Petr Velek: Režijní koncepce Černé Madony (psáno levou rukou)

15. 2. 2012 9.00 5 komentářů

Sdílej tento článek

Autor:

Přátelé,

jak asi víte, po premiéře Černé Madony jsem si zlomil ruku. A nebo nohu. To je jedno. Prostě se po mně slehla zem. Nemohl jsem dále snášet štvavou kampaň divadelních kritiků, herců, veřejnosti a dokonce i mého bývalého drahého přítele ve zbroji, Romana Onderky, který dal ode mne ruce pryč, až byl iniciátorem celého představení. Mám jenom jedny nervy a lexaurin už přestal zabírat.

Inu což, umělci musí snášet nepřízeň publika. Jen málokdo z nás, přátelé, se dožije uznání za svého života!

Ale nic, ani smrt, mi nezabrání, abych popsal, stručně a jasně, režijní koncepci nepochopeného díla. Věřím, že po přečtení následujících řádek mě vezmete na milost. Předem se omlouvám, pokud Vám bude recenze připadat zmatená a chaotická. A) je to umělecký záměr a za B) už to jinak ani neumím.

 

Tak za prvé. Pro všechny škarohlídy, co nedokázali docenit hloubku textu: Text dramatu byl vytvořen experimentální metodou. Pomocí slovníčku česko-švédské konverzace jsme text díla napsali ve švédštině při cestě vlakem do Adamova. Při bujaré cestě k Býčí skále jsme pak na Romanově iPhonu text přeložili prostřednictvím Google Translator zpátky. Hned před mystickou skálou jsme si hru přehráli a bylo to dobré!

Za doklad toho, že umím pracovat formou koláží, považuji skutečnost, že do jinak záměrně nepřirozeného textu jsme vetkli dvě ožralecké scénky. Ty vznikly, jako většina nejlepších divadelních situací, zcela spontánně. Přišel jsem na zkoušku po několika lahvích vína a nedokázal jsem správně vyslovit jméno toho zpropadeného švédského jenerála, Torstensona. Pořád jsem to matlal. Herci se smáli a opakovali po mne a mně se to líbilo, tak už jsme to tam nechali. Stejně tak vznikla scénka, kdy se dva švédští vojáci předhánějí, kdo víc nahlas řekne, že by si to rád rozdal s paní Torstensonovou. Na tuhle pasáž jsem opravdu hrdý. To by nedokázal napsat ani Troška.

Obzvláště hrdý jsem na přístup k režii. Původně jsme se chtěli vrátit k lety osvědčenému, že hru režíruje nejstarší herec. Bohužel Martin Dohnal zrovna slavil pravoslavné vánoce, musel jsem s lítostí tuto archaickou libůstku oželet. Leč napadl mě obratem jiný husarský kousek. Ve snaze přiblížit se v režijním vedení herců Zdeňku Troškovi, rozhodl jsem se pojmout hru formou školní besídky. Angažovali jsme proto herce 3B z pražské Přípotoční, kteří profesionálům z Mahenky předehrávali.  Ale ať se dělalo, co se dělalo, herci pořád přehrávali. A já jsem chtěl přitom autentiku! Čtrnáct dní před premiérou jsem proto zrušil všechny zkoušky a proházel role. Každý z herců měl tak jiný text než dosud. Sraz jsme měli až hodinu před premiérou, kde si herci rozebrali nějaké kostýmy z fundusu a šlo se na věc! Byl jsem jejich zcela nestrojeným hereckým projevem nadšen!

Za nejlepší na celém divadle ale považuji scénografii ředitele Národního divadla, Daniela Dvořáka, který je proslulý tím, že krom funkce ředitele dokáže vytvořit za rok více než deset scénografií, a to jenom v Národním. Daniel dokazuje, že pokud se stane ředitelem divadla, nemá mezi ostatními scénografy konkurenci.

Brno

Brno. Zdroj: http://rsdesign.webnode.cz

Vytvoření scénografie pro Černou Madonu věnoval Daniel celých 15 minut. A to, považte, včetně detailního rozkreslení všech tří scén! Přistoupili jsme k tvorbě scénografie formou volných asociací. Já jsem řekl “Brno” a Daniel odpověděl “kolo a drak” a jedna scéna byla na světě. Pak jsem řekl “kostel”, Daniel odpověděl “kostel”, stáhli jsme z googlu nějaké fotky a druhá scéna byla hotová. Pak jsem řekl “zasedání rady” a Daniel si vzpomněl že ve skladě je několik židlí a velký dřevěný stůl. Pak jsem řekl “švédské ležení” a tím jsem nachytal Daniela na švestkách, protože ho nic nenapadlo. A u toho to také zůstalo, takže scénu ze švédského ležení nějak splácali před premiérou kulisáci.

