Železniční uzel Brno a referendum o nádraží
Současné dění kolem brněnského nádraží je značně nepřehledné. Debaty, kde a proč má být v Brně hlavní nádraží, jsou v plném proudu minimálně posledních 10 let, a za tu dobu se událo mnoho věcí, které projekt střídavě posunují či zbrzďují. Pokud máte zájem se v problematice zorientovat, zde je pokus o vysvětlení, v jakém stavu se dnes nacházíme.
Bohužel nebo bohudík to nejde popsat stručně, takže vám čtení nějakou chvíli zabere. První část textu je popis současného dění kolem posuzování variant Železničního uzlu Brno, následuje část věnovaná právním aspektům referenda a zdůvodnění, proč by platné referendum znamenalo znemožnění nejen odsunu nádraží, ale i modernizace nádraží v centru. Autorem textu je Matěj Hollan, dlouholetý člen občanské koalice Nádraží v centru, text je proto psán v ich-formě.
Stručná historie odsouvání nádraží
Občanská koalice Nádraží v centru, jejímž jsem členem asi od roku 2007, usiluje od roku 2004 o prosazení modernizace nádraží v centru (dnes pracovně nazývané „Nádraží pod Petrovem“). Za tu dobu se nám podařilo urazit velký kus cesty, kdy se z původně „aktivistické malůvky“ stala státem respektovaná varianta, která má skutečnou šanci na realizaci. Vracet se do počátků debat o odsunování nádraží (20. a 30. léta), do dob centrálního plánování, nebo do divokých devadesátých let by bylo na dlouho a o dnešku to nic nevypovídá. Pojďme proto blíže k současnosti.
Stávající debata o poloze nádraží odstartovala v roce 2004, kdy se stát a brněnská radnice pokoušely prosadit rychlou realizaci odsunu nádraží (tzv. „Nádraží u řeky“) stůj co stůj. Podle tehdejších plánů jsme dnes již měli několik let na novém nádraží vysedat. Debata s veřejnou správou nebyla možná, proto se v té době přistoupilo k vyvolání referenda. Brno tím žilo, sběr podpisů se zdařil už za 16 týdnů. Radnice vedená ODS a KDU-ČSL to tehdy ale zbojkotovala, vyhlásila referendum mimo termín krajských voleb, veřejnost vyzývala k neúčasti v referendu a i vinou toho nebylo referendum právně závazné. Přišlo necelých 25 % oprávněných voličů, z nichž drtivá většina (86 %) podpořila zachování nádraží v centru – pro závaznost byla tehdy nutná 50% účast.
Téma nádraží silně hýbalo i kampaní do komunálu v roce 2006, kdy strany, které nádraží v centru podporovaly – zelení, zlatuškovci a ČSSD – výrazně uspěly. Taky jsem se něco nastál na nádražním stánku, kde jsme volbu těchto stran doporučovali. Žel Onderka otočil velmi rychle, začal podporovat odsunutí nádraží a další strany mu nebyly schopny příliš oponovat.
V roce 2007 se díky zeleným alespoň prosadilo zadání takzvané multikriteriální analýzy, jež měla vyhodnotit, která z obou variant je lepší. Ve srovnání výrazně uspěla varianta centrální, město ale její výsledky neuznalo a odsunovalo se vesele dál. Odsun nádraží získal územní rozhodnutí, které na základě žaloby Dětí Země a několika obyvatel Židenic koncem roku 2008 zrušil Krajský soud v Brně. Nyní se opět čeká na vydání pravomocného územního rozhodnutí (a lze očekávat, že bude opět soudně napadeno).
Stát začal naši variantu brát vážně
Grády začalo dění kolem nádraží dostávat před dvěma lety. Z kraje roku 2012 se nám podařilo dost husarsky na poslední chvíli zabránit utajovanému převodu brněnského nádraží na podivuhodnou firmu Brno New Station Development, která byla jaksi zajímavě propojena s tehdejším šéfem Českých drah, Petrem Žaludou, a stopy firem operujících v Jižním centru končily přes Kypr u lidí z vedení banky J&T (více o pozemkových vztazích a jak jsme se složitě ke konečným vlastníkům dostávali, najdete zde).
