Vždyť ve své funkci pan Šťástka dokázal tolik dobrého: za jeho vedení se střed města změnil v malebnou velkoměstskou oázu, kde vedle sebe dokonale funguje kultura (k níž si můžete koupit i párek), drobné podnikání včetně kaváren a restaurací, jejichž zahrádky lákají místní i turisty k posezení – stejně jako v mnoha severských městech – po celý rok, z ulic zmizela jedoucí i parkující auta, která v dobách před Šťástkou dodávala historickému centru vzhled parkoviště před sámoškou, celý prostor před nádražím se proměnil v přívětivou bránu do města, jíž proudí do centra davy nadšených turistů.

I díky jeho přispění je na území Krna volných šest set obecních bytů, a nájmy v těch ostatních natolik převyšují ceny obvyklé, že jich nám, všem krněnským občanům, brzo zbude ještě víc.  Nemluvě o starostově neutuchajícím boji proti hazardu a za práva a důstojnost Romů a dalších minorit.

Parkování ve městě – jedna z turistických atraktivit

Opomenout nesmíme ani jeho diplomatické schopnosti: vždycky dokázal najít společnou řeč se svými ideovými odpůrci z ČSSD, navzdory jejich zcela odlišnému postoji k tak zásadním problémům, jako je odsun nádraží nebo provázání lokální podnikatelské a politické sféry.

Více zábavy do ulic, navzdory zlým aktivistům!

A pan starosta mohl pro nás všechny udělat ještě daleko víc, kdyby mu neházeli klacky pod nohy štvaví aktivisté (placení Ostravou a Bratislavou – však víte, koho tím myslíme), kteří, jak si můžete ověřit, nepostavili jediný parkovací dům a nepovolili jedinou hernu, a dokážou jen bořit a ničit a dělat pikniky v Jižním centru.

Vize Libora Šťástky předbíhají dobu takovým tempem, že z toho máme paradoxní pocit, jako bychom se vraceli v čase. Vzpomínáte na dobu před čtvrtstoletím, kdy jsme se za svou chudobu a nesvobodu mstili návštěvníkům ze Západu vyššími cenami? Pan Šťástka si osvíceně uvědomil, že nám všem tehdy bylo lépe, protože jsme byli mladší nebo jsme vůbec nebyli na světě, a oprášil tento koncept v podobě Karty Brňana (neplést s Kartou Krňana).

Pan starosta se neleká ani výnosů Ústavního soudu o tom, že nelze někoho zvýhodňovat na základě trvalého bydliště, a odvážně se drží vlastní teze, že nejvyšší hodnotou je život a práce v Brně.

„Osobně chci co nejvíc upřednostnit Brňáky před lidmi, kteří ve městě nežijí a nepracují. Přestože zákony neberou trvalé bydliště jako argument ke zvýhodnění, myslím si, že cesty existují. Vedlo mne to k projektu Karty Brňana. Předal jsem ho Turistickému informačnímu centru a to hledá cestu, jak Brňany zvýhodnit.“

Poučen špatnými zkušenostmi ze zaostalého zahraničí (ve Vídni si Wien Karte může koupit kdejaký Turek!) svěřil projekt Karty Brňana Turistickému informačnímu centru, které má s odpuzováním turistů bohaté zkušenosti a v současnosti tvrdě pracuje na konverzi Karty Brňana na brněnský pas (www.brnopas.cz).

Nestavěli jsme si koupaliště proto, aby se nám v nich cachtali nějací přivandrovalci z Adamova, Prahy nebo nedejbože z Retzu! Ať si postaví svoje divadla, svoje sportovní haly a svoje drahé restaurace a nelezou nám do našeho krásného města „plného turistických atraktivit“, jak v žertu říká ředitelka TIC paní Kačírková.

Náročný projekt, který je v běhu už přes rok, pochopitelně potřebuje ještě trochu doladit (což zabere další rok): Kdo tedy vlastně bude mít nárok stát se Krňanem první kategorie? Co s lidmi, kteří v Brně žijí, ale nepracují? pracují, ale nežijí? pracují, ale pobyt tady odmítají označit za život? co s čestnými občany? nečestnými a nepřizpůsobivými občany? co s Romy, Slováky a Pražáky?