Původně jsme ještě zamýšleli zinscenovat scénu boje, ale na tu při skromném rozpočtu 750 000 korun nezbylo. Všechno jsme bohužel utratili za autorské honoráře. Myslím si, že Daniel je skvělým ředitelem.

Abychom mohli napsat, že je divadlo multimediální, poprosili jsme Tomáše Hrůzu, aby udělal ve Wordu nějaké efekty s obrázky. Za 5 minut nebylo co řešit.

Takový malý vtípek je dadaisitická scéna, kdy po jevišti protančí tam a sem dívčí folklorní soubor. Děvčata neměla kde zkoušet na svoje vystoupení a protože jsme zrovna – jako ostatně v celé hře – nevyužívali zadní plán, nechali jsem je tam zkoušet. A už to tak zůstalo.

Na hudbu jsme bohužel zapomněli, tak jsem před premiérou hodil zvukařovi něco, co jsem měl zrovna ve svém walkmenovi. Docela to sedlo.

A abych se přiznal:  kdo z diváků jste poznali, že jsem vykradl svůj vlastní několik let starý špíl Deník Krále, který jsem inscenoval na počet Daniela Landy u Mrštíků, odhalili jste mě správně. Baf. Mám za to, že jednou ověřené divadelní postupy – jako v případě Deníku krále promítání libovolných diapozitivů na plátno a k tomu čtení náhodně vybraných citátů z wikipedie, jak správně odhalil ve své jinak velice nenávistné recenzi bloger Sony – se prostě mají používat už furt. Shakespeare mlel taky pořád na jedno brdo.

Ptáte-li se mně, proč se hra jmenuje Černá Madona brněnská, tak popravdě nevím. Já jsem dělal divadlo pro divadlo a název vymysleli na marketingovém oddělení – prý to přitáhne katolíky a patrioty. Proč ne.

Celkově jsem s úrovní představení nadmíru spokojen a všem kritikům vzkazuji, že patrně viděli něco jiného, než jsem já narežíroval.

A Just – zatímco oni zkoušeli, já jsem spal!

Váš, Petr Velek.

Pozn. redakce: Kdo nevíte, proč Zdeněk Plachý vystupuje pod uměleckým jménem Petr Velek, tak si to přečtěte v Divadelních novináchv Divadelních novinách a v Divadelních novinách.

Pozn. redakce 2: Kluci z divadla říkali, že Petr Velek se prý již do Mahenky nevrátí. Je to veliká škoda, protože druhého takového progresivní režiséra snad ani v Brně už nenajdeme.

5 Komentářů

  • Jestliže Bůh existuje, pak jen za předpokladu, že je všemohoucí. V opačném případě by jeho existence nebyla skutečným, živým a věčným Jsoucnem. Je-li Bůh všemohoucí, pak mu nemůžeme odpírat možnost konat zázraky. Díky nim pak získáváme přesvědčení, že naše víra není jenom „nějaké slepé hnutí ducha“.

    Ježíš Nazaretský svými slovy a znameními svědčil o tom, že ho poslal Otec. Jako Boží Syn během svého pozemského života konal různé mimořádné činy, kterými projevoval moc nad stvořeným světem. Ať už se jednalo o utišení bouře na jezeře, uzdravení lidí z područí různých nemocí či vzkříšení mrtvých. Tyto jeho činy posilovaly víru v to, že je opravdu „Bůh, který dává spásu“. V žádném případě neměly posloužit k pouhému ukojení zvědavosti nebo touhy po něčem magickém.

    Ježíšova možnost a vůle pomáhat těm, kdo vzývají jeho jméno, trvá neustále. Věříme, že vzkříšený Kristus usedl v nebi „po pravici svého Otce“. Vzhledem k Božímu mateřství Panny Marie, i našemu synovství k Ní, lze pochopit a přijmout, že přímluva Matky u Syna je tím nejcennějším, s čím můžeme ve svém životě disponovat. Potíž ovšem nastává, když lidé uvažující pouze pozemsky apriori odmítají zázraky a my, dnešní věřící, s nimi bohužel ani moc prakticky nepočítáme.

