Šťástkova obhajoba Hrubé: udavači, obnovení činnosti VONSu a ti krokodýli

Spravedlnost prohrála.

Někdejší starostka Krna – středu, moje předchůdkyně MUDr. Dagmar Hrubá, je nevinná. Ale odsoudili ji. Parchanti.

Za nic. Za to, že podepsala smlouvu na pronájem areálu na nám. Míru za korunu za rok, přičemž porušila zákon o obcích, dále ujednání s Ministerstvem obrany, jemuž areál patřil, a tím způsobila městu škodu 10 milionů. Ty miliony musí podle soudu uhradit. Kde je má ale vzít, když svoji vilu převedla na syna? Přitom její obhajoba byla nezpochybnitelná: “Jsem doktorka, starostku jsem vlastně nikdy dělat nechtěla. Neumím číst, nemohla jsem vědět, co podepisuji.” Dlouhá léta jí procházela. Až letos v zimě Nejvyšší soud rozhodl, že starostka číst umí a proto si byla vědoma, co podepisuje.

V této souvislosti jsem si vzpomněl na nejradikálnější text, co kdy jaký člen ODS na její obranu napsal. Není to překvapivě Paulczynski, ale jsem to já, Mgr. Libor Šťástka. Chvíli mi trvalo jej najít, ale nakonec jsem ho objevil na své oblíbené stránce. Takže tady je:

Proč nás stál Wilson deset milionů
16. ledna 2009
BRNĚNSKÝ ÚHEL POHLEDU
LIBOR ŠŤÁSTKA starosta Brna-středu za ODS

Na konci ledna bude soud projednávat údajnou vinu mé předchůdkyně Dagmar Hrubé. Prý zneužila pravomoci při podpisu smluv na dům Wilson v Masarykově čtvrti. Jsem přesvědčen, že její obžaloba je účelová. Skutečnými viníky jsou jiní: ti, kteří ji udali a stáli na počátku této kauzy, ti, kteří s jasným politickým záměrem používají udávání jako prostředek politického boje.

A také ti, kteří jim v tom jdou na ruku, a to i přesto, že by měli hájit zájmy veřejné, a nikoli soukromé zájmy oznamujících osob.

Praktiky některých brněnských členů Strany zelených jsou opravdu hodné návštěvy toalety. Také upřímně doufám, že v ní tito dotyční jednou sami po zásluze skončí.

Zajímala by mě i prověrka na ministerstvu obrany, které městu napařilo desetimilionovou pokutu. Tvrdím, že neoprávněně, velmi nestandardním způsobem a opět pouze na základě politické objednávky.

Stále čekáme na zdůvodnění toho, proč městská koalice, v níž ODS není, bez mrknutí oka a jakéhokoli právního rozboru schválila v květnu zaplacení této pokuty.

Právě zdvižené ruce zastupitelů hlasujících pro to, aby bylo město o deset milionů chudší, posadily starostku Hrubou na pomyslnou lopatu u pece. Na světě byla údajná vzniklá škoda a Hrubá mohla být obžalována.

I přes nakonec ministerstvem nabízenou dohodu o narovnání, která by vše vyřešila, byla tímto politicky motivovaným hlasováním kauza zpečetěna. Věřím však, že ne do podoby, kterou si představují její iniciátoři. Věřím, že tušené a předpokládané vyjde najevo, že poznáme pravý příběh a jeho hrdiny.

A sám záměr výstavby domu s obchody? Asi podobně jako na paní starostku Hrubou, i na mě se obrací obyvatelé nejrůznějších koutů městské části, naposledy mladá rodina s dvěma dětmi – žijeme stísněně v jednopokojovém bytě, potřebovali bychom do většího, nejlépe někam, kde si děti můžou hrát venku. Všichni s otázkou: „Proč už ten bytový dům dávno nestojí? Rádi bychom v Masarykově čtvrti bydleli, jsme smutní z toho, že místní obyvatelé zpoza plotů svých milionových vil, zahrad a bazénů nás mezi sebou nechtějí. Slyšeli jsme, že si tam hodlají pro trávení svého volného času vybudovat golfové odpaliště s jezírky, tenisovými kurty a piknikovými boxy…“ Rozumím jim, odpověď se mi však hledá těžko. V duchu si říkám, budiž, třeba palmy s umělými kokosy, pobíhající krokodýli a kašny se šampaňským. Asi lepší než stávající lebeda a ruiny… Městská koalice bude mít věru náročný úkol. Shodnout se na již v minulosti městem projednaném a schváleném záměru bytového domu, nebo dát šanci zastáncům volného času. Zatím se v této věci, na rozdíl od jasného postoje při posílání milionů na pražské účty, neshodla vůbec na ničem.

A tak zatím vítězí ti, jimž nejde ani o bydlení pro mladé, ani o oddych stávajících obyvatel Masarykovy čtvrti, ale pouze o své zviditelnění a místo na slunci. A stejně jako kdysi kníže Svatopluk svého strýce, obětují kohokoli, kdo se jim v tomto jejich snažení může hodit.

Při té příležitosti jsem se rozhodl s kolegy z ODS obnovit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, VONS. Tady je naše prohlášení “Vons 2012“. Prosíme o šíření mezi všechny vaše známé. Už několikrát jsme dokázali, že to dokážeme, dokážeme, že to dokážeme i nyní.

Váš

Mgr. Libor Šťástka
starosta MČ Brno – střed

• Tweet