Čím se teď Kancelář pro dohnání Prahy zabývá?

Zpracovali jsme jednotný vizuální styl (zdroj: brno.cz)

Doděláváme projekty z minulých let, především projekt City Identity. V jeho rámci jsme zpracovali logo, slogan a jednotný vizuální styl. Dále například Turistické trasy. Pracovních úkolů je mnoho. Teď pracujeme na projektu Centrope ve středoevropském regionu, jehož předsednictví jsme od 1. ledna 2012 převzali. Dále máme na starosti zahraniční projekty. Každoročně mezi naše povinnosti spadá i příprava veletrhů a publikací o Brně.

O projektu City Identity se hodně diskutovalo. Můžete vysvětlit, co projekt City Identity obnáší?

Vytvoření značky pro Brno.

Co si pod tím ale představit?

V první řadě je to zmíněné logo města. To byl první počin. S tím souvisí i jednotná vizualizace magistrátu i jeho jednotlivých částí. Dalším výsledkem je slogan. Tady je vidět, že je co zlepšovat. Ale slogan není dogma, pevný kmenový základ je logo. Nejsou to definitivní závěry projektu, na dalších bodech pracujeme.

je vidět, že je co zlepšovat (zdroj: Kancl pro Švédy)

V jaké fázi tohoto projektu teď Brno je?

Na začátku. Proměna je dlouhý proces. Brno se začíná profilovat do města univerzit a vědeckých inovací. V mnoha oblastech ale zatím chybí i lidský kapitál. Až poté se ukáže, jestli Brno bude ochotno být městem multikulturním.

Co konkrétně ale projekt přinese Brňanům?

Máme čtyři týmy, řešíme řadu projektů, ale medializuje se asi tak jedna desetina naší práce. Já samozřejmě chápu, že občany nejvíc bude zajímat to, co se jich bezprostředně týká, a projekty na mezinárodní úrovni pro ně nejsou stěžejní.

A co je největší úspěch tvorby identity Brna?

Velkým přínosem je zmapování všech možných cílových skupin a navázání kontaktů. Navázání komunikace s novými partnery. Při územním plánu máte zákonem jasně definované partnery a pravidla, strategický plán, ale v zákoně nikde ukotvená není. Nemáme předem danou metodiku.

Můžete nastínit přínos dokončených částí?

Zvolnilo se tempo (zdroj: pohlednice)

My jsme tím sledovali jedno. Každé dva roky se objeví nějaké oblíbené slovo, svého času se používala udržitelnost, teď je to konkurenceschopnost. V roce 2007 jsme dělali koncepci ekonomického rozvoje, kde jsme docela dobře identifikovali, co vlastně město dělá konkurenceschopným. Měst velikosti Brna je v Evropě asi 250, z čehož je jasné, že se potýkáme s rivalitou. Dnešní doba je postavená na image a na prvním dojmu. Proto jsme vypracovali projekt, který má pomoci Brnu dosáhnout statusu uznávaného města a prestiže.

A dosáhli jste toho?

Je to běh na dlouhou trať a je jasné, že to, co nemá jasně viditelné výsledky hned, vzbuzuje kritiku. Pořád dokola se uvádí, že slogan stál 600 tisíc. To je zavádějící. Celý projekt jsme zpracovávali na základě analýz a sociologických výzkumů. A to nejen v Brně.

Kritiku ale vzbudilo to, že jste se sloganem dál nepracovali, aby se šířil mezi lidi.

Každé dva roky se objeví nějaké oblíbené slovo (zdroj: fotografie)

Zvolnilo se tempo. Filozofií projektu je pozvolna zavést do identity města klíčové body. No a slogan „Žít Brno“ nebyl přijat jednomyslně. Neztotožnili jsme se se závěrem, se kterým firma po analýzách přišla. Hledali jsme proto dál. Husa klub používá „žít Brnem“, Jihomoravský kraj má „zažijte“, vedle Olomoucký kraj „prožijte“. Dívala jsem se na zahraniční města a všude se pracovalo se slovem experience, což je také o prožitku, dojmu. Turistické informační centrum přišlo s tím, že už na rok 2011 budou chtít ve své kampani užívat Prožijte Brno. Takže vzniklo Žít Brno, ve smyslu žít život. V povědomí Brňanů, pokud v něm vůbec je, je tento slogan ale dnes zprofanovaný, ne-li přímo posměšný. Pravda je, že jsme to podcenili. Je to i tím, že řešíme během velmi krátké doby něco, na co jiná evropská města měla šedesát let.

