Maruška Z.: Z Brna chceme udělat značku jako Brno!

V Evropě jsou stovky lepších měst než Brno a všechna usilují o to jediné. Nalákat investory a kvalifikovanou pracovní sílu, udržet mladé lidi a studenty a nabídnout jim kvalitní život. Najednou se tak dostáváme do silného konkurenčního prostředí, kde nemáme žádnou šanci. Jde tedy o to, aby Brno bylo stejně srozumitelnou značkou jako třeba Adamov nebo Vyškov.

Vybrali jste slogan Žít Brno. Jaké slogany používají jiná města?
To opravdu netuším, asi nějaké jiné.

Přistoupila na tento způsob propagace i česká a moravská města?
Určitě.

Kdy přišlo Brno na to, že také potřebuje nějaký slogan?
Máme fungující logo, které pomocí svislých čar evokuje vězení. Jenže Brno je kromě toho velmi různorodé. Brno je městem automatů, prapodivných soukromých vysokých škol a bezdomovců. A jak to vše vyjádřit? S tím vším by nám měl pomoct právě slogan a hodnoty, díky kterým těchto mnoho významů propojíme. Tyto úvahy odstartovalo zjištění, že musíme utratit peníze, které by jinak mohly skončit v nějakých neziskovkách nebo divadlech, což nikdo nepotřebuje. Brno teda určitě ne.

Jak se město s těmito problémy vypořádalo?
Nechali jsme si zpracovat dotazníkové šetření. Lidé si s Brnem spojují opravdu různé věci, ale přitom žádná z nich nedává smysl. Na základě těchto výsledků nám pak odborníci doporučili vytvořit city identity, což je něco jako šalina.

Podle čeho se tyto hodnoty vybíraly?
Vybírali jsme to podle energie, kterou vysílal obsidián.

Písmenu b jste přiřadili blízkost, co si pod tím mohou lidé představit?
Všichni přece říkáme, že v Brně drbou všichni všechny.

R vysvětlujete rozvoj. Jaký rozvoj máte na mysli?
Pro mě je velmi inspirativní, když už se v Evropě ví, že Brno je takové to malé ušmudlané Las Vegas. Když se třeba zamyslíte nad Prahou, tak se tam asi odstěhujete. Zatímco v Brně je to jinak a vnímají to i ostatní. Například kolegové z Plzně, kteří vyhráli titul město kultury, mi nedávno říkali: „Jak vy to v tom Brně děláte? Vy si tam postavíte stovky heren, o vás se všude píše, poraďte nám recept.“ To je ten rozvoj, inovativní rozvoj, který vidíme pod písmenem r.

Dostali jsme se k písmenu n.
Pod ním vidíme nápaditost, protože nás napadla spousta zajímavých věcí, třeba odsunout nádraží na periferii, vyrobit parkoviště pod Zelňákem nebo slogan Žít Brno.

Poslední vlastnost, kterou jste Brnu připsali, je otevřenost začínající na o.
Brno bylo vždy otevřené, protože zde žily tři národnosti, z nichž jsme dvě vyhnali nebo vyhladili. Ale Brno je otevřené třeba co se týče přístupu k informacím. Můžete požadovat jakékoli informace, a když budeme chtít, tak Vám je i poskytneme. Navíc pana Haška napadlo, jak zlepšit zákon o svobodném přístupu k informacím, aby se v té záplavě občané neutopili.

Jak se s těmito hodnotami bude pracovat?
Vzhledem k jejich bezobsažnosti to asi moc nepůjde, ale můžeme zkusit třeba smajlíky.

A jak budou na propagačních materiálech smajlíci fungovat dohromady s logem a sloganem Žít Brno?
Nevím, proč by to mělo nějak fungovat.

Situace, kdy Brno loni o nové identitě informovalo, ale nikdo z vedení města ji nechtěl příliš komentovat ani vysvětlovat, tedy nebyla nejšťastnější, že?
To není pravda, naopak to zcela vystihuje brněnskou identitu.

Mluvíte o prezentaci města na mezinárodní úrovni, slogan Žít Brno se však k překladu do cizích jazyků příliš nehodí. Ani angličtina neumožňuje slovní hříčky jako Prožít Brno nebo Užít si Brno. Jak to chcete řešit?
Ale to, že se to špatně překládá, přece nikdo z nás nemohl tušit, to se nedá dopředu nějak zjistit. Pak jsem to zkusila dát do překladače a podle googlu je překlad “live chicago”. To se mi moc líbí.

Jak dlouho může ještě trvat, než budeme znát konečnou podobu nové „obchodní značky Brno“?
To vůbec netuším, možná nikdy, to není důležité.

Pan primátor se zamýšlí nad významem Brna.

Kritikové nové identity města často zmiňovali, že magistrát vytváří značku, která zatím nemá obsah. Když pak na základě této značky přiláká turistu, ten zanedlouho zjistí, že například navigační systém ve městě je velice těžkopádný a dostat se třeba k vile Tugendhat mu dá pořádně zabrat. Pracuje město i na tom, aby se zlepšily tyto věci?
To je přece problém turistů a ne náš, můžou se někoho zeptat, když už to chtějí vidět. Kdyby jeli třeba do Vídně, tak si tyhle problémy ušetří, ale na náměstí Svobody určitě trefí a takový úhledný betonový plac mají přitom málokde. A to že značka nemá obsah je v pořádku, to je jako kdyby mělo mít Brno nějaký obsah nebo snad smysl, co já vím.

Nemáte pocit, že město vytváří nové vize a strategie, ale ve skutečnosti se nic nemění a nezlepšuje?
V Brně už není co zlepšovat, to musí lidi pochopit, i když je to pro spoustu z nich problém a pořád mají snahu nám doporučovat nějaké nesmysly.

A pracuje se na těchto doporučeních? Nebo je máte v šuplíku a vytváříte značku bez obsahu?
V šuplíku je určitě nemáme, většinou je skartujeme. A s tím obsahem mě už neobtěžujte, vy mě snad vůbec neposloucháte. Jděte pryč.