To ale ještě zastupitelé netušili, že Krno bude mít finanční problémy mnohem větší. Dolní Heršpice a Přízřenice loni před referendem o odtržení zjistily, že město na jejich katastrech získává ročně z daní přes 40 milionů, ale zpět investuje sotva deset. Po rozsudku Ústavního soudu, že nedobrovolné připojení 23 obcí v roce 1919 bylo protiústavní, hodlají proto vznést požadavky na finanční vyrovnání. A připojit se k nim chce i dalších 22 čtvrtí, jichž se zákon o připojení k Brnu týkal.

Jenom Dolní Heršpice a Přízřenice budou za období 1919 do současnosti na Krně nárokovat přes tři miliardy korun. „Coby bohatá vesnice vyvoláme v sousedním chudém Krně referendum o připojení k nám. Vytvoříme společně Velké Dolní Heršpice-Přízřenice“, představuje své vize Pavel Reich ze separatistického sdružení Samostatný Jih.

Celkový součet kompenzací ještě není znám. Ovšem již nyní je jisté, že částka, kterou bude muset město Krno vyplatit, bude přesně stojedenáct miliard korun.

Nejlepší krněnský starosta Onderka MBA (Machr Byznisu a Alchimie) se k situaci odmítl vyjádřit. Pouze přes svou sestru vzkázal, že „primátor tohoto města se narodil jedenáctého jedenáctý.“

Oficiální vyjádření poskytl první náměstek Kotzian. „Věřili jsme, že by nás od placení zachránila změna názvu města a tedy přerušená právní kontinuity. Písmeno K je navíc jedenácté v anglické abecedě. Bohužel tři z jedenácti občanů nerozeznají na dvacet metrů písmeno „K“ od písmena „B“. A to je dle regulí EU diskriminační“, zlobí se náměstek.

Jako nouzovou možnost, jak tíživou situaci řešit, napadlo nejlepší Radu města Krna splatit dluh převodem pozemků a majetku. Poškozené obce by získaly od Krna části jeho území.

Například Bystrci a Bosonohám by měla připadnout oblast kolem kanálu Ponávka, kudy Krno plánuje protáhnout šestiproudou dálnici, takzvanou Novou městskou třídu. „Celý život jsme zvyklí bojovat proti dálnici skrz naši městskou část, na normální život bychom si už asi nezvykli“, souhlasí s výměnou Jana Pálková z Bystrce a sepisuje první nástřel petice proti dálnici skrz město.

Židenicím se Krno rozhodlo jako náhradu za obřadní síň věnovat Dům umění a funerální sochu, Královu poli připadne ulice Kopečná a Kohoutovice dostanou Malinovského náměstí.

Nadmíru spokojeni jsou i v Tuřanech. Má jim připadnout Masarykova čtvrt a Černá Pole. „Průmyslovou zónu, kterou chtěl kraj stavět u nás, postavíme na části těchto území. Na zbytku lokality bydlí dostatek pracovní síly, stačí ji přimět pracovat“ vidí situaci optimisticky Hanka Kašpaříková z občanského sdružení Čisté Tuřany.

Nespokojené tak nakonec zůstaly jenom Jehnice. Na ty se při přerozdělování majetku úplně zapomnělo.

(jk)

Holasecká Riviéra zatím zůstane místním

Díky netečnosti Ústavního soudu k námitkám se proti jeho rozhodnutí zvedla velká vlna lidového odporu. Spousta obcí se začíná živelně připojovat ku Krnu. Učinit tak chce i několik bývalých součástí Krna, konkrétně Přízřenice a Holásky, ovšem pod podmínkou vlastní samosprávy. Radnice vsi Krna však na vzpupnost novovesnic nepřistupuje. “Vydírat se nenecháme,” uvádí návesník Laďa. Jednání mají ale pokračovat.

