Příliš odvážný návrh od zesnulého sochaře Kotrby.

Markrabě Jošt je historiky hodnocen jako zkorumpovaná postava, která po své vládě zanechala Moravu v troskách. Svým historickým odkazem si získal srdce krněnských politiků. Na Moravském náměstí má dle rozhodnutí zastupitelů symbolizovat hodnotu “odvaha.” Postavit 8 metrů vysokou sochu za 6,8 milionů věnovanou korupci, je jednoznačně odvážné gesto. Pohledem na ni si mohou krátit čas cestující MHD, kterým se kvůli úsporám prodlouží intervaly jednotlivých linek.

Zcela nový vítězný návrh pro Krno...

Odvaha tak doplní další, již vyobrazené ctnosti – Spravedlnost, Mírnost a Prozíravost. Jedná se o ctnosti definované Platónem, který patřil ve své době k hlavním odpůrcům demokracie, již považoval za horší formu vládnutí, než je třeba oligarchie. To je rovněž velmi inspirativní, takže se tímto odkazem zastupitelé řídili při distribuci pozemků v Jižním centru, povolováním obludária AUpark nebo nákupem rozpadající se Jalty.

V porotě na sochu Jošta zasedl bývalý primátor, senátor a dnes již zkrachovalý politik, Richard Svoboda.  Ten je předsedou sdružení Jošt Moravský, které stojí za absurdní podmínkou na jezdeckou sochu. Sdružení vybralo 1,4 milionů korun. Určitě potěší, že drtivou část – 1000 000 Kč – zaplatila společnost krněnského kmotra Michala Štefla, OHL ŽS. Ten má dlouhodobý zájem na přesunu krněnského nádraží do bažin, takže je i v popisu jeho práce dělat radost našim politikům.

Ve sbírce na monumentální poctu korupci se dále sešli například Zdeněk Koudelka (10 000), náměstek primátora Oliver Pospíšil (30 000) nebo Roman Onderka (50 000). Díky takové přátelské společnosti nebyl problém prosadit absurdní požadavky na podobu sochy, zrušit jedno výběrové řízení a vyhlásit další, nebo najít zbylých 5,5 milionů v městském rozpočtu.

...starý vítězný návrh z Jihlavy - najděte 16 rozdílů.

Jsme samozřejmě rádi, že se během cesty z Jihlavy do Krna podařilo přejmenovat Jihlavského rytíře na markrabětě Jošta. Dle autora sochy, Jaroslava Róny, je mezi oběma díly 16 rozdílů, jejich hledání se jistě stane i jednou ze soutěžních otázek našeho oblíbeného AZ Kvízu.

Nechceme však pouze bořit a ničit, ale také konstruktivně pomáhat a budovat. Vzhledem k tíživé ekonomické situaci bude proto nejefektivnější přejmenovat na Jošta některou ze stávajících soch. Ideálním adeptem je socha Rudoarmějce, která se nachází přímo na Moravském náměstí. Sice má oblečenou uniformu Rudé armády, což Jošt údajně nenosil, ale stejně tak nejezdil ani na koni, takže je to asi jedno. Socha je vysoká, čímž splňuje hlavní estetický požadavek radnice. Bohužel se však Rudoarmějec nachází v Buštěhradě na rekonstrukci, takže bude třeba počkat.

Nová monumentální socha Jošta Moravského.

Joštů naštěstí není nikdy dost a centrum je přitom doslova zapleveleno zbytečnými postavami. Proto jsme se rozhodli, že přejmenujeme T.G.Masaryka před bývalou Lékařskou fakultou. Masarykovu “nebát se a nekrást” dnes stejně nikdo nerozumí a navíc nereflektuje strategické priority Magistrátu. Druhou sochou pak bude socha Evropy v kašně Parnas – Jošt měl dvě manželky, tak proč nemít i sochu paní Joštové. Evropu v Krně nikdo nepotřebuje. Na závěr pak přejmenujeme sochu Janáčka, jehož hudba je zbytečně složitá a je tak v disharmonii s myšlením našich nejoblíbenějších politiků.

Pokud se chcete zúčastnit slavnostního rebrandingu strnulých postav v našem nejkrásnějším městě, přijďte spolu s námi přejmenovat zastaralého Masaryka na moderního Jošta před Lékařskou fakultu. Slavnostní akt začne v sobotu 24.11. ve 13:00, následně se vydáme přejmenovat i ostatní redundantní postavy, které symbolizují nesrozumitelné hodnoty či ideály.

Pokud to nestihnete, neplačte, najděte ve svém okolí jinou vhodnou sochu – vhodná je opravdu každá – a označte ji cedulí Jošta Moravského.

Vážené dámy, milí pánové,

jako předseda nejlepší vlády rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci, jsem byl nucen odvolat ministra spravedlnosti, Jiřího Pospíšila. Jeho činnost na ministerstvu spravedlnosti dlouhodobě demoralizovala nejen vládu, ale i vedení mnoha měst a krajů. Díky jeho práci získal lecjaký státní zastupitel nebo nikým nevolený policejní plukovník pocit, že si může dělat co chce. Ještě bych překousl, že došlo k zatčení Davida Ratha, z kterého se tak stala oběť podobná Miladě Horákové nebo Julii Tymošenkové.

Málokdo si ale uvědomuje, že státních peněz ubývá a evropské fondy jsou zablokovány. Začíná být čím dál obtížnější získat obvyklou provizi 20% z každé veřejné zakázky, na kterou máme coby vámi zvolení zástupci přirozený nárok. V poslední době však bohužel dochází ke kriminalizaci této politické činnosti, což lze považovat za jednoznačný útok na demokracii. Nebo aspoň na tu českou demokracii.

