Hotel svým tradičním pojetím “hnědá kostka” elegantně zapadne mezi ostatní výstupy kohoutovického rozvoje.

Kohoutovická radnice dělá naštěstí v boji proti nikým nevoleným aktivistům maximum. Poté, co se těmto škůdcům podařilo zabránit vybetonování kusu lesa na ulici Chopinova, zvolili radní novou strategii – aby měli klid na práci, občany o dalších připravovaných projektech moudře přestali informovat. Oficiální radniční zpravodaj Kohoutovický kurýr musí ostatně dát prostor závažnějším problémům a na podobné podružnosti stejně nemá čas.

Na louce má kromě hotelu vzniknout i multifunkční sportovní hala podobná té, jakou má ZŠ Chalabalova o zhruba 300 metrů dál, mimo jiné s bazénem (v aquaparku přiléhajícímu k ZŠ Chalabalova jsou totiž pouze dva) a vířivkou (aquapark, který stojí na prakticky na druhé straně silnice, má vířivku taky a navrch brouzdaliště a tobogán, ale tam už je vybetonováno a nemá smysl to dál rozmazávat). Postavit rozlehlé venkovní sportoviště jako v ZŠ Chalabalova o kousek vedle bohužel nepůjde, ale nějaké ty sportovní soutěže by v hale pořádat šlo i tak, protože ZŠ Chalabalova, kde se obvykle konají, konkurence jen prospěje. V komplexu se tak počítá aspoň s prostorem na badminton, který sice s trochou dobré vůle lze hrát i na stávající louce, ale takovou aktivitu nelze dotovat ani zdanit, proto se ji radnice rozhodla nepodpořit.

I když je už teď zjevné, že rozhořčení obyvatel je absurdní a neopodstatněné, nejlepší radní je uklidňují dalšími fakty. Nadnesený termín hotel bude podle nich označovat pouze pár skromných pokojíků, které budou sloužit hlavně pro ubytování sportovců. Je logické, že se atleti před výkonem nemůžou unavovat dalekou cestou trolejbusem z Brna, případně z pár zastávek MHD vzdáleného hotelu Myslivna. Kromě hotelu bude v komplexu také restaurace – gambleři z kohoutovických heren se totiž musí někde najíst, aby měli dost sil k prohrání výplaty, čímž zároveň nepřímo zafinancují kohoutovický sport.

Ti, kdo narozdíl od nejlepšího náměstka Macka budovatelským zápalem nehoří, namítají, že zastavěním louky by přišli o možnost v létě venčit své psy a ratolesti, v zimě pak lyžovat a sáňkovat. To se sice v Kohoutovicích dělá od nepaměti, ale svévolně a bez poplatků radnici. Nelze se tedy divit, že se zastupitelé na takovou anarchii nemohou dál dívat. Je v jejich i našem zájmu dožít se doby, kdy budou všechny lesy a louky zalité betonem a na přírodu se budeme chodit dívat do muzea.

Článek vznikl úpravou textu stálého čtenáře Lukáše Stejskala.

Paní doktorko,ve své funkci jste už rok a půl, o dva roky déle jste v ní působila jako pověřená vedoucí v čase, co zrovna nebyl Hladký. Co se vám za tu dobu z vašeho pohledu nejvíce povedlo?

Ano. Ta práce je velmi obtížná. Nejdůležitější ze všeho je mít v pořádku doklady. Jak nejsou v pořádku doklady, jsem celá nesvá a kolikrát ani nespím.

Ilustrační foto, zdroj internet (Upozornění: na této ani žádné jiné fotografii na světě není PhDr. Viera Rusinková)

Jistě, tomu rozumíme. A pokud jde o samotnou krněnskou kulturu, v jaké se podle vás nachází kondici?

Ano. Kultura je velmi obtížná. Někdy vlastně ani nedokážete lidem pořádně vysvětlit, co to ta kultura vlastně je. Proto jsme v rámci osvětového projektu přeměnili Brněnské kulturní centrum na Turistické informační centrum. Každý Krňan byl totiž podle našeho průzkumu alespoň jednou v životě turistou, a informace se hodí vždycky, bez správných informací byste třeba nemohli mít v pořádku doklady.

Jak se ze své funkce díváte na rozbouřené vody krněnského divadelnictví?

Ano. S divadly je to velmi obtížné. Nejhorší je, když do toho začnou mluvit lidé, kteří třeba vůbec ani netuší, kolik je za tím dokladů, aby divadlo fungovalo. Ta atmosféra v krněnských divadlech se tak vyhrotila, že z toho nejdřív onemocněl pan Plachý, pan Moša byl zmatený  a pan Dvořák z toho úplně odešel. Naštěstí náš audit v našem Národním divadle ukázal, že všechny naše doklady jsou v pořádku.

Národní divadlo. Ilustrační foto, zdroj internet

Přesto ředitel Dvořák na své místo rezignoval. Kdy bude vypsán konkurz na jeho následovníka?

Ano. Konkurzy jsou vždy obtížné. Někdy se vám tam přihlásí úplně cizí lidé. Usnesli jsme se, že v této nelehké době bude lepší, když toto místo získá někdo, s kým se nám dobře spolupracuje a kdo má v pořádku doklady. Ovšem ti skutečně kvalitní (až na výjimky) lidé už nějakou instituci vedou. Logickým řešením tedy je nahradit jednoho ředitele jiným. Tak například v čele Národního divadla bychom rádi viděli dosavadního ředitele Moravského zemského muzea, jeho místo zaujme v hierarchické posloupnosti ředitel Muzea města Krna, na jeho místo pak postoupí ředitel Dopravního podniku města Krna, stávajícího ředitele Domu umění bychom příště nejraději viděli v Pohřebních a hřbitovních službách města Krna atd.