Nicméně tento projekt je natolik nosný, že Libor Šťástka uvažuje o jeho rozšíření. Společně s další členkou „krněnské právnické rodiny“ Klárou Samkou připravují projekt Karty Evropana, která opravňuje k pobytu pouze ty, kdo se na našem kontinentě narodili, žijí a pracují.

Této skupince nezávislých odborníků se podařila věc, kterou Krnu závidí i velké nadnárodní společnosti a která je považována za mistrovské propagandistické dílo srovnatelné snad jen s poválečnou proměnou Rakouska a Slovenska na protifašistické země.

Vtipná kampaň vedená ve zdánlivě parodickém a satirickém duchu přitáhla ke krněnským problémům pozornost zejména mladých lidí, v nichž vyvolala pocit sounáležitosti s místní komunitou a dodala jim odvahu zapojit se do veřejného dění.

Magistrát byl nadšený, že Krno začali žít aktivně místní obyvatelé i lidé odjinud, a záhy zjistil, že tento koncept lze nasadit všude tam, kde selhávají tradiční formy marketingové i politické komunikace. Uveďme si jen pár příkladů:

Oficiální youtube kanál Statutárního města Krna
Videa z tohoto kanálu se dají označit za drobné klenoty moderní kinematografie. Většina z nich je pojednána v duchu manifestu Dogma95: kamera musí být držena v ruce, film nesmí obsahovat akci, režisér nesmí být uveden v titulcích. Jde zkrátka o filmy určené náročnému divákovi, což dosvědčuje i počet zhlédnutí, stěží dosahující pár desítek. Po dlouhých debatách se odborná komise složená z úředníků, politiků a nás nezávislých odborníků rozhodla dostat tyto skvosty k divákům prostřednictvím www.zitbrno.cz, a výsledek se okamžitě dostavil: romantické kostýmní drama Brno představilo svoje projekty ve Vídni  překročilo magickou hranici 1600 zhlédnutí, strhující sci-fi thriller Europoint Brno 2012 atakuje tisícovku diváků; větší pozornost by si zasloužila intelektuální roadmovie Brno na veletrhu Regiontour 2013  s poutavě nervní kamerou, invenčním pojetím zvukové stopy a překvapivou architektonickou pointou. Nyní zkoumáme exportní potenciál rozsáhlých filmových fresek, jež se v Krněnském kanále objevily v posledních dnech a jejichž diváci čítají, v závislosti na jazykových oblastech, od jednoho do dvaceti. (Apokalyptické existenciální drama Chumelí se, chumelí…i v Brně bude v květnu soutěžit v sekci krátkometrážních filmů na festivalu v Cannes.)

Karta Krňana
Krno má problém s vícezdrojovým financováním kulturních a další institucí, ach jo. Město sype peníze do divadel a plováren, přičemž jeho dobrodinní zneužívá i masa lonťáků, kteří platí daně někde v Adamově (a kdoví jestli). A tak se v nejvyšších krněnských hlavách zrodil skvělý nápad: všecky atrakce zdražíme, ale pravověrným Brňákům vydáme karty, na které dostanou domovskou slevu. Nápad je to vynikající, jen škoda, že maličko protiústavní. V sázce však byla čest pana starosty Šťástky, který obětavě zaregistroval značku Karta Brňana na své jméno. Naše jednotka krizového managementu nenásilnou formou překlenula problém s trvalým bydlištěm, transformovala skomírající Kartu Brňana na rozvernou Kartu Krňana a nabídla ji nedílně všem, kdo se cítí být Krňany duší, srdcem i jinými orgány.

Šalinaleaks
Navázat dialog s plachými občany bývá obtížné. Úředníci a politici by tak rádi zjistili, jakou odezvu má jejich práce u obyvatel, jenže Krňanům je při jejich příslovečné zdvořilosti žinantní upozorňovat na drobné nedostatky v práci magistrátu. Proto radnice opět využila znalostí a dovedností mladých specialistů a vytvořila netypickou schránku důvěry, do níž mohou vkládat své návrhy a připomínky nejen prostí občané, ale i samotní zaměstnanci městských struktur. Tento odvážný krok nese své první ovoce – nechceme příliš prozrazovat, ale brzy budete mít šanci zjistit, jak zábavné může být městské účetnictví, když se dělá s chutí, invencí a správným softwarem.