    Naštěstí naši předkové, kteří žili v Brně v polovině 17. století, opravdově doufali v pomoc Boží v jakékoli situaci – jinak řečeno, že to, co je pro člověka nemožné, může být pro Boha možné. Po několikaměsíčním obléhání Brna švédským vojskem, které útočilo na naše město dvacetinásobnou přesilou z vycvičených vojáků, se v zoufalé situaci rozhodli v čele s jezuitou P. Martinem Středou prosit prostřednictvím Černé Madony o pomoc nejvyšší – totiž samotné nebe. Jejich důvěra v přímluvu Černé Madony u jejího Syna byla neochvějná! Vždyť o její pomoci v dobách minulých již slyšeli. A jak dokládá historie, ona živá víra byla prospěšná nejen těm, kteří prosili o pomoc shůry, ale i celému Brnu…

    Černá Madona, která se nachází ve starobrněnské bazilice, byla a je po celou dobu její přítomnosti mezi námi tím nejjistějším útočištěm, k němuž se věřící obraceli či obracejí i nyní se svými upřímnými prosbami. Při zpětném pohledu do našich dějin je zřejmé, že český král a římský císař Karel IV. nemohl věnovat augustiniánům u příležitosti jejich příchodu do Brna v roce 1356 vzácnější dar, než obraz Černé Madony. Tu – ne bezdůvodně – po dlouhá staletí uctíváme jako Ochránkyni města Brna a Perlu Moravy. Stala se pro nás nadčasovou garancí Boží pomoci a ochrany.

    Na události, jež se odehrály v Brně v době švédských válek, je možné se dívat ze dvou úhlů. Ten první je pragmaticko-historický, v němž asi složitě budeme nalézat argumenty, proč se Brno ubránilo – včetně oné legendy o „mazaných“ obráncích, kteří zazvonili na Petrově o hodinu dříve – anebo připustíme možnost zázraku, který se udál na přímluvu Černé Madony Brněnské. Je nezbytné se tomuto zázraku, onomu vlivu „odjinud“, bránit, když pro Boha není nic nemožné?

    Můžeme si jen upřímně přát, aby byl v našem krásném městě i nadále dostatek těch, kteří ve svém životě počítají s Boží pomocí a ochranou, za něž se přimlouvá Černá Madona Brněnská. A také, aby se vždy našel mezi námi alespoň jeden odvážný P. Martin Středa, muž moudrý a plný víry, který se postaví do čela duchovního boje proti zlu v jakékoli podobě.

    Kéž slova velmi staré písně: „Brno, Marie, nedobyto je! Maria Vítězná pomůže nám!” platí pro město Brno a celou naši vlast nyní i v časech příštích.

    Lukáš Evžen Martinec, OSA

    opat starobrněnský

  • V Brně nikdo není prorokem. Nevím, proč se tento web neustále o Plachého otírá, aspoň zpočátku brněnské divadlo oživil z mrtvolného provinciálního rytmu, o D. Dvořákovi ani nemluvě. Když už, tak by se tyto invektivy měly dělat v tom zkurveným hantecu, který si tak rádi předělávají Češi přivandrovalí do Brna. Bylo by aspoň jasné niveau. Autor(-ři) tohoto webu vykazují značný literární talent a měli by to tedy zkusit na prknech a pod prkny místo Plachého. Nebo nebyl to nakonec jeho(-ich) záměr od počátku?!

Leave a Reply


Další zprávy

  • Hlavní článek Otevřenost Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Koryčánek nesmí být děkanem architektury. Baví se s neziskovým sektorem

    Když jde o zájmy města, musí jít osobní preference stranou. Hnutí Žít Brno se proto jednoznačně přidává na stranu profesorů a docentů Fakulty architektury VUT, kteří odmítají, aby se děkanem stal buran, který zastává alternativní názory. Jak správně konstatuje Ivan Ruller či Josef Chybík, jmenováním Rostislava Koryčánka by se mohly přerušit dobré vztahy mezi městem Brnem a fakultou a architekt Petr Pelčák by mohl přijít o zakázky, které od města dostává. Tomu je potřeba zabránit za každou cenu Lidé z [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    O jako Otevřenost. Veřejná debata již tuto středu

    Tentokrát se diskuze uskuteční v Café Paradigma na Marešové 8 (za FSS), ve středu 11. června od 18 hodin. Otevřenost má být dle Marušky Z. jedna z “verbálních priorit” města Brna, ale jak víme, město Brno si naopak zakládá na tom, že utajuje i územní plán, jak dokládá legendární projekt Odboru územního chaosu a destrukce, N.E.P.O.V.Í.M. Vytáhnout smlouvy z městských firem trvá roky, o proaktivním zveřejňování si můžeme nechat leda zdát. Účast nikým nevolené veřejnosti na tvorbě územního plánu či [...]