Dnes se zlovolná policie domáhá Vlasty Parkanové, která přitom ani neví, že někdy nějaké ministerstvo řídila. Kdo to bude zítra? Nejlepší ministr financí východní Evropy a odhodlaný obhájce hazardní mafie, Miroslav Kalousek? Nebo nejlegračnější loutka jihočeského kmotra Dlouhého, ministr Martin Kuba? Nebo snad mocný jihomoravský hateman, Michal Hašek? Takhle bych tady mohl jmenovat klidně celý den a to by určitě nikdo nechtěl.

Pan Pospíšil se bohužel odklonil od naší konzervativní stranické linie, jejímž cílem je nic neměnit a hlavně nic neřešit. Tak to definoval vrchní ideolog naší strany, pan Pavel Drobil, kterého si možná pamatujete coby nejlepšího ministra životního prostředí všech dob. Jsem moc rád, že prezident Klaus pochopil vážnost situace a na rozdíl od situace s odsouzeným korupčníkem Vítem Bártou, neváhal ani vteřinu a odvolání pana Pospíšila okamžitě podepsal.

Pevně věřím, že se podaří stabilizovat celou situaci a vrátit na vrchní státní zastupitelství pana Rampulu, který měl úžasný cit pro to, kdo se vyšetřovat může a koho se naopak vyšetřování netýká. Nápad pana Pospíšila instalovat na tuto pozici paní Bradáčovou totiž nevěstil nic pěkného. Naštěstí to byl jeho poslední nápad. Pevně věřím, že občany České republiky můj krok uklidnil a nebudou se rozrušovat planými nadějemi na nějakou změnu.

Boj proti korupci, pod heslem padni komu padni, samozřejmě pokračuje. Minimálně v Německu nebo v Dánsku.

Děkuji za pozornost.

Původní vítězný návrh Mariuse Kotrby (30.9.1959 - 17.5.2011) .

Původní návrh bohužel vybírala odborná porota, která nedokázala zohlednit politické vize našich zastupitelů, ani jejich estetické vnímání, jež se kultivovalo během sledování seriálů Dallas a Dynastie. Původní soutěž stála 1 200 000 Kč, což je v magistrátních relacích komická částka, kterou v době škrtů a krize stejně nikdo nepotřebuje. Proto se můžeme těšit na novou soutěž za 200 000 Kč. Tentokrát budou mít v komisi převahu politici, kteří navážou na českou normalizační tradici, kdy o umělecké hodnotě rozhodovaly politické výbory.

V zadání bude jasně definována realističnost celého díla, takže je pravděpodobné, že sochu odlije z betonu nějaká oblíbená stavební firma. Sice není známo, že by Jošt coby diplomat jezdil na koni po bitevním poli, nicméně na Moravském náměstí na koni pojede – i kdyby bylo nutné přepsat nikým nevolené dějiny. Nezbytná velikost tohoto jezdeckého díla má symbolicky zastínit naproti stojící sochu “Spravedlnosti.” Spravedlnost se tak musí vždy sklonit a podřídit politické odvaze.

Nejlepší Primátor si odvážně hraje se Spravedlností.

Odvaha přitom našim nejmocnějším politikům určitě nechybí. Náš nejlepší primátor dodnes nevysvětlil, proč opsal svou bakalářskou práci. Zatímco třeba v Německu po podobných odhaleních odcházejí ministři a ze studu se stěhují raději do jiných zemí, nejlepší Primátor odvážně zůstává. Náměstek primátora pro rozvoj města, Bc. Ladislav Macek, zase odvážně zneužívá svého postavení k legalizaci své chalupy i s bazénem, postavené načerno na Priglu a to dokonce na městském pozemku. První náměstek primátora Onderky, Ing. Robert Kotzian Ph.D., zase pomáhá udržet v chodu obskurní velkou koalici, zatímco na svém facebookovém profilu je odvážně členem skupin “Chci pravicovou koalici v Brně” a “Fandíme Brnu bez Onderky”. Naneštěstí mu jeho sen zhatil jeho odvážný stranický kolega Pavel Blažek. O koalici nerozhoduje zvolený leader kandidátky, ale bezpečně skrytý kmotr v pozadí.

Vděční krňané nesou svému nejlepšímu Primátorovi sochu nejlepšího Primátora.

Nechceme polemizovat s historiky, podle kterých byl Jošt veskrze zkorumpovaný politik, kterého zajímala pouze moc a majetek. Jistě ho to kvalifikuje na důstojný symbol našeho města. Přesto bychom do soutěže rádi přihlásili naši realistickou sochu nejlepšího Primátora města Krna, v tomto i minulém volebním období, Bc. Romana Onderky MBA. Sochu jsme mu za dojemného přispění obyvatel věnovali 11.11. 2011. Socha je dostatečně velká, aby zastínila sochu Spravedlnosti, a dle našeho mínění dokáže aktuálně vyjádřit politické hodnoty, které v Krně od dob markraběte Jošta přetrvávají již takřka 600 let.

Naše řešení odpovídá i poněkud psychedelickému vyjádření nejlepšího Primátora na adresu připravované soutěže: “Postmoderní přístup umožňuje jisté citace z historie, ale vklad musí být zcela současný. Jinak by se nejednalo o umění a tvůrčí činnost a nemuselo by se soutěžit.”