Jak jste vy osobně spokojena s repertoárovou nabídkou krněnských divadel? Co vás v poslední době zaujalo?

Ano. Víte, mně se líbí, když jsou hry srozumitelné širokému publiku. Například  Zaslíbení v Mahenově činohře – Hanka Mašková a Jirka Štaidl, krásní mladí lidé, úspěšní i za hranicemi naší vlasti. Z nich by si měli vzít příklad ti dnešní mladí, třeba ti takzvaní „nezávislí“ divadelníci, kteří nic nedokázali, nikdo je nezná (aspoň já tedy ne), nikdo na jejich představení nechodí (já tedy rozhodně ne), a přitom neustále vykřikují, že chtějí podporu a kdoví co všechno. Ale když pak dojde na lámání chleba, kolikrát ani nemají v pořádku doklady.

Dobře. Přejděme tedy k dalším uměleckým oborům. Sama jste naznačila nejistou pozici stávajícího ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka. Jak vy osobně pohlížíte na výstavní program této instituce?

Ano, Dům umění je velmi obtížný. Nebyla jsem tam, ani nepamatuju, ale jsem toho názoru, že se tam v poslední době vystavují věci, kterým nikdo nerozumí (aspoň já tedy ne) a návštěvnost závratně klesá – stačí srovnat například počty návštěvníků na výstavě Uměním k socialistickému životu, na kterou se roku 1961 sjížděly autobusy z celé Moravy, s dnešní návštěvností… Navíc podle mých informací se v Domě umění scházejí všelijaké pochybné „alternativní“ existence, a to umění nikdy nesvědčí. Myslím, že by Domu umění výrazně pomohlo, kdyby se v něm vystavovalo více ručně malovaných obrazů a pěkných soch. Všelijakých těch složitých „projektů“ mají lidi dost v práci.

Co váš úřad a literatura?

Ano. Pro literaturu v Krně děláme hodně. Z těch největších přínosů bych uvedla například uzavření několika poboček Mahenovy knihovny. Když si děti, ale i babičky a dědečci, protože na naše seniory nesmíme v žádném případě zapomínat, musí dojít pro knihu o kus dál, budou si literatury více vážit. Ale je toho daleko víc: například podporujeme vydávání krásných knih o Krně, které pak někdy dáváme hostům pana primátora.

Zastavme se u kinematografie. Co může Brno nabídnout v tomto kulturním odvětví?

Ano. Filmy jsou také dost obtížné. Bohužel se nám zatím nepodařilo zrušit festival BRNO16, přestože většina těch filmů vůbec není o Krně a ani neukazuje nic moc pěkného.
Velkou úlevou bylo předání kina Scala do rukou univerzity, protože jedno kino bez popkornu, tedy kino Art, je pro nás dostatečná zátěž. Největší úspěch jsme slavili s filmovým klubem v sále Břetislava Bakaly, který zbytečně přitahoval pozornost, takže jsme ho zavřeli,  a s takzvaným letním kinem, kde byla kolikrát zima a komáři. Proto letos v Krně žádné letní kino nebylo.

Promiňte, ale zřejmě jste mylně informovaná, je obecně známo, že generální sponzor nebyl spokojen s jednáním TIC, a proto svěřil své peníze občanskému sdružení, které letní kino provozovalo během celé letní sezony.

Ano. Je velmi obtížné sledovat aktivity kdejakých takzvaných „nezávislých“ sdružení. Naše doklady dokládají, že letní kino v Krně nebylo.

Vraťme se ještě k oné transformaci kultury na turismus. Můžete už dnes říct, zda byla tato změna výhodná?

Ano. Bylo to velmi obtížné, ale už je dobře. Společně s kolegyní PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD. jsme zavedly krásnou funerální trasu od kostnice pod sv. Jakubem až po Kapucínské náměstí, což je možná až kilometr. Jsme s ní velmi spokojené, a turisti také, neboť jak ukázal náš průzkum, každý turista chápe, co je to mrtvola, což se třeba o funkcionalismu říct nedá.

Funerální trasa se těší velkému zájmu dětí i dospělých. Ilustrační foto, zdroj internet

Když už jste zmínila funkcionalismus, jak pokračuje projekt krněnských architektonických stezek?

Ano. Ty stezky byly mimořádně obtížné, ale naštěstí projekt skončil, takže se o ně nemusíme starat. Podívejte se, podle mého názoru by mělo být město hlavně pro nás normální lidi, ne pro turisty – pro ty jsme už přece vytvořili tu krásnou funerální trasu. Jakmile se nám začnou turisté rozbíhat po městě a narušovat klid mimo centrum, budeme čelit rozhořčeným občanům. Podívejte se jen na tu hrůzu, co se děje kolem vily Tugendhat, denně kolem projdou kolikrát až desítky lidí, turisté zabírají zdejším obyvatelům místa v restauracích a kavárnách… na to prostě není Krno stavěné.

Mohla byste na závěr pozvat občany Krna na nějakou obzvlášť zajímavou kulturní událost?