Ihned poté jsme jako občanská koalice Nádraží v centru zahájili intenzivní komunikaci s Ministerstvem dopravy, kde se díky uvolnění atmosféry za Víta Bárty (VV) a Pavla Dobeše (VV, LIDEM) otevřel prostor pro dříve zabetonovaná jednání. Přesvědčili jsme Ministerstvo dopravy, že k tomu, aby byla vůbec někdy realizovatelná modernizace Železničního uzlu Brno, zejména kvůli kofinancování z Operačního programu Doprava, je nutné přistoupit k opravdu nezávislému posouzení obou variant – to je totiž základní podmínka pro financování z prostředků EU. Prostřednictvím SŽDC zadal stát dopravní posouzení obou variant firmě na ŽUB dosud nezainteresované, IKP Consulting Engineers. To se ještě nikdy v historii nestalo a považujeme to za obrovský úspěch naší strategie. (Když jsme se pokoušeli již dříve bavit se SŽDC, hlavní projektant odsunu nádraží Ladislav Dorazil se nám vysmál do očí, že pokud chceme naši variantu dělat, ať si ji doprojektujeme na svoje náklady, že stát to nikdy financovat nebude. A vida, stačila jen změna na Ministerstvu dopravy a SŽDC, a stalo se to, co se zdálo být nemožné.)
Studie IKP je pro obě varianty přelomová. Ukázalo se, že i my jsme měli v původním řešení nedostatky. Stavba podzemní kolejové skupiny počítala s jinou geologií, mysleli jsme, že jsme pod Petrovem ve skále, ale ony tam jsou spraše atd. Zásadní závěr ale je, že nádraží v centru skutečně modernizovat jde, oficiálně to konstatoval stát. Proti době deset let nazpátek neuvěřitelný posun.
Na druhé straně se potvrdilo, že původně navržené odsunuté nádraží bylo naprojektováno špatně a IKP to muselo dost překopat, dodat další nástupiště atd. Množství úrovňových křížení, kritická kapacita zhlaví – na to vše jsme dlouhá léta upozorňovali a nebýt naší snahy, stát by nikdy chybu neuznal, a pokud by se odsunuté nádraží stavělo, bylo by dost paskvilní.
Teď už, co se týče železniční části, není mezi variantami zásadní rozdíl, dokonce stojí obě přibližně stejně, cca 20 mld. (Naše varianta stále vychází lépe při zpoždění vlaků, z důvodu důsledně segregovaných tratí pro různé druhy dopravy, což bude v konečném rozhodování hrát také roli.)
„Je to o lidech“
Co ale bylo pro vznik této studie klíčové: aby práce na ní mohly probíhat skutečně nezávisle, uzavřeli jsme s městem, respektive s 1. náměstkem primátora, Robertem Kotzianem, pod kterého modernizace ŽUB gesčně spadá, už před dvěma lety mediální smír. To bylo z obou stran důsledně dodržováno. Pokud by se téma stále ideologizovalo a na firmu IKP by byl vytvářen nátlak, jedna ze stran by zcela určitě závěry studie odmítla a byli bychom opět na bodě nula.
Před nějakou dobou jsme v rámci pokračování strategie neútočení Kotzianovi nabídli pořádání společné tiskové konference k závěrům studie, což jsme následně provedli. Udělali jsme to proto, aby jedna ze stran nepublikovala závěry studie jako svoje vítězství, což by bylo z hlediska PR jednoduché. Přišlo nám logické a správné, abychom si každý řekli svoje, ale společně jsme deklarovali, že studii považujeme za nezávislou. Dovedete si představit, že by bylo toto možné před deseti lety?
