občanům, brzo zbude ještě víc.  Nemluvě o starostově neutuchajícím boji proti hazardu a za práva a důstojnost Romů a dalších minorit.

Parkování ve městě – jedna z turistických atraktivit

Opomenout nesmíme ani jeho diplomatické schopnosti: vždycky dokázal najít společnou řeč se svými ideovými odpůrci z ČSSD, navzdory jejich zcela odlišnému postoji k tak zásadním problémům, jako je odsun nádraží nebo provázání lokální podnikatelské a politické sféry.

Více zábavy do ulic, navzdory zlým aktivistům!

A pan starosta mohl pro nás všechny udělat ještě daleko víc, kdyby mu neházeli klacky pod nohy štvaví aktivisté (placení Ostravou a Bratislavou – však víte, koho tím myslíme), kteří, jak si můžete ověřit, nepostavili jediný parkovací dům a nepovolili jedinou hernu, a dokážou jen bořit a ničit a dělat pikniky v Jižním centru.

Vize Libora Šťástky předbíhají dobu takovým tempem, že z toho máme paradoxní pocit, jako bychom se vraceli v čase. Vzpomínáte na dobu před čtvrtstoletím, kdy jsme se za svou chudobu a nesvobodu mstili návštěvníkům ze Západu vyššími cenami? Pan Šťástka si osvíceně uvědomil, že nám všem tehdy bylo lépe, protože jsme byli mladší nebo jsme vůbec nebyli na světě, a oprášil tento koncept v podobě Karty Brňana (neplést s Kartou Krňana).

Pan starosta se neleká ani výnosů Ústavního soudu o tom, že nelze někoho zvýhodňovat na základě trvalého bydliště, a odvážně se drží vlastní teze, že nejvyšší hodnotou je život a práce v Brně.

„Osobně chci co nejvíc upřednostnit Brňáky před lidmi, kteří ve městě nežijí a nepracují. Přestože zákony neberou trvalé bydliště jako argument ke zvýhodnění, myslím si, že cesty existují. Vedlo mne to k projektu Karty Brňana. Předal jsem ho Turistickému informačnímu centru a to hledá cestu, jak Brňany zvýhodnit.“

Poučen špatnými zkušenostmi ze zaostalého zahraničí (ve Vídni si Wien Karte může koupit kdejaký Turek!) svěřil projekt Karty Brňana Turistickému informačnímu centru, které má s odpuzováním turistů bohaté zkušenosti a v současnosti tvrdě pracuje na konverzi Karty Brňana na brněnský pas (www.brnopas.cz).

Nestavěli jsme si koupaliště proto, aby se nám v nich cachtali nějací přivandrovalci z Adamova, Prahy nebo nedejbože z Retzu! Ať si postaví svoje divadla, svoje sportovní haly a svoje drahé restaurace a nelezou nám do našeho krásného města „plného turistických atraktivit“, jak v žertu říká ředitelka TIC paní Kačírková.

Náročný projekt, který je v běhu už přes rok, pochopitelně potřebuje ještě trochu doladit (což zabere další rok): Kdo tedy vlastně bude mít nárok stát se Krňanem první kategorie? Co s lidmi, kteří v Brně žijí, ale nepracují? pracují, ale nežijí? pracují, ale pobyt tady odmítají označit za život? co s čestnými občany? nečestnými a nepřizpůsobivými občany? co s Romy, Slováky a Pražáky?

Nicméně tento projekt je natolik nosný, že Libor Šťástka uvažuje o jeho rozšíření. Společně s další členkou „krněnské právnické rodiny“ Klárou Samkou připravují projekt Karty Evropana, která opravňuje k pobytu pouze ty, kdo se na našem kontinentě narodili, žijí a pracují.

Počasí nám přeje, bude to krásná akce!

Od 14 hodin na vás v parku za Domem umění budou čekat mladí praktikanti, kteří vám pomohou s přípravami cedulí. Trpíte-li kreativitou, přineste si víc papundeklu a vlastní fixy.

Doporučujeme pohodlný vycházkový oděv, piknikové deky, občerstvení, hudební nástroje, sportovní náčiní – a hlavně dobrou náladu!