Redesign krněnského loga z dílny Aleše Najbrta – méně písmenek, více krásy (zdroj: Otylion)

Velkou odezvu u veřejnosti získaly i další kauzy, v nichž jsme se aktivně angažovali (divadlo, nádraží, ZOO, Jižní centrum, vzdělání krněnských politických špiček, rekreační objekty náměstků, architektonické soutěže, turismus…).

A že vám chybí ikonky sociálních sítí na oficiálním webu města nebo turistického centra? Ale no tak! Facebookový profil Statutárního města Krna už vyhlíží svého desetitisícího fanouška!

Autentický, památkově certifikovaný krokodýl před kosmetickou údržbou. Foto Brünner Denkmalamt

Jeho dočasné odstěhování využili odborníci k tomu, aby mu vrátili původní podobu. Rozdíly jsou patrné na první pohled. Původní vypreparovaná atrakce z 16. století byla na podnět odboru kultury nahrazena výduskem z odlehčeného polychromovaného epoxidu, do něhož byl kvůli většímu diváckému prožitku zabudován reproduktor, napojený přímo na předsednický mikrofon ze sněmovny zastupitelstva.

„Když nebude mluvit pan primátor, návštěvníci Brna si z drakových úst můžou poslechnout například sborové fanouškovské písně Komety,“ komentuje změny v radničním průjezdu elegantně oblečená Kačírková. „Nemá smysl se ohlížet do minulosti.  Brněnský drak už je v současnosti spíše jejím symbolem,“ dodává.  Vázat drakovi modrobílou šálu kolem krku však magistrát z finančních důvodů prozatím neplánuje. Přímo na podnět Petry Kačírkové vždy v jedenáct hodin zakroutí výdusek ocasem, zařve a vypadne z něj skleněná kulička s logem města.

Primátor Onderka nemá o manipulaci se symboly města nejmenší zdání.(Foto Zprávy z Brna)

Otázku, co se stalo s původním vypreparovaným drakem, nechce Kačírková nijak komentovat. S neurčitou odpovědí na rozhodnutí památkářů si přitom odmítavě zakrývala tvář výstřední kabelkou. „Proti rozhodnutí památkářů se nedá nic dělat, plnili jsme jen jejich vůli. K tématu už dále nemáme co říct.“

Petra Kačírková je právem považována za jednu z nejlépe oblékaných žen v Krně. (Foto: Inferno della moda)

Skandální domněnku o osudu vzácného exponátu, vytvořeného předními brněnskými renesančními preparátory, podpořil i zdroj z brněnské zoologické zahrady. „Jestli myslíte tu z magistrátu, takovou tu fešnou, tak ta tady byla. Prý potřebuje k nové kabelce kozačky ze stejného materiálu, z draka se toho prý víc použít nedalo, bylo to celé zpuchřelé. V noci si zde vyhlídla samici kajmana. Oddělat ji prý nebude problém, nikdo se nic nedoví a památkáři to jako vždycky povolí, že už je s nimi domluvená. Z masa se prý budou na radnici dělat pomazánky pro lepší návštěvy,“ komentuje se slzami v očích osud zvířete ošetřovatel, pro něhož jsou svěřenci jako rodina. Starší muž, který ošetřuje zvířata už třicet let, se obává, že v nočních hodinách plánují úřednice kvůli doplnění svých šatníků v zoologické zahradě úplná jatka.  „Nezastaví se před ničím. Inžinýrka Bohuňovská si u ředitele objednala kůži z celého hrocha. Na co jí může být kůže z hrocha, prosím vás?“ zalamentoval v pláči hlídač. Ředitel zahrady Martin Hovorka se podle jeho slov nátlaku poddá. „Říkal, že nemá šanci, nechce, aby dopadl jako Koryčánek, který podobný požadavek splnit odmítl.“ O jakou věc však šlo, neupřesnil s podotknutím, že ve dne se o takových věcech nesluší mluvit.

