A to je ten problém. U nás, na Krně-Střed jsme si spočítali, že máme 23 tisíc parkovacích míst. Ale potřeba je 46 tisíc. Takový početní nepoměr mezi auty zaparkovanými a auty určenými k zaparkování je dlouhodobě neúnosný.

„Nechali jsme si na to konto zpracovat rozbor od externí firmy, kterou naštěstí spoluvlastním, takže nakonec to nestálo tolik. Potvrdili nám, co dávno víme. Ti, kdo za to můžou, nejsou z Krna. Nemají tu trvalé bydliště. Buď tu pracují, nebo studují. Ale nebydlí tady, to je ten problém. Co mám říct starousedlíkovi, který mi napsal, že mu jedno auto s košickou poznávací značkou stojí každý večer v ulici, kde by chtěl parkovat. Co když ten student třeba přijede do Krna autem a pak odjede zpátky do Košic vlakem a to auto nechá v Krně stát, to my nemůžeme vědět, že to tak nedělá. A takhle jich to klidně může dělat víc,“ vysvětluje pan starosta Libor Šťástka důvody nové strategie.

Anketa zatím probíhá bez komplikací.

Krno-střed se tak po projektu OpenCard, na níž navázalo Kartou Krňana, opět inspirovalo v pražském kraji. Projekt rezidenčních parkovacích zón je tak v konečné fázi příprav. „Lidé můžou na internetu hlasovat, zda zóny chtějí nebo ne. Nenapsali jsme tam sice, zda jejich zřízení opravdu vyřeší problémy s parkováním, to ostatně ani sami nevíme, ale ti lidé se nějak rozhodnout musí. My jim tu šanci dáme. Kdybychom to neudělali, zase by se ozývali nějací nikým nevolení občané,“ doplňuje starosta Šťástka. Lidé se zatím vyslovují proti jakýmkoliv poplatkům spojeným se zřízením parkovacích zón, ale každý takový projekt si nakonec vyžádá určitě prostředky na realizaci. Bude se však jednat jen o symbolické částky v řádu desítek, maximálně stovek korun ročně, případně měsíčně. Vše bude záležet na termínu návratnosti, plus inflace a mandatorní výdaje.

Mgr. Libor Šťástka se o problému s parkováním dozvěděl, když byl v restauraci. Okamžitě začal jednat. (Zdroj: FB)

Krno-Střed si  internetové ankety, tedy jednu ze základních forem přímé demokracie, velice oblíbilo. Předtím se ptalo občanů, zda chtějí, aby se po zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi pojmenoval nádražní viadukt u Hlavního nádraží, ulice mezi Tescem a Vaňkovkou, nebo herna na Vinohradech.

Nedostatek parkovacích míst trápí hlavního muže Krna-Střed již delší dobu. Starosta Šťástka proto bojuje proti zbytečnému plevelu, stromům, dětským hřištím a zahrádkářským koloniím. „Už historicky je jich tam několik hektarů. Největší jsou na Kraví hoře nebo na Žlutém a Červeném kopci. Často se tam ale nechodí zahrádkáři starat o záhony, nýbrž tam pouze hromadí nepořádek. Představte si, kolik parkovišť by tam mohlo vzniknout. Územní plán s nimi ostatně počítá, kdo potřebuje nějaké trávníčky a stromečky,” upozorňuje starosta na problematiku rajčatových a petrželových záhonů.

Jak budou rezidenční zóny vypadat? V jednání jsou různé varianty. Kromě oplocení jednotlivých ulic, mýtných bran, strážních věží, hlídaných parkovišť, podjezdů, nadjezdů, tunelů, turniketů, zdymadel, minových polí, hrází, propadlišť a betonových zátaras je v jednání i natření patníků různými barvami a vydávání parkovacích kartiček téže barvy. „Tento projekt si žádá delší a pečlivější procesní přípravy, jejíž parametry budou včas sděleny veřejnosti, pokud vůbec,“ ujišťuje starosta. Jedním dechem dodává, že kdo nepředloží Kartu Krňana, kterou doloží svůj čistý krněnský původ, povolení k parkování nedostane a jeho auto bude odtaženo. První rezidenční zóny vzniknou ještě do konce června v ulici Jiráskova a Antonínská, aby se vyzkoušely všechny varianty v ostrém provozu.

V anketě můžete hlasovat zde, ale pozor, platí pouze pro držitele Karty Krňana.