Věříme, že mezi nás zavítají i čelní představitelé našeho města, zástupci sportovních klubů a společenských organizací, aby i oni vyjádřili svou radost a vděčnost za to, že společně a v klidu žijeme v nejkrásnějším městě na světě!

POZOR NA SAMOZVANCE, KTEŘÍ POŠKOZUJÍ DOBRÉ JMÉNO KOMETY!!!!!!!!!!!!!!!

P. S. Právě jsme dostali informaci, že se akce zúčastní i provokatéři převlečení na fanoušky Komety, kteří se budou pokoušet vyvolat násilné středy s pokojnými piknikéry! Chovejte se k nim prosím jako k normálním spoluobčanům a nechte oficiální představitele klubu, ať se s nimi vypořádají sami.

Paní doktorko,ve své funkci jste už rok a půl, o dva roky déle jste v ní působila jako pověřená vedoucí v čase, co zrovna nebyl Hladký. Co se vám za tu dobu z vašeho pohledu nejvíce povedlo?

Ano. Ta práce je velmi obtížná. Nejdůležitější ze všeho je mít v pořádku doklady. Jak nejsou v pořádku doklady, jsem celá nesvá a kolikrát ani nespím.

Ilustrační foto, zdroj internet (Upozornění: na této ani žádné jiné fotografii na světě není PhDr. Viera Rusinková)

Jistě, tomu rozumíme. A pokud jde o samotnou krněnskou kulturu, v jaké se podle vás nachází kondici?

Ano. Kultura je velmi obtížná. Někdy vlastně ani nedokážete lidem pořádně vysvětlit, co to ta kultura vlastně je. Proto jsme v rámci osvětového projektu přeměnili Brněnské kulturní centrum na Turistické informační centrum. Každý Krňan byl totiž podle našeho průzkumu alespoň jednou v životě turistou, a informace se hodí vždycky, bez správných informací byste třeba nemohli mít v pořádku doklady.

Jak se ze své funkce díváte na rozbouřené vody krněnského divadelnictví?

Ano. S divadly je to velmi obtížné. Nejhorší je, když do toho začnou mluvit lidé, kteří třeba vůbec ani netuší, kolik je za tím dokladů, aby divadlo fungovalo. Ta atmosféra v krněnských divadlech se tak vyhrotila, že z toho nejdřív onemocněl pan Plachý, pan Moša byl zmatený  a pan Dvořák z toho úplně odešel. Naštěstí náš audit v našem Národním divadle ukázal, že všechny naše doklady jsou v pořádku.

Národní divadlo. Ilustrační foto, zdroj internet

Přesto ředitel Dvořák na své místo rezignoval. Kdy bude vypsán konkurz na jeho následovníka?

Ano. Konkurzy jsou vždy obtížné. Někdy se vám tam přihlásí úplně cizí lidé. Usnesli jsme se, že v této nelehké době bude lepší, když toto místo získá někdo, s kým se nám dobře spolupracuje a kdo má v pořádku doklady. Ovšem ti skutečně kvalitní (až na výjimky) lidé už nějakou instituci vedou. Logickým řešením tedy je nahradit jednoho ředitele jiným. Tak například v čele Národního divadla bychom rádi viděli dosavadního ředitele Moravského zemského muzea, jeho místo zaujme v hierarchické posloupnosti ředitel Muzea města Krna, na jeho místo pak postoupí ředitel Dopravního podniku města Krna, stávajícího ředitele Domu umění bychom příště nejraději viděli v Pohřebních a hřbitovních službách města Krna atd.

Jak jste vy osobně spokojena s repertoárovou nabídkou krněnských divadel? Co vás v poslední době zaujalo?

Ano. Víte, mně se líbí, když jsou hry srozumitelné širokému publiku. Například  Zaslíbení v Mahenově činohře – Hanka Mašková a Jirka Štaidl, krásní mladí lidé, úspěšní i za hranicemi naší vlasti. Z nich by si měli vzít příklad ti dnešní mladí, třeba ti takzvaní „nezávislí“ divadelníci, kteří nic nedokázali, nikdo je nezná (aspoň já tedy ne), nikdo na jejich představení nechodí (já tedy rozhodně ne), a přitom neustále vykřikují, že chtějí podporu a kdoví co všechno. Ale když pak dojde na lámání chleba, kolikrát ani nemají v pořádku doklady.