Ano. I když je obtížné vybírat. Vzhledem k tomu, že slavnosti alkoholu a přepáleného tuku na náměstí Svobody, které pořádá naše oblíbená radnice Krno-střed, skončily, doporučila bych počkat na Vánoce na radnici – snad nám je tentokrát nepokazí smrt nějakého prezidenta.
A pak už samozřejmě přijde jaro a po něm tolik oblíbené ohňostroje, které nejen že jsou v pořádku z hlediska dokladů, ale také je vidí miliony lidí. A právě pro lidi to všechno děláme.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dalších úspěchů ve vaší obtížné práci.

Adamovský dvůr (zdroj: Adamovští dvořané)

Nechápejte prosím následující text jako nábor dalších obyvatel Adamova (to skutečně není třeba), ale jako pokus o zboření několika mýtů, kterých se výhledem od Špilberku nezbavíte (pro vtipálky: ani od Petrova).

1. Řeka

Mohutný soutok Svitavy a Křtinského potoka (zdroj: Adamovský vodník)

Sice jsem pár vodních dominant uprostřed evropských metropolí už viděla, až v Adamově mi došlo naplno, jakou atmosféru udělá mohutná řeka ve městě. A jaké další světy nechá vyrůst – ať už to jsou hospůdky a bary na náplavce, parníky s diskotékami anebo obytné hausbóty. Řeka přitom stále dává znát, že se do Adamova lidé přistěhovali kvůli ní, a proto s ní musíte stále počítat. Třeba když se chcete dostat od Adastu na Družstevní. To je sice vzdušnou čarou pár set metrů, v MHD nebo v autě ale strávíte spoustu času. Pokud se ovšem nepřebrodíte.

2. Čtvrti 

Jedna známá, rodilá Krňanka mi vyprávěla, jak dlouho jí trvalo, než si na Adamov zvykla. Dneska je spokojená a sama pro sebe si stihla analyzovat důvody prvotní nespokojenosti. Šlo o místo, kde bydlela. Teď žije na Hradčanech a neměnila by. My se usídlili na Ptačině a považujeme ji za ráj na zemi. Kamarádi si pochvalují lokalitu Sklaďák, jiní zase Horku (i když to moc nechápu). V Adamově se žije ve čtvrtích nebo na ulici. Na nich záleží, protože právě tam se odehrává každodenní život – školky, školy, kroužky (pokud nechcete trávit odpoledne dojížděním), nákupy, hospody, trhy. Adamov je decentralizovaný, i když si je třeba tenhle stav stále víc hájit.

Jeden z mnoha Adamovských autobusů (zdroj: MHD Adamov)

3. MHD

Když nežijete v ulicích, pořád jenom dojíždíte. A ve “svých” ulicích žijete proto, že vám úplně stačí dojíždění za prací.

V Krně jsem bydlela v Řečkovicích a velmi často jsem od svých kamarádů slýchala, že na večeři nepřijedou, protože jsme příliš daleko. V Adamově za námi kamarádi dojíždí třeba hodinu. A právě hodina na jednu cestu po Adamově představuje hrubé maximum, které se stalo každodenní zkušeností mnoha lidí, mne nevyjímaje. Aspoň jsem přečetla hodně knížek.

4. Adamov je velký

Chápu, žádná novinka, přesto mě při pohledu na model starého Adamova z 18. století udivila jeho velikost. Až poté jsem si uvědomila, že tradiční městská zástavba (myšleno činžáky a jiné bytové domy) sahá od Adastu hodně daleko a že ty nízké domky bývalých vesnic, mimochodem většina plochy Krna, najdu, až když vyjedeme na rodinný výlet.

V Adamově se žije v ulicích (zdroj: streetlife)

5. V Adamově je draze

Jasně, další známá věc, přesto třeba mít ji na paměti. Zároveň vás tohle “draho” donutí přemýšlet a hledat a koumat a nakonec může být docela levné. V Krně jsme na narozeninové a výroční večeře  chodili do fine dining restaurantů, kde jsme nechali minimálně tisícovku. Teď se chystáme do vietnamského bistra, od kterého si slibujeme třetinovou cenu, ale minimálně stejný zážitek. Dobré jídlo máme rádi i doma, takže umím vyjmenovat všechny zajímavé obchody s potravinami v naší ulici. Vzhledem k tomu, že jenom s těmi italskými napočítám kolem domu čtyři, nejedná se o žádnou cenovou přeháňku. A oblečení? Pro nejlepší kousky chodím do charity. Kde jinde taky pořídíte šaty od Kláry Nademlýnské za 350 káčé?

6. Multikulti

Ano, opět záleží na tom, kde bydlíte. My se ocitli tak trochu v multikulturním prostředí, což mě jenom těší. Především kvůli synovi. Podle mě je lepší, aby na lidi jiné pleti a řeči divně civěl teď ve dvou letech, než aby jim tu zvýšenou pozornost – které se při prvních setkání prostě neubráníte -  věnoval o pár let později. Nemluvě o tom, že “naši” paní Vietnamku z večerky překřtil na “tetu”.

Adamovská haute cuisine (zdroj: Baťák)

7. Dobrý filmy, špatný filmy a ty z Krna

V Krně se lidem z Adamova nijak neříká anebo se tvrdí, že Adamov není město, že prostě není vůbec. Haha. Chápala jsem, že řevnivost toho menšího k většímu patří k životu, ovšem zarazila mě skutečnost, že to platí i obráceně. A tak jsem se naučila neříkat hned každému, že “su z Krna”, protože to občas vyvolalo podivné asociace a rádoby vtipy. Příklad: “Helé, slovo děcka ve společnosti neříkééj, nebo budeš za blbá.”