V projektu jste kladli velký důraz na slovo inovace. Jak je možné, že například profil Strategie pro Brno byl naposledy aktualizován v září roku 2009?

To je samozřejmě nemyslitelné. Ihned se na to podíváme a zapracujeme na tom.

Setkala jste se někdy s panem Kašpárkem, který si nechal zaregistrovat doménu zitbrno.cz?

Opravdu není jiná cesta? (zdroj: devátý kruh pekla)

Nesetkala. Vím, že psal pro Brnopolis, a řešilo se, že ho zaměstnají. K tomu ale z důvodu nedostatku peněz nedošlo. Je možné, že to svým způsobem může být i jeho obrana, ale možná to jsou příliš ostrá slova. Těžko říct. Byť jsem si dobře vědoma, že pro zviditelnění Brna udělal hodně a jeho přínos je velký.

Jeho parodický web upozorňuje na nedostatky magistrátu. Například na špatnou komunikaci s veřejností.

Já můžu mluvit jen za pracoviště, za které zodpovídám. Osobně se spíš snažím médiím vycházet vstříc, než tvořit bariéry. Zahraniční zkušenosti velí komunikovat a komunikovat.

Vedení města s Kašpárkem komunikuje přes právníka. Opravdu není jiná cesta?

Osobně to vnímám jako negativní formu komunikace s nežádoucím účinkem. Pokud dojde na soud, tak pouze na oprávněnost užívání loga, ale na nic jiného. Je fakt, že z jejich strany se taky nikdo o komunikaci nepokusil, až na Františka Daleckého. S tím jsem mluvila dvakrát.

Co si myslíte o aktivitách webu Žít Brno?

Na satiru má každý právo, pokud to zůstává v pracovní rovině.  Ale obávám se, že už došlo k invektivám v osobní rovině, například titulování „ředitelka kanceláře strategie města Brna“. Ale nemám moc čas ten web sledovat, pro mě je důležitá práce pro město.

Jak hodláte se značkou a sloganem naložit teď? Dá se s ním ještě pracovat?

Na satiru má každý právo, pokud to zůstává v pracovní rovině. (zdroj: astrální rovina)

I z mého pohledu je ten slogan zprofanovaný. Já mám třeba k Brnu úplně jiný citový vztah, než jak je nastaven přes web Žít Brno. Ale City Identity nestojí na sloganu. Ten se dá vymyslet jiný. Důležitá je funkční koncepce.

Jaký bude další postup projektu City Identity?

Mám v plánu uspořádat veřejné diskuze formou takzvaných kulatých stolů, nejdříve na bázi odborné, potom s veřejností. Také se budu snažit prosadit využití potenciálu sociálních sítí.

Kde je podle vás prapůvod útoku na váš projekt?

Podle mě vznikla chyba prodlevou se zavedením sloganu. Ta souvisí i s potřebou vytvoření grafické podoby. I s penězi, protože v té době jsme neměli žádné navíc. Následovala negativní parodická komunikace. Na magistrátu se zpočátku problém řešil jen interně. V té době jsme o panu Kašpárkovi neměli ani tušení. Navíc jsme nezaregistrovali doménu, což se dá označit za fatální pochybení.

Loni v březnu jste v rozhovoru pro Deník řekla, že pokud se nepodaří vést veřejný dialog a komunikovat s médii, tak projekt neuspěje.

negativní parodická komunikace (zdroj: negativita)

Ano, jedním z upozornění bylo, že média musí dýchat spolu s tím projektem, a pakliže se to nepovede, tak se celý projekt zboří jako domeček z karet. Bohužel se velmi často stává, že něco unikne na veřejnost v polovičaté formě a vy se najednou ocitáte nepochopitelně v opozici k lidem. Člověk si nakonec říká, jestli to má vůbec cenu, pokračovat dál. Navíc mám zkušenost, že co řeknu, je z devadesáti devíti procent otočeno proti mně.

Existuje nějaký ucelený koncepční dokument k tvorbě koncepčních dokumentů?

Ano. Jmenuje se Strategie pro Brno. Ve znění schváleném zastupitelstvem z roku 2007 je dostupný na stránkách města Brna. Je to kompletní aktualizovaný strategický plán rozvoje města.