ZOO Krno se v rámci synergických efektů podílí na přípravě příštího módního veletrhu Styl a Kabo. (Foto: BVV)

Přestože jde pouze o spekulace, je pravděpodobné, že diktát módy, kterému vysoce postavené osobnosti krněnského magistrátu obětují zbytky své úřednické cti, bude mít svoji dohru. Provizorní ředitel brněnských památkářů Zdeněk Vácha o výměně radničního krokodýla nic neví a jeho pravost se dá prý velmi snadno ověřit. „Můžeme tak učinit velmi jednoduše prostřednictvím naší kartotéky, kde jsou uvedeny přesné předválečné rozměry krokodýla. Záměnu, tak říkajíc před našima očima, považuji za naprosto nepřípustnou a vyvodíme z ní legislativní závěry.“

Do vyřešení těchto nicotných úředních záležitostí vychází TIC vstříc krněnským patriotům a nabízí zapůjčení draka pro rodinné i firemní oslavy. Držitelé Karty Krňana získají k drakovi bezplatně i neméně atraktivní kolo.

Text vznikl s odborným přispěním Michala Konečného.

Nejlepší radní pro kulturu, Jana Bohuňovská, pak prolomila svou zenovou hradbu mlčení a na adresu svazu UNESCO prohlásila: “je neuvěřitelné, co dokáží vyrobit s tak malým rozpočtem, náš TIC nedokáže ani vyrobit web, kde by se mohl někdo něco dozvědět.”

Paní Bohuňovská zřejmě naráží na poměrně neobvyklou skutečnost, kdy oficiální městský turistický portál nedokáže turistům poradit, kam by se měli vydat, zatímco web UNESCO alespoň poskytuje návrh vycházkové trasy po městských památkách a to v sympatických jedenácti jazycích. Pokud by snad někdo na stránkách TICu hledal pomoc třeba s ubytováním, nalezne zde pouze kontakt na jakousi paní Pečínkovou, která mu vybere bydlení dle svého uvážení. Na druhou stranu, TIC neváhá dle neznámého klíče propagovat vybrané soukromé subjekty.

Ale TIC, to nejsou jenom webové stránky, ale i zodpovědná péče o kulturu, jak správně podotýká Petra Kačírková: “za mého působení se mi podařilo nejdříve zlikvidovat kino Scala a následně pak filmový klub v Bakalovi, ale nejen to. V Bakalovi například sídlila kavárna Karel never sleeps, ale tu jsme vyhnali, protože tam chodili lidi. Pak sme vyhlásili nové výběrové řízení, to ale zase vyhrál ten Karel, tak sme to zrušili a pak sme to zase vyhlásili znovu. No a to už se znovu nepřihlásili,” směje se rozverná Kačírková a koketně dodává: “z TICu se mi podařilo vyhodit úplně každého, kdo alespoň trochu rozuměl kultuře a teď mám konečně klid.”

Petra Kačírková ovládá nejlepší Radu města Krna pomocí obsidiánu.

Protřelost paní Kačírové ilustruje i oficiální facebooková stránka TICu, kde zásadně odpovídají jen na milé dotazy a ty nepříjemné zkušeně opomíjejí. Pevně proto doufáme, že se šibalce Kačírkové zase podaří vetřít do něčí přízně a zlikvidovat pak nějakou další zbytečně funkční organizaci. Z TICu nic nezbylo, je čas vyrazit o úřad dál.

Sofistikovaná aplikace byla umístěna na magistrátní webovou prezentaci Žít Brno . Radniční odborníci si od spolupráce s veřejností slibují mnohem větší penetraci logýsek ve veřejném prostoru. Vedoucí Turistického a Informačního Centra, Petra Kačírková uvedla: “Od zpřístupnění dynamické aplikace očekáváme multiplikaci synergických efektů. Veříme, že koncepční vizí všech obyvatel je komunikovat pozitivní image města. Radniční odborníci pak budou evaluovat logýska občanů tak, aby byl maximalizován kreativní potenciál.” K tomu dodává vedoucí Kanceláře pro dohnání Prahy, Maruška Z.: “Mně se to taky moc líbí.”

Nejen tvůrci, ale i celý tým Žít Brno pak doufá, že se aplikace bude líbit nejen Petře s Maruškou, ale i obyčejným krňanům a že město díky vám získá nejeden nový a pěkný slogan v podobě moderního a dynamického logýska.