8. Příroda

Kamarádka z dvacetitisícového města na mě po porodu soustrastně koukala s tím, že nebudu mít s  kočárkem kam jezdit. Musela jsem se smát. Ona bydlí u hlavního tahu, já deset minut od Býčí skály. A taky kousek od Moravského krasu, což je mimochodem přírodní rezervace, kterých je v Adamově víc. Pořád ji zvu do Adamova na návštěvu, aby viděla i zahradu, do které se díváme ze všech našich pokojů. Zatím nepřijela.

9. Větší prostor – větší rozmanitost

V Krně se nakonec všichni sejdou v jedné hospodě, kde najdou společné téma (nuda v Krně). V Adamově se sice taky vždycky sejdeme v hospodě, ale je jich víc stejně jako témat. Podobně jako si v Adamově každý najde svoji ulici, najde si taky prostor utvořit si vlastní názor a především najde lidi, se kterými jej sdílí. Bez kompromisů.

Býčí skála (zdroj: kousek od Adamova)

10. V Adamově se pracuje

Nejlepší na konec: v Adamově se pracuje, zatímco v Krně se pracuje na tom, aby se pracovalo. Na co v Adamově stačí telefonát, na to v Krně nestačí “tři kafíčka”. Fakt ověřený z několika zdrojů. Pracovní debaty míři k věci, vztahy na pracovišti mají charakter profesionální. Kolegové spolu sice chodí na oběd, kávu si ale postaví k počítači. Spolupracovníci se zřídka pozvou domů, na chatu či dovolenou ne. A přitom si v práci docela obyčejně pomáhají.

11. Závody rychlovarných konvic

A málem bych zapomněla. V Adamově je rušný život a neustále se koná spousta kulturních, nebo sportovních akcí. S manželem jsme si oblíbili hlavně závody rychlovarných konvic a nejen proto, že jsme předloni málem vyhráli. Na tento rok jsme si pořídili nový model a doufáme, že letos už konečně zvítězíme. Takovou legraci v Krně nezažijete!

autor: Kateřina Kačírková

O konkrétních výstupech dokumentu jsme si v přátelské atmosféře popovídali s osobou nejpovolanější, PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD., ředitelkou Turistického a informačního centra, která si na nás našla čas navzdory svému velkému pracovnímu vytížení v rozsahu úvazků 1,0 (TIC) a 0,75 (odbor kultury, tvorba Programu rozvoje kultury města Krna).

Paní ředitelko, jak je to s návštěvností Krna? Roste podle plánu?

Paní ředitelka má turistické Krno pevně v ruce.

Nám jde hlavně o vizi, ne o čísla. Ale jestli chcete důkaz o tom, že v Krně tráví návštěvníci stále více času, tady je: u časostroje na náměstí Svobody se podle našeho kvalifikovaného odhadu každou hodinu zastaví asi 170 osob průměrně na 5 minut, to je 850 minut za hodinu krát dvanáct hodin, to máme denně 10 200 minut, ročně pak závratných 3 723 000 minut neboli 2 585, 42 dnů. Podle této metodiky tedy jasně vyplývá, že turisté na Svoboďáku stráví ročně o 7 let více než dříve. A to mluvíme jen o jedné atrakci; sami si uděláte představu, jak se do našich pobytových statistik promítnou takové pecky, jako jsou ohňostroje nebo vánoční trhy.

V čem Program napomohl onomu strmě rostoucímu zájmu turistů o Krno?

Jižní centrum, budoucnost krněnské turistiky

V Programu rozvoje cestovního ruchu bylo předvídavě řečeno, že poroste popularita aktivní dovolené a také potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací. Rozhodli jsme se tyto dva body inovativně propojit: tím, že na stránkách TIC turistům tvořivě neposkytujeme téměř žádné informace, podněcujeme je k vlastní aktivitě, díky níž se našemu krásnému městu dostanou přímo pod kůži. Abych zmínila jen několik zajímavostí ze stránek TIC: zavrhli jsme nudné propojení na existující databázi ubytování na www.brno.cz a turistům nabízíme osobní služby renomované ubytovací poradkyně, která si se zájemci ráda porozpráví o kvalitě krněnských hotelů. Stejně pružně funguje předprodej vstupenek – návštěvníci se proklikávají několika (částečně nefunkčními) stránkami, čímž jim dopřáváme delší dobu k těšení, a to zcela zdarma. A abychom turisty nepřipravili o překvapení, až spatří krásy Krna na vlastní oči, nevyvěšujeme na náš web téměř žádné obrázky, s výjimkou vizualizace Jižního centra, jež má obrovský turistický potenciál. Obrovskou odezvu u turistů vyvolává rovněž položka Pronájmy prostor na titulce webu.

Kam na výlet? Co třeba do minulosti!

To je obdivuhodné. A to vše zvládáte úplně sami?
S propagací Krna nám velmi pomáhá i Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Na jejích stránkách se turisté dozvědí spoustu důležitých informací, a to je nejen těch aktuálních, ale uvědomí si i velmi podstatné historické souvislosti. Nyní, začátkem února 2012, si například mohou připomenout, že Aktuální výzva ROP Jihovýchod na dotace byla vyhlášena v červenci 2010, nebo zalitovat, že jim utekl pěkný Tip na cyklovýlet: TŘI SESTRY z 29. 6. 2009 atd. A pokud přece jen zatouží po žhavých informacích, mohou si pročíst atraktivní tiskové zprávy. Zkrátka prezentace CCRJM výborně ilustruje jednu z důležitých tezí Programu rozvoje cestovního ruchu, totiž že „přednost dostávají regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci“.