Krno se již těší na Hlínu

Obce, jež dosud nepoznaly magistrátní správu, tak vybíravé nejsou. Ku Krnu se tak již připojila nejen Hlína, ale i Hajany nebo Bohaté Málkovice, či Jalový Dvůr. “Obzvlášť se těšíme na Bohaté Málkovice,” uvedl nejlepší starosta vesnice Krna Bc. Roman Onderka MBA. Z Jalového Dvora byl však poněkud zklamán.

K Malému Krnu se nepřipojují pouze obce z Moravy, vlna solidarity se přelila až do Čech a betelný plotnaře tak dnes najdete i ve Škrovádu či v Moravanech Moravanských. Starosta si pochválil i tyto akvizice s tím, že “u Krna už jednou Moravany byly. A tyto sou navíc Moravany Moravanský. Tak je to vlastně lepší dvakrát. A raději Škrovád, než Holásky.”

Linka rakrtkoplánu č. 1111 povede z Hlíny do Kohoutovic

Některé obce nezvolily cestu připojení k Malému Krnu, ale zakoupily myKrno frančízu. myKrno tak vyroste například v Mlýnském Struhadle nebo v Kališti. “Kaliště je kousek od Slavkova a to je málem v Krně,” podotkla Mgr. Bohuňovská, “můžeme se proto spolehnout na již tolikrát prověřenou synergii multiplikátorů.”

Hajanský starosta Petr Ospalý uvádí: “myKrno nás zaujalo. Pořád jsme o Krnu snili, až ta  zvůle soudcokracie nás probudila. Hajany prostě patří ku Krnu!” Krno se rozhodl jménem celé vsi podpořit i starosta Hlíny, Pavel Žížala. “Lidi za mnou chodí, že chcou lítat do práce rakrtkoplánem a že v Krně mají ten kosmodrom, tak ať se připojíme. Tož sme to odhlasovali,” uvedl. Každoroční hlínská přehlídka zemědělské techniky “Rypadla v Hlíně” se tak příští rok odehraje v rámci seriálu Velké ceny Žebětína.

Rozezlení Hliňané protestovali před Ústavním soudem

Pro myKrno podle obou starostů hovořila i propracovaná PPP strategie. “My ty háky potřebujem,” upřesnil starosta Žížala, jehož radnice, v rámci připojení k Malému Krnu, souhlasila se změnou názvu z Hlíny na Krno-Mountfield. Jeho slova potvrzuje i Petr Ospalý, novopečený starosta Krna-Durex, jak optimističtí kreativci pojmenovali bývalé Hajany.

K živelné iniciativě malých obcí se překvapivě připojil i Liberec, který doplnil počet městských částí na kulatých 111. “S Krnem budeme mít více občanů než Plzeň. Tím pádem i více peněz na šampionáty,” uvedl starosta nově vzniklé městské části Krno-Syner. O budoucnost Velkého Malého Krna, jako největší vesnice České Republiky, se tak nejlepší starosta vsi Krna Bc. Roman Onderka MBA. neobává. Jeho vize patrně směřují k největšímu městu Evropy. “Až nás budou milióny,” usmívá se.

Na základě společného žaloby Karla Štěpáníka a Pavla Reicha dospěl senát Ústavního soudu v poměru 14:1 k závěru, že existence tzv. Velkého Brna byla od počátku protiústavní. Brno, jak ho známe, de iure nikdy neexistovalo.

Veřejné vyhlášení nálezu bude – pro Brno symbolicky – 11. září 2011 v 11 hodin.

Brněnský “separatista” Pavel Reich ze sdružení Samostatný Jih, jenž se pokoušel loni neúspěšně odtrhnout Přízřenice a Dolní Heršpice od Brna.Ve společné žalobě s Karlem Štěpáníkem, známým potížistou z kauzy Dobrovského tunelů, napadli zákon č.213/1919, o sloučení sousedních obcí s Brnem.  Kdo rozsudek ze soudu vynesl, není zatím jasné. Podezření padá na ústavní soudkyni a bývalou primátorku města Brna, Dagmar Lastoveckou, která jako jediná hlasovala proti. Chtěla tímto zoufalým činem patrně apelovat na prezidenta republiky a premiéra Nečase, aby ještě před vyhlášením nálezu Ústavní soud zrušili. Je to jediná cesta jak zabránit, aby rozsudek vstoupil v platnost.