Pokud máme jako Žít Brno sehrát nějakou pozitivní roli, tak je to právě otevírání těch nesmyslných ideologických klapek na očích. S tím jdu já osobně do politiky a je to jediná cesta, která mi dává smysl. Zejména pokud se nejedná o politiku idejí, ale témat, kam spadá i dopravní politika, je strategie „nejednat“ či „silou druhou stranu přetlačit“, k ničemu. Nefunguje to. V dopravní politice neexistují škatulky jako „zlá ODS“ a „hodná SZ“.
A ony vlastně škatulky neexistují vůbec. Když uvedu příklad z hazardu – už dávno jsme zjistili, že jakékoliv třídění podle stran nemá opodstatnění. Někdy je největším odpůrcem hazardu ODS, v jiném městě je jeho zastánce. Fráze „je to o lidech“ platí na komunálu do puntíku. Z hlediska úspěšné předvolební kampaně má bezpochyby smysl démonizovat všechny členy ODS a ČSSD, ale ve výsledku tak ničeho nedosáhnete. K prosazení svých plánů musíte mnohdy shánět podporu napříč stranami a často vás udiví, že se shodnete s politikem ze strany, která je přece plná mafiánů a gaunerů…
Bez odborného posouzení obou variant není projekt financovatelný
Co bude dál? Aktuálně dokončená studie není určena pro finální rozhodnutí státu. Nyní se musí, bez ohledu na libovolný výsledek případného referenda, udělat studie proveditelnosti, která vyhodnotí jak železniční část, tak celkové dopravní fungování ŽUB s návaznou MHD (zde čekáme výrazný náskok nádraží v centru, protože je u fungujícího uzlu MHD), urbanismus či finanční srovnání, včetně časového horizontu, ve kterém by šlo tu kterou variantu za příznivých okolností realizovat (odsunuté nádraží má optimistický termín dokončení 2021–2022, nádraží v centru 2030–2032). Souběžně nebo po tom se projekt pošle k posouzení iniciativě JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech), která bude schopna kvalifikovaně konstatovat, kterou či zda obě varianty lze financovat z prostředků operačních programů.
A abych nezapomněl, ten „zlý“ Kotzian prostřednictvím městem najatého lobbisty Teličky prosadil na poslední chvíli ŽUB jako vyjmenovanou stavbu do stěžejního dokumentu o prioritních dopravních stavbách EU. A to invariantně, tj. bez ohledu na polohu. Nemusíme proto spoléhat jen na finance z OPD, ale můžeme čerpat ze speciálního fondu na financování prioritních staveb železniční sítě TEN-T.
Když budou tato srovnání na stole (přičemž věřte tomu, že pokud se tam objeví jakékoliv pokusy o manipulaci, tak to bude sakra slyšet), teprve se stát může zodpovědně rozhodnout, kterou variantu chce realizovat. I přes víceméně stejné výsledky železniční části si myslím, že v urbanismu a návazné MHD prohraje odsun výrazně. Oponenti si mohou myslet opak. Jiná cesta, jak se dobrat k realizaci modernizace ŽUB, ale neexistuje.
V Česku je přitom v oblibě rozhodovat se o variantách dopravních řešení „politicky“. Na to však Evropa není ochotna poskytovat veřejné prostředky. Když jsme byli s Hankou Chalupskou v Bruselu jednat s evropskými úředníky, neskrývali úsměšky nad chováním českého státu, který jim vždycky pošle žádost o peníze a když se ho zeptají, proč by měla Evropa financovat zrovna tuto stavbu a zrovna tuto variantu, tak jim Česko odpoví, že prostě proto. Ve stejném schématu uvažuje i Roman Onderka, který si myslí, že Brno má prostě na peníze z Evropské unie nárokové právo a že Evropě není nic do toho, kde nádraží bude a jestli bude či nebude fungovat. Již klasický je Onderkův výrok z před čtyř let, kdy v televizní předvolební diskuzi prohlásil, že v Bruselu čeká na stole 8 miliard na odsun nádraží a stačí si tam pro ně přijet. Takto to ale zkrátka nechodí.