Dobře. Přejděme tedy k dalším uměleckým oborům. Sama jste naznačila nejistou pozici stávajícího ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka. Jak vy osobně pohlížíte na výstavní program této instituce?

Ano, Dům umění je velmi obtížný. Nebyla jsem tam, ani nepamatuju, ale jsem toho názoru, že se tam v poslední době vystavují věci, kterým nikdo nerozumí (aspoň já tedy ne) a návštěvnost závratně klesá – stačí srovnat například počty návštěvníků na výstavě Uměním k socialistickému životu, na kterou se roku 1961 sjížděly autobusy z celé Moravy, s dnešní návštěvností… Navíc podle mých informací se v Domě umění scházejí všelijaké pochybné „alternativní“ existence, a to umění nikdy nesvědčí. Myslím, že by Domu umění výrazně pomohlo, kdyby se v něm vystavovalo více ručně malovaných obrazů a pěkných soch. Všelijakých těch složitých „projektů“ mají lidi dost v práci.

Co váš úřad a literatura?

Ano. Pro literaturu v Krně děláme hodně. Z těch největších přínosů bych uvedla například uzavření několika poboček Mahenovy knihovny. Když si děti, ale i babičky a dědečci, protože na naše seniory nesmíme v žádném případě zapomínat, musí dojít pro knihu o kus dál, budou si literatury více vážit. Ale je toho daleko víc: například podporujeme vydávání krásných knih o Krně, které pak někdy dáváme hostům pana primátora.

Zastavme se u kinematografie. Co může Brno nabídnout v tomto kulturním odvětví?

Ano. Filmy jsou také dost obtížné. Bohužel se nám zatím nepodařilo zrušit festival BRNO16, přestože většina těch filmů vůbec není o Krně a ani neukazuje nic moc pěkného.
Velkou úlevou bylo předání kina Scala do rukou univerzity, protože jedno kino bez popkornu, tedy kino Art, je pro nás dostatečná zátěž. Největší úspěch jsme slavili s filmovým klubem v sále Břetislava Bakaly, který zbytečně přitahoval pozornost, takže jsme ho zavřeli,  a s takzvaným letním kinem, kde byla kolikrát zima a komáři. Proto letos v Krně žádné letní kino nebylo.

Promiňte, ale zřejmě jste mylně informovaná, je obecně známo, že generální sponzor nebyl spokojen s jednáním TIC, a proto svěřil své peníze občanskému sdružení, které letní kino provozovalo během celé letní sezony.

Ano. Je velmi obtížné sledovat aktivity kdejakých takzvaných „nezávislých“ sdružení. Naše doklady dokládají, že letní kino v Krně nebylo.

Vraťme se ještě k oné transformaci kultury na turismus. Můžete už dnes říct, zda byla tato změna výhodná?

Ano. Bylo to velmi obtížné, ale už je dobře. Společně s kolegyní PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD. jsme zavedly krásnou funerální trasu od kostnice pod sv. Jakubem až po Kapucínské náměstí, což je možná až kilometr. Jsme s ní velmi spokojené, a turisti také, neboť jak ukázal náš průzkum, každý turista chápe, co je to mrtvola, což se třeba o funkcionalismu říct nedá.

Funerální trasa se těší velkému zájmu dětí i dospělých. Ilustrační foto, zdroj internet

Když už jste zmínila funkcionalismus, jak pokračuje projekt krněnských architektonických stezek?

Ano. Ty stezky byly mimořádně obtížné, ale naštěstí projekt skončil, takže se o ně nemusíme starat. Podívejte se, podle mého názoru by mělo být město hlavně pro nás normální lidi, ne pro turisty – pro ty jsme už přece vytvořili tu krásnou funerální trasu. Jakmile se nám začnou turisté rozbíhat po městě a narušovat klid mimo centrum, budeme čelit rozhořčeným občanům. Podívejte se jen na tu hrůzu, co se děje kolem vily Tugendhat, denně kolem projdou kolikrát až desítky lidí, turisté zabírají zdejším obyvatelům místa v restauracích a kavárnách… na to prostě není Krno stavěné.