Jakou strategii zvolí kancelář na rok 2012?

Rozjeli jsme v roce 2011 hodně věcí. V roce 2012 je musí dotáhnout do konce. Nechceme začínat nové projekty, dokud nebudou dokončeny systémově ty předchozí. Bohužel těch věcí je hodně v běhu. Navíc tahle oblast není probádaná. Když děláte něco podruhé potřetí, tak se už můžete učit z chyb. My zatím ne.

Rozhovor pro Sedmičku provedla Kristýna Malíková

Sofistikovaná aplikace byla umístěna na magistrátní webovou prezentaci Žít Brno . Radniční odborníci si od spolupráce s veřejností slibují mnohem větší penetraci logýsek ve veřejném prostoru. Vedoucí Turistického a Informačního Centra, Petra Kačírková uvedla: “Od zpřístupnění dynamické aplikace očekáváme multiplikaci synergických efektů. Veříme, že koncepční vizí všech obyvatel je komunikovat pozitivní image města. Radniční odborníci pak budou evaluovat logýska občanů tak, aby byl maximalizován kreativní potenciál.” K tomu dodává vedoucí Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z.: “Mně se to taky moc líbí.”

Nejen tvůrci, ale i celý tým Žít Brno pak doufá, že se aplikace bude líbit nejen Petře s Maruškou, ale i obyčejným krňanům a že město díky vám získá nejeden nový a pěkný slogan v podobě moderního a dynamického logýska.

VYTVOŘIT VLASTNÍ LOGÝSKO

„Slovo kreativita jsme si velmi oblíbili už před lety, ale teprve teď kohosi napadlo zjistit, co vlastně znamená. A když jsme na internetech našli, že kreativita je zvláštní soubor schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost, a projevuje se mimo jiné tvůrčím řešením problémů, bylo nám hned jasné, že kreativní káznici dokážeme zdárně převést přes ten vratký můstek klenoucí se mezi vizí a praxí,“ prozradila nám nejmenovaná Marie z nejmenované kanceláře pro dohnání nejmenovaného kraje.

Autoři prováděcí studie, která přišla na neuvěřitelně nízkých dvacet milionů (a to včetně DPH a první zálohy na budoucí soudní spory), vycházejí zejména z definičních pojmů „jiná tvůrčí činnost“ a „tvůrčí řešení problémů“. Na všech deseti stranách tohoto dokumentu nastiňují velmi reálné možnosti všestranného využití objektu, přičemž se velmi zdravě oprostili od stereotypního spojování kreativity s výtvarnou, divadelní a hudební sférou.

Krněnští švábi dobývají světové kuchyně. (Zdroj: Haute Cuisine)

K jako kuchyně
Gastronomie neboli l´art culinaire je jedním z nejrozšířenějších uměleckých oborů. V rámci kreativního centra bude tomuto umění vyhrazeno několik příkladně temných a nevětratelných kobek, kde budou v duchu nejmodernějších kulinářských tendencí pěstovány lahodné řasy a mechy a chováni delikátní krněnští chrousti a švábi, za nimiž se budou sjíždět houfy labužníků z celého světa.

Žít ženu. (Zdroj: Sexistické prasátečko)

K jako kuličky
Atraktivní prostory káznice plné různých romantických zákoutí jsou jako stvořené pro bojová umění a vůbec pro rozvíjení tělesných a sociálních dovedností, jaké zosobňuje například paintball – mimo jiné vyhledávaná teambuildingová aktivita. Bojového ducha povzbudí jak skvostné fresky v bývalé kapli, tak vědomí bohaté historie tohoto místa. 

Obyvatelé čtvrti přivítali vznik kreativního centra s nadšením. (Zdroj: Urban Interventions)

K jako káznice

Málo se ví, že rok před dokončením stavby městské káznice (1778) byl do budovy přesunut sirotčinec (zrušen 1784). Právě na tuto tradici práce s dětmi navazuje zřízení nové krněnské polepšovny pod patronací nejlepšího ministra školství Josefa Dobeše, který projekt vehementně podporuje a obohacuje svými cennými poznatky, které získal jednak při studiu psychologie v Krně, jednak při práci ve Vazební věznici Praha-Pankrác: „Děcka na Cejlu, jak jsem si všiml, hrozně hlučí a mluví blbě česky, takže nemá smysl je posílat do školy, stejně neprojdou mými testy. Navíc máme zjištěno, že téměř každé z těchto dětí zalhalo aspoň jednou rodičům. A kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe. Můj vzácný poradce Bátora mi proto poradil, že pro společnost bude nejlepší zavřít ty spratky rovnou.“ Místo zhola zbytečného a nákladného vzdělávání budou tedy chovanci káznice pečovat o mechy a chrousty a vykonávat další společensky prospěšné aktivity.

