Proto se magistrát rozhodl zpracovat tzv. Městský parkovací systém. Původní plány, že město vytvoří síť parkovacích domů, však po stavbě prvního vzaly za své. Jak k tomu uvádí první náměstek Robert Kotzian, jenž má Městský parkovací systém na starosti: “S parkovacími domy je plno práce a starostí, nikdo to nechtěl dělat. Proto jsme museli přijít s něčím jednodušším, co nás bude stát minimální námahu.”

Jedna z krněnských vizí (zdroj: obsidianová věštba)

Dalším zádrhelem bylo financování. Protože Krno platí pouze vize a na jejich realizaci peníze nejsou, bylo potřeba přistoupit k tolik oblíbené spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou tzv. PPP projektů. Pouze díky této spolupráci bylo možné realizaci Městského parkovacího systému urychlit a představit pilotní projekt dříve, než se čekalo.

V čem tedy nová koncepční vize krněnského parkování spočívá? Dejme opět slovo jejímu autorovi, Robertu Kotzianovi: “Hlavním problémem při stavbě nových parkovišť je potřeba spousty různých povolení, jejichž vyřízení trvá zbytečně dlouho. Zaparkovat je ale potřeba okamžitě. Proto jsme se v Krně rozhodli dát stavitelům parkovišť volnou ruku a dle nových pravidel žádné povolení nepotřebují. Ale pokud se někomu nelíbí, že některá parkoviště vznikají tak říkajíc na černo, jsme ochotni je vždy zpětně zlegalizovat.”

Vkusná zídka okrášlila malebné náměstí (zdroj: Internetti di Roma)

První parkoviště podle nových pravidel vzniklo v srdci pěší zóny, na Římském náměstí. “Tam vyloženě chybělo. Římák je automobilem skvěle přístupný a vkusná zídka náměstí vhodně doplnila zajímavým architektonickým prvkem,” uvedl Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Krno střed, který má realizaci pilotního projektu na starosti.

Jak jsme uvedli již dříve, dalším krokem bude stavba nového parkoviště na Zelném trhu, následovat má Náměstí svobody a využito má být opět i Moravské náměstí. “Nevíme přesně, kde všude nová parkoviště vzniknou,” upřesnil Kotzian, “a moc nám na tom nezáleží. Lidé si mohou vytvořit parkoviště, kde chtějí a my s tím nemáme žádné starosti. Je to paráda.”

Šance pro prosperitu

Městská část Brno-Synot

Ačkoliv si PPP projekty v Česku zatím nezískaly příliš dobré jméno, jsou-li správně aplikovány, mohou veřejným organizacím ušetřit cenné prostředky. Město Brno se proto, jako jedno z prvních v republice, rozhodlo přistoupit k jejich realizaci. Magistrát se navíc odhodlal pro poněkud netradiční a průkopnickou cestu a soukromé firmy v první fázi nezve k novým investičním projektům, ale začíná s privátní sférou sdílet projekty již fungující, ovšem finančně náročné.

“Jde zejména o školy, nemocniční a sociální zařízení a služby, v další fázi počítáme i s dopravou,” vyjmenovává Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Brno-Synot (dříve Brno-Střed), kterou magistrát vybral pro pilotní projekt. “Spolupráce se silným privátním partnerem nám do budoucna zaručuje finanční stabilitu. Provoz městských zařízení je financován soukromou firmou a nám zbývají peníze na investice do občanské vybavenosti,” uvádí.

PPP – partner občana

Rondo se mění na Kojot Arénu - pro slogan byla zvolena trefná grafická zkratka

Jak vlastně taková spolupráce funguje? Využívá se podobný model jako při sponzoringu sportovních klubů. Veřejný subjekt přijme jméno a podmínky privátního partnera, který se zavazuje financovat jisté aktivity veřejné správy. Konkrétní podmínky záleží na druhu podnikání privátního subjektu, například městská část Brno-Synot se při podpisu smlouvy zavázala umístit Velmi Levné Terno (VLT) do prostor sponzorovaných zařízení. Žáci a pacienti největší brněnské části se díky tomu mohou těšit na moderně pojatý edukativní entertainment přímo v areálech dotyčných zařízení a nemusí se tak za podobnou zábavou trmácet do podniků mnohdy pochybné kvality, čímž PPP partnerství získává tolik potřebný sociální rozměr.

“Věříme, že taková spolupráce je ku prospěchu všech. Lidé se odreagují a pobaví a obec na tom vydělá,” myslí si Šťástka. Jako jednu z výhod PPP partnerství uvádí například Světový šampionát v gamblingu, kde Brno, právě díky spolupráci s firmou Synot, vystřídá tradičního pořadatele, americké Las Vegas. “Bez navýšení počtu VLT by u nás šampionát nebyl možný,” upřesňuje Šťástka. PPP projekt tak přináší přidanou hodnotu v podobě synergie multiplikačních efektů.

Vzpomínky na budoucnost?

Deathmatch - kreativita magistrátu nezná mezí

Magistrát rozhodně nezůstává na dobytých pozicích a připravuje marketingovou ofensivu. Pro rok dva třináct chystá světově ojedinělý způsob veřejné soutěže, tzv. Deathmatch. Další batch PPP projektů Brno totiž připravuje pro dvě nesmiřitelné městské části Brno-Sazka Lískovec a Brno-Tipsport Lískovec (dříve Starý a Nový Lískovec). Po dvouleté exkluzivní lhůtě bude pilotní projekt vyhodnocen a vítězná společnost získá myBrno frančízu pro západní část Brna od Veverské Bítýšky po Ořechov.

Brno tak opět nabízí dříve nevídanou přidanou hodnotu, kterou v rozhovoru pro Rovnost podpořil i nejlepší primátor Bc. Roman Onderka MBA: “Přejmenování městských částí podle sponzorů bude brzy běžné. Pokud to přinese peníze Brnu, jsem tomu rád.” Nejlepší primátor dále potvrzuje i přízeň Brna všem formám podnikání: “Na tom, že se alespoň část peněz z výdělku heren vrátí zpět do města, nevidím nic špatného.” Budoucnost investičního prostředí Největšího Města Brna je tak v dobrých rukou.