Oblíbený vyhlídkový autobus mezi krněnskými památkami

Proslýchá se, že se v Krně vedle organizovaných půldenních zájezdů občas ocitnou i individuální turisté, kteří zapomněli vystoupit v Adamově nebo ve Vídni. Je TIC připraveno i na tyto extrémní případy?
Připraveni jsme, jak nám ostatně ukládá Program rozvoje: „Návštěvníci  do  města  vstupují  přes  důstojné a  reprezentativní  vstupní  brány,  tyto  vstupní  brány jsou v dobrém  technickém  stavu, čisté  a  upravené,  poskytují přijíždějícím  veškerý  potřebný  komfort  včetně  jednoduše dostupných  informací  a  propagačních  materiálů  města.“ Z těchto důvodů jsme zavrhli jakékoli infopointy v blízkosti nádraží, protože tam je těžké zajistit čistotu a komfort. Návštěvníci mají možnost doptat se místních obyvatel na cestu do hlavního turistického centra, které se nachází v klidném a malebném prostředí Staré radnice, stranou od frekventovaných a hlučných míst, jako je Masarykova třída nebo náměstí Svobody. Pro Krno je to daleko přirozenější, a „zkušení turisté jsou stále kritičtější vůči všemu umělému a kladou důraz na autentičnost, zejména ve vztahu k emočním prožitkům“.

Ano, emoce jsou velmi důležité. Ale zůstaňme ještě na chvíli u nudných faktů. Vybíráme namátkou několik bodů z dva roky starého Programu rozvoje cestovního ruchu; zkuste prosím stručně nastínit, v jaké fázi realizace se nacházejí.

Brno kulturní: Od Janáčka po Alternu – městský / kulturní cestovní ruch v Krně: „Tak určitě.  Jednou za pár let mají turisté možnost zhlédnout nějakou Janáčkovu operu. Z motivačních důvodů byl většině příspěvkových organizací zkrácen rozpočet o pětinu; Městskému divadlu se však staví sklad kulis za 41 milionů, což je logické: návštěvníky muzikálů sice autobusy vyloží rovnou před divadlem a po představení je okamžitě zase odvezou pryč, ale tito diváci pak ve svých obcích řeknou byli jsme v divadle v Krně, což je velmi důležité pro propagaci města. Takzvané nezávislé kultuře město peníze samozřejmě nedává, ale významně jí vypomáhá s mediální prezentací – například v posledních dnech se kavárna Trojka zásluhou zastupitelstva ocitla v ohnisku zájmu všech regionálních médií.“

Kreativní centrum: „Nevzdáváme se vize, že vytvoříme prostor pro kreativní průmysly, ačkoli nemáme ani tušení, co ten výraz znamená. Ovšem aby mohlo vzniknout nové centrum, měla by se nejprve utlumit ta stará. Tento proces zatím probíhá úspěšně, těšme se na výsledky.“

Brno funkcionalistické: „ Krněnský architektonický manuál je spuštěn, odborníci jej chválí, lidé si stahují gigabajty dat, takže se o tento projekt zaplaťpánbů nemusíme dál starat, oni už si to řeknou mezi sebou. Rekonstrukce hotelu Avion se odkládá na neurčito, což je jen dobře, protože hotelů máme v Krně dost.“

Brno Card (2011 uvedení na trh): „Nemám tušení, o čem mluvíte.“

Cyklostezky a půjčovna kol Krněnské kolo: „V podstatě zbývá jen nakoupit kola a přesvědčit turisty, aby se projížděli po stezce mezi Justičním palácem a Olympií a nemotali se po městě.“

Propagace v nových médiích (plánovaná realizace 2010): „No, sice nám to přijde zbytečné, protože víme, že lidi, co vysedávají u počítače, do Krna stejně nepřijedou, ale kolegyně Šárka s Lubkou se na tom facebooku velmi dobře uchytily, tak snad to nějaké ty turisty navnadí.“

ZOO: „Pan ředitel se věnoval spíše své vědecké práci než vedení zahrady, s návštěvností ZOO jsme však velmi spokojení. Kdyby přišlo víc lidí, stejně by neměli kde zaparkovat.“

Automotodrom: „Návštěvníci Masarykova okruhu patří k těm nejkultivovanějším, na jejich pobyt se těší obchodníci od Kobližné až po Žebětín!“

Děkujeme za rozhovor, přejeme Krňanům i turistům, aby stejně fruktifikující výsledky přinesl i Program rozvoje kultury v Krně, a čtenářům slibujeme, že se do TIC co nejdříve vrátíme.

Jižní centrum doslova vábí své nové obyvatele.

Je to také jediné racionální vysvětlení toho, proč nejlepší krněnský magistrát svěřil územní plán Jižního centra společnosti Arch.Design. Ta čelí disciplinárnímu řízení pro střet zájmů, protože posuzovala AUpark, který sama projektovala. Nyní bude vyrábět územní plán pro budovy, které bude rovněž z velké části projektovat.

Obyvatelé Košic nadšeně vyhlížejí transport do Jižního centra.