Mohla byste na závěr pozvat občany Krna na nějakou obzvlášť zajímavou kulturní událost?

Ano. I když je obtížné vybírat. Vzhledem k tomu, že slavnosti alkoholu a přepáleného tuku na náměstí Svobody, které pořádá naše oblíbená radnice Krno-střed, skončily, doporučila bych počkat na Vánoce na radnici – snad nám je tentokrát nepokazí smrt nějakého prezidenta.
A pak už samozřejmě přijde jaro a po něm tolik oblíbené ohňostroje, které nejen že jsou v pořádku z hlediska dokladů, ale také je vidí miliony lidí. A právě pro lidi to všechno děláme.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dalších úspěchů ve vaší obtížné práci.

Lešení není umění! (Zdroj: Brněnský deník Lenost)

Přitom má na svých bedrech spoustu hříchů; dovolil si z Domu umění vybudovat instituci, o které se hovoří v jazycích které neovládá nejen Janča Bohuňovská, ale vlastně nikdo z jedenácti nejmoudřejších radních. Porušil tak základní pravidlo krněnského financování: buď je instituce kvalitní, nebo podporovaná.

Požadavky na nového ředitele jsou přitom velice jednoduché, místo nesrozumitelných článků v pochybných zahraničních periodikách je potřeba přilákat zpět cílovou skupinu tetek z poctivéch Moravskéch dědin. Krněnská kultura musí před světem presentovat celou šíři Primátorova záběru a hlavně nesmí jít ani o píď dál. Příštího ředitele tak prověří odvážná výstava pájkových leptů z Osady Jupí.

“Tak ta kultůra už Krnu jako kazila pověst delší dobu, žejo,” uvedla ředitelka TIC Petra Kačírková. “Z baráku konečně uděláme klubovnu a v parku může být oblastní kolo Porty,” nastínila kulturní vize Krněnské rady. “Bude to supr, děcka ze Zastupitelstva se fakt jako těší,” dodala.

Paroží se bude nad zápražím bývalého Domu umění krásně vyjímat (zdroj: čeští myslivci)

Místní cpavci zvěře již sepisují projekty na paroží, jež ma viset nad vchodem Turistické klubovny (dříve tzv. Dům umění). “Jako dobrý,” uvedl Edmund Brzlík, adamovský preparátor, “mám jedny parohy a rád se jich zbavim, žejo,” dodal. Mezi návrhy se ale objevují i poměrně avantgardní vize, nonkomforní valašský umělec Joža Šťopka navrhl dvě zkřížené sekery, lednický Jiří Birk by nad vchodem zase viděl rád loukoťové kolo: “Je to kulatý jak ta brambora, co tam majó teď, mělo by to holt tu kontinuitu,” domnívá se.

Proč se Magistrát rozhodl právě pro turistickou klubovnu? Jak vysvětluje ředitelka TIC (dříve BKC) Petra Kačírková, jde o součást promyšlené strategie. “Dřív se jako v Brně všichni domnívali, že pokud se ve městě budou konat kvalitní akce, tak si na ně lidi najdou cestu sami, že jo. No ale já jsem teda přišla s koncepční vizí, že je jako nejdřív potřeba do města nalákat ty turisty a teprv pak můžem řešit, co jim vlastně nabídnout. No a tím spojením kultury a turismu nám tak vzniká synergický kulturismus, že jo, a to by v tom byl čert, aby to nefungovalo,” popisuje projekt Magistrátu.

Kulturismus jako bude! (zdroj: soukromý archiv Petry K.)

Návštěvníci se tak mohou těšit na zbrusu nový program, po již zmíněných pájkových leptech má následovat výstava krajinek z Lanžhotska, po ní bude mít v prostorách Turistické klubovny scénické čtení známý deblínský lyrik Jaryn Fořt, jenž odvážně opěvuje krásy Tišnovska ve volném verši. Představení doplní hudebním projevem oblíbená dechová hudba Brnostřeďanka. “Chtěli sme ty mladý tak nějak přiblížit k těm tradicím,” přibližuje novou strategii Petra Kačírková. “Tak určitě to bude zajímat aji UNESCO, aspoň si to myslím. Voni ty folklórní tradice podporujou, tak že bysme mimo Tůdenhnátu měli i druhej dům zapsanej,” zakončuje popis magistrátní strategie.