Tolik letmé nahlédnutí do technické a procesní stránky věci. Shrnuto: Dnes je více než kdykoliv dříve možné dopracovat se k modernizaci nádraží v centru. Totéž platí i o odsunu nádraží. Nyní k právním aspektům referenda.
Referendem nádraží nepostavíš
V roce 2004 se jednalo o vědomě nátlakovou akci proti tehdejšímu vedení města, které se vůči nádraží v centru chovalo pohrdavě. Byl to pro mnoho lidí zejména vzdor proti radnici ovládané ODS a KDU-ČSL. Od té doby se situace změnila skoro o 100 %, jak jsem popsal výše. Do stávající situace přišel Jakub Patočka (ČSSD) a rozhodl se, že vyvolá nové referendum. Je to bezpochyb jeho nezadatelné právo. Znamená to ovšem opět zpolitizování a ideologizaci tématu. Proto jsme se k nápadu uspořádat další referendum postavili již před rokem odmítavě a tvrdili jsme, že nyní musí nezbytně nutně doběhnout objektivní posuzování variant nádraží, což politizace ohrožuje.
Vyvolávané referendum čítá dvě otázky. Pokud nebude závazné, není potřeba ho řešit, to je jasné. Bude-li závazná kladná odpověď na první otázku, o poloze nádraží („Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno – hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?“) bude to znamenat pramálo. Referendum je závazné toliko pro zastupitelstvo jako celek, nikoliv pochopitelně pro stát, kraj či dokonce městský stavební úřad, který vykonává státní správu v přenesené působnosti a názory zastupitelstva se nesmí řídit.
Modelový příklad: Pokud se lidé rozhodnou podpořit nádraží v centru, zastupitelstvo bude mít povinnost změnit si územní plán. Nevím, jestli je to všeobecně známo, ale dnešní drážní pozemky hlavního nádraží nejsou vedeny v územním plánu z roku 1994 jako plocha pro dopravu, ale třeba jako park. Jelikož se jedná o stavbu nadregionálního (krajského) významu a Jihomoravský kraj nemá v současné době platný územní plán (takzvané Zásady územního rozvoje, ZUR), bude muset město nejprve krajský úřad požádat, zda se změnou brněnského územního plánu souhlasí, viz § 50, odst. 7 a 8 Stavebního zákona. Pokud bude krajský úřad trvat na tom, že to není možné, končí tím veškeré možnosti města usilovat o nádraží v centru. I kdyby ale řekl ano, neznamená to, že změna územního plánu bude dokončena, protože v aktuálně připravovaných ZUR, které schvaluje zastupitelstvo kraje, nikoliv krajský úřad, může být opět zanesena jen odsunutá varianta, stejně jako byla i v těch zrušených.
Nevím například o tom, že by vyvolatelé referenda dojednávali zanesení ŽUB do nových ZUR variantně, vím o tom, že to děláme my. Pokud se to podaří, je možné se o nádraží v centru bavit. Zůstane-li vše při starém, Brno si nebude moci změnit územní plán, i kdyby to chtělo 100 % Brňáků. Já vím, je to složité a nudné, ale právě proto je nezodpovědné vykládat, že referendum samo o sobě o něčem rozhodne.
Ono je to samozřejmě velké politikum: Pokud budou vládnout po volbách strany, jež nádraží v centru nechtějí, první otázku referenda zahrají do autu výše nastíněným způsobem, tedy formální snahou o změnu územního plánu, kterou „zlý“ Jihomoravský kraj zarazí; tím splní formální povinnost respektovat výsledky referenda a nadále mohou směle odsunovat. Dostanou-li se do budoucí koalice strany, které jsou nádraží v centru nakloněny či které nemají odsun nádraží jako ideologii, výše uvedené kroky – pokus o změnu územního plánu – budou provádět také, ale se skutečnou snahou docílit oné změny. I bez referenda.