Oslovení právníci se však shodují, že v takto krátké době nelze zákon o zrušení ústavního soudu přijmout. Pokud by to zákonodárci přesto zkusili, Ústavní soud by následně i tento zákon o svém zrušení zrušil.

Od 11. září přestává proto pro protiústavnost platit následující znění zákona č.213/1919, z 16. dubna 1919:

Jakmile vstoupí rozhodnutí Ústavního soudu v platnost, přestane být Brno největším městem České republiky a stane se naopak průměrnou vesnicí.

Hledají se pamětníci Vejvanovic

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, se k uniklému rozsudku nechtěl nejprve vyjadřovat, po naléhání však poznamenal: “Jsem rád, že budova pro Ústavní soud byla vybrána ve středu města a zůstává tedy v malém Brně. Velmi nerad bych viděl Ústavní soud ve Vejvanovicích. Už proto, že nevím, kde to je.“

Podobný problém neřeší předseda Ústavního soudu sám. Nejlepší brněnský starosta Bc. Roman Onderka, MBA, nejprve začal pátrat v archivu brněnského obecního úřadu, ale úředníci v souladu s archivačním zákonem veškeré dokumenty starší pěti let skartovali. Starosta začal tedy hledat v brněnských, židenických i žabovřeských domovech důchodců pamětníky, kteří mu prozradí, kde jsou Vejvanovice a Kamenný Mlýn. Důvod Romana Onderky pro nalezení těchto městských částí je prozaický – Onderka hodlá v příštích volbách kandidovat na starostu všech staronových vesnic a nechce si nechat ujít vítězství jen proto, že zapomenuté městské části najde dřív někdo jiný.

Kudy kudy kudy cestička

Onderka domlouvá s Bártou ochranu brněnského nádraží

Největší problémy nadělal rozsudek Ústavního soudu ve vedení dlouho promyšleně projektovaných dopravních tras.

Odsunuté nádraží by se ocitlo za hranicemi Brna, v Komárově, a Brno by tak přišlo o svou jedinou železniční zastávku, což starosta a bývalý stínový ministr dopravy, Onderka, odmítá připustit. Přehodil proto už po několikáté výhybku a hodlá usilovat o zachování nádraží v Brně. “Naši předkové se ze všech sil snažili, aby železnice dojela až do tehdejšího Brna. Dokonce si připlatili její prodloužení. Pomyšlení, že za mého starostování by Brno o železnici přišlo, mi nedá spát. Sešel jsem se proto s majitelem bezpečnostní firmy ABL, Vítem Bártou, a požádal ho, aby jeho hoši a dívky dnem i nocí nádraží hlídali a zabránili každému, kdo by ho chtěl z Brna ukrást.”

Problém bude i s vedením legendární Hitlerovy dálnice. Brno dlouhodobě usiluje, aby její trasa vedla intravilánem města, po rozhodnutí Ústavního soudu jsou ale Kníničky, Bystrc či Bosonohy zcela samostatnými vesnicemi. Rada obce Brno proto okamžitě schválila změnu trasování “erčtyřicettrojky” a modifikovala současně trasu Nové městské třídy. Nově má tato páteřní komunikace vést středem obce Brno, přes náves Svobody, s mimoúrovňovými sjezdy na Zelný trh i na Malinovského náves.

Brno tímto rozhodnutím také definitivně přišlo o Grand Prix. Ať se již na provoz zdejších závodů najdou nebo nenajdou ve státní či krajské pokladně peníze, celá prestiž připadne obci Žebětínu.

Co bude s právní kontinuitou?