Magistrát lišácky využil své dlouholeté zkušenosti, a ve výběrovém řízení oslovil oblíbený Arch.Design a dvě další firmy, které neměly na tuto zakázku čas. Navíc už má Arch.Design územní plán rok hotový. Z toho má upřímnou radost nejlepší šéfka krněnského Odboru územního chaosu a destrukce, Ing. Kateřina Leopoldová. V této situaci již nemusí vědomě ignorovat české zákony, protože se celá výstavba bude řešit v právním vakuu mezinárodního práva – se zohledněním aktuální situace v Kašmíru.

Inženýři z Košic přemýšlejí, kde postaví mezinárodní letiště Ľudovíta Štúra.

Košice díky svému přesunu vyřeší bezprostřední nebezpečí, které jim hrozí v důsledku eskalace napětí v Dolních Uhrách (Maďarsko). Zoufalý Viktor Orbán plánuje vojensky obsadit pohraničí – pokud mu na tento projekt regionálního rozvoje půjčí Evropská komise. O financování výstavby Jižního centra se postará vlastník AUparku – HB Reavis group. Samozřejmě bude nutné trochu upravit název Jižního centra s ohledem na na developra a košické majitele pozemků: Aluminium Južné HB AUcentrum Dél Központ Reavis group feat Arch.Design.

Vjezd do tunelu z Jižního centra do Trnavy.

S výstavbou nových center má HB Reavis group výborné zkušenosti. V Košicích dokázal postavit AUpark i přes odpor obyvatel v památkově chráněné zóně, v Žilině zase ignoroval rozhodnutí soudu. Tento statečný boj odvážného developra se soudcokracií a nikým nevolenými občany, chce ocenit nejlepší český žijící prezident Ing. V. Klaus cennou plaketou. V zákulisí se spekuluje, že se za to stane po skončení prezidentského mandátu Starostou Košic.

Monumentální brána do nového města.

Hradní kancelář proto začala připravovat nové městské vyhlášky zakazující změnu klimatu a globalizaci. Petr Hájek se nemůže dočkat na novou funkci Radního pro potírání evoluce a Ladislav Jakl dostane na starosti boj proti fašistické občanské společnosti. S organizačními záležitostmi bude pomáhat zkušený zahraniční expert, Dr. Maximilien Aue.

Tento vývoj vyděsil krněnský magistrát. V této konkurenci by jeho avantgardní nápady na rušení opery nebo knihoven zcela zapadly.

Redakce se jednomyslně usnesla, že je naší občanskou i profesní povinností napomoci tomu, aby se Kuřim konečně vymanila z regionální mlhy a dostala se na výsluní, mezi přední evropská centra technického pokroku. Po vyžádání podrobných podkladů u odboru regionálního rozvoje JMK se však vyjevila šokující skutečnost, totiž že oním centrem špičkového výzkumu, vývoje a inovací a zajištění dalších služeb má být Krno.

Nicméně kreativní proces je natolik složitá věc, že jakmile se jednou připraví, už jej nelze zastavit, leda za cenu obrovských finančních i lidských ztrát, takže jsme se rozhodli nabídku dokončit i s rizikem, že ji ani tentokrát nikdo neuvidí.

Podle kritérií výběrového řízení na zakázku ve výši směšně nízkých 900 000 Kč bude uvažována nejnižší nabídková cena (55 %) a kvalita nabízeného plnění (45 %).

Náš tvůrčí štáb bude ovšem fakturovat pouze nezbytné provozní náklady (pravítko, pastelky, chleba, pomazánky, káva, pivo a brufen) ve výši nepřekonatelných 11 111 Kč, což představuje 9,999 % z celkové ceny zakázky. Naproti tomu kvalita našeho plnění je vždy 100% – viz níže, současně však k nezaplacení (a nelze ji tudíž legálně protáhnout účetnictvím). Jednoduchým výpočtem tedy dojdeme k závěru, že přidělením zakázky právě našemu týmu ušetří Jihomoravský kraj aka Hasek Mihály 888 889 Kč. Tato částka může být potom vložena do některého z dalších veřejně prospěšných projektů, například na cestovné pro Martina Ervu, pražského mluvčího jihomoravského hatemana.

Marketingová strategie
Poučeni úspěchem magistrátu města Krna, jenž si získal respekt všech marketérů světa za převratnou metodu šíření povědomí o značce (ono famózní „taktické ukrývání marketingové strategie“), rezignovali jsme i my na veškerou komunikaci s odborníky, médii i veřejností. Stejně vede jen k banálním otázkám typu „co tím chcete říct, koho tím chcete oslovit“ apod., které boří a ničí základní ideu.

Slogan
anglický slogan: Fast Forward
český ekvivalent: Aspoň něco (© Eva Jemná)

Logo
Logo vychází z počítačové ikony (šipky), která symbolizuje rychlý pohyb vpřed: >
Na důkaz sepětí s nejlepšími tradicemi minulosti je tomuto znaku předsazena zrcadlově obrácená druhá šipka: <>
Tento znak je následně otočen o 90 °; tím vzniká vlastní logo jihomoravského Krna jako centra výzkumu, inovací a dalších služeb, města, jež je pevně ukotveno v písčito-hlinité půdě, avšak svými ambicemi míří vzhůru ku hvězdám.