VYTVOŘIT VLASTNÍ LOGÝSKO

O konkrétních výstupech dokumentu jsme si v přátelské atmosféře popovídali s osobou nejpovolanější, PhDr. Petrou Kačírkovou, PhD., ředitelkou Turistického a informačního centra, která si na nás našla čas navzdory svému velkému pracovnímu vytížení v rozsahu úvazků 1,0 (TIC) a 0,75 (odbor kultury, tvorba Programu rozvoje kultury města Krna).

Paní ředitelko, jak je to s návštěvností Krna? Roste podle plánu?

Paní ředitelka má turistické Krno pevně v ruce.

Nám jde hlavně o vizi, ne o čísla. Ale jestli chcete důkaz o tom, že v Krně tráví návštěvníci stále více času, tady je: u časostroje na náměstí Svobody se podle našeho kvalifikovaného odhadu každou hodinu zastaví asi 170 osob průměrně na 5 minut, to je 850 minut za hodinu krát dvanáct hodin, to máme denně 10 200 minut, ročně pak závratných 3 723 000 minut neboli 2 585, 42 dnů. Podle této metodiky tedy jasně vyplývá, že turisté na Svoboďáku stráví ročně o 7 let více než dříve. A to mluvíme jen o jedné atrakci; sami si uděláte představu, jak se do našich pobytových statistik promítnou takové pecky, jako jsou ohňostroje nebo vánoční trhy.

V čem Program napomohl onomu strmě rostoucímu zájmu turistů o Krno?

Jižní centrum, budoucnost krněnské turistiky

V Programu rozvoje cestovního ruchu bylo předvídavě řečeno, že poroste popularita aktivní dovolené a také potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací. Rozhodli jsme se tyto dva body inovativně propojit: tím, že na stránkách TIC turistům tvořivě neposkytujeme téměř žádné informace, podněcujeme je k vlastní aktivitě, díky níž se našemu krásnému městu dostanou přímo pod kůži. Abych zmínila jen několik zajímavostí ze stránek TIC: zavrhli jsme nudné propojení na existující databázi ubytování na www.brno.cz a turistům nabízíme osobní služby renomované ubytovací poradkyně, která si se zájemci ráda porozpráví o kvalitě krněnských hotelů. Stejně pružně funguje předprodej vstupenek – návštěvníci se proklikávají několika (částečně nefunkčními) stránkami, čímž jim dopřáváme delší dobu k těšení, a to zcela zdarma. A abychom turisty nepřipravili o překvapení, až spatří krásy Krna na vlastní oči, nevyvěšujeme na náš web téměř žádné obrázky, s výjimkou vizualizace Jižního centra, jež má obrovský turistický potenciál. Obrovskou odezvu u turistů vyvolává rovněž položka Pronájmy prostor na titulce webu.

Kam na výlet? Co třeba do minulosti!

To je obdivuhodné. A to vše zvládáte úplně sami?
S propagací Krna nám velmi pomáhá i Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Na jejích stránkách se turisté dozvědí spoustu důležitých informací, a to je nejen těch aktuálních, ale uvědomí si i velmi podstatné historické souvislosti. Nyní, začátkem února 2012, si například mohou připomenout, že Aktuální výzva ROP Jihovýchod na dotace byla vyhlášena v červenci 2010, nebo zalitovat, že jim utekl pěkný Tip na cyklovýlet: TŘI SESTRY z 29. 6. 2009 atd. A pokud přece jen zatouží po žhavých informacích, mohou si pročíst atraktivní tiskové zprávy. Zkrátka prezentace CCRJM výborně ilustruje jednu z důležitých tezí Programu rozvoje cestovního ruchu, totiž že „přednost dostávají regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci“.