Sofistikovaná aplikace byla umístěna na magistrátní webovou prezentaci Žít Brno . Radniční odborníci si od spolupráce s veřejností slibují mnohem větší penetraci logýsek ve veřejném prostoru. Vedoucí Turistického a Informačního Centra, Petra Kačírková uvedla: “Od zpřístupnění dynamické aplikace očekáváme multiplikaci synergických efektů. Veříme, že koncepční vizí všech obyvatel je komunikovat pozitivní image města. Radniční odborníci pak budou evaluovat logýska občanů tak, aby byl maximalizován kreativní potenciál.” K tomu dodává vedoucí Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z.: “Mně se to taky moc líbí.”

Nejen tvůrci, ale i celý tým Žít Brno pak doufá, že se aplikace bude líbit nejen Petře s Maruškou, ale i obyčejným krňanům a že město díky vám získá nejeden nový a pěkný slogan v podobě moderního a dynamického logýska.

VYTVOŘIT VLASTNÍ LOGÝSKO

O konkrétních výstupech dokumentu jsme si v přátelské atmosféře popovídali s osobou nejpovolanější, PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD., ředitelkou Turistického a informačního centra, která si na nás našla čas navzdory svému velkému pracovnímu vytížení v rozsahu úvazků 1,0 (TIC) a 0,75 (odbor kultury, tvorba Programu rozvoje kultury města Krna).

Paní ředitelko, jak je to s návštěvností Krna? Roste podle plánu?

Paní ředitelka má turistické Krno pevně v ruce.

Nám jde hlavně o vizi, ne o čísla. Ale jestli chcete důkaz o tom, že v Krně tráví návštěvníci stále více času, tady je: u časostroje na náměstí Svobody se podle našeho kvalifikovaného odhadu každou hodinu zastaví asi 170 osob průměrně na 5 minut, to je 850 minut za hodinu krát dvanáct hodin, to máme denně 10 200 minut, ročně pak závratných 3 723 000 minut neboli 2 585, 42 dnů. Podle této metodiky tedy jasně vyplývá, že turisté na Svoboďáku stráví ročně o 7 let více než dříve. A to mluvíme jen o jedné atrakci; sami si uděláte představu, jak se do našich pobytových statistik promítnou takové pecky, jako jsou ohňostroje nebo vánoční trhy.

V čem Program napomohl onomu strmě rostoucímu zájmu turistů o Krno?

Jižní centrum, budoucnost krněnské turistiky

V Programu rozvoje cestovního ruchu bylo předvídavě řečeno, že poroste popularita aktivní dovolené a také potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací. Rozhodli jsme se tyto dva body inovativně propojit: tím, že na stránkách TIC turistům tvořivě neposkytujeme téměř žádné informace, podněcujeme je k vlastní aktivitě, díky níž se našemu krásnému městu dostanou přímo pod kůži. Abych zmínila jen několik zajímavostí ze stránek TIC: zavrhli jsme nudné propojení na existující databázi ubytování na www.brno.cz a turistům nabízíme osobní služby renomované ubytovací poradkyně, která si se zájemci ráda porozpráví o kvalitě krněnských hotelů. Stejně pružně funguje předprodej vstupenek – návštěvníci se proklikávají několika (částečně nefunkčními) stránkami, čímž jim dopřáváme delší dobu k těšení, a to zcela zdarma. A abychom turisty nepřipravili o překvapení, až spatří krásy Krna na vlastní oči, nevyvěšujeme na náš web téměř žádné obrázky, s výjimkou vizualizace Jižního centra, jež má obrovský turistický potenciál. Obrovskou odezvu u turistů vyvolává rovněž položka Pronájmy prostor na titulce webu.

Kam na výlet? Co třeba do minulosti!