Základní varianta loga Krna jakožto centra špičkového výzkumu, vývoje a inovací a zajištění dalších služeb

Svou jednoduchostí, úderností a obecnou srozumitelností lze logo používat na všech tiskových materiálech, v médiích, na reklamních předmětech, ve veřejném prostoru, v uměleckém, vědeckém i politickém prostředí. Logo je natolik uživatelsky přítulné, že lze očekávat okamžitou, a to bezvýhradně pozitivní odezvu široké veřejnosti, která se s logem (a tím s celou koncepcí) ztotožní. Symbolika loga i jeho poselství díky své síle unesou i neprofesionální provedení, proto bude vedle oficiální grafiky povolena i škála modifikací – ostatně tento typ lidové kreativity byl úspěšně použit při tvorbě city identity města Krna a doplňuje ji skutečně skvěle.
Logo lze obohacovat dalšími grafickými prvky: svislá čára uprostřed symbolizuje zvnitřnění, úsečky paprskovitě rozmístěné kolem základního tvaru pak naznačují emanaci krněnské transcendentální podstaty do všech světových stran.
Koncept inovativně počítá i s velmi úzkým propojením s dalšími logy; tento průnik pak bude používán například při společných projektech s jinými městy.

Logo Krna vychází i z historického urbánního konceptu

Výhody řešení
◊ Univerzální srozumitelnost ve slovanském prostředí
◊ Pozitivní konotace v neslovanském prostředí (Renault – symbol rychlosti, elegance, tradice)
◊ Finanční nenáročnost: uživatelé, tedy obyvatelé Krna i jeho návštěvníci, budou logo – a s ním celou ideu – šířit zdarma i mimo území města
◊ Vysoká denzita obsahu: logo dokáže zaštítit v podstatě libovolnou krněnskou aktivitu
◊ Vysoká emoční hodnota: logo „Krno – centrum špičkového výzkumu, vývoje a inovací a zajištění dalších služeb“ vzbudí stejně intenzivní citovou odezvu jako součást podpisu u smlouvy na zásadní investici i jako kresba křídou na vratech úřadů.

Výstupy marketingové strategie ve veřejném prostoru

Výzva pro fanoušky špičkového výzkumu, vývoje a inovací a zajištění dalších služeb: pro používání krajského loga města Krna nemusíte čekat na (předem jasný) výsledek výběrového řízení, s láskou a hrdostí je začněte šířit už dnes!

Starostova jedenáctka se žádné vize ani koncepce nezalekne. (Foto: věnoval oddaný občan Jirka Schwarz)

Koncepci revitalizace Ponávky můžeme určitě označit za velký úspěch naší Radnice. Podařilo se za ní utratit zhruba 1,5 milionu Kč, uspořádalo se několik besed s občany a jedna pěkná výstava. Díky vložené energii se podařilo zmást spoustu obyvatel, kteří uvěřili, že se bezútěšné prostory o délce bezmála čtyř kilometrů brzy promění v krásné nábřeží s parkem. Jako by si snad občané a občanky ani neuvědomovali, že smyslem koncepce je pouze vytvoření studie, která něco zmapuje.

Pro úplnost dodejme, že server Prigl přišel s konspirační teorií, dle které se proti revitalizaci postavila silná lobby bezdomovců. Ti v této oblasti polehávají a pořádají své zhýralé večírky. Tuto divokou představu však vyvrací osud dalších studií. Z nedávné minulosti zmiňme úpěšnou koncepci revitalizace třiceti vnitrobloků (400 tisíc Kč) a jejich proměnu na park, která vzbudila všeobecné nadšení a neméně nadšeně byla zamčena do šuplíku.

Takhle Ponávka rozhodně nikdy vypadat nebude (Foto: koncepční internet)

Aktuálně radnice naplánovala další vyzývavou koncepci, která má za 4 miliony Kč vytvořit studii mapující krněnský kreativní potenciál a možnosti uzavřít tento potenciál do bývalé věznice na Cejlu. To vše pod názvem Kreativní centrum se sloganem Kunst macht frei. Není se třeba obávat, že by se na realizaci spočívající v opravě obrovské zchátralé budovy mohly někdy najít finance. Na magistrátě však bylo objeveno několik nových šuplíků, které je potřeba zaplnit odvážnými studiemi.

Současná podoba Ponávky odpovídá krněnským vizuálním prioritám. (Foto: Internet Špitálka)

Krno se stalo bezpochyby úspěšným městem plným koncepcí, strategií a studií, a tak by se někdo mohl ptát, proč nemá jednu ucelenou koncepci, která by určila krněnské priority. Přesvědčivé vysvětlení nám poskytl pan nejlepší starosta: “To jako nevím jak bysme to udělali, já a mí nejbližší radní jsme nezvládli pořádně napsat ani své diplomové práce. Programové prohlášení sme psali rok, územní plán nemáme vůbec, naši vizi stejně určují developeři, ale něco Vám řeknu, víte kdy jsem se narodil?” Magickým čtyřem jedničkám samozřejmě nemůžeme odporovat. Na závěr se rozloučíme citací plnou naděje do budoucna, která zazněla na nedávné debatě se studenty z úst strůjce krněnské velké koaliace Pavla Blažka: “Politik by neměl mít žádnou vizi.”

V proslulé Gabalově zprávě (kterou, stejně jako někdejších Několik vět, sice nikdo nečetl, ale všichni se na ni fundovaně odvolávají) je ghetto definováno jako místo s obtížnou přístupností, nepropustné pro ostatní obyvatelstvo. Z tohoto pohledu nejpopulárnější brněnské sociálně vyloučené oblasti, tedy Cejl a Bratislavská, nejsou pravými ghetty, neboť je většinová populace využívá jako běžné komunikační trasy a v těchto místech kypí bohatý obchodní (Interspar), kancelářský (Úřad Krna-sever), kulturní (Muzeum romské kultury) i společenský (herny) život.

