Stavba sluje nabírá zpoždění
Jak jsme již naše čtenáře informovali, brněnská ZOO se co nevidět rozroste o další přírůstek. Novou atrakcí se stane klonovaný brněnský drak. Nejprve je ovšem potřeba drakovi připravit zázemí v podobě sluje, jejíž stavba však nabírá zpoždění.
Sluj, jež má být součástí nové vstupní haly, se neustále prodražuje. Zejména kvůli protipožárním opatřením stoupla cena ze dvou set na tři sta milionů. “Neuvědomili jsme si, že drak plive oheň,” sdělil redakci zástupce firmy Arch.Design.
Přesto má stavba od radnice zelenou. “Nevíme, jestli vchod se slují potřebujeme, nevíme, na kolik nás přijde, nevíme, k čemu nám bude, ale jedno víme jistě. My ho prostě chceme,” tvrdí primátor Onderka.
Na projekt shání radnice peníze kde se dá. Kvůli připravované stavbě byla zrušena stálá akvarijní expozice na Staré radnici. “Ušetříme tak milión a půl ročně, takže za dvě stě let by snad sluj mohla stát,” seznámil redakci náměstek primátora Ladislav Macek s financováním akce.
I tak se projekt u některých nesetkává s pochopením. Propuštěná pracovnice bývalého akvária, jež si nepřála být jmenována, si postěžovala: “Na rybičky prý nemají, ale jinak vyhazují peníze na draka.” Takové hlasy jsou ale jen ojedinělé, ostatní pracovníci ZOO se na nový přírůstek těší. “No to bude úžasný. To su fakt nadšenej,” uvedl například jeden z kydačů.
Klonovací proces ovšem na úředního šimla nečeká a tak se může stát, že Brno bude mít dříve draka, než sluj. I s touto variantou ale město počítá. Bájného netvora by se na čas ujal známý milovník zvířat, brněnský primátor Roman Onderka. “Už mám doma opici, tak proč ne draka,” uvedl primátor.
Ředitel ZOO Martin Hovorka ale řeší i jiné problémy, drakovi je potřeba zajistit poměrně unikátní dietu. “Ta sviňa žere jen princezny,” posteskl si Hovorka. Zoologická zahrada je však již v kontaktu s panovnickými dvory severní Evropy a dodávka stravy pro brněnského draka tak snad bude zajištěna.
Obyvatelé Brna jsou z chystaného rozšíření ZOO vesměs nadšeni. Bleskový průzkum magistrátu ukázal, že nový vstup se slují podporují jak lidé z Líšně, Slatiny, nebo Vinohrad, tak i občané Pisárek, Jehnic, či Brna-Střed.
Proti stavbě se tak jako obvykle ozývají pouze nevýznamné hlasy místních obyvatel.
19.16
Nevýznamné hlasy místních obyvatel město zcela jistě vyslechne a patřičně zareaguje. U nás na (stále ještě brněnském) jihu nechtějí občané ŽÁDNOU průmyslovou zónu. V původních plánech je její šířka 200 metrů. Podle zaručených informací pracuje nyní studio UAD (Urbanisticko Architektoničtí Diletanti) v nové studii daného území na jejím zmenšení na 199 a když budou občané hodní, tak možná i 198 metrů.