To je obdivuhodné. A to vše zvládáte úplně sami?
S propagací Krna nám velmi pomáhá i Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Na jejích stránkách se turisté dozvědí spoustu důležitých informací, a to je nejen těch aktuálních, ale uvědomí si i velmi podstatné historické souvislosti. Nyní, začátkem února 2012, si například mohou připomenout, že Aktuální výzva ROP Jihovýchod na dotace byla vyhlášena v červenci 2010, nebo zalitovat, že jim utekl pěkný Tip na cyklovýlet: TŘI SESTRY z 29. 6. 2009 atd. A pokud přece jen zatouží po žhavých informacích, mohou si pročíst atraktivní tiskové zprávy. Zkrátka prezentace CCRJM výborně ilustruje jednu z důležitých tezí Programu rozvoje cestovního ruchu, totiž že „přednost dostávají regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci“.

Oblíbený vyhlídkový autobus mezi krněnskými památkami

Proslýchá se, že se v Krně vedle organizovaných půldenních zájezdů občas ocitnou i individuální turisté, kteří zapomněli vystoupit v Adamově nebo ve Vídni. Je TIC připraveno i na tyto extrémní případy?
Připraveni jsme, jak nám ostatně ukládá Program rozvoje: „Návštěvníci  do  města  vstupují  přes  důstojné a  reprezentativní  vstupní  brány,  tyto  vstupní  brány jsou v dobrém  technickém  stavu, čisté  a  upravené,  poskytují přijíždějícím  veškerý  potřebný  komfort  včetně  jednoduše dostupných  informací  a  propagačních  materiálů  města.“ Z těchto důvodů jsme zavrhli jakékoli infopointy v blízkosti nádraží, protože tam je těžké zajistit čistotu a komfort. Návštěvníci mají možnost doptat se místních obyvatel na cestu do hlavního turistického centra, které se nachází v klidném a malebném prostředí Staré radnice, stranou od frekventovaných a hlučných míst, jako je Masarykova třída nebo náměstí Svobody. Pro Krno je to daleko přirozenější, a „zkušení turisté jsou stále kritičtější vůči všemu umělému a kladou důraz na autentičnost, zejména ve vztahu k emočním prožitkům“.

Ano, emoce jsou velmi důležité. Ale zůstaňme ještě na chvíli u nudných faktů. Vybíráme namátkou několik bodů z dva roky starého Programu rozvoje cestovního ruchu; zkuste prosím stručně nastínit, v jaké fázi realizace se nacházejí.

Brno kulturní: Od Janáčka po Alternu – městský / kulturní cestovní ruch v Krně: „Tak určitě.  Jednou za pár let mají turisté možnost zhlédnout nějakou Janáčkovu operu. Z motivačních důvodů byl většině příspěvkových organizací zkrácen rozpočet o pětinu; Městskému divadlu se však staví sklad kulis za 41 milionů, což je logické: návštěvníky muzikálů sice autobusy vyloží rovnou před divadlem a po představení je okamžitě zase odvezou pryč, ale tito diváci pak ve svých obcích řeknou byli jsme v divadle v Krně, což je velmi důležité pro propagaci města. Takzvané nezávislé kultuře město peníze samozřejmě nedává, ale významně jí vypomáhá s mediální prezentací – například v posledních dnech se kavárna Trojka zásluhou zastupitelstva ocitla v ohnisku zájmu všech regionálních médií.“

Kreativní centrum: „Nevzdáváme se vize, že vytvoříme prostor pro kreativní průmysly, ačkoli nemáme ani tušení, co ten výraz znamená. Ovšem aby mohlo vzniknout nové centrum, měla by se nejprve utlumit ta stará. Tento proces zatím probíhá úspěšně, těšme se na výsledky.“

Brno funkcionalistické: „ Krněnský architektonický manuál je spuštěn, odborníci jej chválí, lidé si stahují gigabajty dat, takže se o tento projekt zaplaťpánbů nemusíme dál starat, oni už si to řeknou mezi sebou. Rekonstrukce hotelu Avion se odkládá na neurčito, což je jen dobře, protože hotelů máme v Krně dost.“