Roman Onderka umí pohledět spravedlnosti zpříma do očí

Rozhodnutí Ústavního soudu se přímo dotýká i všech rozhodnutí, co kdy byly ve “Velkém Brně” po sloučení s okolními obcemi vydány. Neplatná jsou veškerá rozhodnutí, usnesení, povolení či vyhlášky počínaje 16. dubnem 1919. To má fatální dopad na stavební povolení. Nelegální se tak stanou veškeré stavby od vily Tugendhat, přes malebné panelové sídliště Starý Lískovec, Orloj, až po nedávno dokončenou největší opravu v tisíciletých dějinách města Brna – předláždění Joštovy ulice. Všechno se bude muset neprodleně zbořit.

Nelegální je dle specialistů na ústavní právo – kvůli pochybení zákonodárců v roce 1919 – i odsun Němců z Brna. Podle maďarského právníka, JUDr. Michala Haška, je sice lex Beneš a jeho dekrety vůči zákoně o sloučení sousedních obcí s Brnem speciální, ale s tímto názorem zůstává právník Hašek osamocen. Lze tedy očekávat, že Němci se budou chtít co nejdříve do svých domovů vrátit, zejména obyvatelům Masarykovy čtvrtě se doporučuje preventivně sbalit všechny věci a čekat na zvonek.

Problémem je i neplatnost veškerých voleb od roku 1919. Zde však nechal Ústavní soud prostor pro možnou nápravu za běhu. Jelikož se po nálezu soudu de facto navazuje přímo na rakousko-uherskou monarchii, byl Roman Onderka jmenován dočasně pověřeným starostou Brna i všech dalších post-brněnských vesnic, s neomezenou dobou mandátu.

Rozvojové projekty ohroženy

Na rozhodnutí Ústavního soudu promptně zareagoval úřad Jihomoravského kraje i jihomoravské zastupitelstvo a úředníci již dnes ráno započali se stěhováním úřadu do Vyškova. Hejtman, JUDr. Michal Hašek, to komentuje: “Pochopitelně. Takto závažná instituce nemůže sídlit v poslední zapadlé vesnici. Chovám sice k Romanovi dlouhodobé osobní i politické sympatie, ale ty musí jít stranou. Když by byl on na mém místě, udělal by totéž. A Vyškov je ostatně pěkné město.”

Daleko větší ztráta však bude pro Brno praktická likvidace nedávno rozjetého franchisového projektu myBrno. Přes rozhodnutí Ústavního soudu nejede vlak – kdo si licenci na Brno koupí, musí předem počítat s tím, že nejpozději za 98 let bude muset na své vlastní náklady opět všechno zbořit. Přitom návratnost investice je minimálně 111 let.

Záběr z všedního dne na návsi Svobody

Stejně tak se musí přehodnotit natáčení brněnského Sexu ve městě, Kócóra v tróbě ve štatlu. Zakoupená licence od HBO se vztahuje výlučně na sex ve městě, ne na vesnici. Roman Onderka začal proto usilovně vyjednávat se Zdeňkem Troškou pokračování Slunce, sena, erotiky. Poněvadž Brno přišlo rozhodnutím soudu i o všechny brněnské nudapláže, bude se celý děj odehrávat nejspíše na uměle vytvořené nudapláži na návsi Svobody.

Co však bude Brno bolet nejvíc, je, že reálně hrozí, že přijde o pořádání nejvýdělečnějšího sportovního turnaje – mistrovství světa v gamblingu. Všechna povolení pro automaty na územní Brna jsou z důvodů výše uvedených také neplatná. Světová asociace gamblingu byla naštěstí vstřícná a dala obci Brno měsíc na to, aby své automaty znova legalizovala. Brno se již oficiální žádostí obrátilo na Ministerstvo financí, aby žádosti o povolení automatů do Brna schvalovalo přednostně.

Ale že vše špatné je pro něco dobré, dokazuje příklad vždy dobře naladěného náměstka pro rozvoj, Ladislava Macka:  „Velký Brno nebo malý brno, ta chata na přehradě zůstane. A vůbec, hned na příští radě navrhnu, ať kandidujem s Brnem na vesnici roku. Titul nás nemůže minout.“