Prostor pro týmové sporty i oblíbené reality show. (Zdroj: fotoaparát)

K jako kamery
Magický prostor káznice uchvátil rovněž umělce produkující site-specific díla. Ti se spojili s audiovizuálními tvůrci a společně připravili poutavý projekt Political Survival. Skupina krněnských politiků stráví v tomto prostoru měsíc pod dohledem kamer, přičemž jediným spojením s vnějším světem budou balíky potravin shazované z vrtulníku. Cílem projektu je kromě jiného zjistit, nakolik důsledná izolace politiků od společnosti ovlivní kvalitu jejich rozhodování. „Na základě dosavadní komunikace s magistrátem si troufám tvrdit, že žádnou změnu nezaznamenáme,“ odhaduje jeden z tvůrců.

Již jen z těchto několika bodů je zřejmé, že se krněnská kreativita – podle Maňákovy klasifikace – pozvolna mění z inventivní (vysoká originalita, objektivně uznávaný přínos, zcela nové řešení) na emergentní (projev génia).
„Hlavně bychom chtěli požádat všechny ty takzvané umělce a samozvané kreativce, aby se nám do tohoto projektu nepletli – my se o ně ostatně taky nestaráme,“ prosí nejmenovaná M. z nejmenované kanceláře a poukazuje na citát ze Studie City Identity a verbálních priorit města Krna:

Fresky v kapli dokazují, že angažované umění neztrácí svou platnost v žádné době. (Zdroj: fotoaparát)

Strategická priorita: KVALITA ŽIVOTA

Cílem Brna není rozvoj za každou cenu. Naopak, mezi jeho priority patří podpora rozvoje, jehož výsledkem je zvýšení kvality života ve městě.

Třebaže celý konec magického roku ´11 se nese v duchu narozeninových oslav, vedení města neusíná na primátorových vavřínech a pídí se po dalších inovacích, jež zkvalitní život ve městě. Lidem na radnici již dlouho vrtá hlavou, proč přes veškerou jejich snahu o „dlouhodobě promyšleně plánovat a stavět“ sílí tendence obyvatelstva k „bořit a ničit“. Tento paradox objasnil až obligátně komplexní a redundantní výzkum, tzv. overpriced research, kterého se zhostila (stejně jako u úspěšného projektu city brandingu, resp. city identity s fruktifikovanými verbálními prioritami) renomovaná zahraniční firma Cocso Consulting Group. Výzkum ukázal, že hlavní příčinou neutěšeného stavu společnosti nejsou překvapivě politici, ale samotní voliči.

Nevhodný model výběrového řízení (zdroj: lid)

„Po prostudování reprezentativního vzorku populace jsme došli k objevu, který by se dal pregnantně shrnout do konstatování, že voliči jsou jelita,“ říká Vesna Korošová z agentury CCG. „Místo aby si pro správu věcí veřejných volili odborně i morálně vybavené osobnosti, vybírají si své zástupce jako děcka atrakce na pouti – tedy ty nejhlučnější, nejkřiklavější a nejzáludnější… a pak se diví, že se jim po několika jízdách dělá špatně od žaludku.“
Marie Z. z Kanceláře pro dohnání Prahy to potvrzuje: „Podstatnou částí celé zakázky, za kterou bylo zaplaceno, byla analýza a následná syntéza velkého množství informací o městě Krně a nalezení toho, co mají obyvatelé Krna se svým městem spojené. Výsledný dokument je samozřejmě používán i nadále při plánování toho, jak město dále rozvíjet tak, aby se zde žilo co nejlépe.“

A jaké důsledky z tohoto užitečného dokumentu plynou pro Krno?

Řídit město není o nic snazší než řídit továrnu. (Zdroj: Marx-Engels Ltd.)