Brno Card (2011 uvedení na trh): „Nemám tušení, o čem mluvíte.“

Cyklostezky a půjčovna kol Krněnské kolo: „V podstatě zbývá jen nakoupit kola a přesvědčit turisty, aby se projížděli po stezce mezi Justičním palácem a Olympií a nemotali se po městě.“

Propagace v nových médiích (plánovaná realizace 2010): „No, sice nám to přijde zbytečné, protože víme, že lidi, co vysedávají u počítače, do Krna stejně nepřijedou, ale kolegyně Šárka s Lubkou se na tom facebooku velmi dobře uchytily, tak snad to nějaké ty turisty navnadí.“

ZOO: „Pan ředitel se věnoval spíše své vědecké práci než vedení zahrady, s návštěvností ZOO jsme však velmi spokojení. Kdyby přišlo víc lidí, stejně by neměli kde zaparkovat.“

Automotodrom: „Návštěvníci Masarykova okruhu patří k těm nejkultivovanějším, na jejich pobyt se těší obchodníci od Kobližné až po Žebětín!“

Děkujeme za rozhovor, přejeme Krňanům i turistům, aby stejně fruktifikující výsledky přinesl i Program rozvoje kultury v Krně, a čtenářům slibujeme, že se do TIC co nejdříve vrátíme.

Mrtví si tak budou alespoň na chvíli moci protáhnout kosti, které dosud nehybně spočívaly pod zemí. Akce se uskuteční pod záštitou Turistického a Informačního Centra (TIC) v rámci podpory tzv. funerální turistiky.

Funerální socha (zdroj: Interdeath)

“Funerální turistika se postupně stává nejvýznamnějším zdrojem cestovního ruchu v Krně,” uvádí ředitelka TIC, Petra Kačírková. “V našem městě se nachází spousta funerálních památek, ať jde o kostnici pod Jakubem, či o funerální sochy. Popravdě řečeno, je těch funerálních památek tolik, že musíme některé bourat,” dodává.

“O velkém významu funerální turistiky svědčí i ohlasy ze zahraničí, kde se začíná šířit informace, že je v Krně mrtvo,” upozorňuje Kačírková na jeden z radničních úspěchů. Ale pohřební nálada se nešíří pouze TICem, funerální téma se může brzy stát i jednou z verbálních priorit města.

“Uvažujeme o tom,” uvádí ředitelka Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z. “Zatím vybíráme, co to bude za prioritu. Padají návrhy na Pohřeb, Funus, nebo Hřbitov, což by ovšem s sebou neslo nutnost změny jména města na PRNO, FRNO, nebo HRNO. Nakonec tak naši prioritou asi bude Kremace,” přemýšlí Maruška.

Logotyp připravované propagace funerální turistiky (zdroj: OIP MMB)

Kdy přesně se mohou Krňané na změnu priorit těšit, není jisté. “Až to změníme, tak to změníme. Občané se nemusejí ničeho obávat, změnu ani nezaregistrují. Nepovažujeme za důležité o tom někoho informovat,” zakončuje.

V rámci akce vystoupí z hrobu i bývalý Michael Jackson (zdroj: Neverland)

Na co se ovšem těšit mohou je připravená slavnostní akce, jež se uskuteční na Ústředním hřbitově. Ve spolupráci s Mendelovou Universitou bylo připraveno tzv. Zombie sérum, jež umožní mrtvým oslavit jejich svátek spolu s živými. “Pokud vím, tak podobné experimenty provádí snad jen Voo-doo universita v Port-au-Prince na Haiti,” přibližuje vývoj séra biochemik Pavel Hnát. “Ti se ovšem nemohou rovnat čistotě a kvalitě, které jsme schopni dosáhnout. Jejich mrtví tak vyžadují neustálý přísun mozků, to u nás nehrozí,” přibližuje Hnát výzkum. “Prakticky jsme eliminovali veškeré nežádoucí účinky. Maximálně někde vypadne pár kostlivců ze skříně.”

V rámci akce proběhne v pietních prostorách Ústředního hřbitova také společná vojenská přehlídka padlých německých a sovětských vojáků. Na Židovském hřbitově by pak patrně mohl být vzkříšen i Golem.