Referendum znamená stopku pro nádraží v centru
Proč jsem ale skutečně zásadně proti tomuto referendu, je formulace druhé otázky: „Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?“
Tu otázku si pojďme rozebrat podrobněji: „aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží“. Když odhlédneme od toho, že město není investor železniční části ŽUB, tak i přesto se Brno v případě závazného výsledku stane vysoce nedůvěryhodným partnerem, ježto bude mít povinnost sabotovat obě varianty a iniciovat „soustavu návrhových soutěží“, které budou úplně odznova hledat „nejlepší řešení modernizace železniční stanice“. Kdyby aspoň bylo v otázce napsáno, že se má hledat nejlepší řešení hlavní výpravní budovy, ale ne. Zastupitelé by byli zavázáni usilovat o nové řešení celé rozsáhlé stanice: železniční stanice nerovná se zdaleka jenom nádražní budova a nástupiště, je to celý dlouhý úsek mezi vjezdovými návěstidly.
Otázka se navíc netýká jen varianty v centru, ale i odsunuté varianty, resp. jakékoliv jiné hypotetické varianty. Navrhovatelé referenda otevřeně tvrdí, že všechno je špatně, že je nutné začít zcela od začátku:
„Chceme začít od nuly a chceme, aby se projekt připravoval v rámci otevřené urbanistické soutěže,“ řekl Patočka.
Je to jejich právo, ale jak je zřejmé, znamená to, že nechtějí, aby byl ŽUB kdy modernizován. Jako insider můžu dát krk na to, že nikdy nikdo nevymyslí další varianty, než jsou teď na stole, ale jako budoucí zastupitel bych byl referendem zavázán je mnoho let marně hledat. Děkuji, nechci.
Pro vysvětlení, proč není záhodno zakonzervovat stávající stav: Došlo by k omezení budoucího rozvoje krajské hromadné dopravy z důvodu nedostatečné kapacity železniční infrastruktury v Brně. Již dnes je poptávka po kratších intervalech na některých tratí, ale z kapacitních důvodů jí není možné vyhovět. Došlo by k blokaci výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) coby zásadního celoevropského investičního počinu v dopravě s cílem nejen zásadního zlepšení cestování, ale i významných úspor fosilních paliv a s tím související nižší zátěže pro životní prostředí a nižší závislosti EU na dovozu strategických surovin. V Česku je Brno klíčovým uzlem pro dva železniční koridory a nepřipravenost Brna na zavedení vysokorychlostní dopravy ohrožuje či spíše znemožňuje vznik kvalitní vysokorychlostní sítě v ČR.
Na druhou otázku v případě vyvolaného referenda proto výrazně doporučuji neodpovídat či hlasovat NE a město k tomu, aby vše začalo od bodu nula, nezavazovat. Mám za to, že lidé, kteří vyvolání referenda podepisují, netuší, že druhá otázka znamená stopku možnosti nádraží modernizovat. Jako budoucí zastupitel budu závazné výsledky případného referenda pochopitelně plně respektovat, stejně jako všichni zastupitelé za Žít Brno, pokud ale budu zavázán k tomu, abych přestal prosazovat nádraží v centru, přiznám se, že mi to bude velmi líto. Daleko raději bych i nadále pracoval na tom, aby Brno modernizované nádraží mělo. Tak prosím svoje podpisování a zejména hlasování u případného referenda zodpovědně zvažte.
8.28
Předpokládám, že souhlas města je v případě modernizace podmínka nutná (byť nikoliv dostačující). Argumentovat tedy tím, že do procesu vstupují i další subjekty (kraj, …), se kterými je nutné vyjednat dílčí kroky (změnu územního plánu), není na místě. Pokud bude město zavázáno nádraží neodsunout, další vývoj se bude nutně pohybovat v mantinelech tohoto stavu.