Správa měst a obcí se dá – co do náročnosti a odpovědnosti – srovnat s řízením velké společnosti. Přitom je naprosto nemyslitelné, že by prosperující firma dosazovala své šéfy víceméně náhodným výběrem z řad účastníků veselic na náměstí  nebo postaviček z klipů na youtube. Rada města Krna tedy osvíceně rozhodla, že vypíše regulérní výběrové řízení na vedení města. Testovacím krokem je konkurz na post primátora (nově generálního ředitele); vzhledem k tradičně dobré propagaci projektu se očekává záplava přihlášek od významných politiků a úspěšných vrcholových manažerů z celé Evropy i ze zámoří, kteří chápou význam Krna pro celý Jihomoravský kraj a především v rámci mezinárodního prostředí.

Kvalita kandidátů na funkci bude nesporně vyšší, než jakou jsou schopny zajistit volby. Generální ředitel města Krna bude podléhat dozorčí radě složené ze zástupců partnerských měst; nezávislý dohled bude vykonávat delegát ze Šanghaje.

Místní média si na základě zprávy 30 zemí EUROCITIES uvědomila, že nesmí tyto snahy od začátku potápět, ale spíše podporovat, a zveřejnila obratem inzerát následujícího znění:

Největší město Krno vypisuje výběrové řízení na funkci
primátora / primátorky (nově generálního ředitele / generální ředitelky)

Požadavky:
vysokoškolské vzdělání – doložit závěrečnou prací včetně oponentského posudku, odbornými publikacemi, doklady o zahraniční praxi a stážích
organizační a řídicí schopnosti – budou prověřeny psychologickými testy
zkušenosti s řízením organizace nebo společnosti – doložit výročními zprávami a audity
občanská a morální bezúhonnost – doložit výpisem z trestního rejstříku, soupisem majetku vlastního i příbuzných; u křesťansky orientovaných kandidátů přiložit doklad o uspořádaných rodinných poměrech
výborné komunikační dovednosti – budou otestovány kontaktem s Michalem Šebelou
schopnost samostatného rozhodování – test na modelu Nádraží v centru
perfektní znalost angličtiny a dalšího jazyka – čeština není podmínkou
řidičské oprávnění skupiny B – plus zkouška z jízdy na kole po krněnských cyklostezkách

Podle prvních reakcí tento inovativní model veřejné správy zaplnil příslovečnou mezeru na trhu a po frenčíze ZitKrno půjde letos již o druhý krněnský produkt, který prorazí doma i ve světě: těsně před podpisem je licence na mezinárodní konkurz na českého ministra financí, zálohu na podrobné know-how již složilo Řecko a Itálie.

Do Krna míří první motivační dopisy kandidátů odhodlaných dlouhodobě plánovat a stavět. (Zdroj: Newyorský deník Rovnost)

Zbývá tedy jen vyřešit složení výběrové komise. Podle našich informací právě probíhají mezi krněnskou ČSSD a ODS dramatická jednání, kolik zástupců která strana do komise nominuje, za jakých finančních podmínek a s jakými územněplánovými benefity.

* Pasáže vyznačené kurzivou převzaty z rozhovoru s Marií Z.

Tradiční ghetto okolo Cejlu kreativně rozvíjí svůj potenciál životní beznaděje, zatímco bezpočet skladů a obchodních center okolo města nám zase dokazuje, že mrtvé zóny se musí budovat koncepčně. Bohaté zkušenosti s úspěšným zabetonováním periferie se proto Krno rozhodlo využít i blíže centru. Kromě tradičních sociálních ghett určených k “životu”, se totiž mnohé světové metropole pyšní i administrativními ghetty, určenými k práci. To je výzva, kterou si jedenáctičlenná parta našeho nejlepšího starosty nemohla nechat ujít.

Koncepční činnost Radnice sabotuje Armáda. (foto: Internet Bronx)

Základem úspěšného díla je samozřejmě krněnská verbální priorita koncepčnost. V případě ghetta okolo Cejlu byl jeho rozvoj do určité míry svěřen náhodě a tak se nemůžeme divit, že výsledky nejsou optimální. Jak říká pofidérní bakalář a jeden z nejlepších radních Ladislav Macek: “Tak určitě, ta kriminalita by měla být vyšší, protože spousta slušných, pracovitých, normálních občanů se tam ani nebojí chodit, kolikrát tam i bydlí. A na druhou stranu tam má spousta Romů normální práci, platí nájem a ani nejsou zadlužení, tihle nepřizpůsobiví nám pak kazí pověst celého ghetta.” Jak ale hned dodává další úspěšná radní, náměstkyně pro kulturu a podivná inženýrka Jana Bohuňovská: “Naštěstí tam máme několik vytipovaných lokalit, kde se nám daří díky synergické kombinaci bezpočtu heren, závislosti na automatech, lichvářů a naprosté beznaděje, utvrzovat každého již od narození, že nemá smysl se o něco snažit.”

