Veřejný dům Omega

Matěj Hollan — Mon, 10 Oct 2011 07:00:57 +0000

Že návštěva obchodního domu není pro pořádného chlapa?

Že je obchodní centrum Omega jen skleněná kostka hyzdící kultivované náměstí Svobody? Jste vedle jak vánoční jedle. Obchodní domy umí být krásné. Dokáží uspokojit tělo i duši návštěvníka stejně jako srdce architektovo. Jen odhodit prudérní ostych a nebát se prozkoumat obchodní dům odspoda nahoru. Netušené možnosti shopping mallu na Vás vyskočí samy.

V prvním díle recenzí obchodních domů se podíváme na zoubek OC Omega. Průvodci nám budou Ing. Arch. Jaromír Sedlák a několik zdejších klientů. Jsme přesvědčeni, že po přečtení článku budou stát před Omegou fronty natěšených zákazníků.

Recenze obchodního centra Omega

Citlivý návštěvník Brna vnímá napětí mezi silnou historizující architektonickou tradicí XIX. století a pozoruhodnými tvůrčími výkony meziválečného období. Polyfunkční dům Omega zavrhuje tradici a chce se stát symbolem nového věku. Takové tvůrčí úsilí v historickém prostředí musí nutně způsobit skandál.

Domluva telefonem bez jakýchkoliv problémů, zaparkovat se musí samozřejmě trochu dál a dojít pěšky. Výtahem se vyjede do 6p., pak velmi moderní byt.

Proč ale chceme stále znovu šokovat?

Mají nyní akci, že od 20 do 3 hodin dostanete vodku s redbulem, ale pro motorizované… k ničemu.

Názory veřejnosti svědčí o tom, jak silně si Brňané přejí v centru svého města nerušeně prožívat historizující štukový sen devatenáctého století.

Velkej sprcháč, tak pár metrů čtverečních to bude, proste taková ta kompletně vykachličkovaná místnost. Pokoj je rovněž velký, pěkně prakticky upravený, výhled z okna taky impozantní.

Fasáda je tedy provokující maskou, šalebně skrývající různorodý vnitřek.

V obličeji je hodně pěkná, je to skutečně studentka vš humanitního směru, dá se s ní mluvit opravdu o všem, bystře reaguje.

Ve dne staví na odiv hladkou prázdnotu šedozeleného skla a tmavých linií, zatímco večer provokativně zazáří chladnou zelení.

Čas nesledovala, bylo už po půlnoci, nikam jsme nespěchali.

Uzavřenost a netečnost průčelí je, doufám, záměr, který nás chce nalákat dovnitř.

Ťapinku nedělá dlouho, jen asi měsíc.

Snad jde o rafinovanou hru, kdy dům pohrdá svým okolím a kolemjdoucími proto, abychom si tím více zapamatovali jeho pyšnou tvář.

V obličeji není úplně prvoplánová krasavice, má trochu vadu řeči. Je již pokročile gravidní. Pěkně voní. Slíbila, že se za čas vrátí.

Zpestřením přímé trasy jsou hravé kruhové výřezy v podlaze, které vytvářejí scénografický efekt průhledů do podzemního podlaží. Nakupování v podzemí se mění v divadlo všedního dne, pozorované voyeurským kukátkem.

Lepší výhled je ale na Lindu.

Návštěvník stoupá nerezovými eskalátory vzhůru, zatímco sítnice vydrážděná ostrou žlutí hledá uklidnění v šedých obkladech a mléčném skle.

Pro detailisty – krásný velký ručník s aviváží.

Svislá okna jsou vlastně jen prázdné štěrbiny, které se hluboce vřezávají do hmoty domu skoro středověkým způsobem.

Nechá na sebe šáhnout, pěkně přirozeně zvlhne.

Právě charakteristický obkročný nebo skákavý rytmus je módním prvkem současné světové architektury.

Klasika, střídačka, koníček, opáčko.

Barva stupňuje vzrušení a pocit očekávání něčeho osudného jako na van Goghových plátnech. Vrchol se ale nedostaví.

Domluva s Wendy a potom “před několika minutami právě odešla”. A to pominu, že jsem měl málem infarkt, když jsem viděl, co místo Wendy vykouklo.

Jsme-li zneklidněni přespříliš, projdeme pasáží Omega až do staré pasáže Alfa. Jemné křivky galerií, ohýbaná skla, decentní přírodní kámen a noblesní chróm funkcionalizmu ztiší naše vzrušení.

Kokota ze sebe dělat nenechám. Fungují ještě ty sekretářky v IBC?

Pro tvorbu článku byla využita následující literatura:

V příštím díle se můžete těšit na recenzi maloobchodní sítě Krněnek.

Žít Brno » obchodní dům

Veřejný dům Omega