Pro úplnost dodávám link na neodkázaný článek Jakuba Patočky: http://denikreferendum.cz/clanek/18303-matej-hollan-ve-vroucim-objeti-brnenske-ods
10.44
tohle uz neni satirickej web, ale regulerni stranky politicke strany? S nazorem na odsun nadrazi se ztotoznuju ale je dost smutny, ze tento a podobny texty v posledni dobe nemaji s puvodnim ironickym tonem Zitbrno nic spolecnyho…
17.26
A proč by se mělo o řízení města psát satiricky?
11.56
Zdravím autora a 3 dotazy:
1) Nebylo vhodnější o nesmyslnosti referenda informovat ve chvíli jeho spouštění? Ten pohled na ty absolutně neinformované sběrače podpisů byl opravdu smutný… Naštěstí mě uklidnilo, že z 10 osob co jsem na archu viděl byl z Brna jediný, ostatní uváděli adresy z celé ČR a předpokládám, že to musí podepsat Brňák, nebo ne? Ostatně ono to krásně demonstruje nesmyslnost nejen tohoto, ale i předchozího dávného referenda…. Poloha nádraží je klíčová zejména pro “denodenně za práce dojíždějící nebrňáky” a ti hlasovat nemohli a ani teď nebudou moct.
2) Neustále i u své varianty mluvíte o “modernizaci nádraží v centru”. Chápu že na lidi to působí mnohem lépe “marketingové”, ale nebylo by lepší konečně na férovku říct a začít používat, že zatímco nádraží u řeky je zcela nové nádraží asi 700 metrů od toho současného, tak nádraží pod Petrovem (tedy vaše “nádraží v centru”) je také ZCELA NOVÉ nové nádraží asi 200 metrů od toho současného. Vždyt z toho současného nevyužijete vůbec nic. Silně v tom vidím inspiraci u Ladi Macka…. Nebo ještě jeden příměr – modernizace chaloupkyve vašem podání = postavím na zahradě 50 metrů vedle ní 2patrovou podsklepenou vilu a z chaloupky udělám vesnickou památku.
A problémů tam bude samozřejmě mnohem více, např. všichni začnou nastupovat na naprosto nepřipravených nových Sadech, z nichž by se defacto stala zastávka “hlavní nádraží” (aneb proč by někdo chodil až na hlavák, když prakticky všechny linky ted zastavují i na NS). Ale do tohoto rozboru se pouštět nechci.
3) Píšete, že obě varianty stojí zhruba stejně – 20miliard. Když se ale podívám do té dokumentace, tak se zde píše, že varianta řeka stojí investičně 41 860 mld a varianta vaše 51 055 mld. A to je rozdíl rozhodně více než malý. Tak odkud 20mld?
A mimochodem, sám se zmiňujete o velmi špatném podloží pod Petrovem. Určitě víte, že na tom pohořel i tramvajový tunel, který měl spojovat Mendlák a Českou. Problémem tam byla spodní voda a velké náklady i na provoz. Jako chcete SŽDC přesvědčit, že má postavit 3 tunely v podloží, které nezvládlo ani mnohem kratší tunel a zejména následně platit nejspíše i desítky milionů ročně za jejich údřžbu a provoz?
12.29
Ad3) Jo, už to vidím v té společné tiskovce… Jako jo, VRT je u nás aktuálné stejné science fiction jako Severo-Jižní kolejový diametr (nechápu, proč se s takovou nesmyslnou stavbou stále počítá, přo znalostech cen tunelů v Brně, kvůli stavební náročnosti je proto tomu Pražská Blanka levný špás), klidně ani s jednou věcí nepočítejme (Navíc VRT stejně nakonec skončí se zastávkou u letiště nebo v Modřicích, investičně to bude násobně levnější, ale tento problém budou řešit spíše děti našich dětí než my).