V Soulském Média City Ghettu je večer příjemně mrtvo. (Foto: Internet Kim Čong-il)

Nejlepší radnice se proto poučila s předchozích drobných nezdarů a jižní ghetto buduje s rozvahou, na základě ucelené koncepce. Nové ghetto bude ryze obchodní a administrativní, díky tomu bude ve večerních a nočních hodinách naprosto liduprázdné. “Celý ten prostor je poměrně blízko centra, takže by byla škoda, aby tam někdo jen tak bydlel, chodil do kaváren nebo tam nedej bože! byl nějaký park. Parkoviště úplně stačí,” sděluje nám laskavě náš nejlepší starosta. Jak  zjistil portál Urbanismus Brno, náš milovaný vůdce našel inspiraci v Jižní Korei: “Byl jsem tudle v jihokorejském Soulu, a tam si postavili čtvrť “Digitální Media City”, kde jsou jenom kanceláře a obchody a po šesté večer je tam příjemně mrtvo. Tohle nám v Krně přesně chybí.”

Nejlepší starosta se vrhá do každé výzvy po hlavě. (Foto: ukradeno neznámému autorovi)

Nejlepšímu starostovi se jeho sen pomalu plní. Vzniká nám krásný bulvár a budoucí naučná stezka, která se vine v linii: Tesco-Triniti-Vaňkovka-AUpark-Holandská-Bauhaus-Hornbach-M palác-AZ Kvíz.  Celou scenérii tu a tam ozvláštňuje parkoviště, nebo prázdný prostor, na kterém se nepodařilo donutit někoho něco postavit. “Víte, já se moc těším, až budu shlížet ze svého nového apartmá umístěného v symbolické výšce stojedenácti metrů a pode mnou se budou přesunovat ti moji Krňánci. Z administrativních center do obchodních center a večer hezky zpátky domů do Líšně nebo Bohunic, nebo kde oni vlastně bydlí. V noci se to pak může klidně zhasnout. Ať mám klid”, říká nám zasněně náš nejoblíbenější starosta.

Ghetto je naštěstí možné postavit kdekoli. (Foto: internet USA)

A co říká na ojedinělé hlasy různých potížistů a kverulantů vedoucí Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z.?
“Lokální média by v rámci našeho snažení měla být více aktivní a naše záměry podporovat. Pokud totiž budeme a priori psát o všem negativně, dostáváme se na úroveň maloměšťáctví a pokud budeme ke všemu přistupovat negativně a pasivně, nikam se nedostaneme. Navíc málo se mluví o prestiži Brna v zahraničí. Nedávno si Brna všimla Evropská komise.”

Mrtví si tak budou alespoň na chvíli moci protáhnout kosti, které dosud nehybně spočívaly pod zemí. Akce se uskuteční pod záštitou Turistického a Informačního Centra (TIC) v rámci podpory tzv. funerální turistiky.

Funerální socha (zdroj: Interdeath)

“Funerální turistika se postupně stává nejvýznamnějším zdrojem cestovního ruchu v Krně,” uvádí ředitelka TIC, Petra Kačírková. “V našem městě se nachází spousta funerálních památek, ať jde o kostnici pod Jakubem, či o funerální sochy. Popravdě řečeno, je těch funerálních památek tolik, že musíme některé bourat,” dodává.

“O velkém významu funerální turistiky svědčí i ohlasy ze zahraničí, kde se začíná šířit informace, že je v Krně mrtvo,” upozorňuje Kačírková na jeden z radničních úspěchů. Ale pohřební nálada se nešíří pouze TICem, funerální téma se může brzy stát i jednou z verbálních priorit města.

“Uvažujeme o tom,” uvádí ředitelka Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z. “Zatím vybíráme, co to bude za prioritu. Padají návrhy na Pohřeb, Funus, nebo Hřbitov, což by ovšem s sebou neslo nutnost změny jména města na PRNO, FRNO, nebo HRNO. Nakonec tak naši prioritou asi bude Kremace,” přemýšlí Maruška.