    Čti dál →
  • Ekonomika Hlavní článek Rozvoj Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    Černovice šetří. Ať to stojí, co to stojí.

    V dnešní rozpočtově nelehké době je potřeba šetřit, kde se dá. To si uvědomují dokonce i v Černovicích a proto se snaží přicházet s novými a neotřelými nápady, kde přijít k nějaké té koruně. Na přelomu roku tak ušetřili zbavením se dvou nepohodlných radních, letos plánují prodat černovickou pískovnu. Média jsou k Černovicím nespravedlivá. Pokud už o této malebné čtvrti píší, je to buď v souvislosti s Psychiatrickou nemocnicí, nebo jde o křivé nařčení z lumpáren. Ať už jde o [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Mackovo pozdní odpoledne – středeční debata o územním plánování

    Do voleb zbývá zase o týden míň, proto je čas na další diskuzní téma. Tentokrát se podíváme na proslulé brněnské územní plánování, které pod patronací Ladi Macky a Mgr. Kateřiny Leopoldové z Odboru územního chaosu a destrukce nabývá dost apokalyptických podob. Debata proběhne ve středu 28. května od 18 hodin v Eleven clubu na Dominikánské 11. “Brno, jediný vtip, ve kterém lze bydlet”, je sice moc príma, pokud se však bude město urbanisticky vyvíjet tak, jak Macek s Leopoldovou plánují [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Rozvoj Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Zpráva z inspekční cesty do pražského Institutu plánovaní a rozvoje

    Jedním slovem: Takurčitě! Podrobně: Jak vypadá územní plánovaní v Brně, všichni víme. Útvar hlavního architekta byl před mnoha a mnoha lety zrušen, obsahově příbuznou funkci dnes zastává Kateřina Leopoldová, šéfka odboru, jemuž nikdo neřekne jinak než Odbor územního chaosu a destrukce. Leopoldová razí tezi, že na OUPRu (ve skutečnosti odbor územního plánování a rozvoje) není místo pro odbornost a architekturu, že zdejší zaměstnanci jsou pouhými úředníky s razítkem. Všechny, kteří kdy nesouhlasili s nějakým hypermarketem a snažili se dodržovat územní [...]

    Čti dál →
  • Bezpečnost Hlavní článek Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Konečné řešení cigánské otázky v Brně!

    Poslední dobou nám chodí různé maily – v mnoha z nich se nás lidé ptají, proč chodí bílí do vězení na 10 let a Romové jen na dva, proč mají Romové vyšší příspěvky než Češi atakdále… Jsme si vědomi, že se v tomto tématu nemůžeme poměřovat s nejoblíbenějším českým politikem, Tomiem Okamurou, který si téma Romů zvolil z ryze populistických důvodů, a pokud by v české společnosti obdobně rezonovalo například téma ženské obřízky, tak by se na billboardu vyfotil s [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Portál primátora Radnice Rozvoj Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    Potvrzeno. AUpark bude, i kdyby mělo Krno lehnout popelem!

    (Aktualizace 14.4.2014) Chceme tímto poděkovat nejlepšímu Primátorovi, Bc. Romanu Onderkovi, za jeho dlouhodobý přínos pro rozvoj našeho města v duchu populárních kolotočářských tradic. Dlouhodobě nehledí na módní zájmy a potřeby obyvatel, ale koncepčně plánuje a buduje. Před rokem a půl jsme napsali, že AUpark bude postaven za jakýchkoli okolností a naše predikce se naplnila. Uprostřed ničeho vyroste obrovská tržnice a Krno se může těšit na další, tolik populární, dopravní kolaps – tentokrát na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Magistrát podporuje lokální [...]

    Čti dál →
  • Hlavní článek Otevřenost Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Získat smlouvy na opravu Milady Horákové? Nemožné!

    Jak jsme zjišťovali, jak fungují městské firmy. Brněnské městské firmy stále smlouvy neposkytují. Ke smlouvám na opravu ulice Milady Horákové, rekonstrukci Riviéry či na SMS jízdenky se nelze dostat. Brno, 8. 4. 2014 – V rámci přípravy na úlohu zastupitelů jsme se chtěli zorientovat v tom, jak fungují městské firmy. První test byl, jak poskytují informace. Výsledek je tragický. 19 dnů po odeslání žádosti informaci máme smlouvy od pouhých tří městských firem, Lesy města Brna nás poslaly k nahlédnutí do [...]

    Čti dál →