3.30
Tato strana měla zůstat u satiry a necpat se do politiky vážně jí to moc nejde…
Už vidím to jejich tragikomické vystupování v rolích zastupitelů města Brna. Matěj Hollan a jemu podobní jako zodpovědné osoby za budoucnost města Brna a jeho občanů? Něco tak absurdního si nedovedu představit…
8.50
1) Když se podívám na to, kde má odsunuté nádraží být, tj vedle autobusového, tak mi (pro cestující) nepřipadá varianta odsunutého nádraží tak špatná. Od dob, kdy UAN není u Grandu, se lidé s kuframa sunou dost velkou štreku. Dopravní obsluha UANu i po 30(?) letech katastrofa, lepší je to dojít pěšky. Takže jestli by odsunuté nádraží znamenalo vyřešení přepravy k tramvajovým uzlům pro denně dojíždějící pracovníky, bylo by to plus i pro UAN.
2) Neumím si představit, jak by to vypadalo, kdyby se na 10 let znefunkčnilo stávající nádraží. Při rychlosti výstavby u nás to moc kratší dobu trvat nebude… Jeden přiblblý kruháč ve Slatině 4 měsíce (!) při zastaveném provozu, jedna mimoúrovňová křižovatka v Krpoli 2-3 roky. Obávám se, že modernizace stávajícího nádraží by prakticky znamenalo paralýzu Brna na mnoho let. Z tohoto pohledu je lepší postavit nové jinde. Na papíře to vypadá krásně, realita bude, jako obvykle, jiná.
3) Myslím si, že referendum o poloze je k ničemu. Každý má jiné potřeby a představy, mě je to třeba jedno – hlavně, aby už bylo. Demokracie je krásná věc, ale pokud 20 let blokuje nové nádraží, tak by trocha “totalitního” prásknutí do stolu a definitivního rozhodnutí neškodila. Ať už by byla zvolena jakákoli varianta, tak by si na ni její odpůrci za ta už dávno zvykli. Je to jako v tom vtipu: “Manželka se ptá při 20-ti letém výročí manželka, proč je tak smutný. Odpověděl jí, že kdyby ji zabil hned po svatbě, tak už by byl venku”.
4) Celé to na mě působí dojmem, že nejde ani tak o polohu nádraží, jako o předem vyjednané kšefty a kšeftíky pro kamarády a kamarády kamarádů s “malou domů”. U projektů dělaných na desetiletí je přece jedno, jestli to stojí o pár % víc nebo míň; za těch 20 let debat je beztak hodnota peněz úplně jiná.
18.33
Martin: Když někdo potřebuje na Zvonařku třeba z Útěchova, tak se “s kuframa sune” přes celé město. Nikde není psáno, že by měl každý Brňan vyjít z domu, po 50 metrech vlézt do busu, aby po cestě MHD vystoupil a po dalších 50 metrech byl na Zvonařce. Chodníky a bezpečné přechody tam jsou. Není o o nic dál, než třeba v Berlíně z “ZOB” na nejbližší S-Bahn. Těch pár desítek metrů fakt nikoho nezabije, spíš pomůže. Zdravotně a tělesně a jinak postižení si poradí i díky současné MHD.
13.14
Zastáncům nádraží “Pod Petrovem” i “U řeky” bych doporučil, aby se zamysleli nad těmito spornými body:
Zásadní problém vidím v tom, že ani v jedné variantě není kladen důraz na propojení železniční dopravy, dálkové autobusové dopravy (řešení přesunu cestujících při přestupování mezi vlakovým a autobusovým nádražím je naprosto nepřijatelné) a MHD, což mi u dopravního uzlu přijde zásadní. Není ani zmíněno, jak je počítáno s propojením letiště. (Na rozdíl od Ostravy, například.) Kvalitní řešení propojení železničního uzlu s MHD považuji (z pochopitelných důvodů) za daleko důležitější, než je poloha nádraží.
Jako další zásadní a neřešený problém vidím obtížnou a nedostatečnou prostupnost komlexu nádraží pro pěší, což způsobuje urbanistický nonsens – faktické odříznutí jižní části od centra Brna, “centrum” se ocitá na okraji města a jižní část za nádražím je spíše periferií.