Oblíbený vyhlídkový autobus mezi krněnskými památkami

Proslýchá se, že se v Krně vedle organizovaných půldenních zájezdů občas ocitnou i individuální turisté, kteří zapomněli vystoupit v Adamově nebo ve Vídni. Je TIC připraveno i na tyto extrémní případy?
Připraveni jsme, jak nám ostatně ukládá Program rozvoje: „Návštěvníci  do  města  vstupují  přes  důstojné a  reprezentativní  vstupní  brány,  tyto  vstupní  brány jsou v dobrém  technickém  stavu, čisté  a  upravené,  poskytují přijíždějícím  veškerý  potřebný  komfort  včetně  jednoduše dostupných  informací  a  propagačních  materiálů  města.“ Z těchto důvodů jsme zavrhli jakékoli infopointy v blízkosti nádraží, protože tam je těžké zajistit čistotu a komfort. Návštěvníci mají možnost doptat se místních obyvatel na cestu do hlavního turistického centra, které se nachází v klidném a malebném prostředí Staré radnice, stranou od frekventovaných a hlučných míst, jako je Masarykova třída nebo náměstí Svobody. Pro Krno je to daleko přirozenější, a „zkušení turisté jsou stále kritičtější vůči všemu umělému a kladou důraz na autentičnost, zejména ve vztahu k emočním prožitkům“.

Ano, emoce jsou velmi důležité. Ale zůstaňme ještě na chvíli u nudných faktů. Vybíráme namátkou několik bodů z dva roky starého Programu rozvoje cestovního ruchu; zkuste prosím stručně nastínit, v jaké fázi realizace se nacházejí.

Brno kulturní: Od Janáčka po Alternu – městský / kulturní cestovní ruch v Krně: „Tak určitě.  Jednou za pár let mají turisté možnost zhlédnout nějakou Janáčkovu operu. Z motivačních důvodů byl většině příspěvkových organizací zkrácen rozpočet o pětinu; Městskému divadlu se však staví sklad kulis za 41 milionů, což je logické: návštěvníky muzikálů sice autobusy vyloží rovnou před divadlem a po představení je okamžitě zase odvezou pryč, ale tito diváci pak ve svých obcích řeknou byli jsme v divadle v Krně, což je velmi důležité pro propagaci města. Takzvané nezávislé kultuře město peníze samozřejmě nedává, ale významně jí vypomáhá s mediální prezentací – například v posledních dnech se kavárna Trojka zásluhou zastupitelstva ocitla v ohnisku zájmu všech regionálních médií.“

Kreativní centrum: „Nevzdáváme se vize, že vytvoříme prostor pro kreativní průmysly, ačkoli nemáme ani tušení, co ten výraz znamená. Ovšem aby mohlo vzniknout nové centrum, měla by se nejprve utlumit ta stará. Tento proces zatím probíhá úspěšně, těšme se na výsledky.“

Brno funkcionalistické: „ Krněnský architektonický manuál je spuštěn, odborníci jej chválí, lidé si stahují gigabajty dat, takže se o tento projekt zaplaťpánbů nemusíme dál starat, oni už si to řeknou mezi sebou. Rekonstrukce hotelu Avion se odkládá na neurčito, což je jen dobře, protože hotelů máme v Krně dost.“

Brno Card (2011 uvedení na trh): „Nemám tušení, o čem mluvíte.“

Cyklostezky a půjčovna kol Krněnské kolo: „V podstatě zbývá jen nakoupit kola a přesvědčit turisty, aby se projížděli po stezce mezi Justičním palácem a Olympií a nemotali se po městě.“

Propagace v nových médiích (plánovaná realizace 2010): „No, sice nám to přijde zbytečné, protože víme, že lidi, co vysedávají u počítače, do Krna stejně nepřijedou, ale kolegyně Šárka s Lubkou se na tom facebooku velmi dobře uchytily, tak snad to nějaké ty turisty navnadí.“

ZOO: „Pan ředitel se věnoval spíše své vědecké práci než vedení zahrady, s návštěvností ZOO jsme však velmi spokojení. Kdyby přišlo víc lidí, stejně by neměli kde zaparkovat.“

Automotodrom: „Návštěvníci Masarykova okruhu patří k těm nejkultivovanějším, na jejich pobyt se těší obchodníci od Kobližné až po Žebětín!“

Děkujeme za rozhovor, přejeme Krňanům i turistům, aby stejně fruktifikující výsledky přinesl i Program rozvoje kultury v Krně, a čtenářům slibujeme, že se do TIC co nejdříve vrátíme.