Logotyp připravované propagace funerální turistiky (zdroj: OIP MMB)

Kdy přesně se mohou Krňané na změnu priorit těšit, není jisté. “Až to změníme, tak to změníme. Občané se nemusejí ničeho obávat, změnu ani nezaregistrují. Nepovažujeme za důležité o tom někoho informovat,” zakončuje.

V rámci akce vystoupí z hrobu i bývalý Michael Jackson (zdroj: Neverland)

Na co se ovšem těšit mohou je připravená slavnostní akce, jež se uskuteční na Ústředním hřbitově. Ve spolupráci s Mendelovou Universitou bylo připraveno tzv. Zombie sérum, jež umožní mrtvým oslavit jejich svátek spolu s živými. “Pokud vím, tak podobné experimenty provádí snad jen Voo-doo universita v Port-au-Prince na Haiti,” přibližuje vývoj séra biochemik Pavel Hnát. “Ti se ovšem nemohou rovnat čistotě a kvalitě, které jsme schopni dosáhnout. Jejich mrtví tak vyžadují neustálý přísun mozků, to u nás nehrozí,” přibližuje Hnát výzkum. “Prakticky jsme eliminovali veškeré nežádoucí účinky. Maximálně někde vypadne pár kostlivců ze skříně.”

V rámci akce proběhne v pietních prostorách Ústředního hřbitova také společná vojenská přehlídka padlých německých a sovětských vojáků. Na Židovském hřbitově by pak patrně mohl být vzkříšen i Golem.

Brno se při vytváření megalopolis rozhodlo jít, jak už je pro Brno typické, tou nejobtížnější cestou. Proto bylo hned na počátku zamítnuto prosté spojení Králova pole a Černých polí. Stejně tak se Brno rozhodlo nevyužít faktu, že díky překladu do angličtiny se z Brna automaticky stává Chicago, které je součástí megalopole Great Lakes (Mariánské údolí).

Celý projekt dostala na starost oblíbená ředitelka Kanceláře pro dohnání Prahy, Marie Z. Nejdříve si musela poradit s definicí megalopole, protože ani spojením Brna s Vyškovem se nepodařilo pokořit metu 10 000 000 obyvatel. Proto Maruška snížila tento počet na 100 000. Vznikl však nový problém – megalopoli by za těchto podmínek mohla snadno vyrobit třeba nepopulární Plzeň a s trochou štěstí i opovrhované Pardubice. Někoho však napadlo, že lze aktuální počet vynásobit číslem, kterým se honosí legendární šalina, co jezdí do Obřan a pak zpátky. Výsledný produkt, tedy 400 000 obyvatel, všechny přítomné doslova ohromil. Zbývalo už jen vybrat, které jihomoravské skvosty obklopí srdce megalopole.

Adamov - Jihomoravský Detroit.

Zeptali jsme se Marušky Z., jak postupovali: “To Vám takhle říct nemůžu, o tyhle informace si musíte požádat oficiální cestou a po zamítnutí Vaší žádosti to zkusit soudně. Tady nejste ve Vídni, milánku.”

Naštěstí víme, jak zapůsobit na ženu, a po několika pohlazeních už máme ve všem jasno. O zapojení Adamova nikdo nepochyboval – těžko si také představit Brno bez sousedství Detroitu jižní Moravy. Návrh Šlapanic vzbudil všeobecné pobouření a dokonce i posměch. Babice i Bílovice byly přijaty bez výhrad a Kuřim pak přímo s nadšením.

Smutný Útěchov.

V nastálém veselí pak došlo ke smazaní Útěchova z mapy Brna. Zeptali jsme se náměstka primátora – Ladi Macka – proč k této územní změně došlo: “No to víte, mě furt někdo otravuje, že si jako stavím na Priglu bez povolení co se mi zachce a že prý je nějaký územní plán nebo povolení, já už přesně nevím, prostě jsem jim chtěl ukázat, že se daj tydle věci měnit celkem snadno. Navíc je Útěchov pitomost, na tom se snad všichni shodnem.”

Vytvořením brněnského megalopolis, neboli  Megabrnolis, vyslal primátor jasný signál všem těm kverulantům a podvratným živlům, pro které  je jednodušší bořit a ničit, než dlouho promyšleně projektovat a stavět.