Sanitky vyjíždějící ze stanoviště na 28. října se prodírají mezi vozidly, jež čekají na vpuštění do kontrolované zóny. zdroj: městapo Krno

Skutečné drama, jehož plíživý průběh zůstává médii i aktivisty (záměrně ?) nepovšimnut, začíná o několik desítek metrů severněji: celá čtvrť Černá Pole se pomalu, ale jistě stává ghettem totálně odříznutým od zbytku “civilizovaného” Krna. Bariéru zatím netvoří ohrady pod proudem a ploty s ostnatým drátem, ale dopravní zátarasy, které téměř znemožňují tamním občanům opustit svou “barevně znevýhodněnou” čtvrť a kvůli nimž se majoritní populace tomuto teritoriu zdaleka vyhýbá.

Symbolický hraniční kámen mezi konvenčně pozitivně vnímaným prostorem (vlevo, Francouzská) a tradičně odsuzovanou čtvrtí (vpravo, Milady Horákové), zdroj: Internet Brno

Při jízdě od centra je například na křižovatce ulice Milady Horákové a 28. října stažen provoz do jednoho pruhu, takže kolona odvážlivců toužících proniknout do krizové oblasti se táhne po Kolišti až za samé hranice města, tedy k Vaňkovce. Těžko říct, zda je toto zúžení zřízeno natrvalo kvůli lepší identifikaci osádek vozidel (model, jenž se výborně osvědčil například na hraničních přechodech v pásmu Gazy), nebo zda je pouze dočasné, než bude dobudován tunel pod ulicí Příkop (model San Diego-Tijuana). Podezření z podminování kolejí ve svahu k dětské nemocnici nikdy nebylo spolehlivě vyvráceno, proto tramvaje jezdí krokem a s otevřenými dveřmi, aby se v případě útoku mohli cestující skrýt v přilehlých houštinách.

Potají pořízené záběry z demonstrace Černopolců na ulici Schodové, kterou komando Městské policie rozehnalo slzným plynem a smotanými ručníky. Zdroj: BIS

Průnik na “černý pahorek” se přesto občas zdaří, a to náročným a značně riskantním výstupem ulicí Antonína Slavíka, není-li ovšem zablokována těžkou vojenskou technikou. Relativně nadějná je, po opatrné jízdě mezi zátarasy v ulici Drobného, odbočka do Erbenovy, ovšem pouze v časných ranních hodinách, kdy poleví jinak intenzivní provoz v protisměru – řetěz po střechu naložených uprchlických vozů, jež drhnou podvozky o dlažbu a vytrhávají kočičí hlavy.

Maketa zázemí budoucího vodáckého areálu v ulici Pionýrské. Zdroj: Internet

Ulice Pionýrská představuje jeden z mála momentů, kdy se blokádou (ovšem nikoli explicitně) zabývala média. Bezedný a stále se rozšiřující kráter však nedává šanci už ani terénním vozidlům, překonávají jej pouze lanovkové trolejbusy; podle kuloárních zpráv magistrát vůbec neuvažuje o znovuzprovoznění tohoto úseku pro silniční dopravu, ale v duchu chystané aktualizace územního plánu má na tomto místě vzniknout vodácký kanál s návazností na maketu potoka v Lužánkách.

Dobrodruzi snažící se proniknout do “zapovězené čtvrti” největšího českého města neuspějí ani ze směru od Králova Pole: ti, co nezabloudí u prvního oblouku chystaného mostního artefaktu a neskončí (nakonec rádi) v Kuřimi, narazí na zabarikádovanou Fügnerovu, případně je vcucne tunel na Tomkovo náměstí, z nějž, jak známo, není do Černých Polí návratu.

Pracovníci humanitárních misí, jejichž úkolem bylo dopravit do Černých Polí zásilku kondenzovaného mléka a skript Možnosti geoinformačních analýz při modelování vegetační stupňovitosti, se pokusili jít na věc od Lesné, ovšem narazili na neobjezdný kruhový objezd; podle posledních zpráv je navíc těsně před stržením viadukt nad strategickou tratí Vranovice-Tišnov.

Přehledná mapka černopolského konfliktu. Zdroj: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř), Dobruška

Zásobování zubožených obyvatel kopce na Krnem tudíž probíhá partyzánským způsobem: v noci můžete na stezkách vinoucích se svahem nad Husovicemi potkat temné postavy s batohy plnými cukerínu, porna a dalších předmětů základní potřeby.

Mendelova univerzita stojí na pokraji krachu kvůli fatálnímu odlivu studentů, kavárna Era se proměnila ve výdejnu polévky pro potřebné, otevření vily Tugendhat se kvůli neochotě dělníků pracovat v tak stresujícím prostředí odsouvá z 11. 11. 2011 až někdy na jaro 2012.

Nemá smysl vršit další důkazy o zcela bezprecedentní segregaci jedné části obyvatelstva pouze na základě adjektiva, které je obsaženo v názvu jejich čtvrti.

Ptáme se však, proč mlčí všichni ti, kdo 1. máje v parku na Kolišti hájili svobodu volného pohybu.

Ptáme se, kde jsou televizní kamery a rozhlasové mikrofony.

Ptáme se, kde jsou zahraniční politici, kteří by se vyjádřili k tak frapantnímu upírání základních lidských práv!

Má se snad Krno stát městem výhradně bílých čtvrtí?